Nikon D5000: nadmíru šikovná zrcadlovka

Novým Nikonem D5000 nahradil výrobce zastaralý model D60 a posunul jej trochu blíže k vyššímu modelu D90. Fotoaparát má 12MPx CMOS snímač zajišťující dle údajů sekvenční snímání s rychlostí 4 fps. Potěší i režim Live View, který vhodně doplňuje výklopný LCD displej. Nabídka funkcí je značně bohatá a odpovídá standardům své třídy, tedy vyššího low-endu.

 

Fotoaparát můžete koupit se setovým objektivem 18-55 mm bez nebo se stabilizací, dále se stabilizovaným setem 18-55 mm VR + 55-200 mm VR a jako poslední je k dispozici set s objektivem 18-105 mm VR, tedy opět se stabilizací. Právě tento poslední set prošel naším redakčním testem. Pro fotoaparát této třídy se už hodí trochu vyspělejší objektiv než je základní 18-55 mm, a proto jsem si jej vybral k testu.

 

 

Fotoaparátu vévodí všudypřítomné plasty, nicméně nepůsobí přehnaně lacině. Jedná se o poměrně robustní přístroj, který patří ve své třídě k těm trochu větším. Velikost navíc umocňuje 18-105mm objektiv, který není ani tak dlouhý jako dosti široký. Ale to jsou objektivy Nikonu často, ani základní 18-55mm není nikterak úzký. Držení je dobré, uvítal bych však delší grip. Tento je vhodný spíše pro ultrazoom, ale ne pro zrcadlovku této velikosti.

Nikon D5000 má již tradiční Nikon F bajonet, který je kompatibilní s AF objektivy. Protože však D5000 nemá zaostřovací motorek, je plně kompatibilní pouze s objektivy AF-S a AF-I. U ostatních nefunguje minimálně autofokus, případně další věci. Objektiv se zajišťuje do opačné strany, než je zvykem např. u Canonu nebo Sony. Za zrcadlem se skrývá APS-C čip typu CMOS s 12megapixelovým rozlišením. Napravo od bajonetu vidíte odjišťovací tlačítko objektivu. Nad ním je logo modelu a mikrofon.

Nad objektivem najdete logo Nikonu a výklopný blesk. Směrem doleva si lze všimnout diodu, která funguje nejen jako indikátor samospouště a redukce červených očí, ale ve své třídě netradičně i jako pomocné zaostřovací světlo. To lze jednoznačně pochválit, protože není třeba k tomuto používat blesk. Úplně nalevo je pak již zmíněný menší grip s přijímačem infračerveného signálu dálkového ovládání.

Vyzkoušel jsem objektiv AF-S DX NIKKOR 18-105 mm f/3,5-5,6G ED VR, který mi připadá být mnohem vhodnější pro zrcadlovku tohoto typu než základní set s 18-55mm objektivem. Díky crop faktoru 1,5 nabízí 18-105 mm objektiv přepočtená ohniska 27 až 157 milimetrů. Tedy dostatečně široký úhel záběru a zároveň i celkem rozumné přiblížení vhodné také pro výraznější rozmazávání pozadí. Světelnost F3,5 na nejširším a F5,6 na nejdelším ohnisku patří ke standardu třídy a bohužel se nejedná o nijak zvlášť příjemné hodnoty. Objektiv je vybaven vyspělou optickou stabilizací, takže fotoaparát vypadá být velmi dobře vybaven.

Seshora určitě vynikne velký průměr objektivu, který je výrazně širší než samotný bajonet. Na objektivu také vidíte celé jeho označení, široký prstenec pro zoomování a podstatně užší pro ostření. Ti, kteří jsou zvyklí na levnější objektivy a ostření předním členem, budou muset nějakou dobu přeorientovávat své návyky. Ostření je zde totiž naopak blízko bajonetu. Výhodou je, že se při ostření přední člen neotáčí. Takže velké 67mm filtry lze využívat bez sebemenších problémů. Po stranách těla vidíte ouška na provlečení řemínku.

Nechybí výklopný blesk a sáňky na externí. Ve výchozím stavu jsou konektory chráněny krytkou. Směrem doprava najdete velké otáčecí kolečko fotografických režimů. Dá se sice pootočit i jedním prstem, ale vřele doporučuji použití dvou. Chod je spíše tužší s výraznou aretací. Pod gripem je tlačítko Info, které ukazuje informační menu, v podstatě stavový displej. Rovněž je to jedno ze dvou tlačítek sloužících k rychlému restartu přístroje. Vedle něj je pak tlačítko korekce expozice, které je nutno držet a současně točit hlavním voličem. Spoušť má bezproblémový chod, okružím se zapíná přístroj. Mohlo by ale být trochu vyšší.

Na zadní části přístroje si jistě všimnete zajímavého prvku. Fotoaparát má výklopný LCD displej s 2,7" úhlopříčkou. Jeho rozlišení je klasických 230.000 bodů (320×240 pixelů), což je mírným zklamáním. Nikon D90 i konkurenční Canon EOS 500D mají rozlišení 920.000 bodů, což by slušelo i této zrcadlovce. Na druhou stranu je oproti oběma výklopný směrem dolů a naklápěcí, což značně vylepšuje možnost využití Live View režimu. Rovněž to může pomoci při složitějších světelných podmínkách.

Nad displejem je klasický zrcadlový hledáček. Má sice jen 0,78× zvětšení, nicméně přišel mi s ohledem na méně příjemné papírové specifikace překvapivě dobrý. Pokud ve fotoaparátu nemáte akumulátor, významně ztmavne obraz a připomíná tmavé hledáčky analogových zrcadlovek Zenit. U Nikonu netradičně začnu popisem pravé strany, protože hlavní ovládací prvky jsou nalevo. Napravo od displeje vidíte tlačítko AE-L/AF-L, jehož funkci můžete pochopitelně v menu nastavit. Může zamykat expozici, ostření, obojí najednou, případně fungovat pouze v tom případě, když se bude držet. Poslední možností je jeho funkce jako zaostřovacího tlačítka (fotoaparát pak neostří po zmáčknutí spouště).

Vedle je hlavní volič v podobě otočného kolečka. Jeho použití umožňuje velmi rychle ovládat většinu nastavení ve fotoaparátu. Nicméně mám k Nikonu už tradičně jednu výtku a rozumnou nápravu vidím v nedohlednu. Při korekci expozice je opět kladná část grafu nalevo a záporná napravo. Kdo kdy viděl minus vpravo? Proč v Nikonu mají toto otočeno úplně naopak? Vždyť v matematice, všude je plus vždy napravo. Chci přidat na expozici, naprosto intuitivně točím doprava, abych nakonec zjistil, že expozici ubírám. V menu jde ale nastavit, aby se to logicky otočilo tak, jak má být. Jenže situaci to ani v nejmenším neřeší.

Problém je pak v tom, že točením kolečka doprava se stále ubírá expozice. Pak už je to úplně na hlavu. Točíte vpravo, grafem posunujete z neznámého důvodu doleva a expozici stejně ubíráte. Tak ještě jednou do menu, tam je položka přehození voliče, takže nyní už kolečko směrem doprava expozici přidává. Jenže, aby to nebylo dokonalé, provedly se dvě operace. Přehození grafu expozice a přehození otáčení kolečka. Takže pak už se sice korekce expozice ovládá naprosto logicky, ale zase veškerá ostatní nastavení jsou díky přehození kolečka naopak. Takže doprava ubíráte clonu, přidáváte čas. Naopak je zase něco jiného. Toto ovládání expozice na fotoaparátech Nikon opravdu hodně nemám rád a u rychlé zrcadlovky mi to vadí ještě mnohem více.

Směrem níže najdete tlačítko Lv pro zapnutí Live View. Přepínání je poměrně rychlé. Následuje čtyřsměrný ovladač, kde postranní tlačítka mají skutečně pouze navigační funkci, ve výchozím stavu upravují ostřící body. Takže pokud vám fotoaparát neostří tam, kam očekáváte, zkontrolujte si, zda jste náhodou nepřeklikli ostřící bod. Prostřední tlačítko OK slouží k potvrzování, případně v režimu Live View ke spuštění natáčení videosekvencí. Dole je ještě malý reproduktor.

Většinu ovládacích prvků najdete u Nikonů tradičně nalevo. Úplně nahoře je malé tlačítko pro mazání snímků. Vedle LCD displeje je tlačítko pro vstup do režimu prohlížení snímků, dále tlačítko pro vstup do menu, následuje zmenšování, případně vyvolání užitečné nápovědy k funkci, čtvrté tlačítko naopak zvětšuje prohlížení snímků a poslední tlačítko pak slouží k vyvolání ovládací nabídky (v podstatě stavového displeje). Druhé stisknutí pak aktivuje poslední volenou nabídku a tlačítkem OK můžete začít nastavovat. Už tradičně lze volby potvrzovat nejen tlačítkem OK, ale i stiskem šipky doprava, což je pohodlné a rychlé řešení. Toto tlačítko je druhé do dvojice pro rychlý restart nastavení fotoaparátu.

Zde vidíte pravou stranu fotoaparátu. Na těle je jen slot pro paměťovou kartu. Hlavně je však zřetelná délka objektivu při plném zazoomování na 105mm ohnisko.

Nikon D5000 podporuje SD a SDHC karty, tedy levné a rychlé řešení. S krytkou jsem neměl žádný problém.

Levá strana už je zajímavější. Tělo přístroje obsahuje krytku z tvrdší gumy, která pod sebou ukrývá různé vstupy. Nad odjišťovacím tlačítkem objektivu je tlačítko Fn s ikonkou samospouště. Tomu můžete přiřadit libovolnou funkci, od výroby by zde měla být samospoušť. Dal jsem si tam např. aktivaci RAW+JPEG. Ještě výše je tlačítko pro vyklopení blesku. To funguje jen při zapnutém přístroji. Na objektivu jsou vidět dvě posuvná tlačítka, to spodní aktivuje/deaktivuje optickou stabilizaci, druhé pak přepíná mezi automatickým a manuálním ostřením. Automatické ostření zde funguje tak, že po doostření lze ještě manuálně doostřit.

Pod krytkou najdete port pro připojení příslušenství, dále pro USB kabel a jako poslední je zde HDMI konektor.

Závit pro stativ je přesně v ose objektivu a pochopitelně je kovový. Pod gripem najdete krytku prostoru pro baterii.

Naleznete zde Li-Ion akumulátor EN-EL9a, jehož pracovní napětí je 7,2 V a kapacita činí 1080 mAh. Podle výrobce má stačit na pořízení 510 snímků.

Nikon D5000 vypadá být s 18-105mm objektivem velmi solidním fotoaparátem. Je rychlý, velmi dobře se ovládá až na nelogické nastavování korekce expozice a ISO citlivosti.