Většina fotografů pracuje ve formátu JPEG, který se stal de facto široce používaným standardem pro ukládání digitálních snímků. Je to formát vynikající, avšak nehodí se vždy a všude. Jaké jsou tedy jeho limity a další možnosti? Začneme ale od začátku …

Statistika formátů používaných fotografy by nejspíše skončila drtivým vítězstvím formátu JPEG. Má mnoho výhod a tak se stal velmi rozšířeným a široce podporovaným. Není to však jediný formát vhodný pro fotografie a jeho použití přináší jistá úskalí.

V minulém díle jsme popsali princip komprese oblíbeného formátu JPEG, nyní se podívejme na práci s ním ryze prakticky.

V minulém díle jsme podrobně popsali jeden z nejpoužívanějších formátů pro ukládání fotografií a sice JPEG. Nyní tento popis dokončíme a podíváme se na neméně zajímavý formát GIF.

Formát GIF je velmi vhodný na některé typy obrázků a zejména při jejich použití na internetu. Jeho výkon však velmi klesá nesprávným nastavením a tak se mu budeme věnovat podrobněji.

V minulém díle jsme popsali některé vlastnosti formátu GIF a sice paletu barev a způsob její tvorby, rozklad a průhlednost. Nyní seznam vynikajících vlastností formátu GIF dokončíme a seznámíme se s jeho kompresí a možností animace.

Formát TIFF byl v minulosti velmi populární jako alternativa k formátu JPEG. Na rozdíl od JPEGu nabízí totiž možnost bezeztrátové komprese, vyšší barevné hloubky a průhlednosti. Dnes již sláva tohoto formátu poněkud opadla, protože byl na straně fotoaparátů nahrazen formátem RAW. Nicméně stále má co nabídnout.

V minulém díle jsme popsali základní vlastnosti formátu TIFF. Nyní tento popis dokončíme a prakticky shrneme možnosti použití TIFFu pro fotografy.

Máme za sebou popis formátů JPEG, GIF a TIFF, což v praxi představuje drtivou většinu aplikací pro fotografy. V počítačovém světě však historicky přežívá mnoho dalších formátů a taktéž se tvoří formáty zcela nové. Podívejme se na některé z nich letem světem.

Dosud uvedené formáty v našem seriálu sloužily primárně pro ukládání fotografií a byly to tzv. rastrové či bitmapové formáty. Ty se hodí právě na fotografie a obrázky. V pokročilé praxi se však nelze obejít bez tzv. vektorových formátů. V čem je rozdíl?

V minulém díle jsme pospali základní odlišnosti vektorové a rastrové grafiky. V praxi je však třeba oba formáty kombinovat a tak se pojďme podívat, které formáty jsou na to vhodné a jaké možnosti nabízejí. Podrobněji se zaměříme na nejrozšířenější formát PDF.

V minulém díle jsme začali s popisem formátu PDF a řekli jsme si, kdy je vhodné ho použít a kdy nikoli. Nyní se podívejme na konkrétní a praktickou práci s tímto široce rozšířeným formátem.