Panasonic Lumix G2: král ergonomie

Ve dnešní recenzi se podíváme na fotoaparát Panasonic Lumix G2. Ten je součástí oblíbeného Micro Four Thirds systému a nahrazuje starší model Lumix G1. Oba fotoaparáty si jsou velmi podobné, u G2 se přesunul přední otočný volič dozadu, jsou zde HD videosekvence, nový procesor a dotykový LCD displej. Novinkou je také setový objektiv s rozsahem ohnisek 14-42 mm, má tedy ještě trochu menší zoom než ten původní. My jsme vyzkoušeli i 8mm objektiv typu rybí oko. Fotoaparát má 4/3" Live MOS čip s rozlišením 12 megapixelů. Tak se pojďme podívat, jak si fotoaparát v testu vedl.

 

 

Fotoaparát potěší rozumnými rozměry, které jsou lehce pod velikostí nejmenších zrcadlovek. Je tedy o něco skladnější, ale rozhodně nepočítejte s tím, že jde fotoaparát dát např. do kapsy běžné bundy. Ačkoli tělo je plastové, zpracování hodnotím dobře. Držení přístroje usnadňuje výrazný grip, samotné tělo je ale trošku kluzčí.

S objektivem rybí oko je fotoaparát trošku kompaktnější, nicméně oba objektivy jsou poměrně malé. Nasazování objektivů je pohodlné a rychlé, mechanismus má tu správnou tuhost. Potěší přítomnost integrovaného blesku i velkého EVF hledáčku. Fotoaparát tedy připomíná zrcadlovku nejen tím, že se mu dají měnit objektivy, ale i svým vzezřením a ovládáním. Je však zajímavé, že i uživatelé kompaktů se zde budou cítit jako doma.

Zde vidíte 4/3" Live MOS senzor s rozlišením 12 megapixelů. Bohužel nejde o pokročilý čip z modelu GH2, ale o starý známý čip, který se s minimálními úpravami probojoval z G1 přes GF1 až do nynější G2. Na přední straně si lze ještě všimnout tlačítka pro uvolnění objektivu, přisvětlovací AF diody a několika nápisů.

Jako první si představíme objektiv Lumix G Vario 14-42 mm / F3,5-5,6 ASPH. MEGA O.I.S. Ten svým způsobem nahrazuje starší objektiv 14-45mm použitý u G1 a GF1 (tyto se ale stále budou nabízet s původním 14-45mm objektivem). Jeho existence se dá vysvětlit dnes tradičním ekonomickým problémem, a to šetřením nákladů. Objektiv působí znatelně levněji než předchůdce, zmizel posuvník na vypnutí a zapnutí stabilizace, menší je i průměr čoček při stejné světelnosti. Optická stabilizace naštěstí zůstala. Díky menšímu průměru přední čočky lze bez problémů použít makro předsádku Raynox DCR-150, kterou jsem letos testovali. Systém Micro Four Thirds by si ale zasloužil hlavně nějaký střední (řekněme 6×) zoom.

Zoomovací kroužek je dostatečně velký a jeho chod zhruba průměrný. Znám více se zasekávající objektivy, ale ideální to pro natáčení videosekvencí také není. Zejména v posledních milimetrech ohniskového rozsahu (cca 35-42 mm) je těžší udržet plynulé zoomování. Ostření je naprosto bezproblémové s elektronickou vazbou, která je ale skvělým způsobem ošetřena. Tady problém skutečně nevidím. Citlivost je spíše nižší, takže malé otočení se rovná také malé změně ostřící vzdálenosti. Ostření to tak docela usnadňuje a zpřesňuje.

Druhý objektiv Lumix G FishEye 8 mm / F3,5 je prozatím jediným rybím okem v nabídce. Užít si tak můžete 180° úhel pohledu. Světelnost F3,5 je pro objektiv tohoto typu dostatečná. Maximální hodnota je stejně jako u prvního objektivu F22. Objektiv má integrovánu sluneční clonu. Vzhledem k tomu, že nemá zoom, je zde jen ostřící kroužek. Ten moc potřebovat nebudete, protože hloubka ostrosti tohoto objektivu je přeci jen hodně velká. Poslouží ale u makra, které je možné snímat takřka od objektivu. Díky širokému ohnisku ale snímky makro vzhled moc mít nebudou.

Na horní straně je poměrně hodně ovládacích prvků. Předně je to vlevo kolečko ostřících režimů, které je doplněno o páčku výběru manuálního ostření, průběžného a jednotlivého. Směrem vpravo následuje výklopný blesk, patice na externí blesk a hledáček, o němž ještě budeme hovořit. Hlavní ovládací kolečko má na můj vkus dost tvrdý chod. Jen tak se tedy samovolně neotočí, ale pro lepší uživatelský komfort by přeci jen mohlo být o trošku jemnější. Kolem něj najdete dvě páčky. První z nich ovládá sekvenční snímání, bracketing a samospoušť. Druhá pak zapíná a vypíná přístroj.

Dále zde najdete tlačítko iA, které spouští tento automatický režim, ať máte na hlavním kolečku navoleno cokoli. Výborná myšlenka, velmi snadno tak můžete fotit a opravdu se o nic nestarat. Automatika totiž rozhodně patří k těm nejlepším. Směrem nahoru je zde pak tlačítko pro okamžité natáčení videosekvencí, což je opět výborné. Nemusíte nic nastavovat a téměř hned lze natáčet. Při zmáčknutí tlačítka spouště lze dokonce fotit snímky, aniž by došlo k přerušení natáčení videosekvence. Samotné tlačítko spouště má výborný jemný chod. K jeho ovládání není třeba přehnané síly.

Vzadu si můžete všimnout plně polohovatelný LCD displej a nad ním elektronický hledáček s rozlišením 1.440.000 bodů (tj. 800×600 pixelů). Obecné názory na kvalitu a použitelnost hledáčku se sice ve fotografických kruzích různí, osobně ale mohu říci, že ve srovnání s optickými hledáčky APS-C zrcadlovek mi přijde jako lepší. Sice uznávám, že optika je optika a ani sebelepší elektronika ji ve výchozím zobrazení nenahradí, ale i přesto má toto EVF několik neocenitelných výhod.

Prvně v něm vidíte to, co fotoaparát vyfotí (tedy vyvážení bílé i nastavenou expozici) a především se přes EVF mnohem lépe manuálně ostří. Je to jednoduché, obraz se v displeji 5× zvětší a pixel na čipu je pixel v displeji. Dokonalejší míru posouzení ostrosti než 1:1 si už skutečně představit neumím. Hledáček je navíc velmi dobře použitelný i za relativně horšího světla, i když ve tmě je zde už opravdu dost šumu. Ale i v takovém případě lze ostrost posoudit překvapivě dobře. Vynikající je rovněž automatické přepínání mezi LCD displejem a EVF při přiblížení oka. EVF hledáček má navíc velmi zajímavý "jakoby 3D" obraz, působí nádherně prostorově.

Fotoaparát potěší i LCD displejem. Ten má velkou 3,0" úhlopříčku a poměrně vysoké rozlišení 460.000 bodů (320×480 pixelů). Má tedy dostatečně ostrý obraz, potěší i jeho plná polohovatelnost, takže snadno můžete fotit makro u země nebo snímky nad hlavou. Nově je displej dotykový, v praxi to ale na první pohled nepřináší tolik pozitiv, kolik by mohlo. Rozhodně je nutno ocenit možnost jednoduchého výběru ostřícího bodu, případně i automatického vyfocení snímku zaostřeného do tohoto místo. Tuto záležitost rozhodně musím ocenit a zde "dotykovost" skutečně válí. Jedná se o vynikající a skutečně funkční nápad.

Trochu horší je to s nastavováním parametrů. Menu je totiž situováno do horního řádku a ikonky jsou skutečně maličké. Trefovat se tam prstem rozhodně není jednoduché. Může pomoci dodávaný stylus, se kterým je to o mnoho pohodlnější a rychlejší. Zde bude opět záležet na osobních preferencích. Objektivně tomuto řešení nemohu upřít rychlost ovládání, osobně jsem z počátku preferoval spíše tlačítkové ovládání. Zobrazení displeje si ale můžete zobrazit také ve speciálním menu bez náhledu snímku (náhled je pouze v EVF), tlačítka jsou pak mnohem větší a dotykové ovládání začíná sbírat ty nejkladnější body. Paráda.

Je ale zajímavé, že ve hledáčku má lehce jinou strukturu (výběr jednotlivých nastavení je v horizontálním směru, zatímco na LCD displeji je v mnohem logičtějším a snáze ovladatelnějším vertikálním směru). Jestli mě něco hodně štvalo (stejný problém byl i u G1), pak je to nedržení expozice v náhledu na displeji/hledáčku. Namáčknete spoušť (řekněme třeba v protisvětle), překomponujete někam do stínu a obraz v hledáčku se prosvětlí. Vy tak nevíte, jak bude vlastně výsledný snímek exponovaný. Pokud ostření a expozici zamknete tlačítkem AF/AE LOCK a nikoli spouští, pak zůstává i náhled exponovaný pořád stejně. Vadí mi ale, že to nelze navolit i pro displej.

Nad displejem najdete ještě tlačítko vstupu do režimu prohlížení (pokud to v menu nezakážete, bude vás po každém spuštění fotoaparátu a vstupu do tohoto menu otravovat nabídka popisující způsob manuálního ovládání). Vedle je tlačítko AF/AE LOCK, které zamyká expozici, ostření nebo oboje. Pokud zamyká expozici (nebo expozici a ostření), pak rovněž zamyká zobrazení expozice na displejích. Napravo od displeje začneme nahoře. Tam se přestěhovalo ovládací kolečko, jímž se nastavují časy, clona, procházení přes rychlé menu a pokud toto kolečko stisknete, můžete i korigovat expozici (mohlo by to být ale nějak znázorněno na fotoaparátu a ne pouze na LCD displeji).

Směrem dolů najdete tlačítko Q.MENU pro vstup do rychlého menu, o kterém jsem již částečně mluvil (dá se ovládat dotykově přes displej i přes tlačítka). DISPLAY pak upravuje zobrazení LCD displeje. Zde bych zmínil dva režimy. Za prvé zobrazení náhledu snímku (tak jako u běžných kompaktů), který se zobrazuje na LCD displeji, případně EVF hledáčku. O druhém stylu jsem již mluvil. Při pohledu do hledáčku se zobrazuje náhled, ale při pohledu na LCD displej vidíte velmi pěkné menu vhodné pro nastavení, a to zejména to dotykové. Pokud zvolíte tento režim (viz kapitola věnovaná zobrazení displeje), získá dotykové ovládání mnohem větší smysl.

Čtyřsměrný ovladač je bez větších problémů (tlačítka by mohla být jen o trošku vystouplejší), směrem nahoru se volí ISO citlivost, vpravo vyvážení bílé, dole je funkční tlačítko, kterému sami můžete přidat nějakou funkci (ostřící oblast, rozlišení,...), nalevo pak filmový režim. Uprostřed je vstup do hlavního menu, u kterého výrazně doporučuji zapnout "Paměť kurzoru". Jednoduše při vstupu do menu najede vždy na poslední volenou položku. Poslední tlačítko slouží k mazání snímků a náhledu hloubky ostrosti.

Na pravé straně si toho moc nevšimnete, je zde jen vstup pro napájení a velké ouško na provlečení popruhu.

Z levé strany si můžete všimnout dvou krytek a ouška na popruh. Pod horní krytkou je vstup pro externí mikrofon. Pod druhou krytkou je HDMI a USB port. Z tohoto pohledu také můžete posoudit velikost fotoaparátu, zejména rozměry objektivu.

Vespod je v ose objektivu kovový závit pro stativ. Krytka pod gripem ukrývá akumulátor a paměťovou kartu.

Konkrétně zde najdete Li-Ion akumulátor DMW-BLB13PP s napětím 7,2 V a kapacitou 1250 mAh. Dále je zde prostor pro SD, SDHC nebo SDXC karty.

Co se tedy týče ovládání, je Panasonic Lumix G2 bez diskuzí nejlepším zástupcem tzv. "bezzrcadlovek". Velmi dobře se drží (grip by nicméně mohl být z méně kluzkého materiálu, tvarem to ale vynahrazuje) a výborně kombinuje ovládání zrcadlovek a kompaktů. Potěší tak ty, kteří jsou zvyklí na DSLR (přes hledáček se fotí výborně a je zde velké množství nastavení), zároveň však ty, kteří jsou zvyklí na jednoduché ovládání kompaktů, což umožňuje inteligentní automatika.