www.digimanie.cz
>
>

Vše o formátu RAW – 7.díl

Vše o formátu RAW – 7.díl
, , článek
Každý snímek produkovaný digitálním senzorem musí být doostřen. Doostření je nutný matematický proces vedoucí k subjektivně pěkným fotografiím, jeho příliš silné či nevhodné nastavení může však obraz výrazně degradovat. Dnes se podíváme na doostření při RAW konverzi.



reklama

9. Způsob a míra doostření v RAW



Na úvod je třeba zdůraznit, že doostření je matematický proces, který manipuluje s obrazem a „poškozuje“ jeho obsah tak, aby obraz vypadal subjektivně lépe. Doostření v principu probíhá ve dvou krocích:
  • V obraze se naleznou hrany, přičemž hrana se pozná podle jasového nebo barevného kontrastu. Jak velký rozdíl kontrastu se již považuje za hranu, je obvykle možné nastavit. Často se tento parametr nazývá Práh (Treshold) a ten říká, jaký tonální (jasový nebo barevný) rozdíl musí sousední pixely mít, aby byly považovány za hranu.

Aby byl zaostřovacím algoritmem tento rozdíl v tonalitě vyhodnocen jako hrana, musí být Práh nastaven na číslo vyšší než 179-153 tj. vyšší než 26.
  • Pokud byly v obraze nalezeny hrany podle prvního kroku, je v jejich okolí zvýšen kontrast. Tmavá část hrany je tedy ještě více ztmavena a světlá část hrany je ještě více zesvětlena. Tím na hraně kontrast vzroste a hrana vypadá ostřejší. Je však logické, že podobná manipulace s obrazem obraz poškozuje a zanáší do kresby prvky, které tam původně nebyly.


Ukázka, jak zvýšením kontrastu kolem hrany dojde k subjektivnímu zesílení dojmu hrany a tedy k doostření. Zejména masivní doostření však silně degraduje obraz.

Při zvyšování kontrastu již nalezené hrany se uplatňují další parametry procesu doostření. Jde většinou o parametry míra (Amount) a Poloměr (Radius). Poloměr říká, jak daleko kolem hrany se doostření uplatní a tedy jak daleké okolí hrany bude doostřením zasaženo. Poloměr se většinou nastavuje v pixelech. Míra říká, o kolik bude kontrast hrany zvýšen a nastavuje se většinou v procentech. Doostření s mírou 100 % znamená, že kontrast na hraně bude zvýšen 2x.




Ukázka toho, jak změna poloměru změní i šíři kolem hrany, která bude doostřením zasažena. Čím větší je poloměr, tím více do šířky bude doostření sahat. I když tyto ukázky jsou provedeny na svislé hraně, proces se týká hran všech směrů, a proto se hovoří o poloměru, nikoliv o šíři.




Čím vyšší je parametr Míra, tím více se kontrast v okolí hrany zvedá. 100 % přitom znamená, že se kontrast zvedá na dvojnásobek.


Proč je doostření potřeba



Možná si položíte otázku, proč je vlastně doostření digitálních snímků potřeba, když film žádné doostření nepotřeboval. Důvodů je více, ale za hlavní je možné považovat:
  • Na každý pixel obrazu připadá určitá plocha reálné scény a pixel nese průměr těchto jasů. Tím se může mnoho věcí „zamlžit - rozostřit“.
  • Před každým senzorem digitálních fotoaparátů je masivní systém filtrů včetně tzv. low pass filtru, který zabraňuje moiré. Moiré je nepříjemný efekt vzorku vznikající pravidelnou strukturou (mozaikou) pixelů senzoru. Tento filtr v principu také vždy rozostřuje.
  • Dnešní senzory používají tzv. Bayerovu interpolaci (viz předchozí díly seriálu o RAW) a ta v principu opět rozostřuje.
  • Řada následných procesů (zejména tisk) v principu rozostřuje. Např. inkoust u inkoustových tiskáren se na papíře rozpíjí.
  • Doostřené fotografie vypadají prostě subjektivně lépe.

Výše uvedené body jsou důvodem, proč každý digitální snímek musí být alespoň trochu doostřen.


Není pochyb o tom, že správné doostření řadě snímků prostě sluší. Bez doostření se neobejdou zejména krajináři, ale nejen oni. Není ale také pochyb o tom, že příliš silné doostření obraz výrazně a nepříjemně poškozuje! Proto platí – všeho (i doostření) s mírou!


Doostření versus optické ostření



Je také nutné uvést na pravou míru rozdíl mezi matematickým doostřením a optickým zaostřením objektivu. Optické zaostření objektivu při pořizování snímku je taková poloha čoček v objektivu, kdy objektiv vykreslí na senzoru ostře hrany hlavního předmětu fotografie. Doostření je potom následné nalezení těchto hran v obraze a zvýšení jejich kontrastu.

Z poslední věty plyne i fakt, že doostření nikdy neopraví špatné zaostření! Nebyl-li totiž hlavní objekt správně opticky zaostřen, matematický proces neodkáže najít žádné hrany a nedokáže je tedy ani doostřit. Neboli doostřit je možné jen správně zaostřený obraz. Obraz špatně zaostřený proces doostření příliš neopraví.




Na horním snímku je ukázka fotografie obsahující ostré i neostré části. Na dolním snímku je vidět, jak dopadla tato fotografie po masivním doostření. Ani masivní doostření již silně poškozující kresbu v ostré části nijak neobnovilo zaostření v místech, kde byl obraz opticky rozostřen. Je to logické – nelze tam totiž najít žádné původní hrany a tedy je nelze ani nijak doostřit.

Doostření v RAW



V rozporu s textem výše bývají možnosti doostření u RAW konvertorů obvykle poměrně chudé. Důvod je prostý - doostření by mělo být provedeno jako zcela poslední operace před použitím snímku a tedy před tiskem, promítáním, presentací na obrazovce atd. Správný způsob a míra doostření totiž závisí jednak na výstupní technologii (inkoustový tisk, laserový tisk, chemický tisk, offset) ale i na rozlišení výstupního zařízení (dpi). Je proto velmi obtížné doostřovat správně v RAW, kdy je snímek obvykle k dispozici jen „na začátku“.

Proto RAW konvertory umožňují doostřit jen velmi jednoduše pro případy, kdy se snímky získané RAW konverzí dále již nijak nezpracovávají. Pro RAW je ale typické, že se snímky nadále zpracovávají v editoru a doostření se tedy provede obvykle až tam a to až na konci editačního procesu.


Možnosti doostření a to i v Adobe Photoshop Camera RAW modulu jsou velmi omezené a redukují se jen na stupeň doostření (Amount). Nastavíte-li doostření na 0, RAW nebude doostřovat vůbec.

Závěr – pokud po RAW konverzi plánujete dále se snímky v editoru pracovat, nedoostřujte v RAWu ale až v editoru a to na konci editace. Pokud snímky po RAW konverzi je nutné rovnou použít, doostřete přímo při RAW konverzi.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

Nejnovější články
Panasonic uvedl firmware pro Lumix GH5 i GX800 Panasonic uvedl firmware pro Lumix GH5 i GX800
Společnost Panasonic uvolnil nový firmware pro CSC fotoaparát Lumix GH5, který přináší podporu 4:2:2 10bitového záznamu včetně anamorfického módu. Updatu se dočkala i fotoaparát Lumix GX800 a 45-175mm objektiv.
Dnes,  aktualita, Milan Šurkala
Full frame telezoom Sony FE 100-400mm F4.5-5.6 GM OSS Full frame telezoom Sony FE 100-400mm F4.5-5.6 GM OSS
Spolu s novým full frame fotoaparátem Sony A9 byl představen i nový objektiv typu telezoom FE 100-400mm F4.5-5.6 GM OSS (SEL100400GM). Chlubit se má rychlým autofokusem i excelentní ostrostí.
Včera,  aktualita, Milan Šurkala,  1 komentář
Canon EOS 80D: příjemná inovace Canon EOS 80D: příjemná inovace
Zamíříme do třídy vyššího mainstreamu APS-C zrcadlovek a otestujeme Canon EOS 80D s novým 18-135mm IS USM objektivem. Fotoaparát má úplně nový 24MPx senzor, vylepšený ostřící modul a rozhodně se nechce nechat zahanbit.
Včera,  recenze, Milan Šurkala,  2 komentáře
Canon EF-S 18-135mm f/3.5-5.6 IS Nano USM Canon EF-S 18-135mm f/3.5-5.6 IS Nano USM
Není to dávno, co Canon inovoval svůj 18-135mm objektiv a přinesl STM verzi s krokovým motorkem. Dnes se podíváme na nástupce, který přináší USM motorek, kombinovaný s technologiemi z předchozího modelu pro lepší natáčení videa i fázové ostření.
Včera,  recenze, Milan Šurkala
Světelný širokoúhlý zoom Panasonic Leica 8-18mm F2.8-4.0 Světelný širokoúhlý zoom Panasonic Leica 8-18mm F2.8-4.0
Druhým z připravovaných F2,8-4,0 objektivů značky Leica pro Micro 4/3 je velmi širokoúhlý zoomovací objektiv Leica DG Vario-Elmarit 8-18mm / F2.8-4.0 ASPH. Má být velmi dobře optimalizovaný i pro natáčení videa.
23.4.2017,  aktualita, Milan Šurkala,  5 komentářů