Island - království krajinářské fotografie: I.
3.9.2008, Roman Pihan, článek
Různá místa vybízejí fotografy k různému pojetí fotografie. Zatímco procházka Římem bude nabitá příležitostmi k architektonickým snímkům, svatba bude plná portrétů. Zamíříte-li na Island, budou to zejména krajinářské fotografie v různých světelných podmínkách.
Island (Iceland) je svou rozlohou 103 000 km² druhým největším ostrovem v Evropě a je tedy pro představu jen o málo větší než Česká republika. Je vzdálen kolem 800 km od Skotska a asi 300 km od Grónska. A dokonce na sever Islandu do okolí městečka (spíše vesničky) Raufarhofn míří spousty turistů, protože se tady pohodlně ocitnou velmi blízko severního pólu.
Hory, voda, ledovce, moře – to a mnoho jiného nabízí Island, který je tak rájem zejména pro krajináře. Množství světelných variant, které je počasí na Islandu schopné vytvořit, je skutečně impozantní.
Nejsnazší způsob, jak se dostat na Island, je letecky. Přímé lety bohužel nejsou k dispozici, nicméně s jedním přestupem např. v Londýně či Kodani je cesta snadná. Celková doba letu je asi 2 + 4 hodiny. Druhá možnost je použít loď ze Skotska, tím se ale samozřejmě cesta prodlouží a zkomplikuje.
Rozlohou ale podobnost Islandu s Českou republikou končí. Zatímco v Čechách žije asi 10 milionů obyvatel, Island jich má jen asi 300 000 a z toho polovina žije v hlavním městě Reykjavíku. Není tedy divu, že mimo Reykjavík a dalších asi pěti větších měst velikosti naší střediskové obce moc lidí na svých toulkách Islandem nepotkáte.
Pocit osamění na Islandu zažijete opravdu snadno a často. Jako relax a pro klid na fotografování je to velmi příjemné, v případě nehody či nouze je však třeba s tím počítat.
Nejste-li dobrodruzi, tak nejlepší doba pro návštěvu Islandu je v letních měsících červnu, červenci a srpnu. V těchto měsících dosahuje denní teplota kolem 11 až 14 °C, a tak za slunného a bezvětrného počasí lze vyrazit i v kraťasech a větrovce. Zato když prší a fouká vítr, je to poměrně nepříjemné. Vybavení jako na hory včetně čepice či kapuce se pak hodí. V každém případě Goretexové oblečení opravdu užijete.
I v létě se na Islandu hodí teplé oblečení jako na hory včetně rukavic, šály a čepice. Milujete-li teplo, tak na Island nejezděte.
Kolem dokola Islandu vede jedna jediná silnice s příznačným názvem silnice číslo 1 či tzv. Ring Road dlouhá 1340 km. Je z 90 % asfaltová a v kvalitě výrazně lepší než české silnice. Z asi 10 % a zejména na divokém východě je štěrková, ale bez problémů v létě sjízdná i běžnými osobáky typu Fabia. Místy se přímo dotýká pohádkového pobřeží, místy zajíždí pár desítek kilometrů do vnitrozemí, v každém případě se ale vine v blízkosti pobřeží kolem celého Islandu.
Islandská „Ring Road“ číslo 1 je dobrá asfaltová silnice kolem Islandu. Do vnitrozemí asfaltové silnice ale nevedou, jen kamenité cesty pro auta 4x4.
V blízkosti Ring Road je poměrně dobrý a stabilní signál GSM, jakmile z ní ale uhnete, tak díky hornatému terénu signál rychle skončí a vy jste tak vydáni na pospas jen vlastním dovednostem. Závisláci na mobilech tak na Islandu prožijí pravé peklo. Na druhou stranu pomineme-li počasí, tak v létě je na Islandu pořád světlo. Slunce zapadá jen asi na jednu hodinu mezi 2 a 3 ráno, a ani v této době není úplná tma, jen šero. Nutno říct, že je to velmi příjemné, protože nemusíte být ve stresu z doby návratů z výletů, protože stálé světlo usnadňuje orientaci, řízení auta, celkový dojem „přežití“ a v neposlední řadě fotografování! No a na spaní není problém zatáhnout rolety či žaluzie.
Dostatek světla v podstatě celou noc je velmi příjemný a kéž by byl celoročně i v Čechách. Například tento snímek byl pořízen ve 21:00, kdy má člověk pocit, že je právě asi 16:00 v Čechách a v létě.
Chcete-li zavítat také jinam než kolem Islandu, musíte do vnitrozemí. „Profláklé“ turistické atrakce, jako je např. gejzír Strokkur (který ale rozhodně stojí za to!) jsou snadno dosažitelné i pro autobusy po pěkné silnici, a tak na nich potkáte dost turistů obdobně jako na českých hradech a zámcích. Vyberete-li si ale jiné krásy – například Kaldidalur či Landmannalaugar, nezbude než opustit civilizovanou Ring Road a její odbočky pro turisty a vydat se po štěrkových či kamenitých cestách do hor či na ledovce ve vnitrozemí. Tam již budete potřebovat auto 4x4, notnou dávku odolnosti na drncání po kamenitých cestách a často i odvahu a dovednost brodit autem řeky. Ne nadarmo je v každém pronajatém autě na palubce cedule, že brodění řek je vždy na riziko pronajímatele!
Podobné řeky a říčky je třeba s odvahou a vhodným autem brodit, protože jinak se na Islandu nikam moc nedostanete. Nejlepší strategie je vždy počkat, jak a kde to zvládne ten před vámi a potom jej napodobit.
Pojďme tedy Island virtuálně pomocí fotografií projet kolem dokola a pohovořit o tom, jak se na Islandu fotografuje.
Přistanete-li na letišti Keflavík, které je vzdáleno asi 40 km od Reykjavíku, bude hlavní město Reykjavík pravděpodobně vaší první zastávkou. Upřímně řečeno – vyhněte se mu. Je to obyčejné moderní a místy omšelé město, kde není moc co k vidění ani k fotografování. Máte-li potřebu strávit v okolí Reykjavíku pár dní, zavítejte do Modré laguny (Blue Lagoon) – geotermálních lázní kousek od dálnice Keflavík – Reykjavík. Mimoto, že se dobře vykoupete v horké vodě, zatímco kolem vás je 11 °C, tak na vlastní kůži pocítíte sílu toho, co dlí pod povrchem naší země. A to je dobrý nácvik na návštěvu sopky Krafla v dalších dnech.
Pohled na Reykjavík z vrcholku kostela Hallgrímskirkja. Město je poměrně moderní a žádnou velkou podívanou ani historické památky nenabídne.
Na cestě kolem Islandu proti směru hodinových ručiček stojí za první zastávku jezero Thingvallavatn. Má rozlohu 84 km, je sopečného původu (jako ostatně skoro vše na Islandu) a je součástí národního parku Thingvellir. Mimo to, že je samo o sobě nádherné, tak je to ideální základna pro pěší výlety do okolí jezera ale i výlety autem v okruhu cca 80 km, kde se nalézá několik nádherných vodopádů a jiných krás včetně známého gejzíru Strokkur.
Jezero Thingvallavatn je opravdu nádherné a vytváří kolem sebe překrásná zákoutí.
Krajina v okolí jezera je poměrně neutěšená a tvoří ji zejména rozpraskaná láva. Láva je však porostlá neuvěřitelně měkkou a silnou vrstvou mechu – místy dosahující až tloušťky kolem 30 cm. Leží se na tom pěkně, ale pohyb mimo cesty je poměrně nebezpečný, protože nikdy nevíte, kam se díky mechu propadnete. Pukliny v lávě pod mechem mohou totiž dosahovat hloubky i několik metrů. Výron kotníku či kolene je proto velmi snadný.
Mechem porostlá láva je na pohled nádherná, ale velmi špatně schůdná. Sejdete-li z cesty, je nutné jít velmi opatrně a pomalu.
Dramatičnost krajiny kolem jezera ještě umocňuje geotermální továrna, která v blízkosti jezera stojí a která využívá vulkanické energie. Je poměrně citlivě zasazena do krajiny a produkuje 120 MW elektřiny a asi 1800 litrů teplé vody každou vteřinu! Zapomenete-li na továrnu, tak romantický potůček, který teče krajinou, snadno překvapí – je totiž horký až vařící. Umýt si v něm ruce může být proto pořádně nebezpečné! Inu – jiný kraj, jiný mrav.
Na Islandu se vyplatí číst cedule. Tahle varuje, že romantický potůček a jezírko jsou vařící.
Pokračovat budeme příště.
Hory, voda, ledovce, moře – to a mnoho jiného nabízí Island, který je tak rájem zejména pro krajináře. Množství světelných variant, které je počasí na Islandu schopné vytvořit, je skutečně impozantní.
Nejsnazší způsob, jak se dostat na Island, je letecky. Přímé lety bohužel nejsou k dispozici, nicméně s jedním přestupem např. v Londýně či Kodani je cesta snadná. Celková doba letu je asi 2 + 4 hodiny. Druhá možnost je použít loď ze Skotska, tím se ale samozřejmě cesta prodlouží a zkomplikuje.
Rozlohou ale podobnost Islandu s Českou republikou končí. Zatímco v Čechách žije asi 10 milionů obyvatel, Island jich má jen asi 300 000 a z toho polovina žije v hlavním městě Reykjavíku. Není tedy divu, že mimo Reykjavík a dalších asi pěti větších měst velikosti naší střediskové obce moc lidí na svých toulkách Islandem nepotkáte.
Pocit osamění na Islandu zažijete opravdu snadno a často. Jako relax a pro klid na fotografování je to velmi příjemné, v případě nehody či nouze je však třeba s tím počítat.
Kdy na Island
Nejste-li dobrodruzi, tak nejlepší doba pro návštěvu Islandu je v letních měsících červnu, červenci a srpnu. V těchto měsících dosahuje denní teplota kolem 11 až 14 °C, a tak za slunného a bezvětrného počasí lze vyrazit i v kraťasech a větrovce. Zato když prší a fouká vítr, je to poměrně nepříjemné. Vybavení jako na hory včetně čepice či kapuce se pak hodí. V každém případě Goretexové oblečení opravdu užijete.
I v létě se na Islandu hodí teplé oblečení jako na hory včetně rukavic, šály a čepice. Milujete-li teplo, tak na Island nejezděte.
Kolem dokola a křížem krážem
Kolem dokola Islandu vede jedna jediná silnice s příznačným názvem silnice číslo 1 či tzv. Ring Road dlouhá 1340 km. Je z 90 % asfaltová a v kvalitě výrazně lepší než české silnice. Z asi 10 % a zejména na divokém východě je štěrková, ale bez problémů v létě sjízdná i běžnými osobáky typu Fabia. Místy se přímo dotýká pohádkového pobřeží, místy zajíždí pár desítek kilometrů do vnitrozemí, v každém případě se ale vine v blízkosti pobřeží kolem celého Islandu.
Islandská „Ring Road“ číslo 1 je dobrá asfaltová silnice kolem Islandu. Do vnitrozemí asfaltové silnice ale nevedou, jen kamenité cesty pro auta 4x4.
V blízkosti Ring Road je poměrně dobrý a stabilní signál GSM, jakmile z ní ale uhnete, tak díky hornatému terénu signál rychle skončí a vy jste tak vydáni na pospas jen vlastním dovednostem. Závisláci na mobilech tak na Islandu prožijí pravé peklo. Na druhou stranu pomineme-li počasí, tak v létě je na Islandu pořád světlo. Slunce zapadá jen asi na jednu hodinu mezi 2 a 3 ráno, a ani v této době není úplná tma, jen šero. Nutno říct, že je to velmi příjemné, protože nemusíte být ve stresu z doby návratů z výletů, protože stálé světlo usnadňuje orientaci, řízení auta, celkový dojem „přežití“ a v neposlední řadě fotografování! No a na spaní není problém zatáhnout rolety či žaluzie.
Dostatek světla v podstatě celou noc je velmi příjemný a kéž by byl celoročně i v Čechách. Například tento snímek byl pořízen ve 21:00, kdy má člověk pocit, že je právě asi 16:00 v Čechách a v létě.
Chcete-li zavítat také jinam než kolem Islandu, musíte do vnitrozemí. „Profláklé“ turistické atrakce, jako je např. gejzír Strokkur (který ale rozhodně stojí za to!) jsou snadno dosažitelné i pro autobusy po pěkné silnici, a tak na nich potkáte dost turistů obdobně jako na českých hradech a zámcích. Vyberete-li si ale jiné krásy – například Kaldidalur či Landmannalaugar, nezbude než opustit civilizovanou Ring Road a její odbočky pro turisty a vydat se po štěrkových či kamenitých cestách do hor či na ledovce ve vnitrozemí. Tam již budete potřebovat auto 4x4, notnou dávku odolnosti na drncání po kamenitých cestách a často i odvahu a dovednost brodit autem řeky. Ne nadarmo je v každém pronajatém autě na palubce cedule, že brodění řek je vždy na riziko pronajímatele!
Podobné řeky a říčky je třeba s odvahou a vhodným autem brodit, protože jinak se na Islandu nikam moc nedostanete. Nejlepší strategie je vždy počkat, jak a kde to zvládne ten před vámi a potom jej napodobit.
Pojďme tedy Island virtuálně pomocí fotografií projet kolem dokola a pohovořit o tom, jak se na Islandu fotografuje.
Reykjavík
Přistanete-li na letišti Keflavík, které je vzdáleno asi 40 km od Reykjavíku, bude hlavní město Reykjavík pravděpodobně vaší první zastávkou. Upřímně řečeno – vyhněte se mu. Je to obyčejné moderní a místy omšelé město, kde není moc co k vidění ani k fotografování. Máte-li potřebu strávit v okolí Reykjavíku pár dní, zavítejte do Modré laguny (Blue Lagoon) – geotermálních lázní kousek od dálnice Keflavík – Reykjavík. Mimoto, že se dobře vykoupete v horké vodě, zatímco kolem vás je 11 °C, tak na vlastní kůži pocítíte sílu toho, co dlí pod povrchem naší země. A to je dobrý nácvik na návštěvu sopky Krafla v dalších dnech.
Pohled na Reykjavík z vrcholku kostela Hallgrímskirkja. Město je poměrně moderní a žádnou velkou podívanou ani historické památky nenabídne.
Jezero Thingvallavatn
Na cestě kolem Islandu proti směru hodinových ručiček stojí za první zastávku jezero Thingvallavatn. Má rozlohu 84 km, je sopečného původu (jako ostatně skoro vše na Islandu) a je součástí národního parku Thingvellir. Mimo to, že je samo o sobě nádherné, tak je to ideální základna pro pěší výlety do okolí jezera ale i výlety autem v okruhu cca 80 km, kde se nalézá několik nádherných vodopádů a jiných krás včetně známého gejzíru Strokkur.
Jezero Thingvallavatn je opravdu nádherné a vytváří kolem sebe překrásná zákoutí.
Krajina v okolí jezera je poměrně neutěšená a tvoří ji zejména rozpraskaná láva. Láva je však porostlá neuvěřitelně měkkou a silnou vrstvou mechu – místy dosahující až tloušťky kolem 30 cm. Leží se na tom pěkně, ale pohyb mimo cesty je poměrně nebezpečný, protože nikdy nevíte, kam se díky mechu propadnete. Pukliny v lávě pod mechem mohou totiž dosahovat hloubky i několik metrů. Výron kotníku či kolene je proto velmi snadný.
Mechem porostlá láva je na pohled nádherná, ale velmi špatně schůdná. Sejdete-li z cesty, je nutné jít velmi opatrně a pomalu.
Dramatičnost krajiny kolem jezera ještě umocňuje geotermální továrna, která v blízkosti jezera stojí a která využívá vulkanické energie. Je poměrně citlivě zasazena do krajiny a produkuje 120 MW elektřiny a asi 1800 litrů teplé vody každou vteřinu! Zapomenete-li na továrnu, tak romantický potůček, který teče krajinou, snadno překvapí – je totiž horký až vařící. Umýt si v něm ruce může být proto pořádně nebezpečné! Inu – jiný kraj, jiný mrav.
Na Islandu se vyplatí číst cedule. Tahle varuje, že romantický potůček a jezírko jsou vařící.
Pokračovat budeme příště.
