Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Fotografický blesk na cestě časem – 6. díl

8.4.2009, Roman Pihan, článek
V minulém díle jsme započali popis praktické práce s bleskem a i popis problémů, které praktickou práci s bleskem provází. Začali jsme hovořit o expozici bleskem, což je první ze tří kroků vedoucích k dobrému zvládnutí práce s bleskem. Dnes problematiku expozice bleskem rozšíříme výčtem strategií, jak blesk vyrovnat s běžným trvalým světlem.
Pro udržení kontextu s minulými díly připomeňme, že tři zásadní úkoly při práci s bleskem jsou:
  1. Vyřešit expozici bleskem
  2. Vyřešit barvu blesku
  3. Vyřešit stíny a lesky od blesku

V minulém díle jsme započali popisovat bod 1, a sice expozici s bleskem. Věnovali jsme se také hledáním popředí automatikou blesku (1.1) a expozicí na střední šedou (1.2). Dnes problematiku expozice rozšíříme o vyvážení světla blesku s existujícím trvalým světlem na scéně.


1.3. Vyvážení blesku s trvalým světlem na pozadí


Práce s bleskem ve tmě

Jen ve výjimečných případech pracuje fotograf s bleskem v naprosté tmě. Příkladem může být fotografování s bleskem např. venku v noci, kdy sice není zcela tma, protože díky Měsíci a hvězdám je orientačně vidět, avšak z hlediska fotografického a z hlediska expozice snímku trvalým světlem je to prakticky absolutní tma. V takovém případě je blesk jediné světlo, které má fotograf skutečně k dispozici, a také jediné světlo, které osvětluje scénu.

Pracujete-li v podobných podmínkách, je třeba věnovat velkou pozornost právě schopnosti vašeho fotoaparátu nalézt správné popředí a správně jej exponovat na střední šedou a případně správně použít nástroj expoziční kompenzace blesku. Je třeba také extrémně pamatovat na to, že blesk je schopen na jednom snímku správně exponovat jen předměty v jedné konkrétní vzdálenosti a např. v temné místnosti s bílým a nízkým stropem je možné použít pro prosvětlení celého prostoru odraz.




Klasické použití přímého blesku „ve tmě“, kde tma je myšlena fotograficky - tj. v situaci, kdy je světla na pozadí pro fotografování příliš málo. Tyto snímky ale vedou k plochému podání, nerovnoměrnému osvětlení do dálky a k černému pozadí. Sluší proto zejména málo prostorovým předmětům.




Rovnoměrně vysvítit přímým bleskem podobný prostor je nemožné – blesk dokáže správně exponovat na jednom snímku jen jednu vzdálenost. Ani odraz by zde nebyl možný - strop je sice bílý, ale příliš členitý. Nezbývá než vysoké ISO nebo dlouhý čas a stabilizátor nebo stativ (zde 1/5 sec, stabilizátor, ISO 400, f/8 kvůli hloubce ostrosti).


Trvalé světlo je při této strategii z fotografického hlediska zanedbatelné, a tak hodnoty ISO, clony a času, které v nedílné trojici definují expozici trvalým světlem, nejsou nijak kritické a mohou být téměř libovolné. V praxi ale automatika volí typické a logické hodnoty, které práci blesku velmi usnadňují:
  • ISO volí automatika obvykle vyšší, a to kolem hodnoty 400, protože vyšší ISO díky citlivějšímu senzoru snižuje potřebný výkon blesku, tím šetří jeho baterie a zvyšuje dosah blesku. Dostane-li se automatika blesku do potíží s dosahem blesku, tak řada fotoaparátů zvýší ISO na ještě vyšší hodnoty (např. až ISO 1000 či 1600) ve snaze bleskem osvítit i velmi vzdálené předměty – málokdy je ale i tak dosah blesku delší než cca 10 metrů.
  • Clonu volí automatika ze stejného důvodu obvykle zcela otevřenou. Nejčastěji tedy plně využívá světelnost objektivu.
  • Expoziční čas je z hlediska blesku lhostejný, protože blesk svítí jen tisícinu vteřiny a po zbytek expozičního času je stejně prakticky tma. Zde jsou potom možné dvě strategie:
    • Spolehnout se jen na světlo blesku a trvalé (byť slabé) světlo zcela potlačit. V takovém případě volí automatika v drtivé většině příjemný čas kolem 1/60 sec.
    • Pozaďové světlo, byť velmi slabé, vzít do hry a pokusit se jej i přes jeho nízkou intenzitu na snímek zaznamenat. Této strategii se říká noční portrét (Slow Sync), je však třeba počítat s velmi dlouhými časy řádu vteřin – stativ bývá nutný. Noční portrét se nazývá proto, že blesk osvítí popředí (typicky portrét) a dlouhý expoziční čas přitom vykreslí i pozadí - například noční pražské Hradčany.




Ikonky různé (zleva Canon, Nikon, Olympus), avšak význam zcela stejný a znamenající strategii „Noční portrét“ neboli „Slow Sync“.




Režim „Noční portrét/Slow Sync“ není nutné používat jen na portrét, jak je uvedeno ve většině manuálů, ale klidně i na noční krajinu.


Vyvážení blesk/pozadí

Neméně častá práce s bleskem je v situaci, kdy světlo blesku je vyvažováno (balanced) se světlem na pozadí. Typicky se jedná například o reportáž v interiéru, kde je světla málo pro fotografování bez blesku, avšak dost na to, aby pozaďové světlo bylo na snímku alespoň nějak zaznamenáno. V mnohém lze tuto strategii doporučit spíše než strategii „Tma“, protože vyvážení obou světel, byť nedokonalé, působí na snímku mnohem přirozeněji ve srovnání se snímky ve tmě s typicky černým pozadím.




Ukázka strategie vyvážení blesk/pozadí. Bleskem bylo osvětleno popředí, které automatika správně našla a jehož expozici lze doladit expoziční kompenzací blesku. Expozice pozadí je potom určena hodnotami ISO, clony a času - zde ¼ sec, stabilizátor, f/5, ISO 400.


Logika je velmi jednoduchá – ISO, clona a čas určí expozici způsobenou trvalými světly, kdežto expoziční kompenzace blesku společně s automatikou blesku určí expozici popředí. Automatiky fotoaparátů se snaží nalézt vhodný poměr obou světel samy, často je však nutné převzít iniciativu a výrazně jim pomoci. Nejvhodnější je např. režim S (Tv), který umožní ručně určit ISO a čas a kde automatika potom na základě síly trvalého světla určí clonu. Lze samozřejmě použít i režim A (Av). Ve stabilních světelných podmínkách typických pro interiéry je velmi časté i použití plně manuálního režimu M.


Vyplňovací blesk (Fill-in)

Poslední strategií blesku je stav, kdy pozaďového světla je dost (např. ve dne na slunci), ale je nevhodně rozloženo – např. chybí v obličeji. Použití blesku potom není vyvoláno nedostatkem světla, ale potřebou přisvítit do tmavých (stinných) míst – např. obličejů, popředí v krajině atd. Expozice (tedy ISO, clona a čas) je primárně určena silou trvalého světla zcela běžným způsobem za použití vhodného expozičního režimu, a do takto určené expozice je potom automatikou přidán blesk. Jeho sílu je opět vhodné upravit expoziční kompenzací blesku, u Fill-in blesku je typické blesk spíše zeslabovat např. o -1 EV, aby jeho použití nebylo na snímku příliš násilné. Opět řada bleskových automatik tuto zápornou kompenzaci blesku při zjištění strategie Fill-in provede sama.




Typické použití Fill-in blesku je opět v portrétech, fotografiích lidí či reportáži. Jeho použití je ale opět všestranné – zvířata, krajina atd. Blesk se obvykle zeslabuje o cca -1 EV, aby na snímku nebyl příliš násilný.


X-sync čas

U Fill-in strategie je třeba dát pozor na jeden problém typický pro štěrbinové závěrky používané zejména u DSLR. Je-li fotoaparát vybaven elektronickou závěrkou typickou pro kompaktní fotoaparáty, tak tento problém nehrozí. Štěrbinová závěrka pracuje na principu dvou „opon“, které odkrývají senzor. Odkrytí celého senzoru se však koná jen do určitého času typicky kolem 1/200 sec, kterému se říká X-sync čas.

U kratších hodnot expozičního času se použije trik se štěrbinou. Závěrka neodkryje senzor celý, ale vytvoří štěrbinu, a ta přejede přes senzor. Senzor je exponován jakoby např. tisícinu vteřiny, závěrka se však může pohybovat výrazně pomaleji.






U časů delších než X-sync se senzor odkrývá celý. U časů kratších než X-sync přejede přes senzor štěrbina, a proto nelze používat blesk.


U časů kratších než X-sync však nelze použít blesk – ten by vytvořil na snímku pruh! Proto fotoaparáty se štěrbinovou závěrkou nedovolí nastavit kratší časy než X-sync, kdykoliv je blesk zapnut. A naopak - samotné zapnutí blesku obvykle automaticky prodlouží čas na X-sync, byl–li nastaven čas kratší. Překonat tento problém dokáží pokročilé systémové blesky rychlými opakovanými záblesky, kdy nevadí přejezd štěrbiny. Tomuto režimu se říká např. FP Flash či High Speed Sync a aktivuje se obvykle na externím blesku.




Tlačítko a ikona, která se používá na blescích Canon k označení High Speed Sync režimu.


Příště dokončíme expozici bleskem a podíváme se na barvu, stíny a lesky způsobené bleskem.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.