V tradičním slova smyslu máte samozřejmě pravdu, tahle zkratka je všeobecně známá a tak, jak ji vysvětlujete, ji popisuje i například Wikipedie. Ale, jako vždy, pravda nebývá takhle nekomplikovaná:­-­) Publikování na počítači ­(všeobecně, byť nepřesně označované zkratkou DTP­) se začalo rozmáhat na přelomu 80. a 90. let minulého století a u nás ve východní Evropě bylo spojeno s pádem železné opony a všeobecným masovým nástupem počítačů. Na Západě to tak ale nebylo. Počítačů typu PC tam už byly tuny, přesto i tam se předtisková příprava, jak ji známe dnes, rozjížděla ve stejné době. Proč? Běžná PC na tuto práci nestačila, podobně jako později třeba na střih videa, Windows se teprve rodila, na této platformě neexistoval ani software, snad s výjimkou prapůvodního nespolehlivého Corelu.

Na platformě Apple to bylo jiné, ale i tam bylo nutné pro dostatečný pracovní výkon použít pracovní stanici ­(tehdy cca od 200 000 Kč­), slušná laserová tiskárna stála 500 000 Kč, monitor od 60 do 250 000 Kč, skener hodný toho jména, zabírající místo většího soustruhu se nedal sehnat pod milion, atd. Bez něj nemělo smysl ani začínat, protože digitální fotoaparáty neexistovaly. Vybavit takové slušné DTP studio, jakých se i u nás v devadesátých letech rodily stovky, včetně programů, fontů, později osvitové jednotky ­(do té doby musela stačit reprodukční kamera­), nebylo možné bez obrovských investic. Přesto šlo o výrazný pokrok, zrychlení a zpřesnění práce.

Zhruba o dvacet let později ovšem došlo k další revoluci a demokratizaci předtiskové přípravy, nebo chcete­-li, elektronického publikování. Digitální fotoaparáty jsou všeobecně dostupné, skener není většinou potřeba a pokud, dá se slušný formát A4 s dianástavcem pořídit za 15 000 Kč. Na sazbu stačí každý počítač, včetně lepších notebooků, nouzově i tablety nebo webové aplikace zdarma, tiskárny se také mnohonásobně zlevnily a veškeré nezbytné vybavení se podstatně zmenšilo. Proto také celá řada původních DTP studií skončila, spojila se s ofsetovými tiskárnami nebo musela rozšířit svou činnost o digitální malonákladový tisk, výrobu fotoknih atd. Dnes totiž každý, kdo o to stojí, může publikovat doma, na stole nebo třeba v posteli, a celé vybavení se mu na ten stůl vejde, zatímco před dvaceti lety sotva stačila větší místnost! A celkové náklady na pořízení a provoz také už nikoho nezruinují a je možné je ufinancovat z průměrného platu. Tedy konečně skutečné DTP, jak o něm píši v článku já!

Desktop, jak jistě víte, totiž neznamená v angličtině počítač, jak by odpovídalo Vaší definici, ale přesně ­"horní stranu desky­", méně otrocky ­"stolní desku­". I podle toho se některým počítačům říkalo ­"typ desktop­", ale to pouze těm ležatým, na kterých z důvodu úspory místa mohl stát monitor. Můžeme jistě provozovat ­(a běžně provozujeme­) DTP i na počítači typu ­"tower­", tedy ­"věž­", umístěném na podlaze pod stolem, případně již brzy na chytrém telefonu třeba za jízdy autem, ale to už by nejspíš ocenili jen skuteční jazykoví labužníci mezi námi:­-­)
Srdečně zdravím, KLM

Ani mne sa tie zabery z kalendaru nepacia, ale tie tvoje ­"modriny­" :­-­). To je akoze slecna upatlana.

Ve vší úctě:­-­): Příště, než na nějaký text zareagujete, zkuste si ho nejprve přečíst. A pokud jste ho skutečně četl, pokuste se ho alespoň zhruba pochopit! Přímo v popisce k dvojici fotografií, o kterých se zmiňujete, se píše, že jde o zkušební náhledy, tedy ne o realizované fotografie z kalendáře. Ve stejné popisce dále uvádím, že je zbytečné náhledy v této fázi retušovat nebo jinak finálně upravovat právě proto, že není jasné, budou­-li vybrány. A ty ­"modřiny­" také nejsou modřiny, nýbrž ­"pracovní­" šmouhy od šmíru, které v záběru z parní lokomotivy naopak hrají podstatnou roli. Omlouvá Vás snad jen fakt, že skutečná fotografie má rozměr A2 a obsahuje mnohonásobně víc detailů, než můžete vidět na webové ilustraci ke článku:­-)