Hlavní senzor Sony IMX700 s 52 MPix a flexibilitou 2x2, 3x3 nebo 4x4 binning tech by mohl generovat až obří 4.48μm pixely. Bayerova "žlutá" maska RYYB namísto obvyklé "zelené" RGGB byla použita i v P30 a zelená barva se dedukuje výpočtem. Marketingové blabla ohledně lepší barevné přesnosti a citlivosti může pocházet z rel. velké plochy senzoru a binningu, který podobně jako pixel shift zlepšuje barevné přeslechy bayerovy masky.
Odpovědět3 0
"... pokročilé algoritmy mají dle Huawei zajistit o 45 % lepší barevnou přesnost. Co si pod tím přesně představit..."
Asi nějaký způsob automatického vyvážení bílé. Akorát Huawei nemůže zmiňovat termín "vyvážení bílé", neboť by na tento výraz většinový zákazník jen nechápavě zíral. Tak je to prostě "barevná přesnost".
Jinak jsem tedy na výstupy těchto strojů opravdu zvědavý.
Odpovědět1 0
Šlo spíše o to, jak se něco takového dá změřit v procentech :-)
Odpovědět2 0
Aha. Tak to také netuším :-).
Odpovědět0 0
Tvůrce prezentací vám v procentech změří všechno.
Zajímavé je i těch 40 % u RYYB, asi tak stejně věrohodný údaj.
Mimochodem... z hlediska skutečného zisku elektrického náboje - je lepší jeden velký nebo čtyři sloučené malé pixely? Z historie mi zůstává v hlavě stále ten velký.
Odpovědět0 0
U té barevnosti je to docela těžké, ale těch 40 % navíc u RYYB se dá změřit docela snadno. Víme, že R a B propustí zhruba třetinu světla a YY oproti GG propustí ne třetinu, ale zhruba dvě třetiny. Místo 4×33% (132%) u RGGB tu máme 2×33% + 2×67% (200%), o cca 50 % více. Předpokládám, že v Huawei budou vědět, jaké filtry použili a jak moc blokují světlo, tedy kolik fotonů navíc zachytí.
Co se týče jeden velký versus 4 malé, to je o tom, čeho chceš dosáhnout. Obě řešení mají své výhody. Pokud jde o zisk a nízký šum, tak je velký pixel pochopitelně lepší. Ale velký pixel např. nenabídne možnost HDR z jedné expozice, tedy dynamický rozsah na úplně jiné úrovni, kterého větší pixel navzdory své větší ploše nikdy nedosáhne. Takže to, které řešení je lepší, záleží jako vždy na tom, k čemu to řešení chceš použít.
Odpovědět0 0
Dynamický rozsah by teoreticky měl být na jiné úrovni, ale je otázkou, zda ho zase nesníží omezené schopnosti těch maličkých pixelů. Bude to na úkor šumu a detailů, což sice nemusí být vidět u malé fotky na displeji, ale bude to poznat v detailním náhledu.
Odpovědět0 0
Pokial sa budu tie styri male pixely iba priemerovat do jedneho, tak samozrejme nikdy nebudu moct ponuknut taky dynamicky rozsah a taku farebnu vernost fotky pri vysokych ISO ako jeden fyzicky velky pixel zaberajuci plochu tych styroch mensich.
Avsak ako uz Milan vyssie napisal, v rezime HDR sa situacia obracia a ak napr. jeden pixel bude exponovat s nejakym (velmi nizkym) ISO-m a tri dalsie pixely s niekolkonasobne vyssim ISO-m, tak vznikne HDR fotka ktora dokaze ponuknut dynamicky rozsah este ovela vecsi nez jedna obycajna expozicia, hoc aj z vecsieho pixelu. A navyse toto riesenie umozni cele HDR urobit z jedinej expozicie, takze nehrozia ziadne dodatocne pohybove artefakty.
Odpovědět0 0