5 tipů pro lepší makro fotky kompaktem a ultrazoomem

18.7.2019, Milan Šurkala, návod

Je tu léto a s ním spousta dovolených a výletů do přírody. Lidé při nich často fotí i různé makro detaily přírody a my si v dnešním článku ukážeme několik tipů, jak z běžného fotoaparátu vymáčknout co nejlepší výsledky.

Kapitoly článku:

5 tipů pro lepší makro fotky kompaktem a ultrazoomem
Tipy pro rozmazané pozadí
Tipy pro snazší ostření
Závěr

Tip 2: Foťte z výšky objektu

Druhý tip se týká rozmazání pozadí. I když si s tímto efektem kompakty moc nespojujeme a přisuzujeme je především zrcadlovkám, i s kompaktem ho můžete dosáhnout. Jeho míru ovlivňuje několik vlastností najednou, a proto není jednoduché říci, která kombinace parametrů bude nejlepší, protože některé jdou proti sobě.

Rozdíl vzdáleností fotoaparátu k objektu a k pozadí. Toto je asi ten nejzásadnější parametr. Chcete-li rozmazat pozadí, musí být vzdálenost fotoaparát-objekt znatelně kratší než vzdálenost fotoaparát-pozadí. A k tomu nám právě dopomůže fotit z výšky objektu.
Samotná vzdálenost k objektu. Čím jste blíže, tím více rozmažete pozadí
Použitý zoom. Čím je větší ohnisková vzdálenost (více zazooomujete, resp. použijete objektiv s užším úhlem záběru), tím více rozmažete pozadí. Jenže, větší zoom znamená zpravidla také delší minimální zaostřovací vzdálenost. Tedy zlepšení v tomto bodu 3 obvykle znamená zhoršení bodu 2. Tomuto problému jsme se věnovali v první kapitole.
Použitá clona. Čím více otevřená clona (menší číslo F, např. F2,8 proti F4), tím více rozmazané pozadí. Na druhou stranu čím více zazoomujete (zlepšujete bod 3), tím horší světelnost bude objektiv mít a možnost odclonit klesne (k dispozici budou pouze vyšší F čísla). Zoomování tedy jde proti bodu 2 i 4 a je jen otázkou, nakolik je zhoršuje. Někdy jsou negativní vlivy zoomování nízké (minimální zaostřovací vzdálenost se prodlužuje jen trochu a jen málo se zhoršuje světelnost - typicky kapesní ultrazoomy), někdy i maličké zazoomování výrazně navýší zaostřovací vzdálenost a výrazně zhorší světelnost (např. Sony RX100, který je na jakémkoli jiném než nejširším úhlu záběru pro makro nepoužitelný a ani na tom nejširším to není žádný zázrak).

Pojďme se tedy podívat opět na ukázky a vysvětlit si, kde je problém a jak jej vyřešit. Druhý tip se tedy bude věnovat rozdílům ve vzdálenostech k objektu a k pozadí.

Vzdálenost mezi fotoaparátem a objektem (červená šipka) vůči vzdálenosti mezi fotoaparátem a pozadím (zelená šipka) se sice liší, ale nejde o extrémní rozdíl. Pozadí bude jen trochu máznuté a obvykle nevzhledné.

Pokud budete fotit seshora, ve většině případů budete současně snímat i to, co je pod objektem (např. trávu pod květinou, zem pod broukem,...). První problém je v tom, že toto pozadí většinou není moc zajímavé. Druhý problém je v tom, že toto pozadí je obvykle v jen o trochu větší vzdálenosti než je focený objekt. Takže máme nezajímavé pozadí, které se navíc ještě moc nerozmaže. Opravdu "výhra".

Když fotoaparát položíte více k zemi a budete snímat více vodorovně, pozadí bude velmi, velmi daleko vůči tomu, jak daleko (blízko) je focený objekt. Pozadí se rozmaže i na kompaktu.

Rozdíly mezi snímky nemusí být v některých případech velké, v některých ale budou doslova propastné. Především tehdy, pokud je zkombinujete s prvním tipem, můžete dostat naprosto odlišné výsledky.

Není to zlé, ale mnohdy vás to, co je pod objektem, nezajímá.

Snímek focený seshora nemusí nutně vypadat špatně, někdy to dokonce může být žádoucí, ale je dobré vědět, kdy a jak použít kterou techniku.

Focením od země můžete dosáhnout většího rozmazání pozadí.

A dáme si ještě jednu ukázku, když zkombinujeme oba dva tipy dohromady. Vyfotíme jeden snímek na širokém úhlu záběru co nejblíž a seshora, poté druhý s mírným zoomem z větší vzdálenosti a ze stejné výšky, jako je focený objekt.

Nevzhledné pozadí, optické vady. Takto to vyfotí spousta lidí s fotoaparátem na nejmenším zoomu s objektivem připlácnutým k objektu.

Sami vidíte, že v prvním případě není výsledek ani trochu pěkný. Toto je ona 0cm makro vzdálenost uváděná marketingem v reklamě. Obvykle k ničemu.

Tentýž kámen. Trochu zazoomováno a fotoaparát u země.

Tímtéž fotoaparátem jsem vyfotil tentýž kámen. Výsledek je naprosto odlišný. Najednou mám klidnější, více rozmazané pozadí, menší perspektivní zkreslení díky většímu zoomu, větší vzdálenosti a faktu, že jsem fotil "od země" a nikoli "do země".

Tip 3: Pozor na clonu

Vzhledem k tomu, že se bavíme o kompaktech, s clonou obvykle nebude moc problém, přesto si alespoň povíme, jak to funguje. Kompakty mohou mít dva druhy clonění. U levnějších kompaktů a některých ultrazoomů najdeme jen ND filtr (tmavé sklíčko) a v takovém případě clonění nemá na hloubku ostrosti (rozmazání pozadí) žádný vliv. To poznáte zpravidla tak, že fotoaparát umožňuje nastavit jen dva druhy clony (např. F3,3 a F8, nic mezi tím), pokud je tedy vůbec možné clonu nastavit... Což obvykle není. V případě irisové clony fotoaparát umí nastavovat více různých hodnot, např. při nejširším úhlu záběru F3,5, F4, F4,5, F5,... až F8. V tomto případě už clonění dokáže měnit rozmazání pozadí.

clona F8

clona F5

Na výše uvedených snímcích vidíte, že při nižší cloně F5 je pozadí trochu více rozmazáno než při F8. Zde je ale nutno podotknout, že tento třetí tip jen málokdy najde využití. Proč? Protože dnešní levnější kompakty mají zpravidla tak špatnou světelnost, že stejně fotí pořád na plné odclonění, a tedy už ani není kam snižovat clonu. U profesionálních kompaktů s větším 1,0" senzorem se už odcloňovat občas dá. Jenže, zde se díky většímu snímači dosahuje rozmazané pozadí mnohem snáze, takže není takový tlak na snižování clony.

Naopak, v některých případech by už hloubka ostrosti naopak mohla být až příliš nízká, skoro všechno by bylo rozmazané a v některých případech tak naopak může být žádoucí spíše trochu přiclonit. Čím větší senzor, tím častěji budete potřebovat u makra spíše přicloňovat než naopak. Dále je také pravděpodobné, že plně odcloněný objektiv bude u makra produkovat hodně mléčnou kresbu, což nemusí být žádoucí a přiclonění toto pomůže potlačit. Nelze tedy říci, že nejnižší clona je vždy to pravé ořechové. Záleží na fotoaparátu, jeho objektivu i podmínkách. Takže... pozor na clonu.