Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Hyperfokální ostření na příkladech z Algarve: III.

3.10.2007, Roman Pihan, článek
V minulých dvou dílech jsme popsali část krás jižního Portugalska – Algarve a dnes budeme pokračovat. Řekneme si něco o hyperfokálním ostření, což je technika velmi užitečná. Pokud navštívíte Portugalsko (a nejen jej), jistě hyperfokální ostření využijete.

Města v Algarve


Jako většina jižních národů, libují si Portugalci v malých a bílých domečcích, v křivolakých a úzkých ulicích a nejraději staví (respektive stavěli) svá originální obydlí ve svahu. Je to zřejmě snaha chránit se před sluncem a vedrem, protože místa je dost a tak malá velikost domů a úzké uličky nemají žádný prostorový důvod.



Podobných zákoutí krásných kompozičně i barevně najdete ve staré zástavbě opravdu hodně. A jak můžete vidět v místních trafikách, jsou i častým námětem na pohlednice.
1/200 sec, f/18, ISO 200, ohnisko 70 mm.

Vedle starých míst, kde stále žijí lidí i když spíše starší, vyrůstají moderní města složená převážně z prostorných a plochých vil. Krásné místo na bydlení a dovolenou, ne však na fotografování. Snad jen nádherné květiny v zahradách jsou lákadlem. S fotoaparátem je nutno se tedy vydat do starších a domorodých míst, kde bude námětů na architekturu i místní život opravdu dostatek.


Polarizační filtr má tu schopnost, že ztmaví oblohu, nasytí barvy a odstraní lesky. Snímky potom dostanou ten správný „pohlednicový“ vzhled.
1/125 sec, f/10, ISO 200, ohnisko 50 mm, polarizační filtr.


Vnitrozemí


Vnitrozemí Algarve nepatří mezi jeho silné stránky. Jsou to nekonečné pusté kopečky podobné středočeské pahorkatině, akorát pokryté jinými porosty, které místy působí trochu „horsky“. Často také jsou dost kamenité a čas od času se mezi nimi objeví v potu a dřině vydobyté políčko.



Vnitrozemí Algarve není příliš fotogenické. Tento snímek byl pořízen z nejvyšší hory Algarve Foia v pohoří Monchique (900 m.n.m.) a dobře dokumentuje jeho vzhled.
1/100 sec, f/9, ISO 200, ohnisko 60 mm


Ostřete hyperfokálně


Při snímání krajiny, architektury a např. i interiérů se hodí technika, které se říká hyperfokální ostření. Jde o to, aby maximální rozsah vzdáleností byl ostrý – tedy aby bylo ostré jak blízké popředí vzdálené od vás cca 1 metr tak i obzor v nekonečnu. Fotoaparáty většinou nedokáží tuto techniku realizovat automaticky (určitý pokus je režim A-DEP u některých Canonů) a tak je třeba ji nastavit ručně. Kompaktní fotoaparáty díky krátkým ohniskům svých objektivů ostří velmi často hyperfokálně tzv. od přírody a tak uživatelé DSLR, které mají velmi malou přirozenou hloubku ostrosti, využijí hyperfokální ostření více.


U podobných snímků je nutné ostřit hyperfokálně, protože potřebují extrémní rozsah ostrosti. Na malých snímcích na internetu to není tak přísné, ale pro větší zvětšeniny je to nezbytné.
DSLR, 1/80 sec, f/11, ISO 200, ohnisko 20 mm, ostřeno hyperfokálně na 2 metry, ostré vše od 1 metru do nekonečna.


Hloubka ostrosti je vždy určitý rozsah vzdáleností od vás, kde se fotografie udrží ostrá. Na snímku tedy vnímáte jako ostré všechny předměty, které byly vzdálené např. od 5 do 15 metrů. Pokud bylo zaostřeno např. na 7 metrů, hloubka ostrosti se vytvoří kolem místa, kam bylo zaostřeno, přičemž hloubka ostrosti „za“ je vždy větší než hloubka ostrosti „před“. Při zaostření na 7 metrů bude tedy hloubka ostrosti např. od 5 do 15 metrů. Portréty s rozostřeným pozadím se pořizují s hloubkou ostrosti 20 cm (!), u krajin je ale žádoucí hloubka ostrosti např. od 2 metrů do nekonečna. To je velmi velká hloubka ostrosti, která se dosáhne právě a jen hyperfokálním ostřením.

Hyperfokální ostření je možná děsivý pojem, ale logika je prostá – kam mám zaostřit (tj. na jakou vzdálenost), aby na fotografii bylo vše ostré? Zaostřit na nekonečno (u krajiny typické) není dobrý nápad, protože hloubku ostrosti „za“ ztrácíte. Chcete-li tedy mít ostré vše od 3 metrů do nekonečna, vyplatí se zaostřit někam mezi, například na 5 metrů. A je třeba udělat to tak chytře, aby pro konkrétní objektiv (ohnisko) a použitou clonu bylo ostré vše od požadovaných 3 metrů donekonečna. A to je hyperfokální ostření a 5 metrů je hyperfokální vzdálenost. Jak ji zjistit?

Tabulka hyperfokálních vzdáleností platná pro DSLR v metrech
Nepřepočítané ohnisko v mm
clona
12 mm
15 mm
17 mm
20 mm
24 mm
28 mm
35 mm
50 mm
100 mm
f/2.8
2,57
4,02
5,16
7,14
10,29
14
21,88
44,64
178,57
f/4
1,8
2,81
3,61
5
7,2
9,8
15,31
31,25
125
f/5.6
1,29
2,01
2,58
3,57
5,14
7
10,94
22,32
89,29
f/8
0,9
1,41
1,81
2,5
3,6
4,9
7,66
15,63
62,5
f11
0,65
1,02
1,31
1,82
2,62
3,56
5,57
11,36
45,45
f/16
0,45
0,7
0,9
1,25
1,8
2,45
3,83
7,81
31,25
f/22
0,33
0,51
0,66
0,91
1,31
1,78
2,78
5,68
22,73
f/32
0,23
0,35
0,45
0,63
0,9
1,23
1,91
3,91
15,63
Pozn.: Tabulka ukazuje hyperfokální vzdálenosti v metrech pro DSLR s velikostí senzoru APS-C a tedy s přepočtem 1,5x.
Do tabulky se ale dosazují ohniska objektivů nepřepočítaná!


Tabulka hyperfokálních vzdáleností platná pro běžný kompaktní fotoaparát v metrech
Přepočítané ohnisko v mm
clona
36 mm
48 mm
60 mm
90 mm
120 mm
150 mm
180 mm
240 mm
300 mm
f/2.8
2,57
4,57
7,14
16,07
28,57
44,64
64,29
114,29
178,57
f/4
1,8
3,2
5
11,25
20
31,25
45
80
125
f/5.6
1,29
2,29
3,57
8,04
14,29
22,32
32,14
57,14
89,29
f/8
0,9
1,6
2,5
5,63
10
15,63
22,5
40
62,5
f11
0,65
1,16
1,82
4,09
7,27
11,36
16,36
29,09
45,45
f/16
0,45
0,8
1,25
2,81
5
7,81
11,25
20
31,25
f/22
0,33
0,58
0,91
2,05
3,64
5,68
8,18
14,55
22,73
f/32
0,23
0,4
0,63
1,41
2,5
3,91
5,63
10
15,63
Pozn.: Tabulka ukazuje hyperfokální vzdálenosti v metrech pro typický kompaktní fotoaparát s velikostí senzoru 4,3 x 5,8 mm.
Do tabulky se dosazují již přepočítaná ohniska.



Hyperfokálním ostřením při současném použití širokého ohniska a s výrazným popředím dosáhnete silného dojmu prostoru i na jinak ploché fotografii.
DSLR, čas 2.5 vteřiny, f/20, ISO 200, ohnisko 17 mm, stativ, ostřeno hyperfokálně na 1 metr, ostré vše od 50 cm do nekonečna.


Hyperfokální vzdálenost se dá spočítat, jednodušší ale je ji nalézt v tabulce. Použijete tabulku sestavenou pro váš fotoaparát, v ní najdete sloupeček odpovídající nastavenému ohnisku a v řádku najdete nastavenou clonu. Číslo v tabulce je potom vzdálenost v metrech kam zaostřit, aby vše od půlky této vzdálenosti do nekonečna bylo ostré.

Příklad použití tabulky:
1. Máte kompaktní fotoaparát, takže použijete spodní tabulku. Na nejširším zoomu má váš fotoaparát ohnisko 35 mm (to najdete v manuálu), takže pro tento zoom platí sloupeček 36 mm. Když přibližujete obrázek zoomem, ohnisko stoupá a podle toho je třeba najít nejbližší odpovídající sloupeček v tabulce.
2. Automatika nebo vy nastavíte vhodnou clonu (pro hyperfokální ostření je šikovné nastavovat spíše clony vyšší) a podle toho najdete vhodný řádek v tabulce. Předpokládejme f/5.6.
3. V takovém případě je hyperfokální vzdálenost 1,29 metru. Když zaostříte na 1,29 metru, bude na snímku ostré vše od 0,65 metru (půlka) do nekonečna.



Aplikací pro hyperfokální ostření je velmi mnoho - nejen krajinky. Uplatní se i u architektury, interiérů, ale i u ostatních druhů fotografie, kde prostě potřebujete extrémní rozsah ostrosti.




Opakem hyperfokálního ostření je malá hloubka ostrosti, kde se naopak snažíte
vysokým rozostřením zbavit často nezajímavého, rušivého či nevzhledného pozadí.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.