www.digimanie.cz
>
>

Domácí studio – 3.díl

Domácí studio – 3.díl
, , článek
Z minulých dvou dílů jasně vyplynula potřeba změkčit světlo jeho plošným zvětšením. Popsané metody svícení přes difuzér jsou velmi účinné, v amatérských podmínkách ale někdy obtížně realizovatelné. Naskýtá se mnohdy jednodušší možnost a sice svítit odrazem o velké plochy – často bílé zdi místností, což má podobný účinek jako difúze světla prosvětlováním.
K oblíbeným
reklama

Změkčení světla odrazem


Nasměrování světla směrem pryč od fotografovaného objektu na velkou bílou plochu (obvykle zeď) je snadná a pohodlná cesta jak zajistit měkké difúzní světlo. V tomto smyslu se tedy postupuje jaksi obráceně. Normální „ideální“ studio je zcela černé a velké, aby měl fotograf jednak prostor ale také pod kontrolou všechno světlo, které na scénu přidává. Ideální studio pro fotografování odrazem je zcela bílé a relativně malé, aby bylo možno kamkoliv nasměrovat zdroj světla a odrazem o zdi se ho co nejvíce vrátilo zpět na objekt/scénu. V tomto smyslu jsou tedy ideální bíle vymalované místnosti našich panelových bytů .

Odražené světlo není možné tak přesně kontrolovat jako přímé světlo a taktéž síla světla odrazem velmi klesá, nicméně je to levný a pohodlný způsob, při kterém se dají použít libovolné lampy či halogeny a s vynikajícími výsledky i fotografický blesk. Světlo lamp ani blesku přitom není třeba nijak změkčovat a je možné je na odraznou desku či zeď nasměrovat tak jak jsou. Změkčení provede právě odraz.

Nejdostupnější odraznou deskou jsou již zmíněné bílé zdi místností. Nasměrováním světla na strop, na boční zeď či za fotografa a tím vytvoření měkkého čelního světla je velmi účinné a vede takřka k bezestínovému fotografování. V praxi se ale objevuje i několik problémů:

1. Odrazem světlo silně slábne a tak je třeba počítat buď s mnohem vyšším výkonem světel nebo s velkým nárůstem expozičních časů.
2. Odrazem se světlo barví jednak barvou stěn ale i barvou všech ostatních předmětů o které se světlo odráží. Neplechu proto dělává zejména nábytek, barevné koberce, různé poličky, obrazy na zdech atp.
3. Svítit odrazem je nemožné v místnostech s dřevěným stropem, s vytapetovanými či vymalovanými zdmi či v příliš velkých místnostech, s vysokým stropem atp.
4. Při svícení odrazem se mohou vyskytnout „prasátka“ způsobená skly, zrcadly, lustrem atd.

Při fotografování odrazem se světlo směruje na zeď či strop či proti bílé odrazné desce, látce atp. Čím blíže je světlo odrazné desce, tím intenzivnější je odraz, klesá ale účinek rozptylu světla.


Pokud nejsou k dispozici vhodné zdi, je možné svítit na nějakou velkou bílou desku a tou odrážet patřičně změkčené světlo na objekt. Jako odraznou desku je možné použít buď přímo k tomuto účelu navrženou opět fotografickou odraznou desku 5 v 1, která svým bílým, stříbrným či zlatým povrchem je určena právě k odrazu. Zlatý povrch jen mírně obarví odražené světlo do žluté, což se projeví subjektivně jeho „oteplením“ (barvě světla se budeme věnovat dále). Jako levná alternativa k odrazné desce je možné použít bílé polystyrénové desky určené na zateplování fasád (1 deska cca 10,- Kč) či obyčejné bílé prostěradlo.


Světlo v přírodě


I příroda nám nabízí oba typy světel. Ostré polední Slunce je bodový zdroj světla, který v souladu s teorií vytváří ostré a hluboké stíny, ve kterých se ráda ztrácí kresba. Stín však není zcela černý – i ve stínu Slunce je snadno možné číst. Zdrojem světla pro zastíněná místa je Sluncem ozářená obloha, která je plošně obrovská, světlo z ní je tedy dostatečně difúzní a stíny tedy měkké často až žádné. Extrémním příkladem difúzního světla je potom podzimní mlžný den, kdy přes veškerou snahu nelze určit polohu Slunce a jediná jistota tedy je, že Slunce je někde nad hlavou a ne pod ní. Difúzní stan bez spodního světla tedy vytvoří podobný efekt.



Pamatujte – měkké (plošně velké) světlo nedělá stíny ani ve studiu ani v přírodě na rozdíl od bodového (tvrdého) světla například přímého Slunce.


To nejlepší z obou metod


Příliš difúzní světlo má tendenci dobře prokreslit předmět, zbavit ho stínů a lesků, ale současně ho zbaví struktury a plastičnosti, kterou právě stíny tvoří. V praxi je tedy užitečné nasvítit předmět silně difúzním světlem, které zajistí jeho prokreslení ze všech stran a zbaví ho stínů. Současně je ale vhodné řízeně přidat světlo, které z jednoho směru bude silnější a vytvoří tedy přirozenou a žádoucí plasticitu a objem reálného předmětu. Současně umožní vhodným způsobem soustředit pozornost na to, co fotograf považuje (nebo má zadáno) jako nejdůležitější.


Případová studie - interiér


Účinek odraženého světla je možné ukázat například na běžném interiéru. Světlo, které dává reálnou plasticitu, stíny a tvar je denní světlo z levého okna, které je však vzhledem k charakteru scény silně stranové. Rozměr okna a jeho vzdálenost relativně k fotografovaným předmětům je řekněme střední - světlo tedy není ani bodové ale ani výrazně difúzní. Možná by se dalo světlo nazvat šerosvitem. V důsledku toho je kontrast na fotografii poměrně vysoký – temná místa v pravé části nejsou příliš osvětlena, jsou tedy výrazně tmavá a tvar a detaily předmětů se již ztrácí. Toto světlo je velmi kresebné, není příliš tvrdé ani zbytečně moc difúzní a slušelo by například pro kreativní portrét.



Boční světlo zleva poskytované obyčejným oknem. Fotografie se může zdát tmavá, ale při zvýšení expozice se začne silně přepalovat levá část.


Je-li však cílem zachytit interiér pro reklamní či dokumentační účely, tak kontrast na fotografii výše je příliš velký a zakrývá již předměty ve stínu. Po vytištění fotografie na papír, jehož gamut je horší než monitor PC by se dokonce mohlo stát, že se některá tmavá místa již slijí do nepříjemné jednolité černé. Je tedy nanejvýš vhodné přidat do scény velké plošné vykrývací světlo (fill light), které částečně zachová kresebnost světlem z okna, vykryje však hluboké stíny.



Fotografický blesk přidaný přímo vpřed do scény vytvoří jednak výrazné lesky (televize) ale i ostré stíny.


Pro vykrytí lze použít např. fotografický blesk, jehož barva je velmi blízká dennímu světlu z okna. Nevznikají tedy žádné výrazné „barevné problémy“. Přímé nasměrování do stínu je sice možné, logicky ale ve scéně vzniknou nepěkné odlesky a ostré stíny zapříčiněné tvrdým (plošně malým) světlem fotografického blesku. Lepší tedy je blesk nasměrovat na bílý strop a světlo z něj přidat do scény odrazem. Plošně velký stop vytvoří měkké difúzní světlo, které podle síly blesku vhodně vykryje stíny a prokreslí i předměty v nich. Současně vhodným vyvážením jeho síly lze zachovat žádoucí účinek bočního světla.







Scéna přisvícená fotografickým bleskem ale nasměrovaným přímo do stropu, tedy odrazem. Nahoře byla síla blesku 2x vyšší než dole. Vhodné vyvážení je často subjektivní a záleží na účelu fotografie.

Příště se podíváme na modelování scény světlem prakticky.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

Nejnovější články
Canon EOS R na DxOMarku: dostal 89 bodů Canon EOS R na DxOMarku: dostal 89 bodů
DxOMark začal opět ve velkém testovat fotoaparáty a po full frame Nikonech se podíval také na nový Canon EOS R. Ten si v hodnocení vysloužil 89 bodů, což ve full frame třídě není moc vysoké číslo. Není to ale vůbec tak zlé, jak to vypadá.
21.3.2019, aktualita, Milan Šurkala7 komentářů
Slavná pařížská ulice chce v určité časy zakázat vstup instagramerům Slavná pařížská ulice chce v určité časy zakázat vstup instagramerům
Bydlet v krásné a oblíbené pařížské ulici Rue Crémieux má i své nevýhody. Tamní obyvatelé totiž nejsou spokojeni se spoustou instagramerů, fotografů a tvůrců videoklipů, kteří se k nim bez přestání hrnou. 
21.3.2019, aktualita, Kateřina Hoferková
iPhone vs. staré APS-C: co má vyšší dynamický rozsah? iPhone vs. staré APS-C: co má vyšší dynamický rozsah?
Nedávno se na stránkách Digimanie rozhořela diskuze o tom, zda se modernější mobilní telefony mohou např. dynamickým rozsahem rovnat starým zrcadlovkám. Vyzkoušeli jsme tedy iPhone SE a postavili ho proti deset let starému 14,6MPx APS-C čipu.
20.3.2019, recenze, Milan Šurkala20 komentářů
Sony vyvinulo BSI senzor s globální závěrkou Sony vyvinulo BSI senzor s globální závěrkou
Sony oznámilo vývoj nového 20MPx snímače, který bude vybaven systémem globální závěrky pro absenci nepříjemného rolling shutter efektu ve spojení s technologií BSI. Tato kombinace je zatím netradiční.
19.3.2019, aktualita, Milan Šurkala
Zenit ukázal supersvětelný Zenitar 0,95/50 pro Sony FE Zenit ukázal supersvětelný Zenitar 0,95/50 pro Sony FE
V nabídce ruského výrobce objektivů KMZ se pod značkou Zenit objevuje supersvětelná novinka Zenitar 0,95/50. Podporuje full frame CSC fotoaparáty Sony a slibuje extrémně dobrou světelnost F0,95.
17.3.2019, aktualita, Milan Šurkala4 komentáře