Ahoj
stále zápasím s ostřením u mé D7000 (+ Sigma 17-50/2,8)
Mám to na stativu a po každém namáčknutí spouště vidím že to zaostří skoro pokaždé trochu jinak (ostřící prstenec se pohne)
Poslední dobou jsem si i všimnul že je dost velký rozdíl jak to zaostří při dostatečném osvětlení a "nižším"
Při dostatečném je to +- OK, ale při horším je tam silný backfocus (na jemném doladění Af v těle musím v šeru kompenzovat cca mínus 12-14)
Bohužel některé kusy D7000 jsou pověstné podobnou náladovostí a nepřesností AF, kterou ani x-tá návštěva servisu nenapraví. Stejně tak jsou mnohá skla od Sigmy proslulá tím, že sladit je dokonale s tělem Nikonu/Canonu je občas v domácích podmínkách nemožné (pomocí mikronastavení AF v těle) - pak někdy pomůže servis Sigmy (dát tam tělo i se sklem).
Zkusil bych jiný objektiv (nejlíp světelný Nikon), jestli se popisované chování objevuje nebo ne a dle toho pak jednat dál. Pokud nemáš možnost prověřit to, tak zkusit servis Sigmy. I v případě, že objektiv už není v záruce, tak by to nemělo být příliš drahé http://www.awh.cz/cenik/sigma/
S ostřením u D7000 jsem takové problémy neměl. Někdy byl problém zaostřit do protisvětla a autofokus to nedával. Mám zkušenost s objektivy od Nikonu a u dvou od Tamronu a celkem v pohodě. Taky bych to viděl tady na tu kombinaci objektivu Sigmy a D7000.
v servisu už to na celkové sladění skla k tělu bylo.
Předtím jsem kompenzoval standardně -10-12 a teď po sladění +11+12
Ono to možná bude asi tím, že Sigma aby urychlyla ostření - udělala na můj vkus krátký chod ostření. Takže i minimální nepřesnost v pootočení ostřícího prstence má velký vliv.
Teď jsem byl u kamaráda co má D7100 a ta jeho zase nesmyslně ostří při LiveView - to je ale už věc kterou nechápu vůbec...
U zrcadlovek je ten AF velmi často dost "veselý". Co jsem já měl na týden půjčenou D7000, neměl jsem s AF naprosto žádný problém. Podobně tak je divným AF proslulá zrcadlovka Canon EOS 70D, já osobně bych to hodnotil vedle Pentaxu K-3 II jako nejlíp ostřící DSLR. Je to dost o konkrétních kusech. Když se testovaly 50mm pevné objektivy na Canonu, měl jsem dvě těla 550D a každé dělalo s objektivy něco jiného, žádná konzistence chování. Bohužel je to prostě "smůla na nekompatibilitu kusů". To, co jednomu může fungovat, jinému nemusí, přitom jde o stejné typy, ale jiné kusy.
Blbé ostření u Nikonů v LV také nechápu, při testech je jediná možnost opravdu přesného zaostření nastavit live view, maximální zvětšení a manuální ostření. I proto testy kresby a podobných věcí zaberou u DSLR (zejména od Nikonu) desetinásobky času, co mi to trvá u CSC.
proto mě možná napadá čím dál častěji proč...
proč není AF standadně hybridní? (fázové ostření jako primár pro rychlé "předostgření" a pak kontastní pro "jemné" - chápu že né vždy by to bylo asi super volba, ale co mám zatím zkušenost tak spoléhat jen na jednu z technologií není dobrá cesta
Ps:
proč se na zrcadlech nedělá stabilizovaný čip - protože by tím v podstatě podřízli větev drahým stabilizovaným sklům?
Měl jsem skoro rok doma Olympus EPL-2 a klidně opět tvrdím že byl co se týče ostření rychlejší než mý současný skla na DSLR
1, Hybridní ostření nemusí být všemocné. CSC ostřila dobře do doby, než přišla s hybridním ostřením. Přestože se fázově ostří na čipu, z nějakého nepochopitelného důvodu některá z prvních hybridně ostřících CSC trpěla na nepřesnosti BF/FF. Nevím jak to bylo možné, ale byly s tím problémy. Naštěstí dnes už je to většinou pořešené a začíná to být ku prospěchu věci. Hybridní AF je dnes už vcelku obvyklá záležitost, v nějaké té řadě výrobků už to má poměrně velké množství výrobců.Původně odesláno od Begy_cz
2, Dělá, stabilizovaný čip používá např. Pentax.
3, A to E-PL2 nebyl mezi CSC zrovna rychlík, co se týče ostření.
Hybridní ostření je hodně závislé na dobrém odladění, a zrovna u CSC se to výrobci učili často za pochodu - typickým příkladem je Fuji X-T1, která začínala se solidní přesností na stacionární objekty, a velkou nepřesností na cokoliv co se nějak hýbalo (plus vliv toho že fázová část ostření měla hodně podprůměrnou citlivost). Po více jak roce se podařilo softwarově ostření odladit natolik, že s firmwarem 4.0 je přesnost v kontinuálním režimu úplně jinde, a na nehybné objekty se ostří extrémně přesně. V kombinaci s elektronickou závěrkou pak jde fotit opravdu ostře bez rozmazání otřesy závěrky. Ale prostě to chtělo čas, Sony to taky trochu trvalo, a Samsung u NX1 to předvedl nejviditelněji jak neustále autofokus vylepšoval.
Stabilizace na senzoru má své plusy a mínusy, Pentax a Sony ji používaly tradičně, proč ne Nikon a Canon se docela nabízí - při jejich výrazné orientaci na profi techniku a širokou nabídku delších teleobjektivů, u kterých stabilizace v těle není tak účinná. To ostatně dokazuje i současný počin Olympusu, velkého zastánce stabilizace v těle, jehož nový 300 mm objektiv bude mít podle všeho vlastní systém stabilizace (což není nic proti té v těle, při správném sladění se můžou i doplňovat).
D7000 jsem používal tři roky, a nikdy jsem neměl s autofokusem nějak problémy, vystřídalo se na něm osm různých objektivů a skoro se ani nemusely dolaďovat. Ovšem to ostření přes liveview, to tak prostě je, normální divočina.
Odpovídat lze po přihlášení
