Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoaparáty
Fotomobily
Objektivy
Software
Tipy a triky
Tiskárny
Příslušenství
Ostatní
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně  |  Svět audia

Téma: FAQ: Koupě digitální zrcadlovky

17.10.2008 07:33
Milan Šurkala Základní charakteristika digitálních zrcadlovek:
Zrcadlovky již názvem napovídají, že obsahují zrcadlo, které odráží světelné paprsky do hledáčku. Díky tomuto systému uživatel vidí reálně obraz tak, jak jej vidí i fotoaparát, tedy přes objektiv. Ten lze vyměnit, neboť zrcadlovka nemá objektivy napevno, jsou výměnné. Bohužel také velmi drahé. Ideální volbou pro začátečníka je tak low-entry zrcadlovka s kitovým objektivem (případně v double zoom kitu). V tomto případě dostanete základní objektivy mnohem snadněji. Fotoaparáty jsou velmi rychlé, dobře fotí i za zhoršených světelných podmínek, nevýhodou jsou velké rozměry a hmotnost (na každému to ale vadí).

Snímací čip:
Vzhledem k rozměrům si zrcadlovky mohou dovolit mít dosti velké čipy. Základem je 4/3" čipy (cca 17×13 mm) používaný zejména u fotoaparátů Olympus. Díky těmto rozměrům mají crop faktor 2, ohniska objektivů se tedy musí násobit dvěma. 18mm objektiv je tedy disponuje přepočtenou ohniskovou vzdáleností 36 mm. Dále jsou k dispozici APS-C čipy s rozměry cca 24×16 mm, což se projevuje menším crop faktorem 1,5 u Nikonu a 1,6 u Canonu (ten má trochu menší čip cca 22×15 mm). V poslední době se i do střední třídy zrcadlovek (za cca 50 000 Kč) začínají dostávat full frame čipy s velikostí kinofilmového políčka. Tedy 36×24 mm. Čím větší čip, tím menší úroveň šumu. Tu však zvyšuje vysoké rozlišení. Velký čip s vysokým rozlišením je na tom tedy podobně jako menší čip s malým rozlišením. Velkou výhodou vyššího rozlišení je vyšší úroveň detailů, neboť ani vyšší citlivosti nedegradují tolik obraz jako u kompaktů.

Objektiv:
Optika se k zrcadlovkám zpravidla dokupuje, u levnějších přístrojů jsou však objektivy dodávány spolu s tělem fotoaparátu. Zákazník tak může hned fotit.

Stabilizace:
Pokud už má zrcadlovka stabilizaci, tak zpravidla mechanickou. Díky velkému snímacímu čipu, který je schopen poměrně dobře fotit i ve tmě, není digitální stabilizace zvyšování ISO citlivosti běžná. Spíše jsou jen k dispozici vysokocitlivostní režimy, které si volí sám fotograf. Optická stabilizace pochopitelně v zrcadlovce být nemůže, leda ta mechanická, realizovaná posunce CCD nebo CMOS čipu. Někteří výrobci sází na stabilizaci v objektivu (např. Canon), a tak těla nejsou stabilizovaná, někteří výrobci raději implementují stabilizaci do těla fotoaparátu (Sony). Díky tomu je možno použít až o 4 EV delší časy expozice. Nové zrcadlovky jdou ještě dál k 5EV nárůstu.

ISO citlivost:
Rozměrově velké čipy nemívají s citlivostí problémy, a tak fotografie při ISO 800 jsou stále vysoce kvalitní. Zpravidla až ISO 1600 začíná vypadat trochu hůře, nicméně fotografie do rodinného alba s tím pořídíte bez problémů, v některých případech nebudete zklamáni ani z ISO 3200. Pochopitelně zde hovořím o běžném focení, nikoli o vysoce kvalitním pro komerční nebo studiové účely.

Ostření:
U zrcadlovek je realizováno měřením fázového posuvu, což je mnohokrát rychlejší než ostření na základě kontrastu. Proto je prodleva mezi zmáčknutím spouště a vyfocením snímku jen v řádu několika málo desetinek sekundy (zpravidla kolem 0,1-0,3 s). Pokud fotoaparát disponuje režimem LiveView, měří zrcadlovky ostřící vzdálenost stejně jako kompakty, tedy na základě kontrastu. Ostření je pak o něco pomalejší.

Napájení:
To je zajištěno většinou velkým Li-Ion akumulátorem, který vydrží na pořízení mnoha set fotografií, některé fotoaparáty vydrží i přes tisíc fotografií na jedno nabití. DSLR mohou také využívat AA baterie, které mají nevýhodu v rychlejším samovybíjení a nemožnosti nabíjet nevybité články, nicméně jsou zase všude k sehnání, jsou trochu levnější a v případě volby kvalitních (a také drahých) baterií mají i velmi slušnou výdrž.