Přestaňte si tu nadávat

A co jsi ty a banda tobě podobných, hýkajících nesmysly na Letné? Naštěstí je vás málo, takže u hýkání nesmyslů zůstanete.

Pokud jde o zabírání cizích území, tak proti Amíkům jsou naprostí břídilové. Stačí si porovnat, kam všude vlezli Amíci od r. 1945 a kam Rusové. ­(Krym se nepočítá, ten byl ruský odjakživa a nebýt Nikity Sergejeviče, byl by ruský pořád­).

Jako všude na světě je veškerý ­"nevývoj­" v čemkoliv daný existencí pevné ruky státu. Naštěstí existují obory, kam má pevná ruka státu jen značně omezený přístup. Je to např. vývoj softwaru. Proto také existuje řada mezinárodně uznávaných softwarových projektů právě původem z Ruska.

Ten národ není neschopný, jen trpí pod pevnou rukou státu ­(jako všude jinde na světě­). Jenom ta pevná ruka státu má někde měkčí charakter, než v Rusku ­(ale někde je to zase mnohem horší, než v Rusku­).

Nejde o to, jak je ruka státu pevná, ale jak rozumný mozek ji ovládá. Když pevná ruka chybí, vznikne bordel, viz dnešní stav na železnici, kdy na jednu delší cestu musíš mít několik jízdenek, takže ve finále zaplatíš mnohem víc, protože platíš režii ne jednoho, ale několika dopravců, kteří navíc své aktivity nijak nekoordinují a výsledkem je pak to, že Vsetínsku se dva dny jezdilo zadarmo, protože dopravce nebyl schopen prodávat jízdenky! Hlavně, že se, ještě nedávno, slibovalo, jak se zavede jednotná jízdenka pro všechny dopravce, dopadlo to přesně opačně.

Tak zrovna jednotná jízdenka pro všechny dopravce je něco, co může vést naopak ke zvýšení ceny jízdenek. Nebýt Regiojetu a LE, tak pořád jezdíme Praha­-Ostrava skoro za 500 a ne za dvě stovky jako dnes, pokud vychytáš ten správný vlak ­(a někdy i mnohem, mnohem méně­). Ano, existují situace, kdy více dopravců funguje na jednu jízdenku, ale obávám se, že to sice zvyšuje komfort cestování ve smyslu nákupu jízdenek, ale nepomáhá to zrovna snižovat jejich cenu.

Jo, není nad to, když si koupíš ,,levnou­" jízdenku na vlak od dopravce A, který pak ohlásí, že z technických důvodů nepojede a ty si musíš koupit ještě jednu jízdenku, abys mohl jet vlakem dopravce B. To je opravdu vynikající systém, zábavný zejména pro seniory. Ještěže mám ZTP, takže můžu vlézt do libovolného vlaku a jízdenku si koupit u průvodčího za 25% ceny a bez přirážky. A v dobách, kdy jsem ještě chodil do práce, jsem jízdenky neřešil vůbec. Nastoupil jsem do vlaku, usadil se v jedničce, průvodčímu ukázal takovou zeleně orámovanou kartičku, jménem stálá jízdenka, ten poděkoval a šel dál. A když byl vlak plný, svezl jsem se na lokomotivě, na to jsem měl takový červený průkaz s kulatým razítkem, což bylo mnohdy mnohem lepší, než sedět ve vagoně. Dnes je práce u dráhy za trest, protože platit si režijku vyjde mnohem dráž, než jezdit jako běžný civilista na ZTP.

Jaký smysl má dálkoměr se samostatným optickým hledáčkem u digitálního fotoaparátu? ­(bez ohledu na značku­) a zejména, když má mít výměnné objektivy?

Niektori ludia preferuju opticky hladacik.
Napriklad Fuji ho ma v X­-Pro3, kde su tiez vymenne objektivy.

ja u fuji x100s mám hybridní hledáček ;­-­)
buď průhledový nebo elektronický

A přesnost ostření, když nevidím, jak vypadá obraz na čipu? Zřejmě nic moc, navíc jde o dnes už zcela zbytečnou komplikaci. Ono když chci ostřit naprosto přesně, tak jediný opravdu kvalitní způsob jsou zaostřovací body na ploše čipu a EVF. Všechno ostatní je méně přesné a navíc náchylné na mechanické ,,rozladění­".

u fuji x100s to ostří přes čip i když se foti přes průledový hledáček

Tak proč tam potom ten OVF je? Sorry, ale to naprosto nedává smysl! Na EVF vidím přesně to, co se mi po stisku spouště uloží na kartu a prostor, který ten OVF zabírá by šel využít mnohem lépe, třeba pro výkonnější procesor, nebo, po přeorganizování vnitřností, pro větší baterii.

Uz som to pisal vyssie, je to ­"sila zvyku­" a niektori ludia preferuju opticky hladacik ­(je ich ale mensina a vyrobca si za takuto moznost necha ­"mastne­" priplatit­). Fujifilm ma v portfoliu aj fotaky s optickym resp. kombinovanym elektronicko­-optickym hladacikom a aj fotaky s cisto elektronickym hladacikom ­(ktore su lacnejsie­).

Nevím, co je na OVF tak úchvatného, že jej někdo u digitálního stroje musí mít. Spíš jde o to, že zvyk je železná košile a nedostatek technického vzdělání neumožňuje pochopit, co má a co nemá smysl. Já jsem viděl první digitální foťák ještě před r. 2000 a okamžitě mi bylo jasné, že jde o kvalitativně mnohem vyšší level, než zrcadlovka na kinofilm, i když tenkrát to s optikou, čipem i pracovním formátem nebyla žádná sláva. Dnes je to přesně naopak a špičkové stroje jsou v CSC. Jenže kdo fotil X let s optickým hledáčkem, má v sobě zažranou rutinu a při pomyšlení, že by své pracovní postupy měl modifikovat se mu ježí všechny chlupy. Já s tím problém nemám, svůj první CSC jsem zvládl během půlhodiny a temnou komoru a chemii jsem s radostí vyměnil za počítač a fototiskárnu. A dnes bych do špičkové zrcadlovky ani nekopl.

a je to převlečená leica :­-D

Leica je pořád ještě značka, i když ty její foťáky jsou prakticky na dvě věci. Co je Zenit?

Zenit je dnes samozřejmě NIC. Ale vůlí a pílí se z NIČEHO vždycky dá NĚCO udělat. Bohužel ta vůle a píle chybí, no :­-­).

Na objektive je napisane ­"Made in Russia­" a ak sa raz s tymto fotakom objavi Putin, bude ­"spolocenskou povinnostou­" kazdeho oligarchu, ktory chce aby mu ostal pristup k statnym zakazkam, si ten fotak kupit.

Děkuji za milá slova. Tehdy jsem napsal: A je to tady. Zenit není Sony, přestože jeden místní diskutér psal: ­­"O tom, že nový Zenit bude Sony, není zjevně pochyb­­". Není to ani Zenit, ale přebrandovaná Leica s upraveným deklem a přilepenými hranami na odlitku těla vpředu, vyráběná v Německu. Série je omezená na 500 kusů, přesně tolik stačí vlastencům z řad ruské oligarchie k uspokojení jejich potřeb. Rusové zjevně nejen že dopředu moc nemluvili, ale ani nic zvláštního nepředvedli. Cena skutečně odpovídá lepšímu mobilu, avšak takovému, jaký používá Vladimír Vladimírovič ­­(Vertu Constellation­­). Nenaplnily se předpovědi mlsného amatéra a nedivíme se, co z Rusů vylezlo. Nemají ani lidi, ani technologie. A objektiv? Zvenku vypadá impozantně a já se těším na první testy.

Kvůli výrobě 500 kousků nebude nikdo stavět, nebo předělávat fabriku. A z Rusů vylezl SW a objektiv, který, jak sám píšeš, vypadá impozantně. Kdysi jsem vlastnil zrcadlovku Zenit 3 M s objektivem Gelios a to sklo nebylo nijak špatné, i když ohnisko 58 mm bylo atypické. Ostatně obchodní politika Leicy, pokud jde o foťáky, je taková... řekněme zvláštní. Protože nejspíš nehodlají investovat do nějakých zásadních technických inovací, vyrábějí stále totéž a mění jen vnější vzhled. A prodávají to za nehorázné ceny pro pár snobů, pro které je značka a logo důležitější, než užitná hodnota.

Z každého vašeho příspěvku čpí obdiv k ruskému autoritářskému režimu, coby futrálu vší moudrosti a prozřetelnosti. Pak mi ovšem hlava nebere, proč se ­"zahazují­" ausgerechnet s Leicou. Jediné co mě napadá, že nikdo jiný by se podobnou taškařicí kvůli pěti stům kousků nezabýval. A Helios 58­/2? To je přece Summar ­(1933­). Na barvu průšvih.

A ty jsi pro změnu, rektální alpinista, bezmezně zbožňující USA a jejich ničemnou a zlodějskou politiku. A ono je to spíš o tom, že se Leica zahazuje s nimi v zoufalé snaze ty své beznadějně zastaralé produkty, ­(co jiného je dálkoměr s čipem, než technická karikatura­), prodávat ještě aspoň chvíli. Připomíná mi to panenku Barbie, na kterou se stále vyrábějí a navlékají nové šatičky, přičemž to, co je pro fotografování podstatné, zůstává stále sto let za opicemi, čili na úrovni doby, kdy první kinofilmová Leica vznikla. A pokud jde o Helios: Na barvu to průšvih rozhodně není, jenže je to o tom, jaké materiály na výrobu optického skla byly k dispozici v době, kdy se vyráběl a jak kvalitní byly tehdy u nás dostupné filmové materiály. Když ten Helios nasadíš na digitální tělo a uděláš totéž s jinými objektivy z téže doby, zjistíš velice rychle, že to katastrofa rozhodně není. Jenže to bys musel být objektivní a ne zapřisáhlý rusofob. A také si uvědom, že nebýt Sovětského svazu a Rudé armády, nejspíš by trvala druhá světová válka o několik let déle a tvoji předkové skončili svůj život v koncentráku, jakožto příslušníci méněcenné rasy.

Nacpat do diskuze o německém foťáku s ruským objektivem Ameriku, to už chce fištróna...

A cpát do diskuse o fotgrafování politiku nebetyčnou blbost. Ale to je u řiťolezců všeho druhu normální vlastnost, inteligentní člověk do zadku nikomu neleze, bez ohledu na to, zda je na na něm kladivo a srp, nebo hvězdy a pruhy. A pokud jde o to, co se děje na dráze; platí zásada: Nač to dělat jednoduše a levně, když to jde složitě a draze. Důležité je, že ke korytu se dostanou další svině a ty, ovčane, jim štědře zasýpej ze svého! Pamatuji časy, že rychlík Praha ­- Brno stál 56 Kčs, letenka na aerotaxi něco málo přes 90 a autobus byl za 48. A stačil jeden železniční, jeden silniční a jeden letecký dopravce a fungovalo to.

S politikou jsi začal ty.

Tak počkej, počkej. A uvažoval jsi vůbec v souvislostech? 56 Kčs je sakra hodně vysoká částka vůči dnešním cenám. Kčs, to může být nejpozději rok 1992, kdy byla průměrná mzda 4644 Kč. Tedy 48 Kčs tvořilo 1­/97 platu. Dnes je průměrná mzda 34105 Kč ­(Q2­/19­) a lístek z Prahy do Brna se dá sehnat od 119 Kč, tedy tvoří 1­/286 platu. Tak tu nevykládej nesmysly o tom, jak je to dnes drahé, když je to v reálu 3krát levnější. Dokonce i kdybychom vzali medián 29127 Kč a nějakou dražší autobusovou jízdenku za 169 Kč, tak pořád je to 1­/172 průměrného platu, tedy 2krát levnější než tehdy. Nemluvě o tom, že ty služby jsou někde jinde než tehdy.

Praha­-Brno vlakem od 179­-199 Kč Regiojetem, 245 Kč Českými drahami, tedy 1­/190 až 1­/139 platu, tehdy 56 Kčs byla 1­/83 platu. I s mediánem by to dnes bylo 1­/163 až 1­/119 platu. Pořád o je to o půlku až dvakrát levnější než kdysi. Takže, kde je ta výhoda tehdejšího jediného dopravce?