Je zřejmé, že otázka zda trh ovládnou filmové či digitální fotoaparáty je již zodpovězena. Má tedy smysl ještě nad tím bádat? Podívejme se s odstupem času a již bez nostalgie a osobního zaujetí jak dopadne srovnání Digital versus Analog v roce 2006.

Před časem se řada uživatelů digitálních fotoaparátů domnívala, že čím více megapixelů fotoaparát má, tím je lepší. Připomínalo to tak trochu „hon na megapixely“. Nyní se situace již uklidnila a standardem se stalo cca 4-6 MPix. Jak je to ale s megapixely doopravdy?

V minulém díle o megapixelech jsme se zabývali zejména tím, jak to funguje uvnitř senzoru, že vlastně 6 megapixelů tak trochu není 6 megapixelů a problematikou DPI. Dnes doplníme tuto informaci o ořez, digitální zoom, vztah velikosti souboru k počtu megapixelů, JPEG a resampling.

Jeden z „tajemných“ dílů ve fotoaparátu je clona. I když její konstrukce není v principu složitá, panuje kolem ní spousta mýtů a pověr. A i když její pochopení vyžaduje trochu úsilí, není to naštěstí žádné šamanství.

Digitální fotoaparáty zaznamenaly obrovský boom a skoro každá česká rodina již alespoň jeden vlastní. Překotný vývoj však pokračuje dál a tak jaký fotoaparát pořídit neřeší jen ti, co zatím nabídce odolávali, ale i ti, kteří pořizují druhý do rodiny případně se rozhodli svůj fotoaparát inovovat. Otázka „jaký vybrat“ je tak na pořadu dne stále a stále…

S nástupem digitálních fotoaparátů vznikla logicky otázka, jak je to s černobílou fotografií. U klasické fotografie určil barevnost druh filmu, ale jak je to u fotografie digitální se stále stejným senzorem? Mnoho fotoaparátů také nabízí černobílý režim, režim sépiová kost atp. Co vlastně dělají a jak je používat?