Někteří lidé si vůbec nelámou hlavu s autorskými právy a zveřejňují na sociálních sítích fotografie, na které nemají právo. Někteří jsou si toho sice vědomi, ale snaží se celou situaci obejít tím, že najdou např. tweet, který ukradenou fotografii použil a pak jej retweetnou, čímž dle svého názoru přenechávají vinu prvotní krádeže fotografie na někom jiném. Soud v New Yorku už loni prohlásil, že takové použití rovněž není v pořádku a neznamená, že retweetující jsou z obliga. Fotografie Justina Goldmana, kvůli které celý tento případ začal, nicméně ještě mnohým přidělá vrásky na čele.
Původně ji autor zveřejnil v roce 2016 na Snapchatu, odkud ji jiní zkopírovali, začali zveřejňovat i na Twitteru (na svých účtech, tedy svým jménem) a paseku jim může udělat ještě dnes. Fotograf totiž začíná žalovat další média, která použila jeho fotografii pomocí retweetu a ukradla ji tak nepřímo. Výsledná situace tak nahrává fotografům v ochraně jejich děl, naopak však značně komplikuje situaci na sociálních sítích, kdy nemusí být vždy jasné, zda jen pouhým sdílením příspěvku někoho jiného neporušíte zákon.
Nepříjemné na tom všem především je, že sociální sítě sice poměrně jasně uvádí, v jakém poměru jsou k fotografovi, s jakou licencí od něj snímek získávají (a ne, ani Facebook vám vaše práva k fotografii nevezme), ale dopátrat se k tomu, v jakém licenčním poměru je vlastně sdílení na této sociální síti, tedy jaká jsou práva a povinnosti sdílejících, je mnohdy docela nejasné.
Zdroj: fstoppers.com
