Nikon Coolpix P6000: ostře proti všem

Dnes se podíváme na pokročilý kompaktní fotoaparát Nikon Coolpix P6000. Ten by měl být konkurencí takovým přístrojům, jako je velmi úspěšný Panasonic Lumix LX3 nebo např. Canon PowerShot G10. Minimálně na poli výbavy určitě zaujme. Nechybí plně manuální ovládání, úprava vlastních menu nabídek, fotografie lze doplnit o GPS údaj, lze využít sáňky na blesk a mnoho dalšího.

 

Základem fotoaparátu je na kompakt slušně velký 1/1,7" CCD čip, ten má vysoké rozlišení 13,5 megapixelů, takže se o moc lepší výsledky v problematice šumu očekávat nedají. Papírově je na tom trochu lépe než Canon G10, který na stejně velký čip naskládal až 14,7 megapixelů. Na druhou stranu pokud optika dovolí, vysoké rozlišení může být oproti LX3 s 10 megapixely výhodou. Objektiv má 4× optický zoom a nechybí mu stabilizace. Nepotěší však světelnost na dlouhém konci, ale o tom až za chvíli. Parametricky i vzhledově je fotoaparát velmi podobný Canonu G10, proto s ním bude i často srovnáván.

 

 

Tělo přístroje je poněkud menší než u Canonu G10, působí rovněž velmi robustně a tuze, jedině krytka výklopného blesku není usazena na sto procent. Fotoaparát je k dispozici pouze v černé barvě a jeho hmotnost 240 gramů bez akumulátoru a jiného příslušenství je tak akorát. Stále se tak docela pohodlně vejde do kapsy u bundy a nezatíží. Grip je rozumně velký, takže zachovává kompaktnost přístroje, přičemž slušně také zlepšuje jistotu držení přístroje.

Objektiv kupodivu nezabírá na přídi tak velký prostor, jak by se dalo očekávat. Nad ním naleznete logo výrobce, směrem doleva (z tohoto pohledu) najdete dole mikrofon, směrem nahoru jsou dvě kolečka. To blíže objektivu (bílé) je kontrolka samospouště a pomocná AF dioda, to vzdálenější pak infračervený přijímač dálkového ovládání. Ještě výše je pak optický hledáček, který už tradičně na kompakt nedisponuje právě ideálním pokrytím. Úplně nalevo je pogumovaný grip, který pomáhá lepšímu držení přístroje.

Objektiv nemá právě největší ohniskový rozsah, ale pro většinu situací bude dostatečný. 4× optický zoom je sice méně než u G10, ale stále mnohem více než u LX3. Začíná na příjemných širokoúhlých 28 mm, končí pak na 112 mm. Na širokém ohnisku udělá radost svou velmi dobrou světelností F2,7, bohužel na nejdelším má silně podprůměrnou hodnotu F5,9. Tak špatnou světelnost by si pokročilý kompakt dovolovat neměl. Nikon vybavil objektiv optickou stabilizací.

Vrchní část fotoaparátu zleva obsahuje výklopný blesk. Ten vzhledem k menším rozměrům přístroje povyskočí pouze malinký kousek, takže vyvýšení jako u ultrazoomů určitě nečekejte. Kdo by s interním bleskem nebyl spokojen, může využít externí blesk, protože na fotoaparátu najde i sáňky. Dále směrem doprava najdete velké ovládací kolečko, které má dosti tuhý chod. Úplně napravo dole si lze všimnout další kolečko (tzv. příkazový volič), kterým lze upravovat některá nastavení v menu nebo např. manuálně zaostřovat. Nad ním je tlačítko spouště, které bohužel ne vždy zapne fotoaparát. Úspěšnost je vysoká, ale někdy se to prostě nepovede. Na gripu je tlačítko spouště a páčka zoomu. K nim nemám žádné výhrady, pracují přesně tak, jak mají.

Na zádi je hlavním prvkem 2,7" LCD displej s rozlišením 230.000 bodů. To je klasické rozlišení pro kompakt, ale ve třídě pokročilých kompaktů nabízí konkurence více. Z úhlů nad cca 15° klesne kontrast ještě na únosnou mez a pak se již nezhoršuje, takže pozorovatelnost ze stran lze hodnotit jako vyhovující. Obraz je pěkný, působí detailně. Pouze při zobrazování snímků si musíte zvyknout na to, že přibližně první sekundu se načítá náhled v docela škaredé kvalitě (jakoby v dost brutální JPEG kompresi) a až po chvíli se snímek krásně zaostří. Pozorovatelnost displeje na ostrém slunci je jen průměrná.

Nad displejem si lze všimnout optický hledáček, který má na širokém ohnisku velmi malé pokrytí, na delším ohnisku už výslednou fotografii kopíruje mnohem lépe. Nicméně to už je zase obraz v hledáčku poněkud rozostřený. Nalevo od hledáčku je tlačítko pro vklopení blesku, napravo pak tlačítko pro úpravu zobrazení displeje, příp. na jeho úplné vypnutí a pozorování obrazu výhradně přes hledáček. Napravo a výjimečně i nalevo od displeje jsou hlavní ovládací prvky fotoaparátu.

Na levé straně je pět ovládacích tlačítek. První je funkční tlačítko, kterému můžete přiřadit v menu libovolnou funkci, já jsem si zde dal nastavení ISO citlivosti. Druhé tlačítko "My" slouží pro výrobu svého vlastního menu. Můžete si sem natáhnout až šest nejčastěji používaných voleb, které pak není třeba složitě lovit v hlavním menu fotoaparátu. Výborný nápad. Jako třetí je tlačítko MF pro manuální ostření. Pro ostření jej ale musíte držet za současného točení příkazového voliče (kolečka na horní straně fotoaparátu úplně vpravo). Čtvrté tlačítko slouží pro vstup do menu prohlížení, ze kterého se lze dostat opětovným stiskem tohoto tlačítka nebo namáčknutím spouště. Jako poslední je tlačítko MENU, které logicky již dle svého názvu slouží ke vstupu do hlavního menu fotoaparátu.

Na tradiční pravou stranu fotoaparátu tak zbyl jen čtyřsměrný ovladač a jedno tlačítko pro vymazání snímku. Když jej stisknete v režimu focení, přepne se do prohlížecího režimu na poslední snímek a nabídne vám jeho smazání. Geniální nápad, jak rychle smazat nepovedenou fotografii. Čtyřsměrným ovladačem stiskem nahoru nastavujete režim blesku (musíte jej ale nejprve vyklopit), napravo je korekce expozice v rozmezí -2 EV až +2 EV, dole je pak režim ostření a napravo pak samospoušť.

Uprostřed je potvrzovací tlačítko OK, které slouží např. i k aktivaci posunu ostřícího bodu (v režimu, kdy si sami můžete bod ostření upravit, stačí stisknout OK, pak čtyřsměrným ovladačem upravit polohu a tlačítkem OK opět aktivovat). Ovladatelnost tlačítek je výborná s výjimkou tlačítka samospouště, které se díky vystouplému LCD displeji poměrně špatně mačká.

Pravá strana obsahuje očko na provlečení popruhu na krk a pod gumovou krytkou je vstup pro AC adaptér (baterie se nabíjí přímo ve fotoaparátu) a USB výstup.

Takto to vypadá pod krytkou. Dole je USB port a nahoře vstup pro AC adaptér.

Na levé straně je v podstatě pouze pod plastovým krytem schovaná GPS anténa. Díky ní můžete své snímky obohatit i o polohu, kde byly pořízeny. Načtení GPS družic ale chvíli trvá, takže první snímky v sérii často souřadnice nemají.

Uprostřed vidíte kovový závit pro stativ, nalevo od něj je pak krytka prostoru pro akumulátor a SDHC kartu. Zajištění krytky je zde řešeno posuvnou pojistkou. Pod gumovou krytkou se skrývá RJ-45 port pro síťový kabel!

Skutečně vidíte, že po odklopení gumové krytky zde vidíte klasickou síťovou přípojku. Ta slouží k automatickému přenosu snímku na server my Picturetown (automatické posílání lze v menu pochopitelně zrušit). Dole vidíte Li-Ion akumulátor o napětí 3,7 V a kapacitě 1100 mAh a pod ním ještě SDHC kartu. Fotoaparát tak může využít rychlé a levné paměťové karty, za což sklízí pochvalu.

Ve výsledku působí Nikon Coolpix P6000 dobrým dojmem, má robustní konstrukci, slušnou výbavu a možnosti. Jak se však chová v praxi, to ukáží až další kapitoly.