5 tipů pro lepší makro fotky kompaktem a ultrazoomem

Spousta lidí velmi ráda fotí detaily přírody, ať už se jedná o květiny, hmyz nebo jiná malá i větší zvířata. V dnešním článku se budeme věnovat tomu, jak z fotoaparátu (a zejména kompaktů) dostat co nejlepší makro snímky, o kterých byste možná ani netušili, že je jich váš fotoaparát schopen. Možná pak bude často nařčeni z toho, že jste snímky fotili zrcadlovkou a nikoli kompaktem, jak se nám často stává na našem YouTube kanálu. Takže vzhůru do toho. Máme pro vás několik tipů, jak toho dosáhnout.

 

 

 

I když první tip vypadá na první pohled nesmyslně, když kompakty mají zpravidla nejkratší zaostřovací vzdálenost na nejširším úhlu záběru, mnohdy se opravdu vyplatí trochu zazoomovat. Faktem je, že u kompaktů se s menším zazoomováním minimální zaostřovací vzdálenost zpravidla moc nemění a prodlužuje jen o trošku (jsou ale i výjimky jako např. Sony RX100), takže sice musíte být o něco dál, ale zase máte více zazoomováno, což se vykompenzuje. Proč tedy dosahovat stejného nebo podobného zvětšení s větším zoomem? Není to jedno? Není a vysvětlíme si proč. Na demonstraci použijeme zejména kapesní ultrazoom Canon PowerShot SX740 HS. U jiných fotoaparátů se to pochopitelně bude lišit.

 

 

 

Negativa vidíte na snímku výše. Ačkoli je květina docela velká a pozadí se poněkud maže, není to jaksi ono. Poněvadž fotoaparát umí ostřit od 0 cm, květina se v podstatě může dotýkat objektivu. Ale to současně znamená, že si s velkou pravděpodobností budete objektivem vytvářet stín na foceném objektu. Druhým neduhem je to, že široký úhel záběru pobere hodně pozadí a dost často i to, co ve snímku nechcete. Za chvíli si ukážeme, jak to lze udělat i jinak. Na výše uvedeném snímku vidíte zhruba 1,1× přepočtené zvětšení (fotoaparát zabere asi 3,2 cm zleva doprava).

 

 

 

Zatímco v prvním případě jsem použil 1× zoom a byl jsem 0 cm od květiny, ve druhém případě byl použit 4× optický zoom a byl jsem asi 8 cm daleko. I když dosahuji menšího zvětšení (cca 0,8× po přepočtu, tedy schopnost vyfotit cca 4,3 cm objekt), zbavil jsem se stínu, pozadí se nadále krásně maže a díky užšímu úhlu záběru mám větší kontrolu nad tím, co bude v pozadí. Usnadňuje to tak i kompozici.

 

 

I proto naše recenze obsahují grafy, kde se můžete podívat na jednotlivé minimální zaostřovací vzdálenosti při různém zoomu. Měření sice při recenzování vyžaduje poměrně hodně práce, ale díky tomu vám můžeme ukázat, kde se objektiv cítí nejlépe.

 

 

To vše je doplněno ještě o graf zvětšení, který ukazuje, jak moc velký pak objekt může být na fotografii. 1,0× přepočtené zvětšení v případě kompaktu znamená, že můžete vyfotit od kraje po kraj fotky objekt o velikosti 3,46 cm (u snímače s poměrem stran 4:3). Pokud byste museli být tak daleko, že byste vyfotili minimálně dvakrát tak velký objekt (6,92 cm), pak by měl objektiv jen 0,5× přepočtené zvětšení. 

 

 

 

Co tedy tento graf znamená pro výsledné focení? Jak vidíme na příkladu modelu SX740 HS, při nejmenším zoomu dosahujeme 1,1× zvětšení (možnost vyfotit ostře cca 3,2cm objekt), ale jak jsme si už ukázali, přináší to problémy s příliš širokým úhlem záběru (zpravidla do pozadí dostanete to, co nechcete) a často si budete stínit. Když se ale podíváte podrobněji, u cca 50-55mm přepočtené ohniskové vzdálenosti (cca 2-2,3× zoom) je vidět, že graf dosahuje 0,9× zvětšení (cca 3,8cm objekt). To je sice o trochu méně, ale pořád dobré. Navíc máme více než 2krát užší úhel záběru, což se hodí.

 

Pak vidíme ještě jeden vrchol okolo 90-95mm přepočtené ohniskové vzdálenosti (cca 4× zoom). Tam jsme již pod 0,8× zvětšením (cca 4,3cm objekt), ale opět máme užší úhel záběru a méně nepořádku v pozadí. Zde ale pozor. Čím více zoomujete, tím více je patrný každý pohyb objektu, takže vyfotit např. květinu v mírném větru už může být problém. Stejně tak se se zoomováním zhoršuje světelnost, s čímž roste expoziční čas (doba focení), což opět celou situaci zhoršuje (každý pohyb se na větším zoomu za stejnou dobu focení projeví výrazněji, jenže kvůli horší světelnosti je tato doba focení ještě o něco delší). Proto je nutné si být vědomi i těchto omezení.

 

 

 

Jak již bylo řečeno, různé kompakty mají nejlepší úroveň makra v různých situacích a je tedy třeba trochu hledat. Také je různě zobrazují na displeji. Jednoduché je to např. u Canonu nebo Nikonu, naopak u Sony to prostě musíte zkoušet a zapamatovat si zoom, resp. ohniskovou vzdálenost zobrazenou na displeji, kdy je makro nejlepší. Tyto hodnoty obvykle zmiňujeme v recenzích.

 

Tím bychom měli za sebou první tip, který je ale do značné míry závislý na použitém fotoaparátu. V dalších kapitolách se budeme věnovat mnoha jiným tipům, které fungují univerzálně.