www.digimanie.cz
>
>

Svoboda panoramatu v režii států EU, copyright beze změn

Svoboda panoramatu v režii států EU, copyright beze změn
, , článek
Poslední týdny se hodně mluvilo o svobodě panoramatu a možnostech sdílení fotografií chráněných budov na sociálních sítích. Nakonec neprošly návrhy ani ze zprávy pro uvolnění podmínek, ani výtky k této zprávě.



reklama
Debata ohledně možnosti fotit fotografie na ulici (svobody panoramatu) a možnosti je zveřejnit, byla v posledních týdnech opravdu velmi ostrá zejména proto, že došlo k mnoha nedorozuměním. Obavy mnohých byly při posledním jednání Evropského parlamentu rozptýleny, přesto těžko tušit, co se bude dít dál. Zkusme si ale nejprve zrekapitulovat, o čem se vlastně jednalo a čeho (ne)bylo dosaženo.





Zásadním problémem je, že evropské státy mají různá pravidla pro copyright, a tak vznikají nejrůznější situace, že např. dánské noviny nesmí mít bez souhlasu majitelů práv fotku Malé mořské víly v novinách (v Dánsku je novinářské použití považováno za komerční). Proto je zde iniciativa států EU rozvířit diskuzi na toto téma a přinést případné legislativní změny. Zástupkyně Pirátů Julia Reda vydala zprávu, která komentovala současný stav této problematiky. Nikoho asi nepřekvapí, že když je zástupkyně Pirátů, chtěla věci výrazně zjednodušit a uvolnit. Asi nejdůležitějšími dvěma body bylo to, že v celé EU by měla být jednotná legislativa a za druhé, že by měla všude platit svoboda panoramatu i pro komerční využití. Tedy, že si můžete vyfotit autorsky chráněný objekt (např. noční Eiffelovu věž) a takový snímek prodávat. Tím by v podstatě institut copyrightu jako takového pozbyl smyslu.

Při komentářích této zprávy se většina parlamentu shodla na návrzích, nicméně právě na svobodu panoramatu se snesla kritika a někteří poslanci chtěli naopak situaci ztížit. Tedy, že by svoboda panoramatu měla platit jen pro nekomerční použití (což je ale v podstatě i dnešní stav, někde trochu volnější, někde méně). Opět tu narážíme na problémy. Běžného člověka se komerční použití netýká, ten netiskne kalendáře nebo pohlednice s chráněnými budovami za účelem zisku. Z tohoto pohledu mu to mohlo být jedno. Velký poprask se ale strhnul okolo sociálních sítí, které si vyhrazují právo použít váš snímek komerčně. Tady je právě námět k diskuzi, kdo je pak při komerčním použití snímku vinen. Samotné zveřejnění na Facebooku komerční není, přestože stránky Facebooku obsahují reklamu, na které FB vydělává. Stejně jako není komerční použití zveřejnění ilustračního snímku v novinách, přestože se za noviny platí a obsahují reklamu.

Komerční použití je totiž takové, kdy zobrazení dané věci prodává produkt nebo jej propaguje (bez zobrazení by produkt neměl smysl - článek v novinách by bez fotky asi nebyl tak názorný, ale není "smyslem" novin). Komerční použití tedy znamená pohlednici (pohlednici si kupujete kvůli obrázku), kalendáře, sošky a podobně. Existují totiž dva základní typy licencí. První je novinářská, tzv. "editorial" licence. Na webu, v novinách i časopisech mohou fotky v podobě ilustračních záběrů klidně obsahovat materiál s copyrightem (výjimkou je např. již zmíněné Dánsko). Stejná fotografie ale neprojde komerčně v tzv. "commercial" licenci třeba na billboardu.

Pokud by FB použil vaši fotku komerčně, měl by to být (selským rozumem) jeho problém. Vy jste autorem fotografie, ale komerčně ji použije až FB. Pokud by toto byl po nové úpravě problém, znamenalo by to, že v pořádném průšvihu by už dnes byli všichni, kdo vyfotili a na FB umístili noční Eiffelovku, Operu v Sydney a mnoho dalšího, protože tyto budovy je už dnes zakázáno fotit komerčně.

Pojďme ale dál. Byl by opravdu problém zveřejnit fotografii chráněného díla na sociálních sítích nebo jej prodávat? Ano i ne. Jak už jsme říkali, jde o to, zda věc prodává nebo propaguje produkt, tedy jak je pro produkt důležitá. Fotografie Eiffelovy věže v noci je tedy problém, protože její nasvícení je chráněno copyrightem a třeba pohlednice věže je prodávána právě kvůli věži - je to tedy komerční využití. Pokud ale vezmeme snímek noční Paříže, kde "čouhá" Eiffelovka, problém není, protože věž není primárním objektem produktu. Tím je noční Paříž.

Eiffelovka tam (když to přeženeme a nadneseme) "překáží". Pokud je něco jen součástí většího celku ("landscape"), není ani komerční využití problém. Problém je, když je primárním prvkem produktu a produkt prodává. Zde ale vyvstává ten největší průšvih. Stanovit, kdy je objekt primárním prvkem a kdy je jen součástí krajiny (pokud zabírá půlku fotky, asi je hlavním prvkem, ale když zabírá třetinu, čtvrtinu, desetinu,... kde je hranice?). Ale ani to není tak jednoduché. Problémem je obecně rozlišit, kdy je fotka jen ilustrační, a kdy už je výraznou součástí produktu - namátkou to může být reklama třeba na autopojištění, kde je obvyklé, že všechna loga aut jsou zaslepena. Na první pohled jde u fotky nabouraného auta o ilustrační použití, ale je součástí vysloveně komerčního produktu určeného k propagaci (reklamy, letáku). Toto je už ale i dnešní problém, nic, co by se přijetím nárhu začalo nově řešit. Proto byl návrh Julie Redy hodně osvobozující, neboť by zrušil nutnost řešit tuto otázku.


Freedom of Panorama world map

Svoboda panoramatu ve světě, zdroj
Wikimedia Commons, klikněte pro zvětšení


Vezměme si třeba fotobanky a již zmíněnou noční Eiffelovku. Pokud se podíváme např. na detailní snímky noční věže nebo snímky, kde tvoří značnou dominantu fotografie (např. 1, 2, 3, 4, 56), všude vidíte, že fotografii si lze zakoupit pouze pro redakční použití, tedy v editorial licenci. Naproti tomu na snímcích, kde věž tvoří jen součást krajiny a není jejím hlavním prvkem (např. 1, 23), je komerční použití snímku připuštěno. A to i přesto, že je na snímku věž rozsvícená a chráněna copyrightem. Pro takový snímek i při komerčním použití tedy nepotřebujete povolení, tzv. property release. Pro zajímavost, Austrálii vidíte na obrázku výše doslova "superzeleně" se svobodou panoramatu, ale přesto si nemůžete vyfotit budovu Opery (SOH) a použít ji komerčně(!). Viz výňatek ze stránek SOH:
  • We ask only that you respect the purpose and aims of SOH by asking our permission before your image is used by you or anyone else to advertise any products or services (we consider this ‘commercial use’)
  • In instances where SOH merely forms a backdrop to the wedding couple or only a small proportion of the wedding photo, it is possible that SOH will have no objection to your use of the SOH image to advertise your wedding photography services.

Jednoduchý překlad. Austrálie je zemí se svobodou panoramatu. Přesto SOH (Sydney Opera House) píše, že v případě komerčního použití se má žádat o dovolení (první bod) a že pokud je snímek použitý komerčně např. pro propagaci svatebního fotografa, lze takový snímek využít, pokud je SOH jen pozadím a malým prvkem v obraze (druhý bod). Jak sami vidíte, ani Australané mající svobodu panoramatu si nemohou fotit Operu komerčně a akceptováno je komerční použití jen tehdy, když je v pozadí a není hlavním prvkem. Proč tedy takový humbuk, když komerční použití není vždycky plně možné ani dnes v zemích se svobodou panoramatu?

Podobně je to i s lidmi. I ti mají svou "autorskou" ochranu. Do fotobanky vám snímek člověka bez jeho souhlasu (tzv. model release) nevezmou. Vezmou ho opět pouze v případě, že jde o editorial licenci, tedy obrázek ilustrační nebo když člověka nelze na snímku rozpoznat. Snímek, který koupíte v editorial licenci, tak můžete použít médiích jako ilustrační, aniž by vám lidé na snímku dali souhlas (jde o novinářské použití), ale stejná fotka na billboardu (který je komerčním použitím) už by neprošla, podobně jako výše zmíněný příklad s autopojištěním. Jenže stanovit hranici opravdu není jednoduché.

Jinak řečeno, komerční využití snímků obsahujících budovy nebo předměty s copyrightem je opravdu velký problém už dnes, a to i v zemích, kde je svoboda panoramatu Záleží na tom, jak si který stát tuto svobodu představuje, co považuje za komerční a nekomerční použití, zda to vůbec rozlišuje... Celý humbuk byl částečně oprávněný i částečně přehnaný, protože se vlastně týkal dnešního stavu, který spíše jen nebyl uvolněn, než že by jej až tak zpřísnil (někde by jej skutečně zpřísnil, někde ne, některé problémy, kterými se strašilo, platí už dávno...). Komerční použití věcí s copyrightem je občas problém i dnes v zemích, kde je svoboda panoramatu. Např. u nás máme svobodu panoramatu, můžeme fotit budovy s copyrightem (zákon o zákazu komerčního focení nic neříká), ale přesto není dovoleno vše a nelze třeba prodávat 3D zmenšeniny chráněných budov (sošky) nebo postavit podobnou budovu, viz Předpis č. 121/2000 Sb., § 33, odstavec 2.

Posledním výsledkem jednání Evropského parlamentu tak bylo zamítnutí komentářů ke zprávě Julie Redy (což je dobře pro svobodu panoramatu pro země, které ji mají), ale zároveň zamítla i uvolňující návrhy této původní zprávy (což je špatně pro země, které ji nemají). Připomeňme však, že i kdyby výsledkem bylo odsouhlasení, nemělo by právní moci. Mohlo by ale způsobit, že by se na tato témata začaly skutečně připravovat zákony ve zmíněných podobách.

Zatímco tak většina lidí (včetně více než půl milionů lidí, kteří se podepsali pod petici) oslavuje, zároveň je to paradoxně i prohrou, protože nebyly odsouhlaseny zjednodušující návrhy v jiných oblastech copyrightu. Pokud autorské zákony přijdou v budoucnu na přetřes (a to ony přijdou docela brzy), chce Julia Reda znovu nastolit otázku sjednocení legislativy po všechny státy EU. Parlament totiž toto neodsouhlasil a země si budou svobodu panoramatu řešit i nadále sami. A nezapomeňte, komerční využití je problémem i dnes, takže pokud si myslíte, že byste po přijetí takových zákonů mohli mít problém, pak vězte, že už i dnes byste mohli mít na krku stovky překročení zákona. Vždyť, kolik lidí už dnes má na FB třeba fotografie několikrát zmíněné noční Eiffelovky nebo Opery v Sydney? Jejich komerční použití je zakázáno už nyní a dosud se nad jejich publikací na FB nikdo moc nerozpakoval.




Toto je např. oficiální zmenšenina, zdroj: bmwgoup.com


K zamyšleni: Zkusme se zamyslet ale i opačně, což většina lidí nedělá. Představte si, že vy byste vytvořili nějaké dílo. Do jaké míry byste jej chtěli chránit? Vadilo by vám jako architektovi, že by někdo produkoval malé zmenšeniny vaší slavné budovy a vy z toho neměli ani haléř? Někomu možná ano, někomu by to bylo jedno. Každému snad vadí, jak Číňané kopírují produkty jiných zemí (např. i kompletní design aut), do jaké míry je replikace designu v pohodě? Auto v životní velikosti je asi dost přes čáru. Asi by se vám nelíbilo, kdybyste tři roky projektovali design auta, řešili aerodynamické tunely, bezpečnostní nařízení, ochranu chodců, investovali do jeho vývoje miliardy korun a pak jej někdo sprostě "zadarmo" okopíroval a prodával váš draze zaplacený vývoj pod svou značkou.

Ale co menší než životní velikost, třeba elektroautíčko pro děti s vaším designem? Je to v pořádku nebo ne? Vadilo by vám to? A co malý deseticentimetrový kovový model, obraz, fotografie... Kde je hranice toho, kdy je vaše práce neprávem využita v příliš velkém rozsahu a kdy je jen rozumně zobrazena? Někdy "kopie" může sloužit i jako reklama (zobrazení produktu v jiné formě - fotografie, malba,...), někdy naopak majiteli copyrightu škodí (kopie produktu v jeho typické formě). Není to tak jednoduché, viďte?
Nejnovější články
Sigma uvádí video objektivy 14mm T2 a 135mm T2 Sigma uvádí video objektivy 14mm T2 a 135mm T2
Společnost Sigma oznámila příchod dvou nových video objektivů Půjde o Cine FF High Speed 14mm T2 a Cine FF High Speed 135mm T2. Jde tedy o full frame objektivy s dobrou světelností s hodnotou T2.
Dnes,  aktualita, Milan Šurkala
Firmwary pro Nikon 1 J5, Pentax K-1 a 645Z Firmwary pro Nikon 1 J5, Pentax K-1 a 645Z
Společnosti Nikon a Ricoh představily firmwary vylepšující některé jejich přístroje. U Nikonu to byl CSC fotoaparát 1 J5, u Ricohu pak zrcadlovka Pentax K-1 a středoformátový fotoaparát Pentax 645Z.
Včera,  aktualita, Milan Šurkala
Canon uvádí video telezoom CN-E 70-200mm T4.4 Canon uvádí video telezoom CN-E 70-200mm T4.4
Společnost Canon rozšiřuje nabídku video objektivů o telezoom CN-E 70-200mm T4.4 L IS KAS S, který bude kompatibilní i s telekonvertory. K objektivu bude dodávána i servo jednotka pro motorizované ovládání zoomu nebo ostření.
Včera,  aktualita, Milan Šurkala
Nabíječka a externí baterie Sony NPA-MQZ1K pro fotoaparáty Sony Nabíječka a externí baterie Sony NPA-MQZ1K pro fotoaparáty Sony
Fotoaparáty Sony občas nemají moc vysokou výdrž na baterii, což se týká zejména řady A7. Výrobce proto přichází s nabíječkou NPA-MQZ1K, která je schopna nabíjet až 4 baterie najednou nebo sloužit jako externí napájení.
27.4.2017,  aktualita, Milan Šurkala
Manfrotto uvádí stativovou hlavu Nitrotech N8 pro video Manfrotto uvádí stativovou hlavu Nitrotech N8 pro video
Společnost Manfrotto uvedla na trh novou stativovou hlavu Nitrotech N8. Ta je primárně určena pro profesionální natáčení videa. Hladkému pohybu při práci zde pomáhá plynová vzpěra plněná dusíkem.
27.4.2017,  aktualita, Milan Šurkala,  1 komentář