Olympus OM-D E-M5: elegantní fotokladivo

Na uvedení OM-D E-M5 se čekalo opravdu dlouho. Olympus představil několik generací PENů, ale ani u jednoho modelu nebyl zabudovaný hledáček. Prvním fotoaparátem M4/3 systému s hledáčkem od společnosti Olympus se stala právě dnes testovaná E-M5. Ta k tomu navíc přináší pěkný retro design navazující na starší modely OM, představil se i nový 12-50mm objektiv se solidním makrem, tělo je odolné vůči nepřízni počasí, má výklopný dotykový displej, neuvěřitelně bohaté možnosti nastavení. No co si přát více? Otázkou nyní zůstává, zda je E-M5 výborným fotoaparátem i v praxi. To zjistíme na následujících řádcích.

 

 

 

Olympus OM-D E-M5 je sice Micro Four Thirds fotoaparát, ale vůči PENům je o něco větší a sdílí s nimi bytelnou konstrukci. Tělo je však tentokrát z hořčíkové slitiny a slibuje odolnost vůči nepřízni počasí. Fotoaparát působí o trochu odolněji než Panasonic Lumix GH3, který rovněž slibuje odolnost vůči počasí, přesto mě zklamala např. trochu se posouvající krytka baterie (a to je tu gumové těsnění a pojistka). Grip na přední části je poměrně malý, takže ergonomie držení není právě nadprůměrná. S docela velkým a středně těžkým objektivem 12-50mm se ale stále drží vcelku dobře.

Že fotoaparát svým designem navazuje na předchozí fotoaparáty OM, ukazuje i následující snímek s legendární OM-1. Kdybychom dostali stříbrnou verzi E-M5, podobnost by byla ještě mnohem výraznější.

K testu jsme dostali nový setový objektiv pro E-M5, M.Zuiko Digital ED 12-50mm 1:3,5-6,3 EZ. Ten nabízí slušný 4,17× optický zoom, začíná na velmi širokoúhlých 24 milimetrech a také "dosáhne" dál, až na 100mm ohniskovou vzdálenost. Díky tomu je univerzálnější, kazí to ale světelnost. Ta má tradiční hodnotu F3,5 na nejširším a bohužel dost nepříjemných F6,3 na nejdelším ohnisku. Na druhou stranu se to dá částečně omluvit právě delší ohniskovou vzdáleností, v podstatě tu proti běžným objektivům máte bonus většího zoomu. Objektiv může využívat 52mm filtry.

Objektiv je nicméně zajímavý několika netradičními vlastnostmi. Jeho zoomovací prstenec je nejen otočný, ale i posuvný směrem vpřed a vzad. Když je nejvíce vzad, funguje jako klasický manuální zoom, trochu se mi jen nelíbilo zoomování doleva (osobně bych upřednostnil směr doprava). Chod je lehce tužší, ale v podstatě velmi plynulý. Když prstenec posunete o pár milimetrů dopředu, začne fungovat jako elektronický zoom. Lehké pootočení doprava tak odzoomuje, doleva přizoomuje. Zoomování je dvourychlostní, malé natočení zoomuje velmi pomalu, výraznější o něco rychleji. Tento režim je vhodný zejména pro videosekvence, ale pro ty je dobře použitelný i manuální, mechanický zoom.

Pro posunutí do poslední polohy je potřeba současně zmáčknout tlačítko Macro na levé straně objektivu. To už vyžaduje trochu prstní gymnastiky, ale dá se to zvládnout. Objektiv pak zazoomuje na 43mm ohniskovou vzdálenost a vy můžete fotit dosti slušné makro snímky (nejedná se sice přímo o makro objektiv, ale s přepočteným 0,72× zvětšením toho zvládne docela dost a v recenzi jsme naměřili ještě o mnoho více).

Fotoaparát není vybaven interním bleskem, má ale sáňky na blesk. Nalevo od nich je kolečko fotografických režimů. To má výborný chod, aretace je výrazná, v mezipoloze snad ani nemůže zůstat, a přesto není třeba velkou sílu pro jeho otočení. Na pravé straně je malé tlačítko (z tohoto pohledu není moc vidět, je kousek pod indikací umístění snímače), které může mít mnoho funkcí. Když ho déle podržíte, vyjede menu pro nastavení funkce tohoto tlačítka, resp. pro vypnutí a zapnutí automatického přepínání EVF a OLED displeje (které funguje velmi dobře). Pokud automatické přepínání vypnete, pak toto tlačítko přepíná mezi EVF a OLED. Pokud automatiku povolíte, pak toto tlačítko spouští quick menu pro nastavování parametrů.

Následuje velké černé kolečko a nebyl by to Olympus, kdyby nedělalo "milion různých věcí". V zásadě ovládá clonu a čas, to, zda se bude přidávat směrem doleva nebo doprava, lze pochopitelně nastavit. Funkční je ale v mnoha jiných režimech, nabídkách a podobně. Pod ním kousek doprava dopředu pod spouští je druhé obdobné kolečko, které je také programovatelné, osobně jsem si sem dal korekci expozice. V menu lze dokonce nastavit, co bude které kolečko dělat při prolézání menu, tedy které bude vybírat nastavení a které konkrétní volby. Obě tlačítka mají chod s výraznou aretací, ale ani v jednom případě není třeba vynakládat velkou sílu pro otočení.

K tlačítku spouště nemám žádné výhrady, to má rozumný odpor i délku chodu. Úplně vpravo je pak funkční tlačítko Fn2, kterému opět můžete přiřadit mnoho funkcí, je zde dokonce úprava jasových křivek, kterou znáte z mnoha grafických editorů. Jako poslední je tu červené tlačítko pro natáčení videosekvencí. Odezva na zmáčknutí je v podstatě rekordní, natáčení videosekvencí začíná za pouhých 0,4 sekundy od zmáčknutí, což je v dnešní době téměř dvousekundových prodlev skoro pohádka.

Fotoaparát je vybaven polohovacím 3,0" OLED displejem s rozlišením 614.000 bodů (640×480 pixelů v matici PenTile). Je výklopný o zhruba něco přes 45° dolů a téměř o 90° nahoru. Obraz je krásně ostrý, barevně v pořádku, ze stran jen velmi mírně chladnou barvy.

Nad displejem je elektronický hledáček (EVF) se slušným rozlišením 1.440.000 bodů (800×600 pixelů). Dnes už tedy nepatří na špičku (Sony používá 2,4M displeje), ale stále je vynikající, obraz v něm je ostrý a detailní. Za horšího světla pochopitelně roste šum a manuální ostření se zvětšením obrazu začíná být trochu složitější, ale rozhodně ne nemožné. Větší potíže čekejte spíše na delších ohniskových vzdálenostech, kde už světelnost F6,3 nezvládá dodat čipu dostatek světla, přesto se to dá často zvládnout. Hledáček má rychlé a spolehlivě pracující přepínání mezi ním a OLED displejem. Nad ním najdete ještě AP2 slot pro připojení příslušenství jako jsou blesky a mnoho dalších.

Nahoře vpravo jsou dvě hodně vystouplá tlačítka pro vstup do režimu prohlížení a pak funkční tlačítko Fn1, kterému můžete přiřadit takřka libovolnou funkčnost. To už záleží jen na vás. I přes větší vystoupnutí se zejména tlačítko prohlížecího režimu mačká docela špatně. Následuje gumový grip pro palec, který docela dobře vylepšuje jinak ne až tak dobré držení přístroje.

Dále tu máte tlačítko MENU pro vstup do hlavního menu, INFO pro úpravu zobrazení displeje. Čtyřsměrný ovladač může mít různé funkce dle nastavení v menu. Osobně jsem tu nechal polohování AF bodu (zmáčknutí kterékoli ze čtyř šipek upraví pozici AF bodu), tlačítko OK pak slouží jako potvrzovací a pro vstup do povedeného quick menu. V menu lze samozřejmě chování upravit a např. šipce vpravo dát nastavení režimu blesku a na šipku dolů dát sekvenční snímání a samospoušť. Samozřejmě těch možností je opět daleko více a fantazii se meze nekladou. Zbývá ještě tlačítko pro mazání snímku a páčka pro zapnutí přístroje. Původně mi toto řešení dost vadilo, nicméně po nějaké době jsem si zvykl a našel docela příjemný grif palcem pro rychlé vypnutí a zapnutí, takže nakonec nemám vážnějších námitek.

Napravo je jen krytka prostoru pro SD karty a ouško na provlečení popruhu. Ten by mohl být trochu poddajnější, je docela tvrdý a občas při focení překáží. Objektiv překvapí svou délkou.

Na levé straně vidíte gumovou krytku prostoru skrývajícího AV/USB a HDMI port. Abyste ale krytku mohli odklopit, musíte nejprve sklopit OLED displej směrem dolů. Na těle najdete i reproduktor. Objektiv vám pak nabízí tlačítko Macro pro makro režim (uvolní pojistku pro možnost posunutí zoomovacího kroužku objektivu až dopředu) a pak tlačítko L-Fn, kterému opět můžete přiřadit nějakou funkci. Dal jsem si tu např. přepínání mezi automatickým a manuálním ostřením.

Kovový závit pro stativ je lehce mimo osu objektivu, neboť tu najdete i gumovou krytku pro připojení gripu. Nalevo je pak krytka prostoru pro Li-Ion akumulátor.

Ta je dvoupolohová, při středním otevření má aretaci, po jejíž překonání se krytka samovolně nezavře. Je nutno lehce přitlačit a aretaci překonat. Krytka má jištění a gumové těsnění, i přesto se ale trošku viklá.

Olympus OM-D E-M5 udělal na první pohled velmi dobrý dojem, i když nabídnul pár ergonomických nedostatků. Na výsledky focení se podíváme v dalších kapitolách.