Panasonic Lumix GF1: nejlepší Micro Four Thirds?

Rodina Micro Four Thirds fotoaparátů se postupně rozrůstá. Jako první zde byl Panasonic G1, který ale nebyl o moc menší než zrcadlovky. Přinesl však vynikající EVF hledáček a polohovací displej. GH1 byla v podstatě totéž s podporou videosekvencí a novým 14-140mm objektivem. Poté se do toho vložil Olympus se svým malým a stylovým Olympusem E-P1. Ten díky svému designu získal spoustu příznivců, nicméně je mu vytýkána absence interního blesku, AF diody nebo malé rozlišení LCD displeje. Druhý model E-P2 nic z toho bohužel nevyřešil.

Panasonic se svým modelem GF1 ale na Olympus tvrdě útočí. Má malé rozměry, větší rozlišení displeje, navíc je vybaven interním bleskem a přisvětlovací AF diodou. Nemá však hledáček, který se musí stejně jako u Olympusu dokupovat. My se podíváme, zda se GF1 stane králem své kategorie. Má k tomu velmi dobré předpoklady. Základem přístroje je známý Live MOS snímač se 4/3" úhlopříčkou (rozměry 17,3×13,0 mm) a rozlišením 12 megapixelů. Tělo je malé a poměrně lehké, takový kompakt jako Canon G11 věru není o mnoho menší. Jenže to jsme ještě neosadili objektiv.

Lumix GF1 je k dispozici v několika barvách. Asi nejtradičnější je černá, my však dostali červenou. Fotoaparát sice nevypadá tak profesionálně jako v černé verzi, ale nutno uznat, že červená mu nebývale sluší a měl-li bych si já kupovat GF1 (což spousta recenzentů v zahraničí po testu GF1 udělala), bral bych právě červenou. Fakt fotoaparátu "sekne". Rozměry pochopitelně nejsou takové jako u malých kompaktů, ale ve srovnání se zrcadlovkami je zde znatelný rozdíl. Zpracování je až na krytku prostoru pro baterie velmi dobré.

Ačkoli objektiv 14-45 mm po vybalení vypadá být opravdu maličký, při nasazení na GF1 působí dosti mohutným dojmem. Samotný přístroj tak hned dostane rozměr většího ultrazoomu. S trochou štěstí se i s tímto objektivem dá nosit v zimní bundě (vyzkoušeno, vejde se tam, aniž by byly problémy), do podzimní nebo jarní bych to už nezkoušel.

Zepředu GF1 dost připomíná kompakt LX3. Lze si však u objektivu všimnout tlačítko pro jeho odjištění. Mohlo by být trochu tužší, pokud už se totiž odhodláte nosit GF1 v kapse, je poměrně jednoduché toto tlačítko trochu zmáčknout (ale nedopatřením objektiv neodjistíte, alespoň mě se to naštěstí nepodařilo). Pochopitelně nechybí název GF1, logo Lumix, oznámení o HD videosekvencích a AVCHD kodeku. Všimněte si přisvětlovací AF diody, tu např. konkurenční Olympus E-P1 ani E-P2 nemají. Je tu i malý grip, který trošku pomáhá, ale zázrak to není. I přesto se GF1 drží celkem dobře.

Nyní se na chvíli zastavme u testovaného objektivu. Je jím již dobře známý Lumix G Vario 14-45 mm F3,5-5,6 ASPH. Rozsah ohnisek je tedy tradičních 28 až 90 mm (po přepočtu). Nabízí tedy široké základní ohnisko, ale jen minimální přiblížení. Světelnost ničím nevybočuje z průměru, takže rovněž příliš nepotěší. Při zoomování se objektiv vysouvá, ale ostřením se přední člen neotáčí, což zajisté přivítají uživatelé filtrů. Nechybí ani účinná stabilizace MEGA O.I.S. S objektivem lze použít 52mm filtry.

Seshora vynikne tloušťka fotoaparátu. Ta není malá, ale zrcadlovky jsou přeci jen o poznání tlustší. Objektiv je zde zazoomován na maximum, v tom případě už z fotoaparátu rozhodně není žádný drobek. Nalevo je výklopný blesk, směrem doprava najdete sáňky na blesk, případně hledáček. Dále je tu hlavní kolečko fotografických režimů. Mohlo by mít trochu hladší chod, je dost tuhé. To by nebyl příliš velký problém, ale toto kolečko je spojeno s páčkou, která přepíná mezi snímky, sekvenčním snímáním, bracketingem a samospouští. Ta se při otáčení kolečkem docela plete do cesty.

Posuvnému tlačítku pro zapnutí a vypnutí přístroje není co vytknout, totéž platí pro tlačítko spouště. Úplně napravo je pak tlačítko, kterým můžete v kterémkoli režimu spustit záznam videosekvencí. Není třeba jej hledat na hlavním kolečku. Po stranách jsou ještě ouška na provlečení popruhu.

Velkou výhodou proti zmíněným Olympusům je integrovaný blesk. Pochopitelně to není žádný zázrak co se týče výkonu, ale stále lepší než nic a zejména pro fill-in použití (např. v protisvětle) se hodí výborně. Mechanismus vyklápí blesk dostatečně vysoko, což je s ohledem na rozměry fotoaparátu s podivem. Samotný mechanismus vypadá velmi křehce.

Komu by se integrovaný blesk nelíbil, má možnost dokoupit si externí. K fotoaparátu si můžete dokoupit i EVF hledáček DMW-LVF1. Ten bohužel ani zdaleka není tak dobrý jako u G1, má totiž rozlišení jen 202.000 bodů (G1 a GH1 mají 1,44 milionu) a stojí 5000 Kč s DPH. Na druhou stranu je výklopný, takže lze se do něj dívat i seshora a nutno říci, že hledáček fotoaparátu opravdu chybí. Když jej totiž držíte v ruce, ručně zoomujete nebo ostříte a při zmáčknutí spouště slyšíte jasný zvuk závěrky, "zrcadlovkové" pocity se vás prostě hned zmocní a máte tendenci dávat fotoaparát k oku.

Vzadu najdete velký 3,0" LCD displej s poměrem stran 3:2 a rozlišením 460.000 bodů (480×320 pixelů). Obraz je krásně ostrý, výborně se na něm posuzuje i ostrost při manuálním ostření (zapnete-li si zvětšení náhledu), z úhlů však výrazněji klesá kontrast. Stále lze ale dobře vidět, co na displeji je. Nad displejem vidíte krytku sáněk na blesk a konektoru pro elektronický hledáček. Vlevo je tlačítko pro vyklopení blesku. Napravo je pak tlačítko pro vstup do režimu prohlížení a AF/AE LOCK. Tomuto tlačítku samozřejmě můžete přiřadit pouze zamykání expozice nebo ostření, nebo může zamykat oboje.

Na malém gripu je otočný volič, kterým se rychle mohou navolit některé hodnoty, např. clona a čas v prioritních nebo manuálním režimu expozice. Po jeho zmáčknutí funguje jako korekce expozice (ta je k dispozici i v rychlém menu, ale v něm je hůře dohledatelná a obtížně se nastavuje, přes otočný volič je to mnohem lepší). Vedle displeje je tlačítko AF/MF pro volbu ostření (přepíná mezi klasickým automatem, kontinuálním a manuálním ostřením). Následuje Q.MENU spouštějící rychlé menu, kde se mezi položkami přepínáte právě otočným voličem.

Čtyřsměrný ovladač je bez větších problémů. Vzhledem k velkému množství volné plochy by tlačítka mohla být klidně i trošku větší. Směrem nahoru se volí ISO citlivost, vpravo vyvážení bílé, nalevo ostřící oblasti a dole je funkční tlačítko Fn. Tomu můžete přiřadit některou z funkcí, upřímně řečeno výběr je ale poměrně chudý a nepříliš zajímavý. Dal jsem zde přepínání formátu snímků JPEG na RAW a podobně.

Vlevo dole je tlačítko DISPLAY upravující zobrazení displeje (případně přepíná na hledáček) a poslední tlačítko koše slouží k mazání. V režimu focení můžete ještě s pomocí tlačítka DISPLAY zapnout náhled času. Máte-li nastavenu třeba 1/8 sekundy, obraz se bude podle toho sekat a vy vidíte ještě před pořízením snímku, k jak silnému efektu rozmazání bude docházet.

Na pravé straně je pouze krytka vstupu zdroje. Jinak tu nenajdete nic zajímavého. Vidíte, jak moc základní objektiv vyčuhuje.

Levá strana je trochu zajímavější. Pod krytkou je HDMI výstup i slot pro USB kabel. Na objektivu je přepínač optické stabilizace, její mód už ale vybíráte v těle přístroje.

V ose objektivu najdete kovový závit pro stativ. Nalevo je pak krytka pro baterii a paměťovou kartu. Je škoda, že se tato krytka docela viklá. Narušuje příznivý dojem z jinak výborně zpracovaného přístroje.

Je tu již tradiční slot pro SDHC karty. Akumulátor je dost velký, má vyšší napětí 7,2 V a vysokou kapacitu 1250 mAh (tedy 9,0 Wh). I přesto výrobce hovoří o výdrži na 400 snímků, což není až tak mnoho, ale není to ani špatné. Toto platí pro 14-45mmm objektiv, s pancake 20mm F1,7 by měl vydržet 430 snímků.

Panasonic Lumix GF1 se na první pohled ukázal v dobrém světle. Zpracování je až na detaily velmi dobré, ovladatelnost rovněž, množství funkcí je rozsáhlé a rychlost vynikající. Nedostatky jsou většinou nevýznamné. V dalších kapitolách se podíváme na to, jak GF1 fotí.