L = large ­(velké a kvalitní fotky­), M = medium ­(střední stupeň­) a S = small ­(malé a nekvalitní fotky ideální pro web­). Tato písmena se většinou vztahují k rozlišení. Komprese se nastavuje většinou jen ve dvou­-třech stupních ­(normal, fine, superfine­). Zpravidla platí, že čím více místa zabírá fotografie na kartě, tím více je na ni informací a tím je kvalitnější. Vše byste měla mít popsáno v návodu ke svému fotoaparátu.

Pokud máš dostatečně velkou kartu, tak používej co největší rozlišení a co nejmenší kompresi. Zmenšit rozlišení a zvětšit kompresi můžeš kdykoliv na PC a ještě to budeš mít kvalitněji než v samotném foťáku. Abych pravdu řekl, jediné, co mi chybí u toho mého je formát RAW.

L­/M­/S Rozlišení fotky používejte to největší ­(L­). Pokud fotoaparát nabízí navíc poměr stran klasické fotografie, zvolte radši ten, je o něco menší, ale odpovídá poměru stran vyvolaných fotek ­- není je třeba pak ořezávat.
Pokud potřebujete ušetřit místo na kartě ­(ono nejde jenom o kartu­), zvolte střední kompresi. Rozdíl kvality mezi střední a nejslabší kompresí u JPEG je u velkých fotek zanedbatelný. Mnohem větší význam by měly více bitové barvy, obzvláště u černobílých fotografií. Tedy pokud Vám nestačí kvalita JPEG střední komprese, valný význam má pak použít jedině RAW nebo ještě TIFF.