Doporučené fotoaparáty - listopad 2012

Velké ultrazoomy lákají zákazníky většími možnostmi focení a slibují lepší fotografie. To však nemusí být pravda, neboť v útrobách často skrývají totožné čipy jako nejlevnější kompakty za pár tisíc. Ultrazoomy s větším čipem jsou dnes reprezentovány jen jedním modelem Fujifilm FinePix X-S1.

Nástupci modelu FZ38, nové 24× ultrazoomy Panasonicu ukázaly, že větší zoom vůbec nemusí znamenat ztrátu optických kvalit. Naopak, FZ150 a levnější modely mají snad ještě kvalitnější objektiv než FZ38 při téměř totožné světelnosti, která je vynikající. Rychlost a ovladatelnost je skvělá, potěší i velmi širokoúhlé 25mm ohnisko a nadprůměrná výdrž na baterie. Solidní makro i telemakro, plný manuál včetně prioritních režimů, kvalitní HD video (včetně manuálního nastavení!), to vše hraje do not těchto modelů.

FZ48 má trochu menší rozlišení než původní model FZ45, šum je podobný (někdy vyšší, někdy nižší), stinnou stránkou je ale ztráta RAWu. Lumix FZ150 nabízí 12MPx MOS čip, který je králem ve své třídě. Není to jen nižším rozlišením, ale také značnou optimalizací čipu a jinými technologiemi. S tímto čipem se nemusíte bát ani takových citlivostí, které u běžných kompaktů budete považovat za marketingový nesmysl. Samozřejmě, šumu se na vyšších citlivostech dočkáte, ale proti konkurenci je to příjemné překvapení. Potěší i vysoce kvalitní Full HD video, rychlé sekvenční snímání, plně výklopný displej. FZ150 podporuje oproti modelu FZ48 i RAW formát. FZ48 je k dostání za příznivých 7000 Kč s DPH, FZ150 pak stojí většinou okolo 9-10 tisíc, ale stojí to za to.

Dále byl představen FZ62. FZ62 je další variantou modelu FZ48, která ale naopak zvětšuje rozlišení, takže nyní má 16 megapixelů na CMOS čipu (celkově dokonce 17,5 MPx!). Poté, co se tedy Panasonic pokorně vrátil ze 14 na 12 megapixelů (od FZ45 směrem k FZ48), teď provedl opět opačný krok. Jaká bude kvalita obrazu, to ještě nevíme, ale teorie není moc příznivá. Protože i nadále nepodporuje RAW, pravděpodobně nepůjde o vyloženou "pecku". Uvidíme až v recenzi.

 

 

Ani Fujifilm FinePix HS30EXR není špatný fotoaparát, rozhodně však není pro každého. Potěší manuálním zoomem a docela slušným objektivem, zajímavý je i na svou třídu poněkud velký 1/2" CMOS BSI EXR čip. Jeho rozlišení je vysokých 16 megapixelů, takže sice trpí vyšším šumem, sílu odšumování ale můžete volit. Nechybí ani podpora RAWu a v EXR režimech s rozlišením 8 megapixelů nabídne buď lehce snížený šum nebo výrazně rozšířený dynamický rozsah než jakýkoli konkurent (vyjma modelů s HDR, u takových přístrojů ale může být problém s pohybem).

Dobrý je i polohovatelný LCD displej. Fotoaparát podporuje Full HD video, u předchůdce HS20EXR tu ale byl náladový autofokus a zadrhávající se zoom, HS30EXR by to měla mít částečně vyřešeno. Zklamou i některé nelogičnosti ve firmwaru jako např. samovolné přenastavování některých položek. Pokud jste ale toto ochotni fotoaparátu odpustit a naučíte se, jak z něj vytřískat maximum, bude vám dobrým pomocníkem. Je prostě pro hračičky, kteří mají na svou fotku "čas". Pro ty, kteří chtějí jednodušší, rychlejší a snáze ovladatelný přístroj, bych však doporučil spíše předchozí Panasonicy. Je škoda, že HS30EXR je tak výrazně dražší ve srovnání s původním HS20EXR. Průměrná cena se nyní pohybuje okolo 9000-9500 Kč s DPH.

 

 

Máme tu i velmi zajímavý ultrazoom od společnosti Fujifilm, model X-S1. Jako jediný ultrazoom na trhu nabízí velký 2/3" snímač (typu EXR CMOS BSI) a jako jeden z mála velký elektronický hledáček, který se dá na rozdíl od většiny ostatních ultrazoomů i velmi dobře používat. Je to dáno nejen automatickým přepínáním EVF/LCD, ale také jeho vysokým rozlišením 1.440.000 bodů. Netradiční je také manuální zoom, který má na rozdíl od modelu HS20EXR krásně hladký chod vhodný i pro Full HD video.

Objektiv nabízí 26× optický zoom od velmi širokoúhlých 24 milimetrů. Bohužel nesmyslně velký zoom (s ohledem na čip) se podepsal na průměrné optické kvalitě objektivu. Ten jinak potěší solidním makrem. Snímací čip má poměrně malý šum, velký dynamický rozsah (zejména v EXR DR režimu), starší verze ale trpěly na problém vypálených kruhů (např. pouliční světla v noci vytváří nepříjemné bílé koule v obraze). Nyní už by měly být v prodeji opravené varianty (v případě koupě původní varianty lze žádat o bezplatnou výměnu čipu v rámci reklamace). Fotoaparát je poměrně velký a těžký, ale díky tomu se výborně drží a nahrazuje tak nepříliš účinnou stabilizaci. Cena je 16.000 Kč s DPH, tedy není zrovna nízká. Výhody modelu X-S1 proti jiným ultrazoomům mohou pro některé hrát velkou roli, osobně bych ale za tuto cenu upřednostnil spíše levnější Panasonic Lumix FZ200.

 

 

I když 42× optický zoom není teoreticky žádným předpokladem pro kvalitní fotografie, Nikonu se povedlo dosáhnout vcelku kvalitního objektivu v rámci své kategorie. Nabízí jak velmi široké 24mm ohnisko, tak i extrémní 1000mm teleohnisko. To navíc slibuje ostření z 1,4 metru a tedy vysoce nadprůměrné telemakro. Běžné makro je spíše jen průměrné.

Ani snímač teoreticky také nevypadá nejlépe, 16 megapixelů na 1/2,3" čipu znamená opravdu dost vysokou pixelovou hustotu. Nikon nicméně přidal možnost upravit sílu odšumování a při nejslabším nastavení tak nabízí přiměřeně detailní obraz. Full HD video je spíše průměrné, fotoaparát ale nabízí zajímavé zpomalené videosekvence. Potěší výklopný LCD displej, manuální nastavení expozice a velmi dobrý grip. Bohužel fotoaparátu chybí RAW a měli byste počítat i s pomalejším ostřením na delších ohniscích. Velkou radost udělá neuvěřitelně účinná optická stabilizace, která umožní využít 1000mm ohnisko při velmi dlouhých expozičních časech. Cena nyní navíc spadla pod hranici 9000 Kč s DPH.

 

 

I když jsme Panasonic Lumix FZ200 zatím netestovali, všude se na něj pěje jenom chvála, a proto jej (i bez otestování) doporučujeme. Své v tom hrají i zkušenosti se staršími ultrazoomy Panasonicu, které jednoznačně patřily k tomu nejlepšímu na trhu. Velkou výhodou modelu FZ200 je objektiv Leica se sice poněkud menším 24× optickým zoomem (v praxi ale naprosto dostatečným) s vynikající konstatní světelností F2,8 v celém ohniskovém rozsahu. Na širších ohniscích je tak světelnost podobná jako u konkurence, ale na nejdelších je až o 2 EV lepší. Tam, kde např. FZ150 musela použít ISO 800, si FZ200 při stejném expozičním řasu vystačí s ISO 200 až 250. I to se podepisuje na lepší kvalitě obrazu zejména na delších ohniscích.

Panasonic také nedělal nesmysly a použil osvědčený 12MPx MOS snímač s překvapivě malým šumem. Ocenit je třeba i výklopný displej, hledáček s vysokým rozlišením (bohužel bez automatického zapínání), podporu RAW, solidní rychlost přístroje a nadprůměrnou výdrž na baterie. Cena 14.000 Kč s DPH sice na první pohled vypadá hrozivě, je ale nutno uznat, že za tyto peníze dostanete odpovídající produkt a velmi kvalitní fotografie. Zde je vyšší cena skutečně oprávněná.