www.digimanie.cz
>
>
>

Fotografický blesk na cestě časem – 4. díl

Fotografický blesk na cestě časem – 4. díl
, , článek
V tomto díle nás čeká podrobný rozbor současné metody automatického určování expozice bleskem, a sice metody TTL měření s předbleskem. I když je to nejmodernější a nejlepší metoda, tak i na jejím poli probíhá neustálý vývoj a vylepšování. A o co konkrétně půjde, to si podrobněji popíšeme právě dnes.
K oblíbeným
reklama

Proč je dobrá expozice bleskem tak těžká


Možná vás napadne otázka, proč je automatické určování expozice bleskem tak těžké. Vždyť přirozeným a intuitivním lidským vnímáním to není až takový problém a je snadné určit, zda je exponováno dobře či nikoliv, a jakým směrem byla udělána chyba – zda je bleskem podexponováno či přeexponováno. Odpověď tkví v podobném problému jako u běžné expozice – fotoaparát nerozumí obsahu scény a nerozezná například bíle oblečenou nevěstu (pro fotoaparát je to světlá plocha) od bílé zdi atp.

Jakékoliv dřívější měření blesku buď čidlem přímo na blesku, nebo později odrazem o film vedlo k nezvratnému průměrování scény. U čidla umístěného přímo na blesku bylo průměrování zcela „brutální“, u TTL měření odrazem o film se sice odbourala ta část světla, která netvoří záběr, v rámci něj se ale také silně průměrovalo.




I tento snímek byl pořízen s bleskem. Blesku ale bylo do scény přidáno „akorát“, a proto se blesk nijak výrazně neprojeví a obrázek vypadá přirozeně. Zní to jednoduše, realita je ale obtížnější.


Co je popředí na snímku?


Přirozené požadavky na dobrou expozici bleskem jsou ale jiné – požadují dobrou expozici popředí scény. Za popředí se přitom považuje to na snímku nejdůležitější a přijatelně blízko, nikoliv nutně to nejbližší. Co je popředí je tedy expertní úkol hodný rozboru obrazu a jeho obsahového „pochopení“ a to nemůže být nahrazeno žádným průměrem. Respektive může, ale expozice je potom velmi nepřesná a je snadné ji zmást například bodovými zdroji světla, něčím lesklým na popředí, něčím blízkým, co se připletlo do záběru atd.






Proč je určení popředí tak důležité vyplývá z faktu, který jsme již uvedli. Přímým bleskem totiž není možné na jednom snímku dobře exponovat dva různě vzdálené předměty! To je přímý důsledek zákona převrácených čtverců, a proto určení popředí na snímku a jeho vzdálenosti je pro bleskovou automatiku klíčové.


Právě TTL měření s předbleskem a schopnost expozičního senzoru vícesegmentově a ostře vidět záběr jak v trvalém světle, tak i s bleskem (senzor vidí to samé co vy v hledáčku) umožnila pokročilou analýzu obrazu a sofistikované vyhledávání toho správného popředí na snímku. To je ale úkol velmi nesnadný, a tak se výrobci snaží automatice všemožně pomoci.


Vazba na zaostřovací bod


První věc, která velmi pomůže expozičnímu senzoru správně pochopit místo, kde je popředí, je znalost aktivního zaostřovacího bodu. Jinými slovy – tam, kde je v obraze zaostřeno, bude asi popředí. Hovoří se tedy o vazbě bleskové expozice na zaostřovací bod (AF Sensor Coupling).




Pokud expoziční senzor ví, podle kterého místa na snímku bylo zaostřeno, tak automaticky také ví, které místo snímku je důležité a kde je tedy popředí pro blesk. Na našem příkladu to tedy není ani váza v popředí, ani zeď v pozadí, ale obličej. Ten je tedy třeba bleskem správně exponovat a tam je tedy třeba odražený blesk měřit.


Problém ale nastává, když bylo ostřeno ručně a také při použití metody „Namiř a namáčkni – Překomponuj – Domáčkni (Point – Recompose - Shot)“. V tom případě totiž použitý AF bod míří již zcela jinam (díky překomponování) a většinou do nesmyslného místa scény. Proto ne všichni výrobci vazbu na AF bod používají a například Canon, který ji používá, ji od modelu EOS 20D silně oslabil.


Znalost zaostřené vzdálenosti


Druhá velká pomoc pro automatiku pro správné určení intenzity blesku je znalost vzdálenosti k popředí (Distance Information). Tu zná objektiv, protože na tuto vzdálenost má zaostřeno, a tedy nastavené čočky. Tuto vzdálenost většinou i ukazuje na stupnici, a tak není v principu problém ji digitálně přenést do těla fotoaparátu.




I když stupnice zaostřené vzdálenosti na objektivu je jenom orientační, objektiv ji zná poměrně přesně. Řada objektivů ji dokáže i předat tělu DSLR právě pro účely měření bleskové expozice.


Problém ale nastává u starších objektivů, které tuto informaci neposkytovaly, a také v případě, že blesková hlava nemíří přímo vpřed na objekt ale například vzhůru při fotografování odrazem o strop. Potom neplatí, že zaostřená vzdálenost je i vzdálenost, kterou putuje světlo blesku. Světlo blesku totiž putuje na strop a následně odrazem dolů, kdežto objektiv zaostří vždy na přímou vzdálenost. U interního blesku jeho nasměrování na strop nehrozí, u externích blesků v interiéru je to ale typické. Není to tedy opět žádné spasení, ale jen pomocná informace a např. Canon ji nepoužíval až do řady blesků E-TTL II.


Ohnisko objektivu a vyvážení blesk/trvalé světlo


Pro správné určení expozice bleskem může pomoci i znalost použitého ohniska objektivu (Focal Length / Subject Magnification Coupling), která společně se zaostřenou vzdáleností umožní vypočítat zvětšení objektu a hloubku ostrosti.

Správné množství blesku potom závisí i na úrovni okolního osvětlení, a tedy na potřebě vyvážit světlo blesku s trvalým světlem (Balanced Flash, Fill-in flash) a například Canon automaticky snižuje výkon blesku asi o 0,5 až 2 EV při intenzitě okolního trvalého světla vyšší než 10 EV.


Výsledný měřící mix


Výše uvedené úvahy jsou více náměty než konkrétní algoritmy používané u jednotlivých výrobců. Informace tohoto druhu totiž výrobci neuvádí, a navíc do skutečného procesu výpočtu vstupují další faktory a know-how jednotlivých výrobců jako jsou databáze typických scény, hledání obličejů na snímku, fuzzy logika atd. Proto níže uvedený přehled je jen orientační a vychází často z kusých a neověřených údajů. V každém případě ale ukazuje, že správná expozice bleskem není žádná legrace a vzpomenete-li na magneziový prášek a jeho výbuch v dávných dobách, možná se před tehdejšími fotografy skloníte.




Uživatelskou funkcí (Custom Function) lze na některých DSLR Canon vyšší třídy měnit způsob měření expozice bleskem. Standardní volba je 0:Evaluative, která používá sofistikované měření, používá databázi typických scén a rozbor obrazu, a tím se snaží o automatickou expoziční kompenzaci blesku. K dispozici je i volba 1:Average, která provádí prostý průměr.


Indikátor správné expozice bleskem


Na řadě blesků a občas i v hledáčku DSLR je k dispozici indikátor správné expozice bleskem. Ten ale neznamená subjektivně správnou expozici, ale pouze fakt, že výkon blesku byl dostačující požadavkům, a tedy limit výkonu blesku není důvodem podexpozice. Snímek však může být přeexponován či podexponován z jiného důvodu, což tento indikátor není schopen sdělit.



Na řadě blesků bývá „indikátor správné expozice bleskem“. Neznamená však nic jiného, než že výkon blesku nenarazil na svůj maximální limit. Např. na blesku Nikon SB-800 tento indikátor asi 3 vteřiny bliká, když požadavek na blesk překročil jeho možnosti výkonu.


Příště se podíváme na práci s bleskem prakticky.


Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

Nejnovější články
Joby uvedlo kovový stativ GorillaPod 3K PRO Joby uvedlo kovový stativ GorillaPod 3K PRO
Oblíbené stativy GorillaPod od společnosti Joby existují ve velkém množství variant a nyní se představuje další novinka. Jmenuje se GorillaPod 3K PRO a představuje kovovou variantu již známého modelu.
15.4.2019, aktualita, Milan Šurkala
Sony Cyber-shot HX99: postřehy z praxe Sony Cyber-shot HX99: postřehy z praxe
Sony pokračuje s výrobou kapesních ultrazoomů a jeho nový model Cyber-shot HX99 míří trochu výš. Přináší totiž např. podporu RAWu, má i dotykový displej a nezapomnělo se ani na populární 4K videosekvence.
15.4.2019, recenze, Milan Šurkala14 komentářů
Nejlepší foto monitory na TIPA 2019 má LG a BenQ Nejlepší foto monitory na TIPA 2019 má LG a BenQ
Poslední kategorií, na kterou se v rámci aknety TIPA Awards 2019 podíváme, jsou monitory pro fotografy. Zde letos bodovaly dvě společnosti, BenQ v levnější kategorii a LG v té více profesionální.
14.4.2019, aktualita, Milan Šurkala1 komentář
Ceny TIPA 2019 pro Tokinu, Tamron a Manfrotto Ceny TIPA 2019 pro Tokinu, Tamron a Manfrotto
Po jednom titulu z cen TIPA Awards 2019 si odnesly i další tři společnosti. Nyní se podíváme na širokoúhlé objektivy od Tamronu a Tokiny se světelností F2,8 a karbonový stativ italské společnosti Manfrotto.
13.4.2019, aktualita, Milan Šurkala
Nové sklo pro CSC Nikonu: Samyang MF 85mm F1.4 Z Nové sklo pro CSC Nikonu: Samyang MF 85mm F1.4 Z
Pro full frame CSC od Nikonu si společnost Samyang připravila dva nové manuální objektivy. Vedle 14mm F2.8 objektivu je to také objektiv s 85mm ohniskovou vzdáleností a velmi dobrou světelností F1.4.
13.4.2019, aktualita, Milan Šurkala