Vše o formátu RAW – 2.díl

Velikost RAW souboru

Za normálních okolností by RAW soubor měl velikost jako TIFF soubor, který také ukládá tři barevné RGB složky pro každý pixel. Je ale třeba si uvědomit, že RAW ukládá data senzoru před Bayerovou interpolací a tedy „bez barev“. RAW je tedy menší než TIFF a od velikosti JPEG se nijak dramaticky neliší. A to je dobrá zpráva! Podívejme se na uvedený problém podrobněji, protože je důležitý pro pochopení celé řady faktů souvisejících s ukládáním digitálních dat.

Velikost TIFF a JPEG souboru

Předpokládejme barevnou hloubku 8 bitů na každý kanál, což představuje rozsah barev od 0 do 255 na každý kanál (bitová hloubka viz minulý díl). 8 bitů je v počítačové terminologii jeden byte [bajt], což je základní jednotka, v které se například udává kapacita paměťových karet. Je-li tedy pro každý kanál potřebný jeden byte, tak pro jeden pixel obrazu mající tři RGB složky je zapotřebí tří bytů (jeden na R, jeden na G a třetí na B). 6 MPix obraz (3000x2000 pixelů) tedy potřebuje 3x6 milionů bytů ke svému uložení, tedy 18 MB. Závěr – jedna 6 MPix fotografie s barevnou hloubkou 8 bitů/kanál musí mít na kartě nekomprimovanou velikost 18 MB. To by byla i skutečná velikost běžného TIFF souboru, který data obvykle nijak nekomprimuje.

Pokud fotografujete do JPEG formátu, tak 6 MPix soubor bude mít velikost cca 2 MB. Je to proto, že JPEG používá ztrátovou kompresi (podobně jako MP3) a tím velikost souboru značně zmenší (cca 1:9). Neděste se ale, JPEG je velmi chytrý a přestože to vypadá na první pohled děsivě, tak rozdíl před a po kompresi nemáte šanci prostým okem vidět.


Jak je to tedy s RAW

RAW soubor ukládá data ještě před Bayerovou interpolací, tedy „bez barev“. Proto na každý pixel stačí jeden byte (při 8 bitovém A/D převodníku) a tedy 6 MPix obrázek bude mít v RAW 6 MB. Většina fotoaparátů ale RAW soubory bezeztrátově komprimuje (tedy bez ztráty kvality) a tím velikost souboru nadále klesá. Na druhou stranu je dnes celkem běžné, že RAW nese lepší barevnou hloubku - typicky 12 bitů na kanál (rozsah čísel 0 až 4095). Bez komprese by tedy měl RAW 9 MB (každý pixel potřebuje 1,5 bytu), po kompresi je typická velikost kolem 6 MB.
Jak vyplývá z obrázku výše, tak RAW je asi 3x větší než kvalitní JPEG. Jinými slovy, v RAWu se vám na kartu vejde 3x méně fotek. Zda vás to trápí je otázkou velikosti karty a cíle fotografování, nepředstavuje to ale žádné drama.


RAW + JPEG

Největší problém RAW formátu je, že fotografie z karty nelze přímo použít, protože je nutné jejich počítačové zpracování. To jednak snižuje operativnost fotografování a hlavně je to pracné. Proto výrobci přišli s konceptem RAW+JPEG. Jednoduše uloží na kartu oba formáty a na kartě jsou potom opravdu dva soubory obsahující stejnou fotografii - jeden JPEG, druhý RAW.

Logika je potom jasná – JPEG se dá použít hned, pokud ale potřebujete fotografii opravit či nově „vyvolat“, máte RAW. Pokud se vše povede a JPEG je v pořádku, tak RAW není nutné z karty ani kopírovat. Na kartu se ale vejde 4x méně fotografií.

RAW prohlížeče

Na rozdíl od JPEGu si RAW fotografii na PC nemůžete ani zběžně prohlédnout. Pokud totiž neproběhne Bayerova interpolace, snímek de facto neexistuje. Proto většina běžných a standardních prohlížečů (např. prohlížeč obrázků a faxů Windows) RAW soubor nezobrazí. Na trhu však existuje řada pokročilejších prohlížečů, které jsou RAW obrázky schopné alespoň zběžně zobrazit. K zobrazení RAW snímku používají dvě strategie.

Jednodušší strategie je použít a zobrazit malý náhledový JPEG soubor, který ve většině RAW souborů bývá zabalen. Je to malý náhled o rozlišení cca 300x200 pixelů (tzv. thumbnail), který mj. slouží k tomu, aby bylo možné si prohlížet snímky na displeji fotoaparátu a fotoaparát je nemusel pokaždé vypočítávat z RAW. Díky náhledu vidíte co je v RAW souboru, o detailním prohlížení na monitoru však nemůže být ani řeč.

Složitější strategie je obrázek z RAW vypočítat a zobrazit tedy úplnou fotografii. Někteří výrobci fotoaparátů proto uvolňují dekódovací programy, které umožní RAW snímek zobrazit. Nejedná se tedy o plnohodnotné vyvolání RAWu se všemi možnými parametry, ale o kvalitní zobrazení většinou jen se standardním nastavením. I to je však pro zobrazení a prohlížení RAW snímků na PC (např. při jejich třídění) velká pomoc.

Takto pracuje velmi dobrý freewarový prohlížeč fotografií FastStone Image Viewer. Můžete si ho pro domácí použití zdarma stáhnout zde. FastStone Image Viewer zobrazí snad všechny obrazové formáty a řadu RAWů, ty však ale nedokáže převést.
Windows pracují s tzv. WIC kodeky (Windows Imaging Component). WIC kodek je rozšiřitelná celosystémová Windows platforma pro kodeky a metadata pro zpracování obrázků. Obsahuje kodeky pro nejobvyklejší formáty obrázků a zároveň nabízí platformu pro moduly a tedy i pro RAW. Tento WIC plug-in je třeba získat od výrobce vašeho fotoaparátu a po nainstalování do Windows (Vista a XP Service Pack 3) se RAW začne zobrazovat jako každý jiný obrázek.


Vyvolání RAW formátu

Pokud chcete RAW fotografii skutečně vyvolat a nejen zobrazit, potřebujete plnohodnotný RAW konvertor, prohlížeč nestačí. Konvertor se liší od prohlížeče tím, že vyvolání snímku dokáže do značné míry ovlivnit a tím buď realizovat různé efekty, nebo, a to častěji, opravit nejrůznější chyby snímku. Teprve sofistikovaným používáním RAW konvertoru dostane snímání do RAW smysl. Jinými slovy – nedokážete-li ovládat RAW konvertor, je snímání do RAW téměř zbytečné.

RAW konvertor typicky nabízí každý výrobce a obvykle jej obdržíte na CD/DVD společně s fotoaparátem. Z obecných RAW konvertorů je možné jmenovat např. český Zoner Photo Studio, který dokáže zobrazit RAW soubory řady výrobců fotoaparátů, ale plnohodnotně zpracovat (vyvolat) jen RAW soubory Canon (CRW a CR2) a Adobe (DNG).
Širší rozsah podporovaných fotoaparátů (Canon, Nikon, Olympus, FujiFilm, Konica Minolta, Panasonic, Pentax, Sony a další) nabízí Adobe Photoshop CS3 po nainstalování Camera RAW modulu, nyní aktuálně ve verzi 4.4.

Příště se podíváme na vyvolávání RAWů podrobně.