Dnešním článkem začíná obecnější seriálek věnovaný zpracování digitální fotografie v domácích podmínkách. Věřím, že po jeho přečtení nebude pro nikoho problém, provést základní úpravy snímku před jeho odesláním do fotolaboratoře.

K základním funkcím používaným k úpravě fotografií patří Jas a kontrast, a proto si na ně dnes trošku blíž posvítíme abychom se dozvěděli, co nám nabízí a jaké jsou jejich stinné stránky. A co zjistíme na závěr? Neváhejte a vrhněte se do čtení.

V minulém díle jsme si řekli, že použití funkcí Jas a kontrast nepatří při úpravách digitální fotografie mezi tu "pravou ořechovou" výzbroj, kterou máme k dispozici. Dnes použijeme jinou a mnohem vhodnější techniku.

Mnohý čtenář si pod pojmem křivka vybaví hodinu matematiky a mentorujícího učitele. No, my se sice dnes budeme bavit i o obecných křivkách, nicméně na "uživatelské" úrovni a z matematiky si toho moc nepovíme (i když by autor článku nebyl zrovna proti :-)). Uvidíme, že křivky jsou při úpravě digitálních fotografií vůbec tím nejmocnějším nástrojem, kterého je dobré používat a ne se ho bát.

Potřebujete zpracovávat větší množství obrázků stále stejným způsobem? V tom případě máte hned několik možností - buď se můžete "uklikat" k smrti anebo překonáte předsudky a vrátíte se ke staré dobré příkazové řádce. Ano, řeč bude o dávkovém zpracování!

Již renesančním malířům bylo známo, že klam lidského oka způsobuje sbíhaní linií u trojměrných obrazů (geometrických tvarů) na pomyslné ose „z“ v jednom určitém bodě, pokud se přenáší na dvojrozměrné „plátno“. Totéž samozřejmě platí na fotografiích. Často se stává takové nežádoucí sbíhání linií zejména tehdy, když se fotografují objekty z příliš velké blízkosti. Z mnoha důvodů pak můžeme potřebovat, aby se linie „narovnaly“, tj. aby přední strana určitého objektu byla rovná.

Mít příliš ostrou fotografii nemusí být vždy výhodné. Proč vlastně chceme snižovat hloubku ostrosti? Z laického pohledu by se mohlo zdát, že cílem fotografa je přeci co nejostřejší obrázek. To však neplatí vždy. Existují v zásadě dva hlavní důvody, proč v určitých případech potřebujeme fotku rozostřit. Ukážeme si, jak dosáhnout v těchto případech dobrých výsledků v nejpoužívanějším grafickém editoru Adobe Photoshop 7.0.

Aberace, chromatická vada, barevné poškození,… Jedná se o chybu při snímání příliš ostrých barevných přechodů – tedy zejména v případech, kdy ostré sluneční světlo osvětluje jinak tmavé oblasti a na jejich hranici se objeví svítivá modrá či fialová barva. Podíváme se, jak si s takovou vadou poradit v programu Zoner Media Explorer 6 a jak si vyhrát s barevnými korekcemi v Adobe Photoshopu 7.

Při fotografování s bleskem se často stane, že fotografovaní lidé mají červené zorničky očí. Není to ani znamení jejich opilosti ani žádné oční poruchy. Je to normální efekt způsobený zábleskem, který pronikl zřítelnicí oka a osvítil sítnici. Není to chyba fotoaparátu ani fotografa – stává se to běžně i u drahých přístrojů. Jednoduše lze tuto chybu odstranit Zoner Media Exploreru a své možnosti má samozřejmě i Photoshop.