www.digimanie.cz
>
>
>

Fotíme s Koalou: Clona

Fotíme s Koalou: Clona
, , návod
Jak ze svého fotoaparátu dostat maximum? Jak vyfotit i s obyčejným kompaktem hezkou fotku? Není to zas tak složité a s naší Koalou vám pomůžeme překonat nástrahy fotografie. V 9. díle se naučíme pracovat se clonou.
reklama
Koala si v uplynulých dvou týdnech pořádně zasportovala, i když se to neobešlo bez krušných chvilek. Je však v pořádku a stihla nastudovat i další problematiku focení. Dnes vám prozradí pár věcí o cloně a typech clonění ve fotoaparátech. Jsou totiž dva přístupy a my se na ně postupně podíváme.



Lezení po horách může být nebezpečné, Koala to ale zvládla bez újmy na zdraví.



Nejprve si ale něco povíme o pojmu světelnost, která se vším velmi úzce souvisí. Světelností rozumíme nejmenší hodnotu clony, kterou je fotoaparát schopen poskytnout, jinak řečeno, největší množství světla, které je schopen přenést.



Světelnost F2,8-3,3, to opravdu nezní špatně!



Světelnost objektivu najdete napsanou na drtivé většině objektivů i v technických specifikacích. Zatímco na objektivu to najdete většinou ve formě např. 1:2,8-3,3 (viz horní obrázek), v papírových údajích se tyto hodnoty často uvádí jako F2,8-3,3. Ať tak či onak, je to totéž. První číslo vyjadřuje světelnost na nejširším ohnisku, druhé číslo pak na nejdelším. Můžeme očekávat, že na středních ohniscích bude světelnost nějak mezi. Hovoříme tedy i o průběhu světelnosti, tu ale výrobci neuvádí. Je tedy možné, že na papíře vypadá objektiv dobře, ale ve skutečnosti má průběh velmi špatný.



Plně otevřená clona (F1,4)



Ukážeme si nyní objektiv, který má pevné ohnisko a světelnost F1,4. Už teď Vám Koala prozradí, že čím menší číslo, tím lépe. Jinak řečeno, čím nižší číslo, tím více světla je objektiv schopen pobrat.



Lehké přiclonění na F2 a polovina světla "v háji"



Tento objektiv má tzv. irisovou clonu. Kdo se díval na Hvězdnou bránu, velmi dobře ví, o čem Koala mluví. Ona má sci-fi ráda. Když přicloníme na F2, můžete si všimnout, že se clona trochu stáhla. Věřte, že zvýšení clony na 1,4násobek sníží množství světla na polovinu! Nevěříte? Věřte!



Přiclonění na F4, proti F2 máme 1/4 světla!



Podívejte se na to takhle. Přiclonili jsme na F4, viditelně má otvor poloviční průměr proti tomu, co měl u F2. Jenže jak moc se snížila plocha? Dvakrát? Nikoli, plocha otvoru je jen čtvrtinová. Kdo nevěří, nechť si nalistuje vzoreček výpočtu obsahu kruhu. A nyní pro srandu zacloňme na F16.



Clona F16, projde vůbec ještě nějaké světlo?



No, teď je otvor tak prťavý, že tam skoro ani žádné světlo neprojde. Cloněním takto můžete velmi účinně regulovat množství světla, které proudí do objektivu. Čím více přicloníte (číslo F je vyšší), tím méně světla získáte a tím déle musíte snímat, aby byl snímek dostatečně světlý. Ne vždy se to hodí, ale občas mohou být takové časové efekty zajímavé. Clonění má vliv i na kvalitu obrazu, ale o tom až později.

Co byste si ale mohli z tohoto povídání odnést, je to, že při nákupu fotoaparátu je zpravidla dobré volit ten, který má lepší světelnost. Tedy ten, který má větší vstupní otvor, ten, který dokáže pobrat více světla, ten, který bude patrně lépe fotit za horšího světla. Příklad. Pokud budeme mít obyčejný kompakt se světelností F3,5-5,9 a vedle toho kompakt se světelností F1,8-2,4, který bude lepší?

No samozřejmě ten druhý. Vždyť F1,8 je v podstatě dvakrát tak velký průměr vstupního otvoru proti F3,5 a znamená čtyřikrát větší plochu! Tedy čtyřikrát více světla! A pokud máme čtyřikrát více světla, můžeme volit čtyřikrát nižší ISO (a získat tím mnohem nižší šum) nebo čtyřikrát kratší čas (a zabránit tak pohybovému rozmazání). Případně můžete snížit ISO na polovinu a čas na polovinu. Získáte menší šum i menší pohybovou neostrost. Na nejdelším ohnisku je rozdíl v průměru dokonce téměř 2,5násobný! Vždyť F5,9 je mnohem horší než F2,4. A pokud se průměr liší 2,5násobně, plocha vstupního otvoru je u F2,4 objektivu 6krát větší! Pobere i 6krát více světla.

Ta plocha vstupního otvoru sice závisí na zvoleném ohnisku (F2,4 u 24mm ohniska vypadá úplně jinak než F2,4 u 120mm ohniska), ale pro množství světla to nemá vliv a nás v tomto výkladu bude zajímat právě jen to množství světla. Takže pro tentokrát, F2,4 je prostě F2,4!



Clona F16, velká hloubka ostrosti, vše je ostré.



Irisová clona ovlivňuje dvě vlastnosti, které se mohou projevit na snímku (nepočítáme-li množství světla a tedy s tím i čas expozice). První věcí je hloubka ostrosti. Ta ovlivňuje, co vše bude ostré. U kompaktů bývá hloubka ostrosti velká, stejně jako u zrcadlovek, pokud hodně přicloníme. Zde je při F16 ostré v podstatě všechno. Tedy jak Koala, na kterou se ostřilo, tak i pozadí.



Clona F4, nějak se nám to pozadí začíná mazat.



Odclonili jsme na F4, clona se pootevřela a dívejme se! Koala, na kterou se ostřilo, je ostrá. Ale pozadí se začíná nějak rozmazávat a dostává ten známý "profesionální" vzhled snímků, známých ze zrcadlovek. Odcloňme na F1,4.



Odclonili jsme na F1,4. Ostrá je jen Koala.



Když Koala plně otevřela clonu, hloubka ostrosti se natolik zmenšila, že je ostré opravdu jen to, nač bylo ostřeno. Cokoli, co je byť jen trochu blíž nebo trochu dál, je rozmazané. Koala úplně vystupuje z prostoru.

Clona ale není jediným faktorem, který ovlivňuje hloubku ostrosti. Ta je závislá i na snímací vzdálenosti. Pokud budete něco fotit z kilometru, můžete mít clonu otevřenou jak chcete, stejně bude pozadí ostré. Když ale přijdete na pár centimetrů, můžete klidně clonit jak zběsilí, ale pozadí se bude pořád trochu mazat. Samozřejmě, pokud odcloníte, bude už totálně rozmazané. Hloubku ostrosti ovlivňuje i ohnisko (reálné, ne to přepočtené). A protože zde je vztah mezi velikostí čipu, reálným ohniskem a výsledným přepočteným ohniskem, dá se zjednodušeně říci, že čím větší čip, tím více se bude mazat pozadí. Velké čipy mají zrcadlovky, naopak malé čipy najdete u kompaktů.

S kompakty je tedy občas docela těžké rozmazávat pozadí. Je to snazší, pokud si koupíte takový, který má světelný objektiv (je tedy možné jej hodně odclonit) nebo takový, který má větší čip (protože pro stejnou scénu potřebuje delší reálné ohnisko - v podstatě s tím souvisí i další strategie - více zazoomovat) nebo takový, který dokáže ostřit z kratších vzdáleností. Čím nižší clonu máte, čím větší ohnisko používáte a čím blíže jste, tím více dokážete pozadí rozmazat.



Clona F4, krásné detaily.



Irisová clona je nicméně podobně jako oheň dobrý sluha, ale zlý pán. Koala se o tom přesvědčila nejednou. Pokud má váš fotoaparát irisovou clonu, lehké přiclonění (zpravidla o 2-3 kroky clony nad hodnotu světelnosti) zpravidla výrazně zlepší ostrost snímku v rozích, lehce potlačí i jiné optické chyby, jako je chromatická aberace (různobarevné okraje kontrastních linií, např. kolem listů stromů). Když ale přicloníte moc, můžete se dostat do svízelné situace jako naše Koala. Clonila, clonila a clonila jak o život, chtěla mít ostré všechno, rohy úplně fantastické a snímek byl neostrý.



Clona F8, vše stále v naprostém pořádku.



Co se tu tedy děje? Při F4 byl snímek v pořádku, při F8 je také vynikající, ale když zvolila clonu F22, něco se pokazilo.



Clona F22, a pohybová neostrost to není!



Není to pohybovou neostrostí ani šumem. Snímek se na vysokých clonách maže. Ale proč? Pokud světlu dáte velmi malý otvor, kterým může proudit, má totiž tendenci se trochu rozptylovat. Místo pěkného rovného paprsku tak dostanete jakýsi kužel světla. Místo toho, aby se paprsek dostal do jediného pixelu, část z něj se rozprostře do okolních pixelů a vzniká neostrost. Proto pozor na příliš silné clonění.

Podobně jako to bylo s hloubkou ostrosti, i s tímto rozostřením, kterému se říká difrakce, jsou rozdíly mezi kompakty a zrcadlovkami. Přesněji řečeno, míra difrakce záleží na cloně a pixelové hustotě snímacího čipu. Koala ví, že to zní moc odborně, tak to řekne hezky česky. Čím více megapixelů a čím menší čip, tím se difrakce projeví rychleji (na nižších clonách). Pokud tedy máte zrcadlovku s obrovským full frame čipem a malým rozlišením, klidně si cloňte na F22 a difrakci skoro nepoznáte. I když se paprsek hodně rozprostře, pixel je natolik obrovský, že jej stejně celý pojme - celý kužel světla. Když budete mít zrcadlovku s menším APS-C čipem a vyšším rozlišením, už při F16 můžete pozorovat mírné rozostření.

A když budete mít kompaktík s prťavoučkým 1/2,3" čipem a nesmyslně vysokým rozlišením 16 megapixelů, můžete si být jisti, že se budou snímky rozmazávat už od F4. To je také důvod, proč většina dnešních kompaktů dělá zejména po přizoomování tak příšerné fotky. Když má na dlouhých ohniscích světelnost třeba F5,9, je to už dávno za hranicí, kdy se začíná projevovat difrakce. Pokud si tedy koupíte nějaký 16MPx kompakt a myslíte si, že bude mít více detailů než ten minulý, rychle na to zapomeňte. Nejde ani o větší šum (ten také roste se zvyšujícím se rozlišením na malém čipu), ale také o to, že hrozná světelnost objektivu vám ty snímky hodně rozostří ještě předtím, než vůbec světelné paprsky dopadnou na čip.

Zatímco do objektivu proudí ostrý obraz, z objektivu díky difrakci (způsobené špatnou světelností) vypadne obraz rozostřený, a aby toho nebylo málo, vysoké rozlišení na malém čipu k tomuto rozostření přidá ještě vysoký šum, který se musí odšumět (tzn. rozostřit). Takže nyní už asi chápete, proč dnešní kompakty nefotí o mnoho lépe než ty starší.



ND filtr aneb tmavé sklíčko.



Většina dnešních levných kompaktů však nemá irisovou clonu, ale jen ND filtr. Koala vám ho ukazuje na obrázku, zde jde ale o přídavný ND filtr k objektivům zrcadlovek, případně některých vyspělejších kompaktů se závity pro tyto filtry. Jde v podstatě o tmavé sklíčko. Jen v těch kompaktech má průměr několik milimetrů a ne centimetrů jako tady. Jak zjistíte, že má váš fotoaparát ND filtr? Docela jednoduše. Pokud zamíříte na něco tmavého, fotoaparát patrně nastaví nejnižší clonu. Pokud namíříte do světla, bude se snažit clonit. Na něco neutrálního přicloní trochu. Takto bude fungovat přístroj s irisovou clonou, těch hodnot clon bude mnoho.

Fotoaparát s ND filtrem má ale jen dvě možnosti. Mít odcloněno nebo přicloněno. To znamená, že při různých světelných situacích budete mít pořád jednu a tutéž clonu, jen při silném světle najednou naskočí clona (tmavé sklíčko) velmi výrazně vyšší (např. F2,8 a F7,9, ale nic mezi tím). I když to má pár výhod (je to levnější a zpravidla si odnesete díky kratším časům méně rozmazaných fotek), je ND filtr takovým méně příjemným řešením. Protože je objektiv pořád plně odcloněný a aktivace ND filtru nijak nezlepšuje kresbu a nepotlačuje optické chyby, jako by tomu bylo v případě irisové clony, mají tyto kompakty zejména na širších ohniscích často horší výsledky než jejich "irisoví" bratříčci. Ti totiž mohou trochu clonit tak, aby vylepšili kresbu, ale ještě netrpěli na difrakci.

Na delších ohniscích je to už jedno, tam i o oni většinou fotí s plně odcloněným objektivem, aby byl dostatek světla a neprojevovala se difrakce. Najdou se i výjimky s třípolohovým ND filtrem, který má jakýsi mezistupeň vkládáním kolečka s menším průměrem (v podstatě zmenšuje průměr stejně jako irisová clona a tím i zlepšuje optické vlastnosti a zvyšuje hloubku ostrosti), těch je ale málo.

Smutné je, pokud fotoaparát neumí s ND filtrem dobře zacházet, o čemž by vám mohl vyprávět nejeden majitel staršího kompaktu jedné nejmenované značky. Když bylo hodně světla, fotoaparát použil velmi silný ND filtr, který ale naopak svou silou způsobil, že světla byla najednou příliš málo a tak tyto fotoaparáty paradoxně fotily nejvíce pohybově rozmazaných fotek za toho nejsilnějšího světla. Koala je už pro dnešek ze všeho toho clonění pěkně unavená, a tak se půjde připravit na další díl, který bude opět o něčem jiném. Mezitím...





... si chvilku odpočine v příjemném mechovém koberci.
Nejnovější články
Sony chystá 1/1,8" HDR čip pro smartphony s 38 MPx Sony chystá 1/1,8" HDR čip pro smartphony s 38 MPx
Na internetu se objevil další únik od Sony. Tentokrát hovoří o snímacím čipu pro smartphony s velkou úhlopříčkou 1/1,8" a rozlišením 38 MPx. Tento čip ale bude mít Dual Bayer masku, bílé pixely a HDR z jediné expozice.
Včera, aktualita, Milan Šurkala1 komentář
Meyer Optik Görlitz žije, objektivy z crowdfundingu ale neobdržíte Meyer Optik Görlitz žije, objektivy z crowdfundingu ale neobdržíte
Společnost net SE, vlastnící značku Meyer Optik Görlitz a další, nedávno zbankrotovala. Jméno nicméně odkoupila společnost OPC Optics, která hodlá pokračovat v produkci některých těchto objektivů. Ty zaplacené crowdfundingem ale nedostanete.
14.12.2018, aktualita, Milan Šurkala2 komentáře
Kipon uvádí speedboostery Baveyes pro Nikon Z a Canon RF Kipon uvádí speedboostery Baveyes pro Nikon Z a Canon RF
Bajonety Nikon Z a Canon RF se těší zájmu ze strany společnosti Kipon, která pro ně upravila nejen několik objektivů, ale přidala i tzv. speedboostery. Ty umožní montáž středoformátových objektivů se zachováním jejich charakteru.
13.12.2018, aktualita, Milan Šurkala
Egypt pohoršila fotografie páru majícího sex na pyramidě v Gíze Egypt pohoršila fotografie páru majícího sex na pyramidě v Gíze
Egypt nyní vyšetřuje pravost nahrávky na YouTube a fotografie páru, který měl před pár týdny vylézt na Velkou pyramidu v Gíze. Vstup na ni je zakázán a mít na ní ještě sex, to už přesahuje všechny meze.
11.12.2018, aktualita, Milan Šurkala12 komentářů
Kipon představil F2,4 objektivy pro Nikon Z a Canon RF Kipon představil F2,4 objektivy pro Nikon Z a Canon RF
Společnost Kipon je sice více známá jako výrobce redukcí na objektivy, nicméně nyní představuje i samotné objektivy. Jde o 5 nových kousků řady Elegant s dobrou světelností F2,4 pro nové full frame CSC od Canonu a Nikonu.
10.12.2018, aktualita, Milan Šurkala1 komentář