Foto okolo kol 17: Holky a mašiny, kola coby rekvizita

Holky a mašiny, kola coby rekvizita

Přesně ze stejných důvodů se zobrazení vnadných žen odedávna používá i v reklamě na všemožné zboží, určené mužům, ať už jde o zahradní sekačku, řetězovou pilu, pánský deodorant nebo nový tank. Přirozené instinkty zkrátka fungují neomylně. Můžeme si stokrát říkat, že nás reklama nezajímá a že se na televizní obrazovku během komerčního „brejku“ ani nepodíváme, stačí však zahlédnout atraktivní křivky nebo rozevlátý vlas a vše ostatní jde alespoň na moment stranou. S liniemi zejména silných vozů a se zvukem jejich motorů nebo výfuků je to podobné, byť už to dnes díky všudypřítomné „ekomasáži“ a „zelenému náboženství“ není stejně samozřejmé, jako před sto nebo ještě třeba dvaceti lety.
Nejjednodušším způsobem, jak dostat ženy do fotografií s motoristickou tématikou, je momentka nebo reportážní záběr z libovolné sportovní, zájmové nebo propagační akce. Hezkých nebo i jinak zajímavých holek i paní, ochotných se fotografovat, najdete na takových místech obrovskou spoustu. Můžete rovněž zkusit zachytit atraktivní okamžik případného tamního tanečního nebo erotického vystoupení. Kdo ještě na žádném, například tuningovém srazu nikdy nebyl a nevěří, že bude mít jako prostý divák šanci, nechť se předem vzdělá například zhlédnutím některého z prvních filmů série Rychle a zběsile.

Navíc každý druhý tuner i motorkář vozí svoji přítelkyni nebo manželku (v odborném žargonu brzdu, batůžek, ohřívadlo) na podobné akce s sebou a za její kvalitní fotografii bude ochotně spolupracovat, včetně patřičného vycídění nebo posunování vozidla. A v neposlední řadě existuje i nemálo schopných single řidiček, tunerek a motorkářek!
O stupeň výš se dostanete, pokusíte-li se alespoň minimálně nalezenou scénu pozměnit a upravit podle svých představ, případně přestanete-li se bát manipulovat s modelkami nebo přítomnými osobami obecně. Přesuňte je tam, kam je potřeba, vysvětlete jim, jak se mají koukat, kde mají mít ruce a nohy, vysvětlete jim svůj plán. Hlavně zapomeňte na obligátní „Tvař se nějak zajímavě, ne takhle, nějak jinak!“ Vy jste autor, vy musíte vědět a řídit všechno! A nezapomeňte poslat podařené fotografie, aby s vámi dotyčné rádi spolupracovaly i příště!
V rámci tohoto pokračování se ale bavíme především o trochu vyšších nárocích, tedy o předem promyšlené aranžované fotografii žen a dívek ve spojitosti se světem kol. Což takhle například zaranžovat nějakou komplexní akční scénu, včetně nasvícení, příslušného oblečení a mikropříběhu? Bude to chtít možná zapojit více lidí, fotografování bude časově i organizačně náročnější, ale výsledek se od běžné produkce bude lišit na první pohled a pro všechny zúčastněné bude více než uspokojivou odměnou!

Řady skalních fandů obou těchto mužských radostí jsou ale naštěstí stále nepřehledné a navíc existuje i nemalé procento žen a dívek, které se rády okolo kol pohybují sice z jiných, ale velice úzce souvisejících důvodů. Vždyť všude, kde jsou k vidění krásné automobily, motocykly, ale třeba i letadla a další „okolené“ dopravní prostředky, se docela určitě pohybuje i spousta okouzlujících, ale především minimálně slušně zajištěných mužů. Že nejde o žádnou spekulaci, ale o holou skutečnost, vám už po pár okamžicích potvrdí každá motoristická nebo cyklistická výstava, sraz, regulérní závody, letecká nebo superkrosová show.

Veškeré tyto výjevy a vztahy lze pochopitelně velmi dobře fotografovat jak pro vlastní potřebu či zábavu, tak třeba i za účelem výdělku. Hodláme-li se zabývat speciálně aranžovanou fotografií dívek, lze tu stejně dobře využít vybraného vozidla coby efektního prostředí, rekvizity nebo kulisy. Nebo naopak zvlášť zajímavé vozidlo obsadit do hlavní role a šikovnou modelku nebo modelky angažovat „jen“ jako doplněk.

Ve výsledku tedy sice stále půjde o kombinaci živé a neživé krásy, bude se ale měnit poměr zastoupení a tedy i význam obou komponent. Jinak bude vypadat snímek, aspirující na plakát v motoristickém časopise, jinak fotografie pro informační katalog výrobce nákladního tahače, docela jinak sexy portrét známé zpěvačky, pózující na kapotě nebo za volantem sněhobílého Aventadoru.

Z technického hlediska bude mít každá taková snaha jiná úskalí a specifické potíže, se kterými je třeba se adekvátně vyrovnat. Pokud půjde o víceméně reportážní záběry nebo momentky pro vlastní potřebu, nemusíte určitě zpočátku řešit nic víc, než nastavit předem automatický režim, ještě lépe však programovou nebo takzvaně inteligentní automatiku. A cvakat a cvakat, abyste měli později z čeho vybírat. Nesmíte se ovšem divit, když při podobném přístupu si nakonec na kartě odnesete samé sice použitelné, ale nijak mimořádné záběry.

Podobně se ale pohříchu často přistupuje i k pořizování oficiálních fotografií pro účely firemní dokumentace nebo prezentace sponzorů a organizátorů výše uvedených akcí. To už je o něco smutnější. I v propagačních materiálech, luxusních prospektech nebo na webových portálech výrobců, sponzorů a dalších partnerů totiž často najdete naprosto otřesné amatérsky (v tom nejhorším možném významu) působící snímky z nejrůznějších VIP párty nebo z předávání cen. I jinak nesporně atraktivní missky všeho druhu na nich vypadají, jako by se právě probudily. Ze snímků zírají výrazné červené oči, automobily jsou v pozadí utopeny ve tmě nebo se v jejich karosériích odrážejí vemožné stojany, stožáry a kabely, o uříznutých podstatných částech objektů nebo o celkové neostrosti ani nemluvě.

Většinou to snad ani není způsobeno neschopností přítomných fotografů, ale spíš nekompetentností, nedbalým (žádným) výběrem a lhostejností majitelů zmíněných médií nebo správců, pověřených jejich aktualizací. Tady snad pomůže jen neustálá decentní, ale neústupná osvěta, především ze strany poučených fotografů, ale i náročnějších diváků a zákazníků.

Řešením je také předchozí pečlivá příprava a konzultace záměrů, aranžování scény s důrazem na klidné nerušící pozadí, výstavba každého jednotlivého záběru kousek po kousku, prvek po prvku. Co bude hlavním motivem? Je to automobil s dívkou jako doplňkem? Nebo je to dívčí obličej, protože má jít o portrét v daném prostředí? Nebo je to modelčino tělo, přičemž karosérie je jen rekvizitou a vedlejším motivem? Půjde o záběr více postav? Jsou všechny stejně důležité?

Pokaždé na podobné otázky odpovíme jinak, a proto musíme pokaždé jinak seskupit všechny přítomné předměty i postavy, pokaždé musíme jinak svítit. Pokud jsme odkázáni jen na existující osvětlení, pokaždé je vůči němu musíme jinak nasměrovat.

Vezměme za příklad třeba módní fotografii. V první řadě nejspíš nepůjde ani o tváře, ani o automobilovou techniku, ale třeba o dokonale ostrý a rovný šev na kožených rukavicích nebo na kabelce. Vše ostatní, včetně výrazu a postoje modelky, je v tu chvíli nejspíš stále důležité, ale určitě ne hlavní. Celou kompozici, světelnou konstrukci i konečný výřez musíme v takovém případě vystavět tak, aby se budoucí divák nemusel na nic ptát a jeho zrak aby okamžitě padl na konkrétní detail. Pokud se zastaví jinde, pracovali jste špatně!

Ani při práci s živým modelem nezapomeňte důkladně pozorovat jeho okolí, popředí a pozadí. Veškeré detaily v záběru řídíte vy a nic nesmíte ponechat náhodě, ať už jde o velikost, tvar, umístění a intenzitu odlesků a zrcadlení v panelech karoserie, o vhodné okolí, o dílčí i celkovou barevnost a sladění jednotlivých prvků jak tvarem, tak i významem. Nejsou bohužel řídkým jevem fotografie modelek v historických secesních kostýmech za volanty aut z padesátých let místo z desátých, nemluvě už o digitálních hodinkách na jejich zápěstích nebo o častém nedobovém tetování tu i onde.

Nejvyšším stupněm takové práce bude určitě kompletní výstavba plánované scény v předem pečlivě vybrané lokaci nebo v prostorném fotoateliéru, za účasti asistentů, vizážistů a stylistů. Postup práce je obdobný tomu, jaký jsme už vícekrát nastínili v předchozích dílech o práci ve fotoateliérech. Dejte jen pozor na značné nebezpečí uměle a neživotně působícího výsledku. Dokonalá technika ani obří rozlišení nedělají totiž ještě dobrou fotografii, jen možná zachytí více detailů.

Druhým velmi častým výsledkem podobných postupů bývá snímek, na němž obdivujeme práci stylistů, kadeřníků, maskérů a vizážistek, ale jaksi nemáme co obdivovat na práci samotného fotografa. Osvětlení je celoplošné a fádní, kompozice žádná nebo tisíckrát viděná, modelky nevěrohodně přehrávají. Zkrátka nudný, byť technicky špičkově zaznamenaný dokument pečlivé práce mnoha řemeslníků. Chybí emoce a atmosféra, pravdivost nebo naopak pohádka, poezie, příběh.

Myslete neustále na to, že ani špičkový film nedělají jen vynikající herci, kvalitní scénář, drahé kostýmy, neskutečná výprava ani omračující kamera, hektický střih nebo sedmi kanálový zvuk. Dělá ho přesný, přitom však originální a invenční soulad všeho zmíněného. Za ten je vždycky zodpovědný jedině režisér, ve vašem případě fotograf!
Jen pro ukázku, jak je svět okolo kol ve skutečnosti různorodý a nekonečně pestrý (a také proto, abychom se na chvíli i doslovně podrželi názvu dnešní kapitoly), přijměte několik snímků z prostředí lokomotivního depa a z přilehlého kolejiště s historickými vagony. Stačí se domluvit s příslušnými místy u dráhy nebo s majitelem některé soukromé expozice (což je tento případ), abyste měli zase nějakou dobu kde fotografovat a čím ozvláštnit své fotografie. Modelky by sice měly očekávat, že se trochu (trochu víc) umažou, ale každá druhá to pro zajímavý a autentický výsledek občas ráda podstoupí. A pokud ne, docela určitě není na světě jediná!
Podobné prostředí starých dílen, montážních hal a parních strojů je možné využít i jen pro samotný zvláštní barevný nádech nebo pro mastnotou lesklé a nesmírně fotogenické kovové detaily, doplňující konečnou kompozici záběru. Přitom ale divákovi třeba ani ničím konkrétním neprozradí, o jaký vůz, stroj, zařízení nebo místo vlastně právě jde. Což není nijak na závadu. Cílem může být skutečně jen zajímavý obraz sám o sobě, v němž není nezbytné pokaždé vše polopaticky dopovídat. Jindy může být zase prostředí popsáno blíže v jiných záběrech téže série nebo třeba i jen okomentováno v doprovodném textu.
Motocykly, kapoty i interiéry automobilů jsou již dávno osvědčenou a hojně využívanou rekvizitou i prostředím při fotografování žen a dívek. Zde momentka z jednoho takového setkání, během něhož autor hledá pokud možno dosud neviděný úhel pohledu na tisíckrát fotografovanou scénu…
… a zde několik výsledků z obdobných pokusů. Stále platí, že zajímavý snímek tvoří kromě kvalitního modelu a odpovídajících rekvizit především světlo, lokální kontrasty, dílčí i celkové barevné řešení, kompozice a alespoň minimální nápad. Například i jinak celkem tuctový záběr uvnitř automobilu, fotografovaný za deště nebo v noci poblíž barevného umělého osvětlení, bude docela určitě působit výrazněji, než pořízený za běžných podmínek. A motiv, nasvícený silným, velkoplošným čelním světelným zdrojem, (nebo v ateliéru z lenosti často zneužívanými dvěma softboxy zpředu ze stran) bude jen těžko působit stejně zajímavě, jako záběr při nižší světelné hladině a pouze lokálně nasvícený. I tady totiž platí, že méně bývá často více!