Dva objektivy nebo jeden ultrazoom?

Pevné objektivy mají zpravidla velmi vysokou kvalitu obrazu, neboť jsou optimalizovány pro jedno pevné ohnisko. Zoomovací objektivy jsou už projevem kompromisu, a tak není divu, že většinou mají kvalitu obrazu o něco horší. Musí totiž dodávat v celém rozsahu akceptovatelné výsledky. Čím větší rozsah zoomu, tím větší kompromisy.

 

My se dnes zkusíme podívat na tento problém a najdeme odpověď na otázku, zda je lepší si koupit dva objektivy s kratším rozsahem zoomu a teoreticky lepší kvalitou obrazu nebo jeden univerzální objektiv, který pokryje sice celý rozsah bez nutnosti měnit objektivy, ale pravděpodobně s horšími obrazovými výsledky.

Požádali jsme tedy společnost Nikon o zapůjčení objektivů i zrcadlovky. Bylo nám vyhověno, a tak se mi na stole objevil základní setový objektiv 18-55mm f/3.5-5.6G AF-S VR DX, dále telezoom 55-200mm f/4-5.6G ED AF-S VR DX a pak univerzální ultrazoom objektiv, který pokrýval ohniskový rozsah již zmíněných dvou objektivů, 18-200mm f/3.5-5.6 G ED VR II. Všechny jsou vybaveny optickou stabilizací VR. Nikon nám zapůjčil i zrcadlovku Nikon D90. Ačkoli již bude téměř dva roky na trhu, jedná se o vynikající přístroj, který bude s těmito objektivy často kombinován, a proto se nám zdál být velmi vhodnou volbou pro test. Jeho rozlišení 12 megapixelů je dostatečné.

Nejprve se podíváme na základní setový objektiv 18-55mm f/3.5-5.6G AF-S VR DX. Ten se dodává v setu s levnými zrcadlovkami Nikon D3000, D5000 i nám zapůjčenou D90. Má naprosto klasický rozsah ohnisek 18-55 milimetrů, čímž se ani v nejmenším neliší od konkurence. Přepočtený ohniskový rozsah činí na zrcadlovkách Nikon s crop faktorem 1,5 zhruba 27 až 83 milimetrů. Nabízí tedy široký úhel záběru, maximální ohnisko je ale poměrně krátké. Jako jediný objektiv pro zrcadlovku je tedy dost nevhodný, určitě je dobré mít i delší ohniska v podobě dalšího objektivu.

Stejně jako u konkurenčních značek, i zde má tento setový objektiv světelnost F3,5 na nejširším a F5,6 na nejdelším ohnisku. To nejsou příliš dobré hodnoty. Stabilizace je optická, lze ji vypnout. Ostření může být automatické, lze přepnout na manuální. Manuální doladění automatického zaostření není možné. Ostří se otáčením předního členů, uživatelé filtrů (polarizačního, přechodového,...) tak budou tento objektiv nenávidět. Ostření působí poněkud volně, je dosti citlivé, a tak je někdy těžké trefit tu přesnou ostřící vzdálenost. Lze použít 52mm filtry, výhodou jsou kompaktní rozměry objektivu, ačkoli jeho šířka je poměrně velká. Nejkratší délku má při ohnisku kolem ohniska 30 mm. Úchyt k bajonetu je bohužel jen plastový. Cena je cca 5000 Kč s DPH.

Druhým objektivem, který se často dodává v setu, je telezoom 55-200mm f/4-5.6G ED AF-S VR DX. Ten je vhodný k předchozímu modelu, neboť rozšiřuje rozsah přepočtených ohnisek od 83 mm až po 300 mm. Takto vybavená zrcadlovka je pak použitelná pro spoustu příležitostí. Na nejširším ohnisku 55 mm má světelnost F4, tedy o celou stopu lepší hodnotu než předchozí objektiv, který má u 55mm ohniska až F5,6. Na nejdelším ohnisku 200 mm je světelnost F5,6, tedy opět klasická hodnota, které dosahují všichni výrobci podobných objektivů.

Stejně jako u 18-55mm objektivu, i zde najdete přepínač stabilizace a manuálního ostření. Ani tady není možné doladit ostření automatiky. Objektiv je pokryt obrovským prstencem zoomu, ostří se malým okružím na přídi objektivu. Při ostření se ale samotná výsuvná část objektivu neotáčí, což je velké plus proti základnímu objektivu představenému dříve. Majitelé filtrů tak mohou jásat. Ostřící okruží má opět poměrně volný chod, na delších ohniscích se může ostřit trochu nesnadně. I zde je úchyt k bajonetu plastový, lze používat 52mm filtry. Cena je 9000 Kč s DPH.

Dostávám se k poslednímu objektivu 18-200mm f/3.5-5.6 G ED VR II. Ten kombinuje ohniskové vzdálenosti obou objektivů do jednoho. Má tedy dohromady cca 11× optický zoom s přepočtenými ohnisky 27 až 300 mm. V rychlosti tak jste schopni zazoomovat od velmi širokého až po slušné tele ohnisko. Světelnost F3,5 až F5,6 je rovněž stejná. Tedy nic extra, ale ve srovnání s konkurencí naprosto standardní hodnota.

Jedná se o objektiv vyšší třídy než v předchozích případech, čemuž odpovídá nejen cena téměř 20.000 Kč s DPH, ale také kovový úchyt k bajonetu, ukazatel zaostřené vzdálenosti, podstatně lepší zpracování a další. Všimněte si na příklad posuvníku pro zamčení 18mm pozice. Objektiv je totiž těžký a vlastní vahou se při nošení fotoaparátu kolem krku vysouvá. Podobný problém je při míření fotoaparátem vzhůru v rozmezí 135 až 25 milimetrů, kdy se naopak zasouvá.

Lze si všimnout ještě několika dalších přepínačů. Je zde manuální ostření a pak M/A poloha. V tomto režimu ostří automatika, ale vy ji můžete ještě lehce ručně doladit bez toho, aniž byste museli přepínat na manuální ostření. Ostří se kroužkem blíže k tělu objektivu, ostření je stejně jako u 55-200mm objektivu výhradně vnitřní záležitostí, nic se při něm nevysouvá ven, ani se neotáčí přední člen. Opět výhoda pro uživatelé filtrů, ty zde mohou mít průměr 72 milimetrů. Vybavení tohoto objektivu většími filtry tak přijde poněkud draze ve srovnání s dvojicí předchozích. Ostření je trochu tužší a méně citlivé, snáze se tedy přesně dolaďuje.

Stejně jako u ostatních, i zde najdete optickou stabilizaci VR. U ní lze ale zapnout mód Normal, ve kterém stabilizace funguje jako obvykle, ale také mód Active. U něj lze lépe korigovat i podstatně větší výkyvy, např. při snímání z jedoucího auta. Nutno uznat, že výsledek je opravdu znát, na což se pochopitelně ještě podíváme. Stabilizace by měla přidat slušné 4 EV k dobru, má i detekci panningu (snímaní pohybujících se objektů v jednom směru - např. jedoucích aut, u nichž je žádoucí stabilizace ve vertikálním směru, ale ne horizontálním) a detekci stativu.

Představili jsme si tedy naše tři bojovníky, tedy spíše dva. Tým 18-55mm a 55-200mm objektivu proti jejich soupeři 18-200 mm. Která volba se tedy osvědčí lépe? Dva levnější objektivy nebo jeden, který pokryje ohniska bez nutnosti výměny objektivů? Na to se podíváme v dalších kapitolách.