Videokamera s pevným diskem: Sony Handycam DCR-SR70

Po teoretické stránce máme kameru zmapovanou dobře, a nyní se podíváme, jak je na tom po stránce praktické. Uděláme ještě jeden přehled o možnostech videokamery při režimu focení. Přístroj nabízí dvě možná nastavení rozlišení ve formátu JPEG a to 1152 x 864 pixelů a 640 x 480 pixelů při formátu 4:3. Rozlišení měníme také mezi režimy 4:3 a 16:9, což znamená 1152 x 864 pixelů, resp. 1152 x 648 pixelů. Kvalitu fotografie můžeme nastavit na Vysoká (fine) nebo Standardní (Std) a určitě potěší funkce sériového snímání, popřípadě AE-Bracketing. Při pohledu na číslo 9999, které uvádí počet zbývajících fotografií, vidíme výhody pevného disku, fotit můžete prakticky neomezeně. Záleží ovšem na tom, zda jsou fotografie použitelné a to uvidíte na následujících snímcích. Při rozkliknutí ikonky se zobrazí fotografie při plném rozlišení a samozřejmě bez úprav.

U prvních testujeme kvalitu zobrazení a jak jde vidět z většího náhledu, fotografie nebudou předností této videokamery.


Test kvality nepřinesl překvapivý výsledek a znovu jde vidět, že kamera patří do low-end kategorie. Kvalita snímku vypadá jako by byla pořízena s efektem mozaiky, fotky bych pořizoval pouze v nejnutnějším případě nebo raději s sebou nosit malý kompakt. Další snímky nám naznačí, jak se kamera popere s nízkou hladinou světla v místnosti. Při této příležitosti nám videokamera předvede i nastavení bílé barvy.

V interiéru bych naopak trochu pochválil hladinu šumu. Snímky jsou focené za nepříliš velkého osvětlení a hladina šumu je i přesto nízká. Vyvážení barev pro jednotlivá nastavení odpovídá normálu. Další fotografie zaměříme na wide a tele záběr.


Dvanáctinásobný zoom je v dnešní době spíše tím minimem, ale stále platí, že čím větší rozsah ohniskových vzdáleností, tím horší kresba. Ovšem v tomto případě se o kresbě bavit asi nebudeme. Následující snímky se zaměřují na nejkratší ostřící vzdálenost, čili makro.

Snímky reprezentující makro dopadly dle očekávání výborně, pokud nebereme do úvahy kvalitu fotografie. Nejkratší vzdálenost, kdy je ještě kamera ochotna ostřit, je cca 1cm a to je pro funkci makra výborný výsledek. Tím bych ukončil tuto sekci a vrhl se na chyby objektivu. Na řadě je aberace, vinětace a reflexe.


Chyby objektivu jsou jednoznačně patrné na všech pořízených fotografiích. Model je sice vybaven objektivem od špičkového výrobce Carla Zeisse, ale jak je vidět, šetřilo se opravdu hodně. Zatím nás přístroj nepřesvědčil ani v jedné pořízené fotografii. Jedná se o videokameru a ne fotoaparát, takže si počkáme na výsledky testu videa. Další série snímků se bude zabývat nočním režimem.

První snímek je pořízen za automatického režimu a snímek druhý za nočního režimu NightShot Plus. Také zde je patrná kategorie, do které kamera spadá. O něco lépe si kamera přece jen vedla u nočního režimu v testech na video. Poslední fotografií bude infračervený režim.


První pochvala ve fotografii směřuje právě k tomuto infra režimu. Tímto se firma Sony může jednoznačně chlubit, protože snímek je pořízený v absolutní tmě a jak vidíte, kamera si s tím poradila bez sebemenších problémů. Bohužel je ale výkon této LED diody poněkud slabší než u ostatních modelů této značky.