Nejlepší je neodpovídat „nijak“ :-). Musel jsem Vám prostě nějak sdělit že fotografie [B]našla svého adresáta[/B]. Ano, a já děkuji Vám, že jste se o tu krásnou atmosféru příjemných letní večerů podělil. Přeji ať se i nadále daří :-).
Odpovědět0 0
[QUOTE=revival]Fotografické „západy Slunce“ moc rád nemám, ale tuhle fotografii (a dvě předcházející) se prostě nenechají jen tak odbýt, nebo „onálepkovat“ (kýč - nekýč, to je prakticky nedefinovatelný pojem, pokud se někdo v minulosti i současnosti pokoušel o nějaké definice, tak si na tom vždycky [I]vylámal zuby[/I]). [I]Nemůžu si pomoct, ale tyhle barvy mám prostě rád...[/I] Tak jestliže je to takto upřímně řečeno, a s citem a láskou [I]stvořeno[/I] (co stvoříme, milujeme), tak přece není možné aby se nenašel někdo další s podobným vkusem a smýšlením. Mohu ujistit že atmosféra a nálada tohoto snímku nemá význam jen pro Vás, ale [B]je přenositelná[/B]. Nemohu proto tento obraz jen tak zařadit do kategorie „západ slunce“. Nálada obrazu mě [I]svádí[/I] k abstraktnímu vnímání s vědomím že je to [I]výsek reality[/I]. Atmosféru obrazu ještě doplňuje [I]orámování prostředím[/I] rozmístění prvků apod. Nic se nedá od sebe oddělit, obraz nelze vnímat jinak než jako celek; od barev, jasů, stínů až po poslední stéblo trávy a vlnku na hladině. Zde chybí agresivní červená barva (jak často vidíme na obrazech „západů Slunce“), její přítomností by se celý obraz „rozpadl“. Monochromatické provedení s klidnými nazlátlými tóny je v souladu i s psychologickým pojetím: Ukončení cyklu obvykle nebývá provázeno agresivitou.[/QUOTE] Člověče, ani nevím jak na takový komentář odpovědět. Snad jenom děkuji a těší mě, že jsem těmito fotografiemi něco málo sdělil o příjemných letních večerech na chorvatském pobřeží.
Odpovědět0 0
Fotografické „západy Slunce“ moc rád nemám, ale tuhle fotografii (a dvě předcházející) se prostě nenechají jen tak odbýt, nebo „onálepkovat“ (kýč - nekýč, to je prakticky nedefinovatelný pojem, pokud se někdo v minulosti i současnosti pokoušel o nějaké definice, tak si na tom vždycky [I]vylámal zuby[/I]).
[I]Nemůžu si pomoct, ale tyhle barvy mám prostě rád...[/I]
Tak jestliže je to takto upřímně řečeno, a s citem a láskou [I]stvořeno[/I] (co stvoříme, milujeme), tak přece není možné aby se nenašel někdo další s podobným vkusem a smýšlením. Mohu ujistit že atmosféra a nálada tohoto snímku nemá význam jen pro Vás, ale [B]je přenositelná[/B].
Nemohu proto tento obraz jen tak zařadit do kategorie „západ slunce“. Nálada obrazu mě [I]svádí[/I] k abstraktnímu vnímání s vědomím že je to [I]výsek reality[/I]. Atmosféru obrazu ještě doplňuje [I]orámování prostředím[/I] rozmístění prvků apod. Nic se nedá od sebe oddělit, obraz nelze vnímat jinak než jako celek; od barev, jasů, stínů až po poslední stéblo trávy a vlnku na hladině.
Zde chybí agresivní červená barva (jak často vidíme na obrazech „západů Slunce“), její přítomností by se celý obraz „rozpadl“. Monochromatické provedení s klidnými nazlátlými tóny je v souladu i s psychologickým pojetím: Ukončení cyklu obvykle nebývá provázeno agresivitou.
Odpovědět0 0