FAQ: Koupě objektivu
Základní charakteristika objektivů:
Výměnné objektivy tvoří optickou soustavu digitálních zrcadlovek (nově i kompaktů Micro Four Thirds systému). Poněvadž u profesionálních fotoaparátů je kladen mnohem větší důraz na dobrou optickou kvalitu, nemají papírové hodnoty natolik vypovídající hodnotu, jak je tomu u kompaktů. Výrobci nabízí zrcadlovky sicě většinou docela levně, ale objektivy naopak patří k drahému až velmi drahému zboží. Mít zrcadlovku s alespoň několika objektivy, které by například pokryly rozsah a možnosti ultrazoomu, vyjde na několik desítek tisíců Kč.
Ohnisková vzdálenost:
Výrobci uvádí skutečnou ohniskovou vzdálenost objektivu, která však mnoho neříká o úhlu zobrazení. Ten totiž záleží na velikosti čipu, a tedy jeho crop faktoru. Crop faktor se vztahuje k 35mm kinofilmovému políčku. DSLR (digitální zrcadlovka) s full frame čipem velikosti kinofilmového políčka má tedy crop faktor 1,0 a přepočtené ohniskové vzdálenosti se rovnají skutečné ohniskové vzdálenosti objektivu. Máme-li tedy 35mm objektiv na full frame zrcadlovce, i přepočtené ohnisko (které již plně říká také velikost zobrazovacího úhlu) má hodnotu 35 mm. Což činí diagonální úhel cca 63°. Pokud tentýž objektiv použijete s APS-C čipem rozměru cca 24×16mm (tedy crop faktorem 1,5 až 1,6), přepočtené ohnisko bude 35*1,5 = 53 mm. To už je diagonální úhel pouze 45°.
Objektivy s pevných ohniskem vs. zoomy:
Nabídka na trhu zahrnuje spoustu objektivů s pevným ohniskem i tzv. zoom objektivů, které mají ohniskovou vzdálenost měnitelnou v jistém rozsahu. Objektivy s pevným ohniskem mají zpravidla trochu lepší optické vlastnosti, ale v poslední době je rozdíl téměř neznatelný.
Zoom objektivy se dělí na dva typy. První skupinou jsou parafokální, nebo tzv. pravé zoom objektivy. Těch ale není mnoho. Vyznačují se tím, že v celém rozsahu ohnisek mají stejnou světelnost, při zoomování tedy konstantně přicloňují, fotograf se nemusí starat o navolenou expozici. I při změně ohniska zůstává totožná. Výhodou je také to, že zaostření se se změnou ohniska rovněž nemění.
Druhou běžnější skupinou jsou varifokální objektivy. Ty při změně ohnisek mění i svou světelnost, což ostatně dokládají i uváděné rozsahy jako např. F3,5-F5,6, kdy první hodnota značí světelost na nejkratším ohnisku, druhá na nejdelším. Tyto objektivy nezachovávají zaostření při změně ohniskové vzdálenosti.
Světelnost:
Čím má F-číslo nižší hodnotu, tím je světelnost větší, a tedy i lepší. Vyjadřuje poměr ohniskové vzdálenosti a vstupního průměru clonového otvoru. Čím je tedy vstupní otvor větší, tím více světla dopadá na snímač, a tím kratší čas je nutný k expozici snímku. Protože vstupní otvor je plošný útvar, snížení jeho průměru na polovinu zmenší plochu (a tedy i množství světla) na čtvrtinu. F2,8 tedy propustí 4× více světla než F5,6! Nikoli dvakrát. Proto také výrobci objektivů řadí světelnosti po odmocnině ze dvou, aby každý další krok znamenal dvojnásobek množství světla (resp. polovinu v opačném směru). Světelnosti jsou tedy řazeny F1; F1,4; F2; F2,8; F4; F5,6; F8; F11; F16; F22, atd... Každá hodnota je násobek s odmocninou ze dvou a plocha otvoru je poloviční, tedy délka expozice musí být dvakrát tak delší.
Stabilizace:
Některé objektivy obsahují rovněž optickou stabilizaci, která posouvá čočku v objektivu tak, aby byl zachován průchod paprsků do stejného místa CCD (resp. CMOS) čipu zrcadlovky. Takové objektivy využívají zrcadlovky, které nemají stabilizaci řešenou ve svém těle (např. Nikon, Canon). Optická stabilizace bývá považována zpravidla za účinnější, než klasická mechanická posunem čipu, ale rozdíl není nijak výrazný. Dnes jsou navíc nové zrcadlovky velmi pokročilé a mechanické stabilizace už mají vskutku nebývalou účinnost. Díky stabilizaci je možno prodloužit expozici o 3 až 5 EV kroků.
Ostření:
Většina objektivů umožňuje automatické i manuální ostření. Některé však umožňují pouze manuální (což se rovněž dost často stává, pokud není objektiv se zrcadlovkou plně kampatibilní). Ostření je zpravidla velmi rychlé, zejména s Ultra Sonic motorky. Toto ostření je navíc velmi tiché. Je dobré dávat pozor na to, zda se při ostření otáčí přední člen objektivu. Dokud nepoužíváte polarizační filtr, nemusí vás to trápit. Pokud ano, vyvstává problém s tím, že při ostření objektiv pootočí předním členem (tedy i filtrem) a úplně změní výsledný efekt.
Výměnné objektivy tvoří optickou soustavu digitálních zrcadlovek (nově i kompaktů Micro Four Thirds systému). Poněvadž u profesionálních fotoaparátů je kladen mnohem větší důraz na dobrou optickou kvalitu, nemají papírové hodnoty natolik vypovídající hodnotu, jak je tomu u kompaktů. Výrobci nabízí zrcadlovky sicě většinou docela levně, ale objektivy naopak patří k drahému až velmi drahému zboží. Mít zrcadlovku s alespoň několika objektivy, které by například pokryly rozsah a možnosti ultrazoomu, vyjde na několik desítek tisíců Kč.
Ohnisková vzdálenost:
Výrobci uvádí skutečnou ohniskovou vzdálenost objektivu, která však mnoho neříká o úhlu zobrazení. Ten totiž záleží na velikosti čipu, a tedy jeho crop faktoru. Crop faktor se vztahuje k 35mm kinofilmovému políčku. DSLR (digitální zrcadlovka) s full frame čipem velikosti kinofilmového políčka má tedy crop faktor 1,0 a přepočtené ohniskové vzdálenosti se rovnají skutečné ohniskové vzdálenosti objektivu. Máme-li tedy 35mm objektiv na full frame zrcadlovce, i přepočtené ohnisko (které již plně říká také velikost zobrazovacího úhlu) má hodnotu 35 mm. Což činí diagonální úhel cca 63°. Pokud tentýž objektiv použijete s APS-C čipem rozměru cca 24×16mm (tedy crop faktorem 1,5 až 1,6), přepočtené ohnisko bude 35*1,5 = 53 mm. To už je diagonální úhel pouze 45°.
Objektivy s pevných ohniskem vs. zoomy:
Nabídka na trhu zahrnuje spoustu objektivů s pevným ohniskem i tzv. zoom objektivů, které mají ohniskovou vzdálenost měnitelnou v jistém rozsahu. Objektivy s pevným ohniskem mají zpravidla trochu lepší optické vlastnosti, ale v poslední době je rozdíl téměř neznatelný.
Zoom objektivy se dělí na dva typy. První skupinou jsou parafokální, nebo tzv. pravé zoom objektivy. Těch ale není mnoho. Vyznačují se tím, že v celém rozsahu ohnisek mají stejnou světelnost, při zoomování tedy konstantně přicloňují, fotograf se nemusí starat o navolenou expozici. I při změně ohniska zůstává totožná. Výhodou je také to, že zaostření se se změnou ohniska rovněž nemění.
Druhou běžnější skupinou jsou varifokální objektivy. Ty při změně ohnisek mění i svou světelnost, což ostatně dokládají i uváděné rozsahy jako např. F3,5-F5,6, kdy první hodnota značí světelost na nejkratším ohnisku, druhá na nejdelším. Tyto objektivy nezachovávají zaostření při změně ohniskové vzdálenosti.
Světelnost:
Čím má F-číslo nižší hodnotu, tím je světelnost větší, a tedy i lepší. Vyjadřuje poměr ohniskové vzdálenosti a vstupního průměru clonového otvoru. Čím je tedy vstupní otvor větší, tím více světla dopadá na snímač, a tím kratší čas je nutný k expozici snímku. Protože vstupní otvor je plošný útvar, snížení jeho průměru na polovinu zmenší plochu (a tedy i množství světla) na čtvrtinu. F2,8 tedy propustí 4× více světla než F5,6! Nikoli dvakrát. Proto také výrobci objektivů řadí světelnosti po odmocnině ze dvou, aby každý další krok znamenal dvojnásobek množství světla (resp. polovinu v opačném směru). Světelnosti jsou tedy řazeny F1; F1,4; F2; F2,8; F4; F5,6; F8; F11; F16; F22, atd... Každá hodnota je násobek s odmocninou ze dvou a plocha otvoru je poloviční, tedy délka expozice musí být dvakrát tak delší.
Stabilizace:
Některé objektivy obsahují rovněž optickou stabilizaci, která posouvá čočku v objektivu tak, aby byl zachován průchod paprsků do stejného místa CCD (resp. CMOS) čipu zrcadlovky. Takové objektivy využívají zrcadlovky, které nemají stabilizaci řešenou ve svém těle (např. Nikon, Canon). Optická stabilizace bývá považována zpravidla za účinnější, než klasická mechanická posunem čipu, ale rozdíl není nijak výrazný. Dnes jsou navíc nové zrcadlovky velmi pokročilé a mechanické stabilizace už mají vskutku nebývalou účinnost. Díky stabilizaci je možno prodloužit expozici o 3 až 5 EV kroků.
Ostření:
Většina objektivů umožňuje automatické i manuální ostření. Některé však umožňují pouze manuální (což se rovněž dost často stává, pokud není objektiv se zrcadlovkou plně kampatibilní). Ostření je zpravidla velmi rychlé, zejména s Ultra Sonic motorky. Toto ostření je navíc velmi tiché. Je dobré dávat pozor na to, zda se při ostření otáčí přední člen objektivu. Dokud nepoužíváte polarizační filtr, nemusí vás to trápit. Pokud ano, vyvstává problém s tím, že při ostření objektiv pootočí předním členem (tedy i filtrem) a úplně změní výsledný efekt.
