no, jestli ono není rozdíl vyrobit si objektiv a zvětšovák, kde rozměry nehrají roli.
ostatně v tom videu je vidět, že ta středová ostrost+okrajové fedormace jsou vcelku přirozené, podobné oku ­- také nemáme potřebu vidět vše ostře současně, ale právě jen střed, kam se naše pozornost zaměřuje ­- to ostatní právě má ­"mizet­" v nezaostřenosti, jinak to vlastně ruší žádoucí fokus na chtěný objekt. a ta jeho ostrá středová zóna je docela v pohodě, dostatečně široká.

Za to srovnavat fotografii s tim, co vidi oko, je naprosto OK.

Možno by stačilo vytlačiť zadnú časť s bajonetom...

Stejně je to hrozný jaký marže jsou na tu fototechniku, na tomhle je to krásně vidět. Stejně jako u nás, děláme masivní nábytek a vim kolik to doopravdy stojí vyrobit. Samozřejmě něco jako počáteční investici a zaběhnutí výroby ty velký firmy řešit fakt nemusej.

ahoj. no plast bych asi volil zejmena kvuli ukocirovani teplotni roztaznosti, ktera u kovu ovlivni tlak na sklo ­(zalezi jak je fixovany­) a muze v zime zpusobit nepouztelnost ostreni, protoze jedna trubka sevre druhou a v lete to muze byt treba rozvolneny tak, ze ta optika nebude v jedne ose. na prototyp by plast stacil, pak by se to promyslelo s kovem..

kdyz budou dve plastovy trubky v sobe. tak by snad nemel byt problem s teplotni roztaznosti. roztahuji se obe. takze vule mezi nima se moc menit nebude. cely objektiv se zvetsi.

to by byla uleva, kdyby to tak bylo. mam trosku obavu ze kazda trubka bude mit po urcite odchylce od provozni teploty mirne odlisnou hustotu na vnejsim a vnitrnim polomeru, coz by tu vnitrni zabrzdilo pri zcvrkavani a ta vnejsi trubka by se na ni necekane moc nalepila a zadrhly by se. je potreba propocitat nebo ozkouset vuli. u zavitu zcela urcite, tam byvaji veci dosti natesno.

tady je vidět hlavně že ten fotograf prostě chtěl mít hipsterskej objektiv z 3D tiskárny :­-)

z videa si pamatuju ze tam je hruby zavit vyrobeny 3D tiskem.

to vypada na hodne zdravou stravu. asi hodne křemíku a fosforu. to myslim vyzivuje vlasy a nehty :D

a hodně železa... to dělá nehty pevnými.

"vubec si nedokážu představit jak by mohl fungovat objektiv s jednou čočkou­" => Kazdy objektiv ­(zoomove pri nejakom konkretnom nastaveni zoomu­) mozno nahradit jedinou sosovkou, ktora bude mat taku istu ohniskovu vzdialenost ako ten objektiv a jej priemer bude zodpovedat absolutnej svetelnosti objektivu. Takze z fyzikalno­-optickeho hladiska nie je najmensi problem. Akurat z praktickeho hladiska su tu tri mensie problemy:
a­) ta sosovka by musela byt z nejakeho specialneho skla ktore lame svetlo rovnako pre vsetky vlnove dlzky
b­) ak chceme mat aj clonu ­(iris alebo ND­) tak tato clona by musela byt umiestnena uprostred sosovky, pretoze prave tu je vtedy opticky stred ­"sustavy­"
c­) ak chceme aj zoom, musela by byt sosovka z pruzneho materialu a museli by sme mat nejaky mechanizmus ktorym by sa menilo jej ­"vydutie­", od ktoreho zavisi jej ohniskova vzdialenost.

Este poznamka k ­"pevnosti­" objektivu. Kazdy realny objektiv, vratane pevnych, ostri prave posuvanim optickych clenov po svojej optickej osi blizsie alebo dalej od cipu. Ci sa posuva nejaky vnutorny clen, alebo zrovna ten predny, na ­"pevnosti­" toho objektivu nic nemeni. ­"Pevny­" sa tu mysli ze objektiv nedokaze zoomovat, t.j. pri danej vzdialenosti sceny od objektivu nemozes menit ako velku tu scenu chces na fotke mat. Alebo aspon ja si to tak predstavujem.

a soucasne s tim serial o monitorech schopnych verne reprodukovat barvy, tiskarnach a kolorimetrii. protoze obrazek zpracovany na mem monitoru a prohlizeny na jinem vypada uplne odlisne, coz me docela silne hnete.

to bych taky rad.
vim ze tiskarny maji proti monitorum hodne omezeny rozsah barev. ale nebylo by spatny se v tom orientovat trosku lip. monitory jsou ruzny. bylo by dobry umet monitor nastavit a srovnat barvy tak jak to konkretni monitor umoznuje. kdyz na nem nastavuju vyvazeni bile. zda se mne to jinde nez monitor rika. mozna by stacilo to zmerit fotakem.
rad bych fotakem umel zjistit intenzitu osvetleni mistnosti.

Tak s tymi monitormi je to niekedy naozaj o drzku. Raz sa mi stalo ze znama navrhovala stranku, a dala tam svetlozelene pismo na bielom pozadi. Na mojom kvaltnom S­-IPS monitore sa to zobrazilo presne podla ocakavania ­- tak ako boli farby definovane pomocou #RRGGBB. Akurat sa to citalo velmi zle a nepohodlne lebo celkovy jas zelenej bol cca rovnaky ako jas okolitej bielej. Tak som jej napisal ze sa to zle cita aby tu zelenu dala tmavsiu. Odpisala mi ze to je blbost, cita sa to dobre a ja mam asi vadne oci ked to nevidim. Tak sme sa nejaky cas handrkovali, az som sa nastval, prisiel som k nej na navstevy nech mi teda ukaze ako to vyzera u nej. A co nevidim ­- lacny cinsky neskalibrovany TN monitor co zelenu poradne ani zobrazit nevedel ­- to zelene pismo malo na tom TN monitore asi tak polovicny jas voci tomu co by clovek ocakaval podla nastavenia #RRGGBB. Zbytocne som jej vysvetloval kde je problem. Poslala ma do kelu s tym ze u jej znamej ­(ktora ma, ako som zistil, tiez nejaky lacny cinsky TN­) sa to tiez da citat absolutne v pohode...

taky jsem zažil podobné handrkování, kde se zákazník skoro urazil, že popírám, že v dokumentu něco je ­- na mém vysokokontrastním monitoru se to jevilo jako bílá ­- na jejich levnějších monitorech ­(tuším ASUS­) s podáním méně zářivým ­(šedým­) se barevné plochy ukazovaly celkem zřetelně.

jestli člověk po vysvětlení problému s TN monitorem nepochopí o co jde, pak jedině dát důkaz. ona tam má zvýšený kontrast u nějakých barev a u jiných naopak snížený, že u jiných podobných barev nepozná rozdíl, třeba u tmavších, pak by stačilo jí poslat text s pozadím, kde na lepším monitoru bude dobře čitelný a na jejím text nepřečte, nebo obtížně. třeba delší odstavec aby námahu pocítila a až se přijde podívat na lepší monitor že tam je to v pohodě. nebo třeba jen šedé pruhy od černé po bílou s konstantní změnou mezi sousedními pruhy, tolik barev aby na lepším monitoru byl vidět každý přechod a na jejím by viděla že třeba u tmavších barev nerozezná hranici, pak pochopí o co jde.

a nebo ještě lepší, do každého šedého pruhu dát text v barvě sousedního pruhu, např náhodný čísla a v kterých všech odstínech to půjde přečíst, vždy jiný delší číslo. případně si to vymyslet pro nějaké barevné barvy :­-D
a aby tím nevznikly nové jednotky při testování mezi kamarády, tak vždy označit o jakou přesně jde barvu :­-)

Tak takyto serial by urcite zaujal aj mna. Ale obavam sa ze vela citatelov by nemal, pretoze co si tak vsimam fotografov, tak vecsina z nich sa pohybuje len v cisto praktickej stranke pouzivania objektivov, a prilis sa nezajima o to ako to vnutorne funguje, na zaklade akych fyzikalnych alebo optickych principov sa vytvara obraz. Su to pre nich prilis teoreticke veci.

Inak tu opticku stavebnicu som mal kedysi aj ja a tiez som sa z nej vela veci naucil :­)

Ako sa da pomocou jednej sosovky vyrobit dalekohlad ?