DSLR na cestě časem - 18. díl
28.1.2009, Roman Pihan, článek
Poslední masově přítomný expoziční režim na většině DSLR je manuální režim M, který bude dnešním tématem. Řada DSLR je však vybavena poněkud zvláštními režimy více či méně typickými jen pro konkrétní značku. A my dnes téma expozice zakončíme právě jimi.
Na úvod naposledy zopakujme zásadní tabulku, která popisuje chování fotoaparátu v různých expozičních režimech:
Tabulka popisující chování fotoaparátů v různých expozičních režimech. Dnešní téma je režim M (žlutě) a „exotické“ režimy (modře).
Manuální režim M neskýtá žádné zvláštní překvapení. Je to prostě režim, ve kterém fotograf převezme kompletní zodpovědnost za všechny tři hodnoty ISO – clona - expoziční čas a kdy expoziční automatika je vypnuta. Fotografovat v režimu M reportážní snímky při silně se měnících světelných podmínkách je samozřejmě velmi nepraktické, ruční reakce na změny světla by sice byla možná, ale velmi pomalá a nepřesná. Režim M je však užitečný například (a nejen) v následujících situacích:
1. Studiová práce ve světle zábleskových zařízení
Pracujete-li ve studiu ve světle zábleskových zařízení, je režim M jediný možný. Automatika by totiž vždy měřila jen stálé světlo na scéně, o světle silných blesků, které se přidají, nemůže totiž vědět. Snímky by tak byly vždy přeexponované.
Při práci ve studiu se zábleskovými světly je režim M jedinou možnou volbou.
2. Rutinní studiová práce s trvalými světly (halogeny, zářivky)
Při práci se stabilními světly je sice v principu možné používat i jiné expoziční režimy, avšak série např. reklamních snímků může díky automatice expozičně kolísat, a to i přesto, že intenzita světla je stejná. Proto se vyplatí scénu dobře na začátku proměřit a potom ověřené hodnoty již pevně nastavit v režimu M.
Pro režim M je typická práce např. na reklamních fotografiích mnoha předmětů do katalogu ve světle trvalých světel.
3. Práce v temných interiérech s bleskem (například maturitní ples)
Je-li málo světla pro práci bez blesku, a tudíž je používán blesk, tak je možné zvolit režim P. Ten nastaví pevné hodnoty – typicky: otevřená clona, ISO 400, expoziční čas 1/60 sec. Chybějící světlo do správné expozice dodává bleskem. Pokud však potřebujete jiné hodnoty než ty, které zvolí režim P, je vhodný právě manuální režim M. Ten poskytne úplnou svobodu v rozhodnutí, kolik světla na pozadí bude do snímku použito.
Při práci s bleskem je samozřejmě možné použít režim P, režim M vám ale dá svobodu pro různé nestandardní snímky.
4. Fotografování ohňostrojů, rockových koncertů atd.
Pokud jsou světelné podmínky velmi nestálé a proměnlivé, automatika obvykle nedává dobré výsledky. Lepších výsledků se dá dosáhnout s vyzkoušenými a pevně nastavenými hodnotami a případně vyčkat na předpokládané světlo.
Barevně i intenzitou se měnící světelné podmínky např. na rockovém koncertě téměř vylučují použití automatiky. Režim M s dobrými a vyzkoušenými hodnotami může dát překvapivě dobré výsledky!
5. Fotografování v noci, realizace zvláštních světelných efektů atp.
Klesne-li hladina osvětlení pod asi 0 EV, automatika se stává nepřesnou a při dalším poklesu světla nabízí již nesmyslné hodnoty. Proto např. při fotografování v noci, nočního města atp. je nejlepší režim M a ruční nastavení expozice de facto zkusmo. Kontrolním nástrojem je histogram. Automatika selhává také např. při infračervené fotografii atd.
Tento snímek byl pořízen v noci jen ve světle měsíce a expozicí 30 vteřin. V těchto podmínkách je automatika zcela mimo hru a je nutné expozici nastavovat více či méně zkusmo podle histogramu v režimu M.
Expoziční kompenzace v režimu M nemá smysl, vše je nastaveno ručně, a tak není co kompenzovat. Přesto ale automatika stále měří světlo a na hřebínku původně určeném pro expoziční kompenzaci ukazuje soulad jí zjištěných hodnot s nastavenými hodnotami v režimu M. Říká tedy: „Já automatika si myslím, že to bude podexponované“, hodnoty v režimu M však přirozeně nezmění.
I v manuálním režimu M to může vypadat, že existuje expoziční kompenzace. Není tomu ale tak, automatika jen říká svůj názor oproti hodnotám pevně nastaveným v režimu M. Na tomto příkladu by například automatika hlásila, že si myslí, že snímek bude o 1 a 2/3 EV přeexponován.
Funkce Safety Shift přítomná na některých DSLR Canon v režimu M není aktivní.
V režimu M je třeba dát na funkci Auto ISO, je-li zapnuta, velký pozor. Neboli Auto ISO zůstane aktivní a automatika i v režimu M může ISO měnit. To může být matoucí například při práci se zábleskovými zařízeními (viz bod 1 výše), kdy automatika změří jen slabé světlo ve studiu bez blesků, zvedne tedy silně ISO a snímek s blesky potom bude silně přeexponovaný. A odhalit tuto příčinu může nezkušenému fotografovi dát pěkně zabrat!
Jedná se vlastně o manuální režim s ručně nastavenou clonou i ISO citlivostí, kde ale délka expozičního času není pevně nastavena, ale je určena délkou stisku spouště. Smysl to tedy má pro velmi dlouhé expozice řádu minut, drátová spoušť s možností aretace je však podmínkou. Používá se to například při snímcích hvězd.
Drátová spoušť Canon RS-80N3 umožňuje jednak stisknout spoušť, ale stisk i zaaretovat a tím držet spoušť stisknutou po libovolně dlouhou dobu.
Většina DSLR Canon (ne však všechny, například Canon EOS 5D Mark II jej nemá) je vybavena režimem A-DEP. Jedná se o režim priority hloubky ostrosti, kdy se fotoaparát snaží nastavit takovou clonu, aby předměty, kam míří všechny AF body, byly uvnitř hloubky ostrosti, a tedy ostré. Chování tohoto režimu je tak podobné režimu P, avšak automaticky nastavovaná clona je určována právě s ohledem na hloubku ostrosti. Udržet ostré předměty pod všemi AF body je však často obtížné a vede to k vysokým clonovým číslům kolem 22. To zase vede k velmi dlouhým časům, stativ je tak často nutností.
Režim A-DEP zajistí, že předměty pod všemi AF body budou uvnitř hloubky ostrosti, a tedy ostré.
Režim Sv (Priorita ISO citlivosti, Sensitivity priority)
Režim Sv je velmi podobný režimu P. V obou uživatel nastaví ručně ISO a automatika nastaví expoziční čas i clonu. Rozdíl je ale v tom, že ISO citlivost je v režimu Sv ovládána kolečkem, zatímco v režimu P listuje kolečko v recipročních hodnotách clona/čas a ISO se mění přes menu. Režim Sv je tedy z hlediska nastavování ISO citlivosti mnohem pružnější a rychlejší než režim P. Pentax v režimu Sv nedovoluje nastavit ISO na „Auto“.
Režim Sv je podobný režimu P, rozdíl je jen ve využití ovládacího kolečka.
Režim TAv (Priorita času a clony, Shutter & Aperture priority)
Opět nic převratného – uživatel nastaví clonu i expoziční čas ručně a automatika ovládá ISO citlivost. Je to tedy velmi rychlý přístup k režimu podobnému manuálnímu režimu M s nastaveným ISO na „Auto“.
Režim X (Synchronizační čas blesku, Flash X-sync speed)
Jedná se vlastně o režim M, kdy je ale expoziční čas pevně nastaven na tzv. synchronizační čas blesku (X-sync). Tento čas je nejkratší možný pro práci s bleskem a bývá typicky 1/200 sec. Jeho přesná hodnota však může mírně kolísat podle modelu DSLR. Pentax v režimu X nedovoluje nastavit ISO na „Auto“.
Tento (u různých výrobců různě značený) režim je vlastně paměť či více pamětí na kompletní nastavení fotoaparátu. Logika je jednoduchá – příkazem z menu lze kompletní současné nastavení fotoaparátu uložit do paměti a z ní potom kdykoliv rychle vyvolat. Je možné si tak připravit fotoaparát pro různé předem známé situace a toto nastavení potom jen otočením kolečka rychle nastavit. Uloženo bývá skutečně kompletní nastavení fotoaparátu, a tedy nejen expoziční režim, ale i způsob ostření, kvalita snímků, vyvážení bílé atd.
Například profesionální DSLR Sony Alfa 900 má tři paměti na uložení kompletního nastavení fotoaparátu a značí je 1, 2 a 3.
Příště kompletně změníme téma a podíváme se na barvy a vyvážení bílé.
Režim | ISO | Clona | Exp. čas | Blesk |
| AUTO | Auto | Auto | Auto | Auto |
| Scénické režimy | Auto | Auto | Auto | Auto |
| P | Ručně (Auto ISO) | Auto (+/-) | Auto (+/-) | Ručně |
| Tv (S) | Ručně (Auto ISO) | Auto (+/-) | Ručně (SS) | Ručně |
| Av (A) | Ručně (Auto ISO) | Ručně (SS) | Auto (+/-) | Ručně |
| M | Ručně (Auto ISO) | Ručně | Ručně | Ručně |
| B (Bulb) | Ručně | Ručně | Po dobu stisku spouště | Ručně |
| A-DEP | Ručně (Auto ISO) | Auto (+/-) | Auto (+/-) | Ručně |
| Sv | Ručně | Auto (+/-) | Auto (+/-) | Ručně |
| TAv | Auto (+/-) | Ručně | Ručně | Ručně |
| X | Ručně | Ručně | X-Sync | Ručně |
| C, USER, 1,2,3 | Paměť | Paměť | Paměť | Ručně |
Tabulka popisující chování fotoaparátů v různých expozičních režimech. Dnešní téma je režim M (žlutě) a „exotické“ režimy (modře).
Režim M
Manuální režim M neskýtá žádné zvláštní překvapení. Je to prostě režim, ve kterém fotograf převezme kompletní zodpovědnost za všechny tři hodnoty ISO – clona - expoziční čas a kdy expoziční automatika je vypnuta. Fotografovat v režimu M reportážní snímky při silně se měnících světelných podmínkách je samozřejmě velmi nepraktické, ruční reakce na změny světla by sice byla možná, ale velmi pomalá a nepřesná. Režim M je však užitečný například (a nejen) v následujících situacích:
1. Studiová práce ve světle zábleskových zařízení
Pracujete-li ve studiu ve světle zábleskových zařízení, je režim M jediný možný. Automatika by totiž vždy měřila jen stálé světlo na scéně, o světle silných blesků, které se přidají, nemůže totiž vědět. Snímky by tak byly vždy přeexponované.
Při práci ve studiu se zábleskovými světly je režim M jedinou možnou volbou.
2. Rutinní studiová práce s trvalými světly (halogeny, zářivky)
Při práci se stabilními světly je sice v principu možné používat i jiné expoziční režimy, avšak série např. reklamních snímků může díky automatice expozičně kolísat, a to i přesto, že intenzita světla je stejná. Proto se vyplatí scénu dobře na začátku proměřit a potom ověřené hodnoty již pevně nastavit v režimu M.
Pro režim M je typická práce např. na reklamních fotografiích mnoha předmětů do katalogu ve světle trvalých světel.
3. Práce v temných interiérech s bleskem (například maturitní ples)
Je-li málo světla pro práci bez blesku, a tudíž je používán blesk, tak je možné zvolit režim P. Ten nastaví pevné hodnoty – typicky: otevřená clona, ISO 400, expoziční čas 1/60 sec. Chybějící světlo do správné expozice dodává bleskem. Pokud však potřebujete jiné hodnoty než ty, které zvolí režim P, je vhodný právě manuální režim M. Ten poskytne úplnou svobodu v rozhodnutí, kolik světla na pozadí bude do snímku použito.
Při práci s bleskem je samozřejmě možné použít režim P, režim M vám ale dá svobodu pro různé nestandardní snímky.
4. Fotografování ohňostrojů, rockových koncertů atd.
Pokud jsou světelné podmínky velmi nestálé a proměnlivé, automatika obvykle nedává dobré výsledky. Lepších výsledků se dá dosáhnout s vyzkoušenými a pevně nastavenými hodnotami a případně vyčkat na předpokládané světlo.
Barevně i intenzitou se měnící světelné podmínky např. na rockovém koncertě téměř vylučují použití automatiky. Režim M s dobrými a vyzkoušenými hodnotami může dát překvapivě dobré výsledky!
5. Fotografování v noci, realizace zvláštních světelných efektů atp.
Klesne-li hladina osvětlení pod asi 0 EV, automatika se stává nepřesnou a při dalším poklesu světla nabízí již nesmyslné hodnoty. Proto např. při fotografování v noci, nočního města atp. je nejlepší režim M a ruční nastavení expozice de facto zkusmo. Kontrolním nástrojem je histogram. Automatika selhává také např. při infračervené fotografii atd.
Tento snímek byl pořízen v noci jen ve světle měsíce a expozicí 30 vteřin. V těchto podmínkách je automatika zcela mimo hru a je nutné expozici nastavovat více či méně zkusmo podle histogramu v režimu M.
Expoziční kompenzace (+/-)
Expoziční kompenzace v režimu M nemá smysl, vše je nastaveno ručně, a tak není co kompenzovat. Přesto ale automatika stále měří světlo a na hřebínku původně určeném pro expoziční kompenzaci ukazuje soulad jí zjištěných hodnot s nastavenými hodnotami v režimu M. Říká tedy: „Já automatika si myslím, že to bude podexponované“, hodnoty v režimu M však přirozeně nezmění.
I v manuálním režimu M to může vypadat, že existuje expoziční kompenzace. Není tomu ale tak, automatika jen říká svůj názor oproti hodnotám pevně nastaveným v režimu M. Na tomto příkladu by například automatika hlásila, že si myslí, že snímek bude o 1 a 2/3 EV přeexponován.
Safety Shift (SS)
Funkce Safety Shift přítomná na některých DSLR Canon v režimu M není aktivní.
Auto ISO v režimu M
V režimu M je třeba dát na funkci Auto ISO, je-li zapnuta, velký pozor. Neboli Auto ISO zůstane aktivní a automatika i v režimu M může ISO měnit. To může být matoucí například při práci se zábleskovými zařízeními (viz bod 1 výše), kdy automatika změří jen slabé světlo ve studiu bez blesků, zvedne tedy silně ISO a snímek s blesky potom bude silně přeexponovaný. A odhalit tuto příčinu může nezkušenému fotografovi dát pěkně zabrat!
Režim B (Bulb)
Jedná se vlastně o manuální režim s ručně nastavenou clonou i ISO citlivostí, kde ale délka expozičního času není pevně nastavena, ale je určena délkou stisku spouště. Smysl to tedy má pro velmi dlouhé expozice řádu minut, drátová spoušť s možností aretace je však podmínkou. Používá se to například při snímcích hvězd.
Drátová spoušť Canon RS-80N3 umožňuje jednak stisknout spoušť, ale stisk i zaaretovat a tím držet spoušť stisknutou po libovolně dlouhou dobu.
Režim A-DEP (Canon)
Většina DSLR Canon (ne však všechny, například Canon EOS 5D Mark II jej nemá) je vybavena režimem A-DEP. Jedná se o režim priority hloubky ostrosti, kdy se fotoaparát snaží nastavit takovou clonu, aby předměty, kam míří všechny AF body, byly uvnitř hloubky ostrosti, a tedy ostré. Chování tohoto režimu je tak podobné režimu P, avšak automaticky nastavovaná clona je určována právě s ohledem na hloubku ostrosti. Udržet ostré předměty pod všemi AF body je však často obtížné a vede to k vysokým clonovým číslům kolem 22. To zase vede k velmi dlouhým časům, stativ je tak často nutností.
Režim A-DEP zajistí, že předměty pod všemi AF body budou uvnitř hloubky ostrosti, a tedy ostré.
Režimy Sv, TAv, X (Pentax)
Režim Sv (Priorita ISO citlivosti, Sensitivity priority)
Režim Sv je velmi podobný režimu P. V obou uživatel nastaví ručně ISO a automatika nastaví expoziční čas i clonu. Rozdíl je ale v tom, že ISO citlivost je v režimu Sv ovládána kolečkem, zatímco v režimu P listuje kolečko v recipročních hodnotách clona/čas a ISO se mění přes menu. Režim Sv je tedy z hlediska nastavování ISO citlivosti mnohem pružnější a rychlejší než režim P. Pentax v režimu Sv nedovoluje nastavit ISO na „Auto“.
Režim Sv je podobný režimu P, rozdíl je jen ve využití ovládacího kolečka.
Režim TAv (Priorita času a clony, Shutter & Aperture priority)
Opět nic převratného – uživatel nastaví clonu i expoziční čas ručně a automatika ovládá ISO citlivost. Je to tedy velmi rychlý přístup k režimu podobnému manuálnímu režimu M s nastaveným ISO na „Auto“.
Režim X (Synchronizační čas blesku, Flash X-sync speed)
Jedná se vlastně o režim M, kdy je ale expoziční čas pevně nastaven na tzv. synchronizační čas blesku (X-sync). Tento čas je nejkratší možný pro práci s bleskem a bývá typicky 1/200 sec. Jeho přesná hodnota však může mírně kolísat podle modelu DSLR. Pentax v režimu X nedovoluje nastavit ISO na „Auto“.
Režimy C, USER, 1,2,3
Tento (u různých výrobců různě značený) režim je vlastně paměť či více pamětí na kompletní nastavení fotoaparátu. Logika je jednoduchá – příkazem z menu lze kompletní současné nastavení fotoaparátu uložit do paměti a z ní potom kdykoliv rychle vyvolat. Je možné si tak připravit fotoaparát pro různé předem známé situace a toto nastavení potom jen otočením kolečka rychle nastavit. Uloženo bývá skutečně kompletní nastavení fotoaparátu, a tedy nejen expoziční režim, ale i způsob ostření, kvalita snímků, vyvážení bílé atd.
Například profesionální DSLR Sony Alfa 900 má tři paměti na uložení kompletního nastavení fotoaparátu a značí je 1, 2 a 3.
Příště kompletně změníme téma a podíváme se na barvy a vyvážení bílé.
