Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Fotografický blesk na cestě časem – 12. díl

20.5.2009, Roman Pihan, článek
V minulém díle jsme započali popisovat bezdrátové odpalování blesků, které teprve dá fotografovi 100% svobodu při práci s bleskem a při použití příslušenství na blesk. Jedná se ale o poměrně pokročilou variantu a dnes se zaměříme na radiové a infračervené spouštění. Současně upozorníme na problém spouštěcího napětí, které může být pro fotoaparát dokonce ohrožující!
Na začátek připomeňme, že zásadním rozhodnutím před pořízením systému na dálkové odpalování blesků je fakt, zda bude nebo nebude pracovat blesková TTL automatika. Proto lze rozdělit odpalování na:

I. S ručním řízením všech blesků a tedy zcela bez bleskové automatiky
 
I. 1. Spouštění kabelem
I. 2. Spouštění opticky
I. 3. Spouštění radiově
I. 4. Spouštění infračerveně


II. Se zachovanou automatikou blesků typu TTL s předbleskem
 
II. 1. Spouštění kabelem
II. 2. Spouštění opticky
II. 3. Spouštění radiově
II. 4. Spouštění infračerveně

Variantám I.1. a I.2. jsme se věnovali v minulém díle, nyní je na řadě radiové a infračervené spouštění (I.3. a I.4.).




Na tomto snímku byly použity dva obyčejné externí blesky mimo fotoaparát na stativu, a to včetně fotografických deštníků. Jeden blesk svítil zepředu zleva, druhý seshora. Oba byly odpáleny spouští fotoaparátu dálkově, použita byla radiová varianta.


I.3. Spouštění radiově


Radiových systémů přenášejících pouze signál TEĎ je na trhu velké množství. Jsou to tzv. „mlčící zařízení“, protože doba jejich radiového vysílání je velmi krátká (podobně jako radiové ovládání vrat či garáže) a proces jejich schválení je proto poměrně snadný. Signál se přenáší pouze jednosměrně od fotoaparátu k bleskům a redukuje se skutečně na pouhý signál TEĎ. Pokud přijímač je mimo dosah, tak blesk jednoduše neodpálí - fotoaparát se o tom ale nedozví.

Nejjednodušší systémy fungují jen jako dvojice vysílač – přijímač nebo jako hvězda vysílač – více přijímačů a mají pevně nastavenou jednu frekvenci. To není problém např. v exteriéru nebo běžné zástavbě, tam kde ale hrozí více systémů na odpalování blesků (veletrhy, výstavy atd.) to může činit problém.




Vysílač (vpravo) určený do sáněk blesku a poskytující i PC Sync konektor. Přijímač (vlevo) je určený na stativ a nahoře má sáňky na blesk se středovým kontaktem, který dokáže odpálit blesk. Pro další použití má opět i PC Sync konektor. Dosah kolem 10 metrů.


Dražší zařízení mají možnost nastavit více (typicky 6) frekvenčních kanálů – na vysílači i všech přijímačích je potom nutné nastavit stejný kanál - a tím může pracovat více nezávislých systémů vedle sebe. Snáze se také eliminuje případné radiové rušení. Cena systému také roste s dosahem, typický minimální dosah bývá kolem 5 až 6 metrů, dražší zařízení však nabízejí dosah mnohem větší.




Radiový vysílač se jednoduše nasadí místo blesku na fotoaparát (klidně i kompaktní, pokud má patici na blesk). Vysílač po stisku spouště vyšle radiový signál, který když přijímač přijme, tak sepne středový kontakt ,a tím odpálí k přijímači připojený blesk. Nic víc.



Jiné mechanické provedení vysílače (MicroSync) s dosahem 30 metrů a čtyřmi kanály, princip ale zcela stejný. V ČR jej nabízí např. Oehling.


Shrnutí radiového spouštění bez TTL měření (ruční řízení blesků):

 Snadné k realizaci.
 Zcela redukuje kabely.
 Umožňuje poměrně velký dosah a čidla na sebe nemusí vidět
 Jako podřízené (Slave) blesky lze použít jakékoliv (i staré) blesky schopné manuálního nastavení výkonu.
 Umožňuje práci více fotografů pomocí nastavení různých radiových kanálů.
 
 Poměrně drahé (od cca 3.000 do 6.000,- Kč).
 Ve vysílači i přijímačích je nutné měnit baterie.
 Někdy není snadné sadu tzv. rozchodit.




U některých dražších systémů se vysílač a přijímač nijak neliší (každý kus umí oboje) a konkrétní funkce se nastavuje přepínačem (viz šipka). Obecně logicky platí, že čím více možností, tím univerzálnější použití ,ale náročnější start zejména pro netechnické fotografy.


I.4. Spouštění infračerveně


Infračervené spouštění se v této variantě používá jen okrajově a pokud, tak na principu vyslání silného infračerveného impulsu, který odpálí podobně jako světelný impuls ve variantě I.2. podřízené blesky. Místo viditelného odpálení světlem blesku je tedy použit infračervený signál, zbytek je identický. Takový infračervený vysílač použitý místo Master blesku nabízí např. Fomei.




Infračervený odpalovač Fomei TR-I stojí asi 1000,- Kč a vyšle po stisku spouště silný infračervený impuls. Ten musí podobně jako záblesk Master blesku opticky (v tomto případě infračerveným světlem) spustit podřízené blesky. Celý systém se používá spíše u studiových zábleskových zařízení než u běžných blesků.


Pozor na napětí!

Na závěr ke spouštění blesků bez TTL automatiky je nutné upozornit na jedno nebezpečí, které se týká použití starších blesků, které právě při použití bez automatiky udělají velmi dobrou službu. Jak vyplývá z principu funkce výbojky uvedené v prvním díle seriálu, tak X kontakt blesků v principu zkratuje poměrně vysoké napětí řádu stovek voltů. Toto napětí se skutečně v dřívějších dobách zavedlo do mechanického fotoaparátu, kde se jen a pouze spouští zkratovalo.

Dnešní moderní fotoaparáty plné elektroniky však podobné napětí nesnesou a nejsou schopné jej sepnout. Ba hůře – podobné napětí je může dokonce vážně poškodit! Konkrétní napětí, které fotoaparát zvládne bezpečně sepnout, bohužel mnohdy nebývá uvedeno v jeho technických parametrech, odhadem se ale pohybuje jen kolem desítek voltů.




Spouštěcí napětí (Trigger Voltage) starších blesků je mnohdy obtížné zjistit a musí se změřit voltmetrem. Pro ty, které nemají potřebné vybavení, může pomoci skvělá webová stránka zde.


Všechny moderní elektronické blesky používají na sepnutí velmi malé napětí řádu 6 voltů, starší blesky ale, jak již bylo uvedeno, mohou použít napětí mnohem vyšší. Zjistit napětí, kterým se spíná váš starší blesk, je však mnohdy nemožné a pomoci může webová stránka zde, která pro řadu blesků jejich spínací napětí uvádí. Závěr je jednoduchý – nepřipojujte k moderním fotoaparátům ani moderním spouštěcím zařízením (např. radiový přijímač) žádné blesky, které mají spouštěcí napětí (Trigger Voltage) vyšší než asi 15 V.


Závěr k práci s blesky mimo fotoaparát bez automatiky


Oželíte-li bleskovou automatiku, tak dálkové spouštění je poměrně snadné a levné a lze 100% využít i velmi staré blesky bez ohledu na výrobce a rok. Jedinou podmínkou je možnost nastavit manuálně jejich výkon (u velmi starých blesků často jediná možnost, u některých moderních to naopak nelze!) a bezpečné spouštění napětí.

Daní je nutnost počítat ručně výkon blesků (v případě špatného nastavení hrozí přeexpozice či podexpozice) a nutnost k bleskům neustále běhat a přestavovat je. Toto řešení je tedy vhodné spíše pro „klidné“ a statické fotografování ve studiu nebo v exteriéru. V každém případě ale nabízí dramaticky vyšší možnosti oproti blesku pevně umístěném na fotoaparátu a pomůže i k lepšímu pochopení světla z hlediska fotografie.

Příště se podíváme na dálkové spouštění blesků s fungujícím automatickým měřením (blesková TTL automatika).
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.