Komentáře od Milan Šurkala
Re: Bruno Mars | od: Milan Šurkala (5512)  11.11.201919:31
Znovu je tu otázka. Kdy je to už tvořivá činnost a kdy ne? Tzn. kdy jsi provedl dostatek nastavení na to, aby se to dalo považovat za tvořivou činnost? Zmáčknout minimálně tři tlačítka? Nebo čtyři? Pět? A jak to chceš dokazovat? Co když to bude fotka, kterou budeš pořádně komponovat a automatika ti to nastaví přesně tak, jak chceš? Nelze chránit fotku, protože to nastavila automatika? Takže abys to mohl chránit, budeš muset nastavit jiný režim a manuálně tam nastavit tatáž nastavení, která jsi tam měl jen proto, abys zmáčkl minimální počet tlačítek?

Proč by nemohly být chráněny fotky, u kterých se člověk nenadře? Co když do toho investoval jiné věci, třeba čas a peníze? Co třeba jízdenka­/letenka, hotel, půjčení auta, den na cestě, které mohl strávit něčím jiným... To se přeci také musí zaplatit.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: No nevím | od: Milan Šurkala (5512)  8.11.201914:03
Proč krávovina? Záleží přeci na záměru, takže na jedoucí lokomotivu se stabilizace hodí docela často, obzvlášť v roce 2019, kdy stabilizace umí nejrůznější věci. Chceš, aby byla lokomotiva rozostřená pohybem, ale okolí bylo ostré ­(light trails­) a nemáš stativ? Stabilizace se docela hodí. Fotíš panning? I zde se hodí stabilizace, protože dnes už mají stabilizace inteligentní panoramatické režimy, kdy samy rozpoznají, že sleduješ objekt, a i když nevychytáš plynulý pohyb fotoaparátu, stabilizace to díky své funkci vykryje a pomůže ti vyfotit ostrý panning ­(u některých fotoaparátů se panning fotí jedna radost­). Takže už dávno není pravda, že stabilizace je dobrá jen na statické objekty. Pochopitelně, je stále milion situací, kdy z podstaty toho, co dělá a jaká je její funkce, bude zbytečná, ne­-li kontraproduktivní.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(3)  nízká(1)
A proč by fyzický majetek měl být chráněn a duševní ne? To jako těch několik tisíc fotek a ilustrací, které mám ve fotobankách, na kterých jsem strávil desítky dní upravováním, uploadováním, vkládáním klíčových slov,... nic neznamenají? Dobrovolnická činnost? To jen proto, že to lze snadno zkopírovat, to nemůže být chráněno? To si opravdu každý může mou práci použít jak chce? Kdyby autorské právo neexistovalo, kde by se ty fotky vzaly? Kdo by je asi tak fotil, když za ně nic nedostane a každý si je může beztrestně stáhnout? Pokud by firma chtěla fotku, musela by si najmout fotografy, kteří by na ta místa museli cíleně jezdit, což by všechno akorát prodražilo, zatížilo životní prostředí, prodloužilo dobu přípravu všech materiálů.. Jak toto pomůže vývoji? Opět vyšší náklady, opět méně peněz na užitečné věci...

Mé články na DM mají také jasného vlastníka. Neříkej, že ne. Tak už mi konečně vysvětli, proč by měl mít někdo právo vzít mou dvoutýdenní práci a vystavit si ji, kde chce? Proč? Proč by někdo jiný měl mít k mému článku přilepené reklamy a vydělávat na tom, na čem jsem strávil několik dní svého života? Proč? Protože to lze snadno zkopírovat? Protože to má 0 gramů? To je pěkně ubohý důvod.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  7.11.201913:42
U filmu to tak být může. Ale co kniha, článek na internetu, fotografie, kde ta si na sebe vydělá, když vydělává právě tím uvedením do prodeje ­(streamováním­) na internetu? Vždyť o to právě jde, dnes se v elektronické podobě dá autorské dílo kopírovat velmi jednoduše. Postoprvé se ptám, jak k tomu přijde autor, který něco tvořil a může mu to kdokoli vzít a prodávat svým jménem? Nebo na tom jakkoli jinak vydělávat. Fakt ti to přijde v pořádku, že někdo, kdo nic nevytvořil, se může obohatit na úkor toho, kdo to vytvořil? To máš teda hodně pokroucenou spravedlnost. Tobě by fakt přišlo v pořádku, že za tebou odvedenou práci dostane výplatu někdo jiný? Jestli ano, sem s ní.

Pořád si pleteš šíření inovací a samotné inovování. To, že rozšíříš inovace, vůbec totiž nemusí znamenat, že se zvýší míra inovací. Opět jsme u té motivace. Pokud ti někdo krade tvou práci a obohacuje se na ní ­(a ty z toho nemáš nic, ať už jsou to peníze nebo jen to, že jsi pod tím podepsaný­), nemáš takovou motivaci pokračovat v tom dále. Není tam přímá závislost.

Chceš tedy uzákonit, že si nesmíš zamknout ani svůj byt nebo auto na ulici a dát jej volně k užívání? Protože přeci všeobecné blaho je pro tebe přednější. Co kdyby někdo tvé auto mohl využít k všeobecnému blahu? Učitel nemá auto a blbě se mu dojíždí do práce. Proč mu nevěnuješ svoje auto, když ho jistě využije k většímu všeobecnému blahu výchovou mládeže? Proč mu tam nenecháš klíčky? Proč nenecháš otevřené dveře do svého bytu? Co kdyby někdo chtěl použít tvůj sporák a potraviny, které jsi nakoupil, aby na ulici nasytil hladové? Děláš to? Vždyť to přeci pomůže společnosti...
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  7.11.20198:38
Náskok na trhu? Jak dlouhý? V případě uměleckých děl je to kolik? 2 minuty než udělám Ctrl+C, Ctrl+V a vložím to na svou službu? To teda není moc dlouho. I spousta funkčních věcí se dá okopírovat a nasadit poměrně rychle. Nebo snad chceš rozhodovat o tom, že když se to dá zkopírovat za dostatečně dlouhou dobu, tak to chránit nebudeme, ale když bude kopírování krátké, tak to chránit budeme? Opět nesmysl. Ono také nezapomínej na to, že dnes fakt není doba, kdy se vynález z Číny dostával do Evropy tisíciletí. Dnes máš ta data za sekundy.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  7.11.20197:38
"Pokial ma clovek zabezpecenu slusnu zivotnu uroven ​­(Maslowova pyramida​­)­"

A v tom to právě je. Pokud umožníš kradení nápadů, tak tu slušnou životní úroveň mít nebude, protože se na jeho práci obohatí všichni kromě něj. A bohatí budou ti, kteří nic zásadně nového nepřináší, ale dokáží zneužít volně přístupných děl. Resp. dojde k tomu, že jeho dílo nebude přisuzováno jemu, tedy i když dosáhne úspěchu, nebude to jeho úspěch, což opět snižuje jeho motivaci. Lidé prostě takoví nejsou.

Tvé myšlenky jsou sice pěkné, ale lidstvo prostě takto nefungovalo, nefunguje a fungovat nikdy nebude. To je utopie, naivita. Proto musíme používat ty nejlepší způsoby, které to při nedokonalém charakteru lidí zajistí co nejlépe. Jasně, že by společnost, kde by všichni nasazovali maximální nasazení pro celou společnost, nemysleli na sebe, nemusela být špatná. Tam bys autorské zákony nepotřeboval a mohlo by to fungovat. Jenže, zapomínáš na jednu věc. Lidé takoví nejsou. Prostě nejsou, nikdy nebyli a nikdy ani nebudou. Tohle nemůže nikdy fungovat. Prostě nemůže. Snad všechny utopické společnosti, které se o něco takového snažily, se vždycky rozpadly kvůli sobectví některých členů, zneužívání výhod...
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  7.11.20197:27
Takže ještě jednou. Jak k tomu přijde ten, kdo nasype miliony do vývoje karoserie auta, ladí tu aerodynamiku, on do toho investuje svoje peníze ­(tedy o to musí být jeho produkt dražší, protože vedle výrobních nákladů se musí zaplatit i jeho vývoj­) a jak k tomu přijde ten, kdo to sprostě zkopíruje ­(tedy jeho produkt může být levnější díky absenci složitého vývoje­). Posté se ptám, jak pomáhá vývoji to, že umožňuješ více prodat výrobci, který nevyvíjí a penalizuješ výrobce, který vyvíjí? Jak napomáhá vývoji jeho penalizace? Jak pomáhá vývoji to, že bereš inovátorovi peníze na další vývoj? Vždyť to vůbec nedává smysl.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  6.11.201913:46
Myšlenka sice moc hezká, ale až na to, že nefunguje.

Pokud jsi financovaný z veřejných peněz, tak nejzásadnější problém celého toho je, že nejsi tak silně motivovaný k dosažení adekvátního výsledku. Protože pokud to nevyvineš, stále máš nějaké peníze. Pokud jsi soukromá společnost, tak potřebuješ výsledek prodat. V případě neúspěchu zero, nula, nic. Vývoj tě stál peníze, příjmy nula. Jsi financovaný z veřejných peněz? Stále dostaneš proplacený vývoj. Nepovedlo se? No a co? Sice neprodáš, ale neztratíš na vývoji. U soukromé společnosti ano. Snižuje se motivace k úspěchu. Jestli v tom máš své peníze, musíš to prostě vyvinout. Prostě musíš. Z veřejných peněz ta potřeba ani zdaleka není tak silná. Takže opět to nepodporuje vývoj, ale brzdí.

To jsi opravdu tak slepý a nevidíš, jak zoufale neefektivní jsou instituce placené z veřejných peněz? Školství je ideální příklad. Z veřejných peněz máš rozpočet, který musíš utratit za určitý typ věcí a pokud to neuděláš, příští rok už peníze nedostaneš. A tak místo toho, aby se investovalo do něčeho, co zvýší kvalitu výuky ­(zapracovalo na vývoji­) a opravdu pomůže společnosti, kupují se totální blbosti ­(např. se rekonstruuje rekonstruované­) jen proto, aby nepropadly peníze. Tohle soukromá škola v takové míře rozhodně dělat nebude. Ta potřebuje být efektivní. Potřebuje se prosadit. Musí najít způsob, jak nabídnout kvalitnější výuku, aby ospravedlnila cenu. Ta se vyvíjí, protože to jsou její peníze. Ne peníze státu. Tím nechci říci, že má být školství placené, ale že jsi vždy efektivnější, když jde o tvé peníze a ne peníze jiných.

Už posté podotýkám, člověk prodělává největší vývoj, když má co nejsilnější motivaci. Tebou nabízená řešení sice zjednodušují práci ­(to nikdo nepopírá­), ale berou to nejzásadnější. MOTIVACI. Motivace je klíč, alfou omegou veškerého vývoje. Být lepší než někdo jiný, vydělat, prosadit se, to je klíčem k vývoji a vždycky bylo. Pokud vývoj platíš z veřejných peněz a ne svých, tak prostě nemáš tak silnou potřebu být úspěšný, protože pro tebe není tak kritické zaplatit vývoj, který neplatíš.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  6.11.201913:25
Nejsou nuceni to zveřejnit, ale nemohou se bránit vůči krádeži duševního vlastnictví. Což je ve výsledku hodně podobné. U některých typů produktů to pochopitelně není jednoduché, ale jinde to jednoduché je a kde chceš nastavit tu hranici? Někdo si bude lámat roky hlavu nad funkčností něčeho, představí svůj produkt a pak přijde někdo jiný, podívá se na to a představí totéž bez testů, bez vývoje. Ne na vše potřebuješ plánky, něco se dá obšlehnout mnohem jednodušeji.

Komplikované může být třeba obšlehnutí motoru v autě, ale co třeba karoserie? Výrobce vyvíjí auto, ladí aerodynamiku, dělá počítačové simulace v drahém SW, zkouší prototypy v aerodynamickém tunelu, jehož pronájem není levný ­(a výstavba vlastního už vůbec ne­) a pak si přijde Číňan, vyrobí auto s úplně stejnou karoserií, pořešenou aerodynamikou, nezaplatí designérský tým a to je podle tebe v pořádku? Bez toho, aniž by se podílel na vývoji designu, aerodynamického řešení a dalších detailů?

A opět tu máme spoustu jiných věcí, na které zapomínáš, co ty knihy, filmy? Je opravdu v pořádku si beztrestně dát nějakou knihu, film, hudbu na svou streamovací službu a brát za to peníze a nedát tvůrcům ani halíř?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  6.11.20199:24
Píšeš o přesném opaku? Vždyť jsi napsal to samé. Odstranění represe ­(zrušení zákonu­) je přeci totéž jako přinucení sdílení silou.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Bruno Mars | od: Milan Šurkala (5512)  5.11.201911:07
Ale vždyť je to nesmysl. Jak chceš definovat, kdy jsi pracoval ­"dost­"? Jako, že když fotku připravuju 15 sekund, tak je to málo, ale 20 sekund je OK? Nebo 5 minut? To jako budeš prokazovat, že jsi 5 minut přemýšlel nad fotkou a pak ji cvaknul, aby sis ji mohl chránit? A obraz budeš muset malovat minimálně půl hodiny? Nebo jak jsi to myslel?

Proč by měl autor trpět při tvorbě? To jako musí trpět, aby to bylo chráněno? Očividně je o jeho práci zájem, lidi bulvární věci zajímají. A on této potřebě lidí vychází vstříc. Aktivně chodí tam, kde může takové fotky pořídit, věnuje tomu svůj čas, peníze... To jeho díla nemají být chráněna jen proto, že ty to považuješ za nedostatečně kvalitní nebo podřadnou fotografii? A co když náhodou vytvoří dobrou fotku? Fotku kvalitní, o kterou se lidi poperou, ale nebude moct být chráněna, protože se při její tvorbě nenadřel a měl jen štěstí?

Autorská díla jsou jiným způsobem chráněna také proto, že jde obvykle o myšlenku a autor nese obrovské riziko toho, že se jeho dílo neujme. Tedy vůbec nemusí být zaplacen za svou práci, ať je sebekvalitnější. Přijde ti fér nebýt zaplacen za svou práci a čas? Tady si každý myslí, že člověk jednou něco udělá a pak je z toho živ celý život. Ale tak to není. Chceš­-li autorsky v něčem prorazit, jsou to obvykle roky dřiny, než si člověk vybuduje portfolio ­(ať je to cokoli­) a kdy to začne vynášet. Chceš být třeba full­-time fotografem na fotobanky? Začneš, budeš měsíc pracovat, sedět nad tím od rána do večera a ne, nedostaneš 30 tisíc hrubého, ale třeba 500 korun. Za 200 hodin práce třeba jen pětistovku. Ale když toto budeš dělat aktivně rok, už to bude něco jiného. Ale taky můžeš mít na fotobance 10000 fotek a vydělat 500 měsíčně, ale také 20000. Nicméně nevidím důvod, proč by fotografie prvního méně kvalitního fotografa neměly být chráněny a fotografie druhého ano. Jak chceš hodnotit kvalitu? To jako bude zasedat komise, která bude hodnotit každou fotku uploadovanou na internet, zda je hodna autorského ochrany?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(1)
Re: Bruno Mars | od: Milan Šurkala (5512)  4.11.201916:10
Autorská práva mají chránit to, aby se cizím dílem neobohacoval někdo jiný. Kvalitu neřešila, neřeší a ani nemají řešit. Je jedno, zda chráníme paparazzi fotku nebo superkvalitní snímek, jde o to, aby tento snímek nevydával někdo za svůj a neobohacoval se na něm bez svolení.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  4.11.201914:17
Tak se omlouvám, noční Eiffelovku nelze prodávat ani v editorial licenci, jedna z mála výjimek. Může být jen součástí nočního pohledu na Paříž, pokud jde o prodej fotky.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  4.11.201914:14
No to jsou spíše různá školení, instalace,... Ono to také nelze brát doslovně pro všechny případy, že vše musí být vždy chráněno. Jasně, že pro některé typy aplikací je vhodné patenty uvolnit, aby na tom mohlo dělat více lidí ­(obvykle se to děje ale proto, aby se podpořil nějaký ekosystém, na čemž ta společnost, která to uvolnila, vyrýžuje peníze někde jinde­). Takže třeba to, že Toyota uvolnila patenty ke svým hybridním technologiím, na tom nevidím nic zlého. To může společnosti ­(lidem obecně­) pomoci k čistější dopravě, Toyotě se to už zaplatilo a pokud ona sama chce, tak ať si to tak klidně udělá. Ale mělo by to být dobrovolné. Nevím, proč by Toyota měla být nucena sdílet něco, na čem pracovala 20 let. A také to není úplně tak zdarma, poradenství a konzultace k těm uvolněným patentům jsou opět placené. Také známe situace, kdy patenty opravdu zabránily vývoji, protože se chránilo něco, co bylo vhodné podpořit uvolněním ­(např. různí nástupci JPEGu, což vždycky ztroskotalo na uzavřenosti­).

Stále je tu ale spousta aplikací, které jsou problematické. Třeba ty knihy, obecně umělecká činnost, která se snáze replikuje než patent. Tohle prostě musí být chráněno. Jak si má autor zajistit živobytí, když mu to může kdokoli vzít a začít to prodávat ­(nebo jakkoli jinak na tom profitovat­) bez provizí? Opravdu by ti přišlo OK, že bych se vykvákl na recenzování fotoaparátů, místo toho to stáhl z DPreview a prezentoval to tu? Není lepší mít na internetu dvě recenze než jednu? Dva názory na věc a ne jeden? Proč bych měl vydělávat na něčem, co jsem neudělal? Proč by DPreview mělo penalizováno na to, že to někdo tady v ČR zkopíruje? Vždyť je to úplný nesmysl. A už vůbec to nepomáhá nějakému vývoji.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
No pokud tam k té fotce tyto údaje budou, tak ano. Ale samotná tvář bez další informace by měla být OK. Stejně tak napsat datum narození není žádný problém, dokud to nespojíš s dalším údajem, třeba jménem. Fotka bez popisku nic neříká. To, že je to Fero, víš ty. Já bych to nevěděl. Ta fotografie to obecně neříká, neprozradila mi o tom člověku vůbec nic navíc. Je to jen anonymní tvář někoho někde.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Při požití nemusíš psát, že je to editorial licence, pod tou licencí to prodáváš. Street foto tu existuje staletí, tak proč bys Fera nemohl vyfotit? Nemůžeš snad vyfotit fotku, kde je nějaký člověk, třeba dav? Jak se na to dívá GDPR, to těžko říci, ale není tam identifikační údaj, takže by to nemusel být problém. Jenže u GDPR člověk nikdy neví.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  4.11.201912:30
Dokonalé to není, co si budeme povídat. Ale ideální řešení není, protože, když uhneš na jednu stranu, vytvoříš kvantum problémů někde jinde, kde to zase nebude dávat smysl.

a­) Kde je ta hranice? Bude tam jeden člověk, můžu to dát k článku jako ilustrační foto? Ne? A co dva lidi? Tři? Co dav? Nemohu ilustrovat třeba protest, protože nemám souhlasy tisíců lidí? Nebo to dáme po česku, že to lze chránit jen tedhy, pokud je tam množství lidí větší než malé?

b­) No, není to fotografie, na kterou by měla od fotografa právo, takže by jí umisťovat neměla ­(přestože tam je­). Pochopitelně co se týče požadavků fotografa, těch 150 tisíc + nějaký nevyčíslitelný zisk, to je pochopitelně šílené. Stejně tak ale fotograf nemá právo s fotografií, na které je ona, libovolně nakládat a třeba bez jejího souhlasu ji tisknout na kalendář. Ostatně právo i počítá s tím, že to může být jen pro ilustrační účely.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Jistěže to můžeš zveřejnit pod editorial licencí a nemusíš být redaktor. To s redaktořinou autora nemá vůbec nic společného. Jde o fotografa. A ten si rozhoduje, pod jakou licencí bude fotografii zveřejňovat, což je ale limitováno i tím, co na té fotografii je ­(a právy na to­). Takže některé věci můžeš vesele prodávat v editorial licenci ­(jako ilustrační obrázek k článku a podobně­) a být za to placen, ale už to nemůžeš prodávat komerčně ­(např. na pohlednici­).
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  4.11.201911:48
Protože je to postaveno na těch službách k produktům. Primárním cílem není získat peníze z prodeje SW ­(byť i tam to jede RedHat přes předplatné­), ale především prodeje služeb. Vývoj Linuxu je opět o tom, že je cílem být lepší než Windows a jiné systémy, aby se dalo zbohatnout na službách a tom, co se na to komerčně přilepí ­(což je i případ webových prohlížečů­). Není to tím, že bys chtěl všeobecné serverové blaho.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  4.11.201911:16
Pokud je tvým ideálem plně socialistická společnost bez soukromého vlastnictví, tak ano. Jinak je to ale problém.

Pokud by si každý mohl kopírovat co chce kdy chce, tak proč by se někdo obtěžoval s dalším vývojem, když má mnohem nižší motivaci někoho překonávat? Nebylo to krásně vidět v komunismu, že to takhle nefunguje? Východní blok byl tom dobře tak v armádních technologiích, protože potřeboval konkurovat. Silná motivace. V mnoha dalších věcích si hrál na svém písečku, každá firma měla svou oblast a ničemu v rámci bloku nekonkurovala. Po převratu se hned ukázalo, jakou úroveň vývoje měly naše výrobky a jakou ty západní, proč západní firmy mohly skoupit ty východní a ne naopak.

Něco tě musí hnát, aby šel vývoj dopředu. Když odstraníš hlavní motivaci, tak sice vývoj usnadníš, to nepopírám, ale když vlastně není tak silný důvod vyvíjet... proč bys to dělal? Peníze a konkurenční boj byly vždycky větší motivací než celospolečenské dobro. Socialistická společnost může být hezká v tom, že je o všechny dobře postaráno, ale jejím hlavním problémem je vždy to, že potírá motivaci a zlepšovat se, protože za tebe udělá někdo jiný. Jak tedy odstranění konkurence pomáhá vývoji? Nechápu. Protože odstranění autorského práva potírá konkurenci, hází klacky pod nohy tomu, kdo vyvíjí a pomáhá tomu, kdo nevyvíjí. Trestat aktivního člověka přeci nepomáhá aktivitě.

Vezmi si i sport. Pokud bys neměl proti komu bojovat, tak by se málokdo pokoušel o rekordy. Potřebuješ se porovnávat, být lepší než někdo jiný. To tě posouvá dopředu.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  4.11.201910:14
Nespojoval by sis to, protože se ti to nehodí? Co s tím má společného komerční brak? Pokud lidé chtějí číst komerční brak, proč jim to chceš upírat? Pokud někdo umí psát komerční brak, který mají lidé rádi, proč by na to nemohl vydělat? Protože ty ho nemáš rád? Proč by měl mít někdo právo tento komerční brak beztrestně vzít a prohlásit ho za svůj, aniž by se na něm jakkoli podílel a vydělával na něm?

Kvalita s tím nemá nic společného. Vezměme si třeba i nějaký kvalitní film se silnou myšlenkou. Proč by kdokoli měl mít právo ten film vzít a streamovat jej na své službě, zatímco tvůrci by z toho nic neměli? Co by je motivovalo k dalšímu kvalitnímu filmu, když na něm vydělávají jiní, ale náklady nesou jen oni? Vždyť to nedává smysl.

S tou kreativitou. Jasně, že souhlasím, že to přináší velkou administrativní zátěž. Ale je potřeba k tomu, aby na tom neparazitovali ostatní a především, aby na tom netratil ten, kdo má ty inovativní myšlenky. Tobě opravdu připadá v pořádku, že ty něco vymyslíš a někdo jiný to vezme a začne to prodávat místo tebe? Ty na tom strávíš svůj drahocenný čas a finance, ale vydělávat na tom bude někdo jiný, kdo ti nic nedá. Ty máš náklady a nemáš zisky. Někdo jiný nemá náklady a má zisky. To ti přijde v pořádku? Opravdu?

Já třeba dva týdny testuju fotoaparát, hodiny testuju optiku, píšu recenzi, vkládám to do systému a pak má někdo přijít, zmáčknout Ctrl+C a Ctrl+V a hodit si to beztrestně na web? To ti přijde v pořádku? To už rovnou můžu jít na Dpreview, zkopírovat to od nich a hodit to sem. Jak tohle pomůže vývoji? Nebude lepší mít na internetu stovky různých recenzí než jednu stokrát zkopírovanou, protože to jde? Jak to pomáhá kvalitě? Jak?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(3)  nízká(1)
A proč by měl ztratit práva? Je k tomu nějaký důvod? Vždyť by to úplně zničilo fotografickou práci. Představ si situaci, že nějaká redakce vyšle válečného fotografa do centra nějakého konfliktu. Platí jeho cestu, fotograf tam nasazuje svůj život, aby přinesl působivé obrázky konfliktu a dokumentoval situaci. A ty chceš, aby za tohle nemohl být náležitě odměněn a každý si mohl bez dovolení kopírovat a vystavovat jeho fotky jen proto, že neoběhal všechny civilisty a teroristy okolo a každý z nich mu nepodepsal nějaký papír?

Stane se nehoda, ty tam pojedeš, nafotíš ­(natočíš­) reportáž. Fakt ti přijde OK, že si to pak kdokoli vezme, bude vysílat na svém programu jen proto, že nemáš podpisy všech zobrazených, že jsi nekontaktoval všechny automobilky, jejichž auta jsou na videu, všechny společnosti, které mají reklamu na billboardech, které jsou vidět v pozadí a na videu je jejich logo? Než bys to všechno sehnal, tak umřeš. A když to nebudeš shánět, opravdu ti přijde v pořádku to, že ty se tam budeš trmácet, strávíš nad tím svůj čas, projezdíš svůj benzín a pak si někdo v teple domova u kafíčka stáhne to video a umístí ho na svou stránku a bude vydělávat na reportáži, kterou neudělal?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  3.11.201920:19
Pokud konkurence může tvůj nápad ukradnout, tak se v prvé řadě ani nebudeš moc snažit něco vymýšlet, protože proč bys do něčeho rval miliardy dolarů, když ti to někdo jiný obšlehne téměř zadarmo a bude to vydávat za svou práci? Ty bys byl spokojen s tím, že za tvou práci bere peníze někdo jiný? To mi moc přirozené nepřipadá.

Druhý příklad. Píšeš knihu. Proč ji píšeš? Abys ji měl v šuplíku? Asi proto, aby ji lidé četli a ty také něco vydělal, ne? Z čeho bys žil? Tedy ji zveřejníš. Tobě opravdu přijde přirozené, že jakmile se tvoje kniha poprvé objeví na veřejnosti, může ji každý beztrestně vzít a vydávat svým jménem? Ty třeba rok píšeš knihu a pak si přijde třeba Apple a bude ji prodávat za 200 Kč na iBooks bez toho, aniž bys dostal korunu? Přijde si nakladatelství, vytiskne to na papír, hodí do knihkupectví a ty zase nedostaneš ani korunu? Na tvé práci pak zbohatnou úplně všichni a jediný, kdo nic nedostane, budeš ty jako autor. To ti opravdu přijde přirozené? Opravdu? Potrestání autora a ještě větší zvýhodnění všech ­"parazitů­" ­(kteří dnes zneužívají autorský systém­) ti přijde přirozené?

Takže tímto to svým způsobem pomáhá pokroku. Pokud to nebudeš chránit, tak lidé budou mít menší motivaci něco vymýšlet a vrážet do toho svou energii. Opravdu si přeješ, aby se na tvé práci obohacoval někdo jiný? Pokud ti to nevadí, tak mi klidně posílej pravidelně peníze na účet. Opravdu ti přijde OK situace, kdy firma A má náklady s vývojem produktu, ale nemůže ho prodat v adekvátním množství ­(a mít tak zasloužené příjmy­), protože firma B obšlehne produkt firmy A, tedy si sníží náklady a zvýší příjmy prodejem stejného ukradeného produktu? Bez toho, aniž by se jakkoli přičinila o jeho vývoj? Tobě to přijde normální? Ty trestáš firmu, která to vyvíjela a podporuješ firmu, která nic nevyvíjí? Jak podpora nevývoje pomáhá vývoji? Proč by pak firma A vyvíjela nový produkt ­(to tvé ­"musim zacat pracovat na niecom novom aby som to mal k dispozii­")? A především z čeho by pak firma A financovala vývoj nového produktu, když ty peníze má firma B, která jen krade? Kde na to asi vezme peníze, když se vyždímala na vývoji prvního produktu? Jak by krach firmy A, která by i mohla něco vyvinout, ale nemůže, mohl pomoci vývoji? Co je přirozené na trestání aktivních společností, které něco vyvíjí a podpora společností, které nic nevyvíjí?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(1)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  3.11.201919:59
Může. Jsou dva typy editorial fotek ­(illustrative a documentary­) a v druhém případě s tím není problém.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  3.11.201916:45
To nepopírám, že autorské svazy, vydavatelství a podobně toho až příliš zneužívají, ale z autorského práva to ještě nedělá špatnou věc. Naopak si myslím, že by bez autorského práva byl pokrok v dnešní době pomalejší. Proč něco vyvíjet, když by si to každý mohl svobodně ukrást a profitovat na tom? Vývoj žene kupředu zejména konkurence a zrušením autorského práva by se konkurenční boj značně omezil, protože by nebylo čím bojovat.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  3.11.201912:59
Jakkoli jsou autorská práva nedokonalá, stále milionkrát lepší než bez nich. Autorská práva jsou nutností, bez nich to nejde, není­-li Vašim snem superkomunistická společnost.

Zajímalo by mě, co je na autorských právech až tak nepřirozeného.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  3.11.20199:57
Noční Eifellovku můžeš zveřejňovat, ale musí to být ve správné licenci, tedy editorial ­(ilustrační foto­) a nikoli komerční ­(royalty­-free nebo rights­-managed­).
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: ddd | od: Milan Šurkala (5512)  3.11.20199:55
Na editorial fotky souhlas nepotřebuješ, takže neoprávněné použití editorial fotky klidně fotograf může vyhrát. Je to podobné, jako by třeba Ford ve své reklamě na své auto použil video se svým autem natočené někým jiným bez jeho souhlasu. To, že je tam jeho produkt, ho ještě neopravňuje používat jakýkoli obsah, na kterém se tento produkt objeví. Fotograf ale nemůže komerčně vydělávat na produktech někoho jiného ­(fotka Fordu­), výjimkou je editorial licence ­(ilustrační foto­).
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: hmmm | od: Milan Šurkala (5512)  24.10.201923:48
Vůbec nerozumím problému. Pokud nechceš fotit přes ten kombinovaný hledáček a chceš používat displej, tak si přece můžeš koupit X­-T3. Jestli se X­-Pro3 v něčem liší proti X­-T3, tak je to zejména kombinovaný OVF­/EVF. Takže pokud jej nechceš používat a chceš fotit přes displej, tak proč by sis kupoval X­-Pro3 a ne X­-T3? Kde je problém? Nechápu. Ani v nejmenším.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Je to jednodušší, mám tam chybu a nemělo tam být ztrátově komprimovaných, ale nekomprimovaných. Díky za upozornění, je to opraveno.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: slnečná clona | od: Milan Šurkala (5512)  23.10.201920:14
Ne, nebyla.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Tak to je zvláštní. Pokud na Panasonicu, který tu mám teď před sebou, něco změním v C2 a opravdu to v menu uložím, tak to při příštím vyvolání C2 je tak, jak to bylo nastaveno ­(nejen typ zaostřovacího režimu, ale i velikost a dokonce i polohu AF bodu­). Naopak, když z C2 změním na jiný režim, nastavení z režimu C2 se nepoužije ­(např. v režimu P­). Tak to má asi FZ200 jinak.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
FZ200 nemám k dispozici, ale uložil sis to nastavení s malým rámečkem do paměti? Pokud ho zvolíš a upravíš velikost rámečku po zvolení režimu C, tak si to příště při zvolení režimu C pamatovat nebude ­(pamatovat si to ani nemá, je to tak správně, že to zapomíná, protože to má vyvolávat uloženou pozici a ne něco, co se později měnilo­). Nicméně, pokud zvolíš uživatelský režim, změníš velikost rámečku na požadovanou a tento uživatelský režim si znovu uložíš ­(přepíšeš stávající hodnotu v režimu C­), tak by si to při příštím vyvolání už měl pamatovat. Teď jsem to zkoušel na jiném Panasonicu a funguje to.

Co se týče páčky, to je klasický problém kompaktů se zoomovací páčkou, různé nečistoty, voda tak způsobí, že to nedokáže detekovat správně, co se děje. My už takhle jednoho Panasonica posílali do servisu ­(měnili celou páčku se vším okolo­), stejně tak nás tu teď zlobí dva kompakty Sony ­(mě páčka zoomu, přítelkyni PASM kolečko­).
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: širokáč | od: Milan Šurkala (5512)  15.10.201920:48
Udělat kvalitní světelný širokoúhlý objektiv je nesmírně těžká úloha.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Opraveno, díky.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
No, teoreticky by to mělo fungovat asi takto. Pixel má řekněme kapacitu 1000 fotonů ­(pak vznikne přepal­). Pokud by na tisícině ve světlech nasbíral třeba 950 fotonů ­(tedy nevznikne přepal­), pak by při 1­/100 sekundy běžný čip nasbíral 1000 fotonů a pak by se ­"zasekl­" ­(přepal­). U nového čipu by se ale po každé tisícovce zrestartoval, takže počítadlo by napočítalo 9 resetů ­(9×1000 fotonů­) a v pixelu by byla hodnota jen z 10. iterace, tedy 500 fotonů. Procesor by tedy mohl udělat jednoduchou matematiku počet resetů × maximum + aktuální hodnota, tedy 9×1000+500 = 9500. Přitom stíny by byly 10krát lépe prosvětleny.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: Nevím co, | od: Milan Šurkala (5512)  11.10.201923:20
Početní chybička se vloudila. Už by to mělo být v pořádku.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Nevím, | od: Milan Šurkala (5512)  10.10.201917:07
Jenže to žádná blbost není. Nový produkt musí být zákonitě dražší než výběhový starší. Za prvé proto, že je obvykle lepší ­(tedy není důvod, aby stál stejně­) a za druhé, kdyby přebral cenu starého, tak by to mohlo vést ke dvěma situacích. Buď by 1­) za chvíli ten fotoaparát navzdory vývoji a vylepšení byl po několika generacích zadarmo ­(což prostě nejde­) nebo za 2­) cena by se v rámci řady nikdy nemohla měnit a tu D5600 bys tedy neměl za těch tvých 500 EUR, ale pořád za 800 EUR od začátku výroby do jejího konce.

Cca 50 EUR navíc sice nepotěší, ale také to není žádná tragédie a osobně si myslím, že kdyby byla D5700, byla by funkčně horší než Z50 ­(ta má blíže spíš k řadě D7xxx než D3xxx­). 4K video by možná ještě neměla, ale určitě by nepřinesla 11fps sekvenci, hledáček s 1,02× reálným zvětšením a patrně ani ostření od ­-4 EV.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(1)
To předchozí přeci byly neoficiální informace. Teď Nikon vydal informace oficiální, které hovoří o 87 % a 85 % ­(ale současně na jiném místě oficiálně hovoří o 90 %)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Nevím, | od: Milan Šurkala (5512)  10.10.201914:25
A je to tu zase. Nemůžeš přeci srovnávat zaváděcí cenu nového fotoaparátu a výběhovou cenu starého. Z50 startuje s cenou na podobné úrovni jako startovala D5600, takže není důvod ­(a to ani cenový­), aby to náhrada nebyla, když to stojí skoro stejně. Rozdíl ve startovacích cenách je cca 50 EUR.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(2)
Re: Nevím, | od: Milan Šurkala (5512)  9.10.201921:27
Tohle nahrazuje D5xxx, ne D3xxx. D3xxx bude nejspíše nahrazovat nějaká Z30.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(4)  nízká(0)
No právě, že to rozmazání pozadí bude u této technologie kostrbaté vždy a pokud kostrbaté bude méně, tak to bude díky odhadování ­(vymýšlení si, což je vlastně to, co se děje dnes­). Čím dál máš fotoaparáty od sebe, tím větší máš zákryty, kam vidíš jen jedním fotoaparátem ­(a to kostrbaté pozadí, které se ti nelíbí­). Takže pořád nerozumím tomu, jak chceš řešit problém tím, že prosazuješ řešení, které je prvotní příčinou tohoto problému.

Potřeboval bys tři fotoaparáty v řadě, abys měl dostatek informací. Ke všemu bys pak měl obrazy alespoň ze dvou fotoaparátů. Tenké detaily jako vlasy jsou pak to, co se v obraze z jiné kamery hledá nechutně těžko ­(třeba už jen proto, že je za tím jiné pozadí, takže se těžko pozná, kde máš korespondující bod­). Jak to máš ze dvou různých bodů, budeš tam mít nějaké chyby v korespondenci bodů.

Jsem se něco naprogramoval programů, kde jsme brali obrazy ze dvou kamer a odhadovali vzdálenost, což se dalo udělat s dosti solidní přesností ­(chyba méně než 2 %­), ale to se dalo odhadovat pro plošky ­(které šlo rozpoznávat v obou obrazech s dostatečnou jistotou­), ale ne pro pixely.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Tak to tedy zkus líp vysvětlit, protože ani já jsem to vůbec nepochopil. Řekl jsi, že bys za lepší považoval nějaké řešení a pak navrhl v podstatě totéž řešení, které se používá dnes, a jehož problémy jsou způsobeny právě tím, co popisuješ ­(tedy to neřeší problém, když je to právě ono, co ho způsobuje­).
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Jde spíše o to, že se to stalo až v roce 2019 a ne už před 5 lety. To vypadalo, že se to už nikdy nestane, protože pádné důvody pro to byly už léta letoucí.

Pokud jde o Nikon, podporu CFexpress slíbil už dávno, nicméně zatím ticho po pěšině.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty | od: Milan Šurkala (5512)  5.10.201913:02
Tak o to lepší by to mohlo být, ne? Nebude ISO 100 + ND šumět více než ISO 25?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Úvaha | od: Milan Šurkala (5512)  1.10.201917:28
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Do TIFFu nebo do RAWu? Protože TIFF není RAW.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: Velikost | od: Milan Šurkala (5512)  25.9.201910:58
Díky moc, samozřejmě tam mají být milimetry. Opraveno.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: Trapný... | od: Milan Šurkala (5512)  17.9.201921:26
K focení se občas používají také zvuková tlačítka ­(zoomuje se pak jen na displeji­), ale nevím, jak moc to který Android má ­(na iPhonu mám díky tomu hned dvě HW tlačítka a jedno softwarové­).
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(1)
Re: Vývoj | od: Milan Šurkala (5512)  17.9.201920:25
Pokud jde o podporu nových fotoaparátů, tak rychlost přidávání podpory je úplně stejná jako u Adobe. Je to díky tomu, že využívají Adobe DNG Converter, takže seznam podporovaných těl najdeš na stránkách Adobe https:­/­/helpx.adobe.com­/camera­-raw­/using­/supported­-cameras.html
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Ano, pravda. Díky za upozornění, opraveno.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Smí se | od: Milan Šurkala (5512)  15.9.201910:04
Kde se co implikuje, že je Írán hrozný? Asi jsi četl jiný článek, než jsem napsal. Vždyť tam dokonce je napsáno ­"uvalovány regulace v nejrůznějších zemích světa, ať už těch vyspělých nebo rozvojových­", tedy, že nezjištění si regulací dané země je postihováno všude, nejen v Íránu. Otázkou tu může být to, proč až takový trest ­(u nás ti za to asi 10 let nedají­) a jak se to využije např. pro ono propuštění vězňů z jiných zemí.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Už obdržel. 100MPx verze Fujifilmu je už čtvrt roku v prodeji za 0,28 milionu Kč. https:­/­/www.digimanie.cz­/fujifilm­-gfx­-100­-novy­-stredoformat­-se­-102­-mpx­/7842
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: cena | od: Milan Šurkala (5512)  14.9.20199:35
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Dobrý den. Moc nerozumím tomu, jak Vás to může mást. Přijde mi logické ­(a docela zbytečné takovou logickou věc uvádět­), že spotřeba závisí na stylu použití, stejně jako je tomu třeba u aut. Kdo bude jezdit meziměsto, může jezdit za pět, kdo bude jezdit ve městě, může jezdit s tímtéž autem za 10. To mi přijde jako něco, co není třeba zdůrazňovat, protože je to tak nějak... jasné. Způsob, jakým se testovalo, zmíněn byl ­(včetně poměru fotek a videa­). Spotřeby takových přístrojů budou vždycky ve velmi širokém rozmezí, s tím se nedá nic dělat a vždycky půjde jen o nějaké orientační číslo.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Proč pletla? V čem plete? Fotoaparáty se při recenzích používají nějakým způsobem ­(ten je zmíněn­), ale jiní lidé mohou fotoaparáty používat jinak, což může vést k jiným výsledkům. To ale přeci není důvod přepracovávat recenzi nebo ji snad považovat za pletoucí ­(v recenzích se třeba hodně natáčí video, což výdrž také ovlivňuje­). Takový busy by mohl říct to samé, neboť jak ho znám, ten by s tím nafotil i 1000 fotek a těchto 332 fotek na 58% baterky by mohl považovat za hodně nízké číslo.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Toho bych se nebál. Pokud odhlédneme od Nikonu DL, tak Nikon obvykle ohlašuje vývoj chvilku před uvedením. Tipnul bych si, že někdy v listopadu 2019 to představí.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(3)  nízká(0)
Re: Jako jo.. | od: Milan Šurkala (5512)  2.9.201915:46
To zpoždění je dneska tak krátké, že mi to opravdu nepřijde jako nějaký problém ­(vždyť to mnohdy bývá sotva setina sekundy­). U akční fotografie je zpoždění hledáčku jen jedna z mnoha prodlev v celém kolotoči a zdaleka ne ta nejdelší. Sekání při špatné světle u EVF problém je, ale ani OVF není bez potíží. Tam je zas ve tmě vidět podstatně méně ­(EVF to dokáže velmi dobře prosvětlit, což je pak zdroj sekání­). Teď tu mám APS­-C CSC, které to ne vždy prosvětlí a pak je obraz i ve tmě překvapivě plynulý.

Co se týče nevolnosti a tak... to už záleží na konkrétních lidech. Ano, někteří s tím mohou mít problémy, ale moc jich asi nebude. Jenže víš, jak to je. Každý preferuje něco jiného a na každého stejná věc působí jinak. Máme tu čtenáře, kteří jsou úplně nemocní ze sledování filmů při 24 fps a jsou vděční za to, když má televize dopočítávání snímků pro plynulejší obraz a já to mám naopak. Já se zase nedokážu dívat na profi film s vyhlazováním a je mi špatně z té plynulosti. Když jsou plynulé zprávy, nemám problém, ale třeba u filmu mi ta plynulost vadí.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(2)
Re: APS-C ? | od: Milan Šurkala (5512)  24.8.20198:12
S tím prvním souhlasím, ale to druhé? Proč by seťák měl končit na 82,5 mm? To přeci není žádné pravidlo a dnes už ani žádný zvyk. Je rok 2019, nikoli 2015. Vždyť spousta seťáků u APS­-C dnes končí na kratších 75 mm ­(Sony, Fujifilm­), 72 mm ­(Canon­), 69 mm ­(Fujifilm­), neplatí to ani u Panasonicu a jeho M4­/3, kde je to 64 mm a 120 mm. Naopak, dneska je setový objektiv končící někde u 80­-85 mm už nepříliš obvyklý. Ne, že by se nevyráběly, mají je snad všechny značky, ale k fotoaparátům jsou přibalovány obvykle jiné objektivy.

Canon má sice 18­-55mm, ale obvykle dává 15­-45mm. Sony má 18­-55mm, no u fotoaparátů najdeš obvykle 16­-50mm. Fujifilm má 18­-55mm a některé sety ho i obsahují, většina má však 16­-50mm nebo 15­-45mm. Panasonic také sice vyrábí 14­-42mm, a to hned několik typů, ale dnes snad neexistuje set, který by ho obsahoval a typicky jde o 12­-32mm nebo 12­-60mm. Jen o Olympusu je použit 14­-42mm.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(3)  nízká(0)
Nejsem si jist, zda by to bylo nutně nějak výrazně opticky jednodušší než objektiv, který by umožnil zoomovat v celém rozsahu.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Cena | od: Milan Šurkala (5512)  13.8.20191:07
vypadlo mi tak CSC s FF čipem
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Cena | od: Milan Šurkala (5512)  11.8.201923:04
Tak když se podíváš, kolik třeba stojí GH5 s FF čipem nebo specializované videokamery, tak je to supercena. Stačí se podívat na Cinema EOS od Canonu. Tam 6K ani nedostaneš a s podobnými funkcemi budeš na šesticiferných částkách. Osobně bych při těchto specifikacích čekal minimálně dvakrát, ne­-li třikrát vyšší cenu.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(4)  nízká(0)
Re: proč | od: Milan Šurkala (5512)  10.8.20190:02
Čipy v mobilních telefonech mají opravdu poměrně slušný DR, ostatně nedávno tu byl na toto téma srovnávací test. Každopádně to platí o RAWu, nikoli o JPEGu, který je většinou dost divně zpracován. Pokud jde o Galaxy S7 versus ostatní, tak to také není úplně pravda, ty senzory jsou tam mnohdy totožné nebo velmi podobné. Není důvod, aby telefon s 13MPx čipem za 3000 Kč fotil hůře než telefon s 13MPx čipem za 20 tisíc, když mají velmi podobný HW. Tam je to spíše o těch vychytávkách okolo ­(a více senzorech­).
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(1)
Ono by nebylo špatné se někdy podívat, kolik lidí z cílové skupiny D3x00 ten hledáček vůbec používá.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(3)  nízká(1)
Jenže právě o ty funkce jde. Pokud pro tebe nejsou důležité, tak je tu pro tebe třebas RX100. Pokud je využiješ, máš možnost koupit si lepší stroj, který logicky bude stát více peněz. To, že nevyužiješ funkce, ještě neznamená, že je to nutně předražené.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(5)  nízká(2)
Za 10 tisíc je RX100 a tohle je svými funkcemi naprosto někde jinde. Osobně bych o nějaké té RX100 VI nebo VII uvažoval a opravdu nemám povolání syn. Tohle může být ideální pro každého cestovatele, který nechce tahat velký fotoaparát, ale přitom chce mít fotky a zejména videa velmi vysoké kvality.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(6)  nízká(4)
Pořád je to mnohem lepší než běžný postup, když máš jeden pokus a patrně to netrefíš vůbec ­(nebo pokusů více s mnohem většími mezerami, které jsou delší než celá tato série­).
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(2)
Re: | od: Milan Šurkala (5512)  24.7.201919:46
Ale vždyť ty je spojuješ i v tom druhém případě. Jmenuje se to Bayerova interpolace a ano, ta přeci spojuje různě rozmístěné pixely po snímači. Co dělá v Bayerovi třeba pro červený pixel, pro který potřebuješ zelený kanál? Podívá se do okolí a zprůměruje čtyři zelené pixely v jeho okolí. Takže na plošce, kde máš v Quad Bayerovi čtyři zelené subpixely, má Bayer dva zelené subpixely a červený a zelený pixel. Jenže tento červený pixel získal svůj zelený kanál ze 4 okolních subpixelů a také modrý má zelený kanál ze 4 okolních ­(v obou případech započítáš ty původní v dané plošce, ale také další dva z okolí­). Neříkám, že výsledky budou stejné, ale budou hodně podobné. Zatímco u Quad Bayera bereš zelenou ze 4 plošek, u Bayera ze 2 čistě zelených plošek se 75% zastoupením ­(tady je ten problém, který může způsobit vyšší šum­) a dalších čtyř plošek s 25% zastoupením ­(záleží na algoritmu­). Ale pokud bys měl nativně čip se čtvrtinovým rozlišením, měl by nižší šum, protože nemá ty ­"hráze­" mezi pixely.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: | od: Milan Šurkala (5512)  24.7.201917:20
Proč by to mělo mít low­-light, jako by to byly velké pixely? To by pak každý FF čip musel mít stejný low­-light výkon, protože přeci na každém FF čipu ­(ať už má Bayera nebo Quad Bayera­) je plocha zelených, červených a modrých pixelů totožná. Proč by sloučení čtyř červených pixelů u sebe ­(v ploše 4×4 pixely­) mělo dávat lepší low­-light výkon než sloučení stejně velkých čtyř červených pixelů ze stejně velké plochy ­(4×4 pixely­), které jsou jen dále od sebe? Nevidím důvod, aby se low­-light nějak zásadně lišil od klasického 61MPx čipu s Bayerem, když bude ukládat 15MPx fotky.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: ale no tak | od: Milan Šurkala (5512)  23.7.201912:29
Nechte už toho
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(3)  nízká(0)
Pořád se na to díváš optikou někoho, kdo focení rozumí. Zkus si představit oblast, které vůbec nerozumíš a kupuješ tam nějaký produkt. Já nevím, kuchyňského robota třeba nebo něco, co prostě používáš, ale nerozumíš tomu. Taky nebudeš přesně vědět, co jaký parametr ovlivňuje a budeš mít jen mlhavou představu.

Většinový zákazník vůbec neví, co chce, a jde po číslech nebo se chytne nějaké představy a pak vybírá. Tak to prostě je. Já mám každou chvíli dotazy, zda si má někdo koupit takový ultrazoom nebo DSLR se setovým objektivem. Vysvětli mi, jak by si někdo, kdo tomu rozumí, vybíral mezi dvěma koncepcemi, které mají většinu vlastností přesně opačně? Většinový zákazník si vybere jeden parametr nebo vlastnost, a i když mu řekneš, že pro jeho potřeby je lepší jiný produkt, tak se přesto bude své představy držet jako klíště.

Ty důvody existují, ale většinový zákazník je nemá definované. To je prostě ­"lepší fotky­". Ale když se ho zeptáš v čem lepší, tak ti neopdpoví. Prostě lepší. Přitom smartphone ti ve většině podmínek natočí ­"lepší­" video než většina základních DSLR. Jen za poslední dva týdny jsem tu měl několik dotazů na radu a vždy to dopadlo stejně. Ani po mojí analýze se dotyčný mou radou neřídil a koupil si to, co si od začátku myslel, že je lepší, ačkoli nevěděl, co to to ­"lepší­" vlastně je.

Panasonic má 12MPx FZ300 ­(dokonce s F2,8 objektivem­) a nevšiml jsem si, že by měl 100% trhu s ultrazoomy své kategorie. Takle to prostě u většinových zákazníků nefunguje.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Re: Rozlišení | od: Milan Šurkala (5512)  18.7.201911:08
Sony je známo velkým rozptylem kvality u optiky ­(alespoň dle mých zkušeností­). Nicméně problémem tohoto objektivu je především to, že se s ním velmi komplikovaně ostří a má neuvěřitelně pokroucenou ­"rovinu­" ostrosti. Pokud zaostříš na určitou vzdálenost ­(třeba 10 metrů­), tak bude ostrý jen prostředek ve vzdálenosti 10 metrů, ale ne rohy v téže vzdálenosti ­(ty jsou zaostřeny na podstatně kratší vzdálenost­). Když ale zaostříš blíže ­(třeba na 5 metrů­), tak budou rohy slušnější a střed se ještě vejde do hyperfokální vzdálenosti a bude OK. Ten objektiv vyžaduje ostření na rohy, aby byly ostré ­(ostřilo se tam, kde rohy budou mít dobrou ostrost­) a s nimi bude docela ostrý i prostředek. Takže on možná umí podat dobrý výkon, je ale extrémně nekomfortní ho k tomu výkonu přemlouvat, protože vyžaduje ostřit na jiná místa, než ta, která chci mít primárně ostrá.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Re: Rozlišení | od: Milan Šurkala (5512)  18.7.20199:40
No zrovna FE 28­-70mm je dosti neostrý objektiv. Je pravda, že uprostřed je sice ostrý jak blázen, ale potíž je v tom, že jen uprostřed.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Protože předpokládá, že telefon fotí hůře než kompakt, tak mu přijde logické, že je to právě tím nižším rozlišením. Nemůžeš se na to dívat svou optikou. Ty rozumíš tomu, co to je rozlišení a jak se přesně to projevuje v závislosti na velikosti senzoru. Pro mnoho jiných lidí je to jen jakési číslo, které asi bude lepší, když bude vyšší.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Re: dobrá práce | od: Milan Šurkala (5512)  12.7.201918:14
No, právě mi přijde, že ses na ta fakta nepodíval. Když se mrknu na LX15 nebo RX100 IV, které mají F1,4­-2,8 nebo F1,8­-2,8 jako Canon, tak ty sice váží menších 310 a 298 gramů, ale mají skoro poloviční zoom. Takže to, že Canon zvýšil zoom o 70 % a přitom mu narostla hmotnost jen o nějakých 30­-40 gramů, mi přijde, že se setsakramentsky snažil, aby to bylo malé a lehké. To jsou fakta.

Tvých vysněných cca 200 gramů ­(konkrétně 206 gramů­) má G9 X Mark II. To by ti nestačilo? Jenže nedostaneš 24­-120mm F1,8­-2,8, ale 24­-84mm F2,0­-4,9. Trochu rozdíl... přijde mi.

Velikost a kapacita pochopitelně zajímá každého ve všech segmentech, ale to, jak moc, to už je jiné. A u fotoaparátů jsou tlaky na nejnižší hustotu docela malé. Když se ti baterka vybije, tak si vezmeš náhradní. U elektromobilu půltunovou baterku z kapsy nevytáhneš a nevyměníš. Tam jsou tlaky na co nejvyšší hustotu baterií a co nejnižší hmotnost enormní. To se s fotoaparáty naprosto nemůže rovnat. Tam to není tak kriticky důležité. Takže pokud se někde začnou objevovat přelomové baterky, tak to bude u věcí, jako jsou třeba auta.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: dobrá práce | od: Milan Šurkala (5512)  11.7.201923:29
Já nevím, proč máš pořád takový pocit, že tohle Canon neudělal. Fakt si myslíš, že se ta skla nesnažili udělat co nejmenší a nejlehčí? Vždyť tam máš UA a UD členy, to snad není snaha o optimalizaci objektivu? Podívej se na RAWy z kompaktů od Canonu. Naprosto šílené zkreslení. Místo toho, aby to korigoval hardwarově a vytvářel obrovský objektiv ­(tak, jak se dnes děje u DSLR a CSC, které jsou násobně těžší a mnohem větší než stejné objektivy v minulosti­), tak už v několika generacích dělá malé objektivy s brutálním zkreslením a koriguje to raději softwarově. Já opravdu nevím, co bys tam chtěl ještě zmenšovat a kde chodíš na ty teorie, že se o to Canon nesnaží. Já tam naopak vidím snahy velmi výrazné. Možná až moc.

Co se týče baterií, to jsme tady taky řešili. Od konceptu nové baterie do jejího uvedení na trh to obvykle trvá asi 15­-20 let. Kdyby něco takového, co popisuješ, bylo komerčně k dispozici, už by to dávno svištělo v elektromobilech, smartphonech a jiných zařízeních, kde je výdrž baterie mnohem sledovanějším ukazatelem než ve fotoaparátech. Tam nějaká velikost a kapacita nikoho až tak moc nezajímá. Fotoaparáty budou jedny z posledních zařízení, které budou přecházet na nové typy baterií, rozhodně ne první.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: S1 | od: Milan Šurkala (5512)  11.7.201922:59
Lumix S1 ještě není v redakci, teď tu mám jiný FF CSC.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Naprosto souhlasím s tím, že nemá smísl nabídku příliš tříštit. Na druhou stranu si myslím, že zákazník by měl mít současně rozumně široký výběr a pokud třeba EVF nechce, tak proč mu ho nutit a nechat ho za to platit? Vzhledem k tomu, jak moc jsou technologie v těchto fotoaparátech unifikované, tak mi nepřijde, že by výhody, které jsi popisoval, byly nějak zásadní ­(neříkám, že nebudou, ale budou marginální­).

Vždyť všechny ty technologie, které má G7XIII, už byly vyvinuty a použity jinde, takže oddělení vývoje se nijak zvlášť nepředřelo, nevymýšlelo nic nového ­(čip má od Sony, použilo ho i v G5XIII a spárovalo jej s tímtéž novým procesorem, ten objektiv vyrábí už snad 5 let­). Jen to, co už použilo a vyvinulo pro jiný fotoaparát ­(G5XII, G7X, G7XII­), poskládalo trochu jinak. Jo, kdyby G7XII měla vlastní jiný senzor a úplně nový objektiv se 4,2× zoomem, to by byla jiná.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
No počkat, a proč velmi podobně tvarovaný G7XIII ten mikrofon má?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: dobrá práce | od: Milan Šurkala (5512)  10.7.201913:52
Já moc nerozumím tomu, co je na tom divného. Uživatel má na výběr mezi dvěma trochu jinými modely a je na každém, co je pro něj důležité. Každý má své pro a proti. Dělal z toho jeden model by nebylo ideální. Máme tu rozdíl v EVF, hmotnosti, velikosti, zoomu, makru... A na základě toho se člověk může rozhodnout, která kritéria jsou pro něj důležitá. Jediné, co mi u těch modelů přijde divné, je to, proč G5XII nemá jack.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Re: LX | od: Milan Šurkala (5512)  9.7.20199:07
Ale vždyť to je nesmysl. Netýká se tohle snad naprosto všech technologických výrobků, které kdy existovaly, které existují a které existovat budou? Všechno prochází vývojem a ať koupíš cokoli, dříve nebo později to bude nahrazeno novou technologií. S takovou logikou by sis přeci nikdy nekoupil nic. By sis přeci dnes nemohl dnes koupit auto, protože co kdybychom tu třeba za 50 let měli indukční silnice s nabíjením elektrického auta za provozu, tedy s neomezeným dojezdem, plně autonomním řízením...

Vždyť přeci v každém dnešním fotoaparátu máš technologii, která bude za pár let zastaralá, a není to jen případ Panasonic, ale i Canonu, Nikonu, Sony, Olympusu,... všech. To, že víš, co se chystá, ti dává možnost přemýšlet nad tím, zda upgrade nepozdržet, ale když ho pozdržíš, tak opět v té době bude už ve vývoji něco nového. Budeš zase čekat? Snad máš dost zkušeností na to, abys věděl, že vývoj prostě trvá. Myslet si, že když technologii vývoje organického snímače oznámili v roce 2013, tak to v roce 2015 bude na trhu, je prostě naivní.

Nedávno jsme to měli na SHW u akumulátorů. Všichni jsou vždycky na větvi z toho, že se oznámí revoluční baterka a pak pár měsíců ticho po pěšině. Ale ten vývoj prostě trvá roky, opravdu mnoho a mnoho let. Stačí se podívat, jak to bylo v minulosti. Technologie baterek mají od oznámení konceptu do reálné výroby obvykle prodlevu 15­-20 let!!! Opravdu, téměř dvě dekády od oznámení do komerčního prodeje. Rekordmanem byla asi baterka, jejíž koncepce se na trh dostala za pouhopouhých 8 let. Vývoj prostě trvá. Tak to bylo, tak to je a tak to i bude.

Osobně bych se hodně divil, kdyby se organický snímač objevil ve fotoaparátu Panasonic dříve než za nějaké 3 roky, spíše tak za 4­-5 let ­(pokud se to vůbec osvědčí a pokud to vůbec budou chtít dát do fotoaparátu­). Teď to jde na trh ve speciální testovací kameře, bude se to dále ladit dle nasbíraných zkušeností, dříve než koncem 2020 z toho nějaké pořádné poznatky nebudou, spíše později ­(naprosto revoluční nevyzkoušenou technologii jen tak do stěžejního produktu hned nedají­). Pokud bude vše OK a nebudou zaznamenány nějaké dramatické problémy, které by vyžadovaly další přepracování konceptu, možná někdy v roce 2021 se může zahájit vývoj čipu pro fotoaparát a možná v roce 2022 bychom to mohli dostat v GH7. A to je dle mého názoru best case scenario, že se neobjeví koncepční problémy s čipem. Pochopitelně se mohu mýlit, ale moc nerozumím tomu, jak jsi mohl ten čip čekat v reálném produktu už před lety. To by byl vývojářský zázrak.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: LX | od: Milan Šurkala (5512)  8.7.20198:32
Proč netaktické? Vždyť všichni zmiňují, kam se ubírá vývoj, jaké technologie se připravují a tak. Dělá se to u senzorů, procesorů, baterií, všeho. Jestli si ale někdo myslí, že když společnost ohlásí nějaký objev a bude to za pár měsíců na trhu, tak je to jeho chyba a ne chyba společnosti. Já myslím, že jsme všichni už dost velcí na to, abychom věděli, že vývoj trvá od zveřejnění konceptu ještě mnoho a mnoho let. Netaktické je zveřejňovat ty roky uvedení a pak je nesplňovat, jak to dělá třeba Musk.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Nevím, co je na tom tak záhadného. Pokud 5V powerbanka dokáže nabíjet 3,6V baterku, proč by nemohla nabíjet 7,2V baterku?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: LX | od: Milan Šurkala (5512)  7.7.201919:11
Tak vývoj kompletně nové technologie není záležitost na týden, to prostě trvá roky a ještě to nějaký rok potrvá, než se to odladí. Ten organický snímač už používá kamera představená před více než půl rokem, ale pořád je to spíše testovací provoz, komerčně se bude nabízet za několik týdnů. Ve fotoaparátu ten organický snímač nečekej dříve než tak v roce 2022.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(3)  nízká(0)
Re: Low end | od: Milan Šurkala (5512)  3.7.201913:58
O tom by se dalo polemizovat. Osobně bych D5600 do střední třídy neřadil, spíše k vyššímu low­-endu ­(resp. nějaká nižší střední, ale čistá střední ne­).
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(6)  nízká(1)
Re: Bokeh je | od: Milan Šurkala (5512)  30.6.201919:21
Ale tohle je výrazně jiná scéna, kde tam máš tenké větve proti světlejšímu pozadí v mírném rozmazání? Když už, tak třeba něco takového:

https:­/­/dustinabbott.net­/wp­-content­/uploads­/2014­/12­/Bokeh­-Everywhere.jpg
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Bokeh je | od: Milan Šurkala (5512)  27.6.201914:24
Sigmu 50­/1,4 Art jsem netestoval, takže nemohu sloužit. Bral jsem jen to, co jsem měl v ruce. A 50­/1,2 je za 36, Sony 55­/1,8 pak za 22 a jde o nový objektiv. A ostatně ty větve nepůsobí extra jemně ani na té fotce, cos poslal, a to jsou v menší hloubce ostrosti než na diskutovaném snímku.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(1)
Re: Bokeh je | od: Milan Šurkala (5512)  27.6.201911:54
Není to ale spíše scénou jako takovou než objektivem? U jiných snímků se ukazuje, že bokeh umí být dosti jemný a u těchto scén to podobně ­(a mnohdy i hůře­) vykreslují i jiné objektivy. Tento Panasonic bych sice v jemnosti bokehu k úplně špičce neřadil, viděl bych ho ale v nadprůměru. Když se podívám např. na DSLR objektivy Canonu v podobných situacích ­(tenké větve se zhruba podobným způsobem rozmazání­):

50mm F1.2
https:­/­/www.digimanie.cz­/recenze­-srovnavaci­-test­-pevnych­-50mm­-objektivu­/3734­/galerie­/1_gallery3big2.jpg
https:­/­/www.digimanie.cz­/recenze­-srovnavaci­-test­-pevnych­-50mm­-objektivu­/3734­/galerie­/1_gallery3big2.jpg

50mm F1.4
https:­/­/www.digimanie.cz­/recenze­-srovnavaci­-test­-pevnych­-50mm­-objektivu­/3734­/galerie­/1_gallery4big2­-2.jpg
https:­/­/www.digimanie.cz­/recenze­-srovnavaci­-test­-pevnych­-50mm­-objektivu­/3734­/galerie­/1_gallery5big2­-2.jpg
https:­/­/www.digimanie.cz­/recenze­-srovnavaci­-test­-pevnych­-50mm­-objektivu­/3734­/galerie­/2_gallery4big2­-2.jpg
https:­/­/www.digimanie.cz­/recenze­-srovnavaci­-test­-pevnych­-50mm­-objektivu­/3734­/galerie­/2_gallery10big2­-2.jpg

Sony FE 55mm F1.8
https:­/­/www.digimanie.cz­/recenze­-sony­-carl­-zeiss­-sonnar­-t­-fe­-55mm­-f18­-za­-sel55f18z­/6408­/galerie­/sony­-carl­-zeiss­-fe­-55mm­-f18­-gallery­-4­-big.jpg
https:­/­/www.digimanie.cz­/recenze­-sony­-carl­-zeiss­-sonnar­-t­-fe­-55mm­-f18­-za­-sel55f18z­/6408­/galerie­/sony­-carl­-zeiss­-fe­-55mm­-f18­-gallery­-9­-big.jpg

Tyhle tenké větve vypadají obvykle blbě všude.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: cena | od: Milan Šurkala (5512)  26.6.201922:13
Nezapomněl jsi na DPH? 2300 USD = 51 500 Kč + 21% DPH a jsme na 62 200 Kč.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: link | od: Milan Šurkala (5512)  26.6.201914:05
Mně funguje. Někdy se sice objeví 403 Forbidden, ale po druhém pokusu už to naběhne korektně.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Středoformáty mohou být fotoaparáty, kde je jejich tělo ­(tak, jak jej známe jinde­) rozděleno na dvě i více částí, které lze spolu kombinovat. První je samotné tělo se spouští ­(v minulosti se zrcátkem­), druhá se pak připojuje vzad a jde o záznamovou část. Tam je snímač a displej ­(v minulosti film­). Fotograf tak má vlastně tělo fotoaparátu ­(to lze doplnit o gripy, hledáčky,...­), ke kterému si může koupit novou stěnu, tedy měnit senzor.

Velmi dobře jde celé uspořádání vidět na tomto obrázku https:­/­/keyassets.timeincuk.net­/inspirewp­/live­/wp­-content­/uploads­/sites­/12­/2010­/07­/Hasselblad_H4D_40.jpg
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(3)  nízká(0)
Nebyl bych si tím tak úplně jist. Souhlasím s tím, že při stejném rozlišení u středoformátu začne difrakce později, na druhou stranu u středoformátu je často nutné kvůli menší hloubce ostrosti ­(při stejné cloně­) clonit více než u FF, takže ta difrakce je tam tak či tak. Když budeš fotit krajinky, tak u APS­-C budeš clonit aspoň tak na F8, zatímco u FF spíše na F11 a u středoformátu na F16.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Ale vždyť Adobe má přeci 65% slevy Creative Cloud pro studenty a učitele.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
V podstatě souhlasím se všemi, jen je skutečností, že se nevyužívají plně v praxi.

A­) Ano, 100MPx FF ještě nikdo nemá, jen se nějakou dobu spekuluje na Sony, že uvede ca 70­-80MPx. Zatím neexistuje. Canon má sice 120MPx APS­-H, který už i prodává, ale ani tady si nepamatuju, zda to bylo použito v nějakém reálném produktu ­(v běžném fotoaparátu určitě ne­).

B­) To ano, ale rozdíly nejsou až tak velké. Sice je to zhruba o půlku větší plocha pixelu ­(o téměř 70% větší plocha čipu­), ale např. když se podíváme např. na DxOMark ­(který je nicméně třeba brát trochu s rezervou­), tak tam je v hodnoceních výrazně větší rozdíl mezi APS­-C a FF než mezi FF a středoformátem. Přijde mi, jak by se výrobci ve FF snažili opravdu přinést co nejlepší technologie, zatímco ve středoformátu používají nějaký technologický ­"standard­" a jen natáhnou pixely.

C­) Spíše teoretická výhoda. Zatímco u FF jsou F1,4 objektivy běžné ­(a ani F1,2 není až úplnou výjimkou­), např. Fujifilm má nejsvětelnější jediný F2 ­(ekvivalent F1,6­), Pentax jen F2,8 ­(ekvivalent asi F2,2­) a ostatní jsou na tom podobně. Alternativní výrobci se navíc v dnešní době s návrhem a výrobou středoformátových objektivů obvykle moc nepřetrhnou.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: Vyplatí se? | od: Milan Šurkala (5512)  16.6.201916:02
Proč by objektiv nemohl být delší než jeho ohnisková vzdálenost? Jasně, že se to týká především retrofokálních objektivů ­(těch širokoúhlých­), ale zdaleka se to nemusí týkat jen těch. Jen pár příkladů z poslední doby u objektivů, které svou ohniskovou vzdáleností v násobcích přesahují ­"komoru­".

Canon RF 85mm F1.2 ­- 117,3 mm
Zeiss Otus 100mm F1.4 ­- 129 mm
Samyang MF 85mm F1.4 Z ­- 102,7 mm
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: HDR fotka | od: Milan Šurkala (5512)  11.6.20197:53
Ano i ne. Dnešní schopnosti fotoaparátů jsou totiž hodně daleko, takže fotoaparáty provádí perspektivní korekci jednotlivých fotek ­(tzn. jiné nasměrování fotoaparátu se koriguje, takže sedí střed i rohy, přestože se foťákem hýbe­). Také hloupě neskládají korigované expozice na sebe, ale pracují s jednou a k ní přidávají tonalitu těch dalších, aby tam nebyly ani pohybové artefakty ­(pracuje je se především s jasem dané oblasti a ne už tak detaily, tam se snaží rozpoznat, zda došlo či nedošlo k pohybu­). Stabilizace tak rozhodně pomůže v tom, že jednotlivé snímky pro složení jsou ostřejší a jsou i perspektivně podobnější, ale zásadní část už dnes leží na těch korekčních a skládacích algoritmech.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: HDR fotka | od: Milan Šurkala (5512)  10.6.201913:43
Asi tak nějak. Pokud jde o skládání těch např. tří expozic, stabilizace nehraje až tak velkou roli, to se všechno na sebe napasuje už elektronicky pomocí výpočtů. Pochopitelně pokud se během těch tří expozic člověk hodně pohne a bude tam mít velké změny v úhlech pohledu, nemusí to software zvládat.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Velký by byl zhruba stejně, ale tím, zda i citelně levnější, bych si zas tak jist nebyl. Když se dívám na ceny nových FF CSC objektivů, tak bych až tak optimistický nebyl.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Je zajímavé, že spousta profíků si koupila GH5 a tam to DFD funguje hůře než u S1­/S1R.

Analogie s BMW a stahovací střechou je mimo. DFD snad nefunguje a vůbec neostří? Možná neostří v některých situacích tak dobře jako fázový systém, ale ve většině případů funguje správně a bez problémů. Samozřejmě, pokud si to nastavíš nevhodně pro dané podmínky, tak to dokážeš rozladit tak, že ta videa mohou letět ihned do koše, sám jsem jich takto blbě ze začátku natočil hned několik. Ale blbě si můžeš nastavit i fázový AF a bude blbnout velmi podobně. Takže pokud už chceš analogii se stahovací střechou, tak správněji by to bylo tak, že Panasonic je na tom asi hůř, protože jeho střecha se stáhne za 15 sekund, zatímco konkurenčnímu řešení za 13.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Tak ona širokoúhlá fotka s máznutým pozadím má hodně co do sebe. Nebo možnost fotit noční fotky z ruky díky výborné stabilizaci a dobré světelnosti při citlivostech, které používáš běžně ve dne, to je taky fajn.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(3)  nízká(0)