Není nad to, mít zablokované reklamy. Pak ti něco podobného nehrozí.

To platí obecně o všech foťácích. Tovární nastavení je uděláno tak, aby ,,to­" nedělalo moc velké soubory, které se dají snadno a ve všem otevřít a hlavně se fotky daly přes internet snadno sdílet. A většině ,,fotografů­" to tak vyhovuje. Pak nastává velké divení, když se zjistí, že fotky z MFT foťáku, nastaveného na maximální kvalitu, ­( vnučka je tiskne na folii o rozměru 2x1 m a polepuje s tím nábytek a podložky, které pak orámuje, čímž vznikne obraz­), vypadají lépe, než fotky z továrně nastaveného FF.

Bylo by možná zajímavé, zjistit, kolik % z celkové množiny fotek, pořízených na celém světě, pochází z fotomobilů a kolik z klasických fotoaparátů. ­(Co myslíte, kolika procenty bude zastoupena klasika a jak se bude tento stav časem měnit?)

Puppy:
Vývoj v oblasti fotoaparátů silně, pokud jde o rychlost, pokulhává za fotomobily. Ono už toho k vylepšování moc nezbývá, aspoň pokud jde o HW. O zlepšování užitných vlastností a výdrže žádný výrobce nestojí; pokud hodí na trh špičkový stroj, který zaručeně vydrží i hrubé zacházení a bude perfektně fungovat ještě po deseti letech, podřezává si sám pod sebou větev. Výrobci fotomobilů to mají jednodušší; vestavěná nevyměnitelná baterie po cca 3 letech odejde a oprava vyjde dráž, než nová placka. Takže se zajde k opovi, prodlouží se smlouva na poskytování služeb a nový fotomobil dostanete jako bonus.

A co Voigtlander Nokton 0,95? Je sice manuální, ale světelnost evidentně slušná. A pokud jde o tělo: Když se objeví něco nového, je leší nějaký ten týden počkat a jít doMrk II, nebo vyšší.

A pak že MFT je ,,mrtvý­" formát! Docela by mne zajímala srovnávací recenze s OM 1, nebo zkouška, jak fungují na Na Lumixu objektivy M­-Zuiko a naopak.

Reklama je složenina ze dvou slov. Re­-opakování a klama­- klamati, takže český ekvivalent tohoto slova je opakované klamání důvěřivých ovcí. Ale, řečeno slovy jistého,, cekretáře­" Pantaleona Vocilky: Dokud je hloupost na světě, tak se chytrý hlava neztratí. ­(Strakonický dudák­).

Zásadně odmítám používat cokoli, co je za předplatné! ­(Za sezení na židli také neplatím poplatek pokaždé, když si na ni sednu­). A díky tomu, že jsem si v počítadle ,,zmrazil­" W7, mohu jet nadále bez problémů s jednorázovým SW. ­(Adobe Audition, Adobe Photoshop 6 CS, Vue scan,, Eagle 6 professional a další.­) A protože mi vše dokonale funguje, nevidím k nějakému upgradu jediný rozumný důvod. Internet jsem pořešil tak, že Windowsům jsem úpravou instalačního DVD veškerý přístup na net znemožnil, ­(odstranil jsem z nich jak internetový prohlížeč a mailového klienta, tak ovladače veškerého komunikačního HW­) aktivaci řeším zásahem do System 32 a na komunikaci s vnějším světem mám Ubuntu s Firefoxem nastaveným na přísnou ochranu soukromí a nekompromisním blokátorem reklam, ­(Ad Guard­), kterž funguje naprosto dokonale..
Výsledkem je klídek a pohoda, W7 jsou dokonale stabilní, ­(10 let bez nutnosti do nich jakkoli zasahovat­) a vše, co ve Windows potřebuji, spolehlivě jede. A nenažranci se svými vyděračskými obchodními modely mi mohou být dokonale ukradení.

Tam, kde jde o autentickou fotografii... A koho bude zajímat, zda je nějaká konkrétní fotka autentická, či ne, zejména, když nebude šance to rozpoznat??? 99% konzumentů zajímá výsledek, ne postup, jakým byl dosažen.

PA 10:
Letos v březnu jsem oslavil pětasedmdesátiny. Takže jsem zažil chemickou fotografii se vším všudy, včetně vlastnoruční výroby barevných fotografií a vlastnoručního vyvolávání, od r. 1974 Jsem fotil Prakticou LLC, ­(Dnes občas nasadím FF objektiv Pentacon electric 1,8­/50 přes prostou redukci na tělo Olympus OM D­-E­-M1­) a pamatuji časy, kdy se běžně fotilo Smenami a Flexaretami a hustota fotoaparátů na jednotku obyvatel byla mnohem nižší, než dnes. Takže vím, o čem mluvím. Když porovnám chemickou fotografii s digitální, je rozdíl obrovský: Nejen, že zpracování se obejde bez jedovatých chemikálií, ­(říká ti něco metolová nemoc?­) a temné komory, ale tisk z kvalitní inkoustové tiskárny na fotolesklý papír je mnohem kvalitnější a trvanlivější, než jakákoli ,,chemická­" fotka a vytisknout perfektní obrázek, když máš dostatečně kvalitní HW a SW trvá max. jednotky minut. O tom, že z MFT snímače dokážu přes Poster program bez problémů vytisknout A trojkovou tiskárnou perfektní fotku o rozměru A1, ­(z oskenovaného kinofilmu s odřenýma ušima max. A3­) není nutno diskutovat, to je prostě neokecatelný fakt, stejně, jako vše ostatní, co jsem ve svém příspěvku uvedl, ostatně konec DSLR jsem předpovídal už v době, kdy tomu nechtěl věřit vůbec nikdo a na moje slova došlo.
Choakinek:
Jsem rád, že ti to, na rozdíl, od mnoha technických negramotů, došlo. Protože fotografování bývá sice občas umělecká záležitost, ale vždy a za všech okolností plně závislá na technických prostředcích. Takže ty časy, kdy k produkci fotografického umění byl nutný talent a drahá technika, už jsou pryč. Co dřív dokázalo zvládnout jen pár jednotlivců dnes zvládne s využitím umělé inteligence i pasáček vepřů. A přesně o tom to je!
A pro minusující zoufalce:
Elektrická tramvaj převálcovala koňku, žárovky převálcovaly petrolejky. Japonci mají robota­-klavíristu, s dvaceti prsty, který čte noty a zahraje věci, na které se člověk se svými deseti prsty nikdy nezmůže. A časem pro něj umělá inteligence bude skládat i hudbu. A vy můžete jen minusovat a pak se divit.

Fotomobily udělaly fotografy z 99% populace. Takže to dopadne tak, že jejich vývoj bude pokračovat, protože jistota odbytu, při životnosti kolem tří let a relativně dostupné ceny, ­(součástí mnohých tarifů je i nabídka ,,telefon za korunu­", kdy cenu nového telefonu zaplatí klient paušálem a po třech až čtyřech letech dostane nový, lepší­) je bezesporu lákavá, zejména když kvalita výstupů je pro většinu uživatelů plně vyhovující. Takže pokud budou chtít agentury, nebo média dostávat od široké veřejnosti aktuální zprávy, což se už dnes běžně děje, budou muset fotky, upravené umělou inteligencí akceptovat, nebo riskovat komerční neúspěch. Takže, jako obvykle, zvítězí byznys nad ideologií. A pokud jde o klasické foťáky; postupně vymizí a bude je používat jen velmi úzká skupina ,,ultraspecialistů­". Je otázka, až jim klasické vybavení dosluží, kde a za kolik seženou nové, nebo kdo a za kolik jim to opraví.

Pokrok nezastavíte. Můžete ho sice přibrzdit, ale jen na chvíli a potom se hráz stejně protrhne. A následné škody budou značné. Ještě před krátkým časem někteří mentální retardové tvrdili, že technologie DSLR je nejlepší, nenahraditelná a bude žít věčně. A dnes? Po DSLR už, s výjimkou Pentaxu, ani pes neštěkne.

Já bych to viděl tak, že se zjednodušil ovládací mechanismus i obslužný SW, protože ta clona nemusí být ani rychlá, ani časově přesná, stačí, když se po zapnutí foťáku otevře a po vypnutí zavře. Takže mechanické zařízení zůstalo, ale je jednodušší, spotřebuje méně energie a obejde se bez obslužného SW. ­(mimochodem toto měl už Oly M1­).

Lepší snímač + objektiv = méně práce pro opravný SW,=úspora času a energie. Takže se zvětší výdrž baterie, což je pro víceúčelové zařízení, jakým fotomobil je, důležité a proč by nemohl fotomobil dělat stejně kvalitní fotky, jako ,,velký­" FF foťák? Jaký máš důvod pro to, aby fotomobily byly v jiné kvalitativní úrovni, pokud jde o kvalitu výstupu, než klasika? Že pak klasika zmizí z trhu? Ano, časem zmizí, stejně, jako skončily Smeny, Fexarety, Praktisixy a další a jako dokonávají DSLR. Není to tak dávno, co jsme doma svítili petrolejkami a výrobci se snažili, dostat z nich více světla mnohdy krkolomnými kousky. Pak přišly žárovky, po nich zářivky a dnes svítíme LEDkami. Tomu se říká technický pokrok a pokud na fotomobily významná tržní síla slyší, není co řešit. A je naprosto logické tuto technologii vylepšovat tak dlouho, až bude plně schopná, ­(a při rychlosti vývoje to nebude zas až tak dlouho trvat­), nahradit klasickou fototechniku. A na to, že se to několika zapšklým staromilcům nelíbí nikdo ohledy brát nebude. Prostě se smiř s tím, že brzy už klasický foťák nebude chtít vůbec nikdo.

Ale má. Zapomínáš na to, že tu máme umělou inteligenci a vyspělý postprocesing. Takže to, co, podle tebe, nezvládne samotná kombinace objektiv­/snímač, snadno dohoní a leckdy už i předhoní výsledek po dodatečném zpracování, které probíhá automaticky a velmi rychle. A to je přesně to, co 90 ­- 95% fotografujících chce! Cvaknout, na displeji zjistit, že obrázek se povedl, ­(před nástupem digitální techniky jsi zjistil, že obrázek se nepovedl až v temné komoře­), spojit se přes Whats App s někým na druhé straně planety a obrázek, nebo dnes už většinou video, poslat, trochu si pokecat, vyměnit část videoarchivu, ­(hele, to, co jsi mi poslal je fajn a takhle teď vypadá moře, nebo les u nás, či: Ta parní mašinka hezky bafá, my tu máme podobnou, podívej, jak bafá ta naše...­) To,co jsme znávali pod pojmeme fotografie už dnes jen živoří, každodenní život je o něčem úplně jiném. Mám obě vnučky v Austrálii a když si s nimi chci popovídat, tak jedině fotomobil. Ony vidí mne, já je a vzdálenost přes půl planety rázem nehraje roli. Prohlížení alb s časem žloutnoucími, nebo barvy ztrácejícími papírovými fotkami už je definitivně minulostí.

Důvod je jednoduchý: Čím užší sortiment, tím menší výrobní náklady a v budoucnu nejspíš zůstanou jen dva formáty pro úzký zbytek uživatelů klasických fotopřístrojů a sice MFT pro kamery a přístroje pro drony a FF pro ten zbytek. Ti ostatní se naučí používat vyspělý postprocesingový SW, plus umělou inteligenci a budou fotit plackami.

Puppy:
Nedávno jsem jel se synem na velký nákup do Německa a Polska. ­(Jsem chudý důchodce, takže luxus nakupovat v Česku šmejdy za nehorázné ceny si nemohu dovolit, pokud mám finančně vyjít.­) Probíhá to tak, že já jedu, jsa prakticky nechodící, na elektrické tříkolce a syn za mnou ukládá do košíku zboží, na které mu ukážu, pak zaplatím kartou u kasy, zboží naházíme do kufru, tříkolku složíme, přidáme k nákupu a jede se dál. V Bogatynii, když jsme vyjeli z obchodu, mne syn vyfotil ,,plackou­" na tříkolce vedle plného nákupního vozíku a fotky poslal vnučkám do Austrálie. Když jsme dojeli do Zawidowa, kde jsem natankoval plnou nádrž, ­(44l za 31,20 Kč­/litr + 20 l kanystr­), zazvonil synovi telefon,; vnučky se ozvaly přes Whats app. Hezky jsme si popovídali, a bylo mi řečeno, že mi to na té tříkolce moc sluší a že jsem elektrický Fittipaldi, to vše přes video. Nevím, jak kdo, ale pro mne to byl hezký zážitek, když si mohu, včetně obrazu, pokecat s někým, kdo je na druhé straně planety, čili kolem 40.000 km daleko. Syn mi pak ty fotky poslal na mail, prohnal jsem je Photoshopem a vytiskl, ve velmi dobré kvalitě na formát A3! Takže, až mi můj Oly doslouží, pokud ho ještě někdy vytáhnu, půjde do sběru, včetně skel a jeho místo zaujme ,,placka­" , kterou, když si najdete vhodného operátora a vhodný tarif, dostanete jako bonus na 4 roky a pak, pokud budete pokračovat, dostanete novou.

Choakinek:
99% uživatelů těch plácaček může být ta tvoje ,,ergonomie a další vlastnosti­" dokonale ukradené. A pro těch pár zoufalců, kteří se fotografováním snaží uživit, není APS­-C, nebo cokoli ještě menšího, zajímavé.

Jediné, co bylo nesmyslné bylo trapné ..udržování na přístrojích­" DSLR. A vzhledem k tomu, že skla pro větší formát jsou principielně použitelná na menších formátech, nevidím důvod, proč udržovat dvojí zasklení. ­(Objektiv z Prakticy LLC bez problémů funguje na Olympus OM 1 např.­) To, že se Canon rozhodl APS­-C těla zaříznout, je čistě ekonomická záležitost; nikdo nebude vyrábět něco, na čem by prodělával.

Hirogen:
Situace na trhu vypadá tak, že nastává masový přeliv od klasických foťáků k fotomobilům. Ano, fotomobil nemusí být pro pár fajnšmekrů to pravé ořechové, ale co je pár fajnšmekrů proti mase běžných uživatelů? A masa běžných uživatelů chce omalovánku, kterou může okamžitě a bez dodatečných úprav přeposlat a sdílet.

Máš dvě možnosti: Buď to používat tak dlouho, dokud to bude fungovat a pak to zahodit, protože už to nebudou chtít ani v bazaru, nebo zkusit upgrade s cashbackem, pokud se najde prodejce, který bude ochoten ti za tu výbavu slevit. A pokud chceš malý a skladný foťák, zkus Olyho M 10 mark IV. ­(skla půjdou přes redukci použít a tělo dostaneš za 18 litrů­). A MFT vydrží, v kamerách a dronech bude fungovat ještě dlouho. možná i déle, než ty.

což se poohlédnout po nějakém adaptéru?

Nic netrvá v světě věčně, jak říká v jedné své písničce pan Hašler. A výrobce chce prodávat, takže je zcela logické, že dělá vše pro to, aby zákazníky k upgradu donutil. Je otázka, při tom jak postupuje vývoj mobilních fototelefonů a umělé inteligence, zda bude mít už brzy vlastnictví ,,klasického­" fotoaparátu vůbec smysl.

...Zejména pro technicky negramotné jedince. Já to řeším tak, že HW upgraduji až teprve tehdy, kdy už absolutně nemám jinou možnost, takže 9 let starý mobil bez O. S. a minimálně, ­(ze stejného roku, kdy přišly na trh W7­) starý a s W7­/ Ubuntu 16.4 LS. stále perfektně fungující NB. Jediné, co jsem inovoval byl HDD, místo plotnového mám SSD. Photoshop 6 CS, Adobe Audition 2 ­(s doinstalovanou češtinou­), Eagle 4.16 r2 Professional, Skery dva, jeden A3 Mustek, druhý kinofilmový Minolta Scan dual, ­(oba jedou pod Vue scan­) a inkoustová tiskárna Epson Stylus Photo R 2000 plus alternativní papíry a inkousty ­- a jsem vysmátý. Na to, co dělám, mi to vše bohatě postačí a funguje to bez toho, že bych musel každý měsíc platit někomu nějaké výpalné.

/ Na to, že bude foťák levnější, klidně zapomeňte, naopak se vám to prodraží protože:
1­/ zjistíte, že z toho, co máte doma, nabíjet nepůjde a tudíž budete muset kabel a zdroj dokoupit.
2­/ Jak dlouho myslíte, že ty titěrné pidikonektory vydrží časté zasunování a vyndavání a dobíjecí proudy, nutné pro to, aby dobití baterie netrvalo týden? Čím jsou tyto konstrukční díly menší, tím jsou poruchovější a navíc, kvůli výrobní technologii a rozměrům neopravitelné, takže naopak ekologicky nevhodné. Nedávno jsem řešil blbnoucí myš. Koupil jsem novou, za tři týdny jsme měl dvě blbnoucí myši. Takže jsem obě rozebral, propájel studené spoje, sešrouboval a teď mám dvě perfektně fungující. Stálo mne to pár minut práce a pár gramů Sn60Pb pájky. ­( bohaté zásoby mám z doby, kdy jsem chodil do práce, měli jsme to jako spotřební materiál­). Kontejner s plastovým odpadem zůstal nevyužitý a ušetřil jsem si cestu do obchodu a řešení reklamace.

Přesně tak. Proč ztrácet čas s něčím, co je v podstatě ve stavu klinické smrti? V podstatě jediné, co se dnes nějak znatelně vyvíjí jsou fotomobily a obslužné SW pro ně.

Aha, takže půjčím si na den, nebo dva CSC, zkusím ho znásilnit na funkce z DSLR a když, zcela pochopitelně, zjistím, že nic moc, začnu machrovat. Tohle je naprosto špatný přístup!!! K CSC je nutno přistupovat úplně jinak, než k DSLR a především, pokud chci poznat, co všechno focení s CSC obnáší, musím se napřed psychicky oprostit od DSLR rutiny a uvědomit si, že mám v ruce něco, co vyžaduje naprosto odlišný přístup! Pokud toto nedokážete, raději se veškerých vzájemných porovnávání zdržte. Ony CSC přístroje, zejména ty lepší, mají spoustu vychytávek, které s pricipem DSLR nejsou slučitelné a naučit se je využívat není záležitost několika hodin. Já jsem fotil s Prakticou LLC od března 1974 do doby,než jsem si pořídil první CSC digitál, tehdy Kompakt Panasonic, ­(někdy kolem r. 2003­) a velmi rychle jsem zjistil, že ta Praktica na něj absolutně nemá. První, co jsem ocenil bylo to, že co vidím v hledáčku, mám i na fotce. Pak vlastní zpracování fotek, ­(Photoshop, fototiskárna­), věrné barvy, dokonalá a čistá kresba a levné a rychlé výstupy. Během tří týdnů už jsem pak jen vylepšoval a piloval techniku, na to, co jsem se celá ta léta před tím učil, jsem rychle a rád zapomněl. A podotýkám, že jsem fotil jen sobě pro radost, ­(dodnes se mi v regálu válí stovky diapozitivů a několik desítek metrů negativů na které se občas přes skener podívám­) a nikdy jsem neměl žádné umělecké, nebo prodavačské ambice.

Stačilo mi porovnání s tím, jak ostří Oly s M­-Zuiko digital PRO skly. Kam se Pentax hrabe. Jenže jak co ostří a kreslí se dá zodpovědně posoudit až když snímky zvětšíte na rozměr A1, čili 60 x 80 cm a hodíte na papír. A současná CSC už fázové moduly mají, takže pořizovat si kvůli fázovému ostření zrovna nepříliš povedený Pentax, nebo něco ocvakaného z bazaru opravdu není dobrý nápad.

A kolik těch jiných značek si s Pentaxem osobně porovnával? Žádnou, viď? Hlavně, že pindáš. Já jsem K­-01 měl a fotil jsem s ní, i když jen krátce, protože solidně fotit se s tím nedalo. AF začal jakžtakž fungovat až po updatu firmwaru a ještě nic moc. Takže ,,cihla­" šla do bazaru a místo ní nastoupil Olympus, sice s MFT, ale kvalitním EVF, spoustou vychytávek a mnohem kvalitnějšími skly.

Pravdou je přesný opak, to co v OVF díky barvě odlišíš, bude na fotce vypadat úplně jinak a většinou mnohem hůř. Když už chci být potrefený, hrát si na umělce a fotit černobíle, je mnohem lepší udělat barevný obrázek a ,,umělecký dojem­" vyrobi postprocesingem, je to technicky zvládnutelné mohem lépe, než když se fotí optickým hledáčkem na čb materiál a hlavně nemusíš dodatečně a marně řešit to, že co bylo v barvě hezky rozlišené, je po expozici nenapravitelně zkažené.

Kolik procent fotografujících se vyžívá ve focení černochů v tunelu?

Kdypak jsi naposled viděl monochromatický CSC? A k čemu je barevný náhled na scénu dobrý, když pak z toho vyleze jen čb. fotka? A pokud jde o zaostření: Už z principu nemůže DSLR nikdy zaostřit tak přesně, jako CSC. Když k tomu přidáme nepříliš dobrý pentaxácký AF...

Choakinek:
Jsem téhož názoru. Design těla sice není špatný, ale to zrcátko to kazí. Dovedu si dost dobře představit, že by se do toho vrazil FF snímač a EVF hledáček. Je otázka, jestli by se to prodávalo, protože to je, oč tu běží. Můžete mít vynikající superstroj, ale pokud nejsou zákazníci, je vám to na dvě věci.

K 01 jsem kdysi vlastnil. ­(jen krátce­). Absence hledáčku a katastrofický AF, který se po updatu firmwaru sice o něco málo zlepšil, ale opravdu fotit se s tím nedalo, navíc nebylo k dispozici makro sklo. Takže ještě v záruce šel do bazaru. Pentax? Nikdy více!

Ano, ale to, co v nich je, rozhodně nelze označit za velké. A pokud bych chtěl 80 Mpx FF čip s globální závěrkou, zjistil bys velice rychle,že je to, zatím, prakticky nerealizovatelné. Začíná to strukturou, ­(jak z něj ty vývody z matice dostat­), přes procesor, ­(objímka s takovýmto množstvím kontaktů by byla obrovská­), přes rychlost a s tím související spotřebu a odpadní teplo. Takže vyrobit čip je jedna věc a udělat s ním funkční foťák, druhá A to pomlouvání MFT si nechte od cesty. Teoreticky se dá vyfabulovat cokoli, důležitá je praxe. A objektiv s 20 Mpx MFT čipem, ­(40 ­- 150­/2,8­), který při expozici 1­/50 sekundy a cloně 5,6 na vzdálenost 5 km dokáže bez stativu ,,vyrobit­" fotku, na níž jsou, po zvětšení na plochu 60 x 80 cm perfektně vykreslené tašky na střechách a který je k mání za pouhých 35.000 Kč ­(FF konkurence stojí dvojnásobek­), bych za špatný rozhodně nepovažoval. Nejvíc se mi líbí, jak ti, co o elektronice vědí velký kulový stále argumentují s tím, co platilo v dobách chemické fotografie a stále nedokáží pochopit, že digitální fotografie je o něčem úplně jiném.

Naštěstí přišli včas na to, že DSLR nemá budoucnost. Dnes už to nechápe jen Pentax a je otázka, jak dlouho mu to ještě vydrží.

Ale nepřestává. Jenže je rozdíl vyčítat 20 Mpx a 80 Mpx. V tom druhém případě je to o tom, že na vyčtení a zpracování informací z 80 Mpx čipu bez komprese potřebuješ procesor, který bude 4x rychlejší a 4x výkonnější, než ten, co je v OM 1 ­(mimochodem, jsou tam dva, jeden slouží výhradně pro zpracování obrázků, druhý pro ovládání fotoaparátu­) A něco takového zatím není na skladě, rychlost by se ještě dala zvládnout, ale už ne spotřeba. A šum a difrakce lze ovlivnit materiálem světlocitlivých polovodičů a konstrukcí čipu ­(,,ohrádky­" kolem jednotlivých buněk­). Takže limitem je dnes spotřeba energie. Dostatečně rychlé a výkonné procesory existují, ale žerou jak Gargantua, ­(několik desítek wattů­) a vyžadují silné aktivní chlazení. A to je, oč tu běží. Nikdo nebude chtít foťák a velkým aktivním ventilátorem a několikakilovou baterií. A pokud jde o kvalitu fotek: ta se pozná až když je vytiskneš v rozměru aspoň 60 x80 cm. A pak rychle zjistíš, že to, co leze z Olyho, je většinou lepší, než to, co dostaneš ze špatně nastaveného FF. Olympus je, díky výrobě lékařských technologií, na špici s optikou a jeho skla jsou, zejména pro řadu PRO, velice kvalitní, takže s nimi ten 26 Mpx čip dává smysl. Pro 80 Mpx FF čip bys těžko a draho sháněl optiku, která by ho dokázala 100% využít a pokud bys chtěl udržet spotřebu energie v rozumných mezích, bylo by to pomalé, čili max. na cvakání jednotlivých obrázků s aspoň 2 sekundovými pauzami.

,,Technologický funkční strop­" je velmi relativní a tudíž pofidérní pojme. Ještě před několika málo lety byl technologický funkční strop mnohem níž. A právě rozlišení je základ. Čím menší jsou v mozaice kostičky a čím jich je při dané ploše víc, tím kvalitnější obraz vznikne, zejména, když máte k dispozici jen čtvercové kostičky a jen tři barvy. ­(Je otázka, co by se stalo, kdyby snímače měly i žluté pixely,domnívám se, že by to vedlo lepším barvám a paradoxně i zvýšení rychlosti zpracování, protože dvojková data se čtyřmi dělí mnohem pohodlněji, než třemi­). Takže je možné, že v budoucnu se objeví snímač, který bude mít čtvercové políčko sestaveno ze čtyř ­(YRGB­) pixelů tvaru trojůhelníku, takže dělicí hrany nebudou rovné­/svislé, ale šikmé, což by mohlo mít zajímavý vliv na zobrazování jak horizontálních a vertikálních linií, tak svislic. Ale to je zatím jen pustá teorie.

To, že někdy někdo něco řekne ještě neznamená, že to tak skutečně bude. A vystřelit si z bandy otravných novinářů může být občas neodolatelně lákavé. Důležité je, zda se na tom či onom dá, nebo nedá vydělat. Takže pokud bude poptávka, bude i nabídka.

V dřívějších dobách to bylo nastaveno tak, že kdo chtěl fotit, musel si pořídit fotoaparát a naučit se s ním zacházet. Dnes už mají vestavěné foťáky i mobily pro důchodce a jejich ceny začínají kolem tisícovky, takže každý, kdo má mobil, má automaticky i fotoaparát a pokud usoudí, že by ho mohl začít používat, tak si ho pouze zapne v menu, nebo jen stiskne příslušné tlačítko. O vše ostatní se postará pokročilá automatika a takto získané fotky budou na displejích jiných mobilů vypadat vždycky dobře. Tím pádem dokáže jakž takž koukatelné fotky udělat i blbá blondýna, která by s jakoukoli fototechnikou absolutně neměla šanci, což je pro dříve nefotografující veřejnost silná a lákavá motivace. výsledek je ten, že počet fotografujících se blíží ke 100% populace, ­(fotí každý, kdo má mobil a mobily už mají pomalu i žáci v mateřských školkách­) a na druhou stranu klesá a bude i nadále klesat, počet těch, kterým mobily na focení nestačí. A dalším plusem je pro běžnou veřejnost to, že to, co vyfotí, můžou okamžitě rozeslat všem svým známým, bez toho, že by s daty museli nějak složitě manipulovat. Ano, kvalita těch fotek je, když se pustí na větší zobrazovací plochu, mizerná, ale pro běžnou potřebu to lidem stačí a to je, oč tu běží.

1­/ nasycený trh
2­/zmenšující se segment skalních uživatelů klasických foťáků a s tím související technický vývoj fotomobilů
3­/inflace.

Každý trh se jednou nasytí.

Moje ne. CC jsem nenainstaloval,vW7 mám odpojené od internetu, ­(nejspíš proto mi stále a v naprosté pohodě a bez kiksů běží­) a aktivaci Photoshopu jsem provedl úpravou složky System32, stejně, jako aktivaci W7, takže nemám uživatelské účty ani u Mrkvosoftu, ani u Adobe..

Takže to, co jsem prorokoval už dávno se stává realitou. DSLR jdou do kopru a trh se dělí do dvou kategorií a sice CsC a fotomobily. Čekal snad někdo něco jiného?

Spíš zvažují, zda to ta jejich ,,špičková­" technologie a oni sami, zvládnou. S digitálem no problem. párkrát cvaknu, doma to přejedu postprocesingem a mám takovou fotku, jakou chci, navíc rychle a levně. A pokud ji budu chtít ukázat množině dalších, tak zkryplím do JPG a hurá na mail. Na tohle vše můžu s chemickou fotografií a nota bene barevnou, rovnou rychle zapomenout.

Možná budou, ale za kolik? Plus chemikálie, vybavení... Ale ten pocit, když potmě a po hmatu ládujete film do tanku, pak lejete jedovatou vývojku, o něco méně jedovatý ustalovač a pak vylovíte cosi, jako černobílý negativ a co teď s ním? Musí se někam pověsit, ­(kde se nepráší­) a nechat uschnout. Ti méně odhodlaní ho nacpou do skeneru a fotky vyrobí na počítadle. Ti ostatní, opravdu pravověrní, zalezou znovu do temné komory a začnou si hrát se zvětšovákem a následně opět s jedovatými roztoky. Výsledky sice, v porovnání s digitálními produkty, nic moc, cena je také někde úplně jinde, ale ten pocit... ­(Pokud jde o mne, děkuji, už jsem zvracel. Dělal jsem to hezkých pár let, utopil v tom spoustu peněz a to tehdy flašky vývojky Rodinal stála kolem 8 Kčs, a jsem rád, že mám počítač, kinofilmový skener a kvalitní barevnou fototiskárnu s levným provozem.)

Leica je pro snoby, doopravdy fotit se s tím moc nedá.

Je otázka, jak to ovlivní trh. 99% fotografů už si zvyklo na pohodlnou práci s digitálními obrázky A nevím, jak bych konkrétně, tedy chemickou technologií, řešil A trojkové snímky z kinofilmu. Digitálně to jde, i když s mírnými potížemi, ale který zvětšovák má kvalitní objektiv, schopný pokrýt bez optických vad A trojkový papír? A co potom další proces? ­(vývojka, přerušovač, další pomocné lázně, ustalovač­) a pak na světle zjistím, že barvy nesedí a vše znovu s jiným nastavením?!? Při dnešních cenách papírů a chemikálií zábava pro milionáře se spoustou volného času. A s barevnou stabilitou chemických fotek to také není valné; pár let a nedá se na to koukat; o něco víc vydrží diapozitivy.

hemičtí masochisté dostanou dárky. Je otázka, jestli se to Pentaxu vyplatí. Já to spíš vnímám jako orchestr na palubě Titanicu.

Jasná zpráva. Vysloužilé DSLR tělo můžete klidně zahodit, na nové CsC přikoupíte konvertor a původní skla můžete používat dál.

Pamatuješ si ještě ze ZŠ fyziku? A o tepelné roztažnosti jsi také něco slyšel? Uvědom si, že vše, co se pohybuje, musí mít určitou, byť nepatrnou vůli a různé materiály se teplem různě roztahují­/smršťují. To zrcátko navíc musí mít měkké dorazy, protože při rychlosti, jakou se pohybuje, by se cvaknutím na tvrdý doraz rozbilo a platí analogie zákona páky, t. j. zlomek milimetru na kratším rameni, ­(od objektivu k čipu­) odpovídá až jednotkám metrů u dlouhých skel od objektivu k fotografované scéně. Takže po každé expozici si to zrcátko dosedne nepatrně jinak, k tomu přidej vůli v čepech, která se s počtem použití zvětšuje a následky ti logicky vyplynou. Jenom potřebuješ mít aspoň minimální technické vzdělání.

Já také. ­(Pentax K 01­). Pomohl až update firmwaru.

Foťák, který by dělal takovéto chyby by asi rychle skončil na sběrném dvoře, nemluvě o tom, že teoreticky by se to mohlo stát i u DSLR. Rozdíl je v tom, že u CsC to okamžitě zjistíš a můžeš expozici zopakovat, kdežto u DSLR ne. Ono totiž CsC funguje tak, že okamžitě po stisknutí spouště se ti v hledáčku, nebo na displeji, ­(stačí dát foťák od oka a hledáček se automaticky přepne na displej­), zobrazí to, co je na kartě. Takže cvaknu, vidím, nelíbí se, cvaknu znovu. S DSRL to takhle komfortní zdaleka není. tam musíš přepnout do LV režimu, čímž ztrácíš výhodu nízké spotřeby a koukat na displej není vždy to pravé ořechové, hledáček je odstíněn od rušivého okolního světla, displej ne. Takže opět nesmysly zoufalého fanatika DSLR.

Cejpatko, pokud se chceš vláčet s několika ­(zbytečnými­) kily výbavy, je to jen tvůj problém. Já stativ nepotřebuji, naopak potřebuji být akční. Nebo myslíš, že motýl, či vážka počkají, až ten stativ postavíš a ještě ti ochotně zapózují? Takže moje veškerá výbava i s brašnou váží něco málo přes tři kila a vyfotím s ní vše, co ty a mnohem pohodlněji.

Minusujte si jak chcete, ale zákony trhu jsou neúprosné. Co nevydělává, to uhnije. A DSLR je v komatu už dost dlouho. Pentax je momentálně jediný, kdo s DSLR zkouší přežít, ale o tom, že by přišel s něčím, co zašlou slávu DSLR oživí si můžete nechat jen zdát.

To není ,,moje pravda­" ale realita, daná konstrukcí. Nikdy, pokud budeš ostřit mimo plochu čipu, nedosáhneš tak přesného zaostření, protože je technicky nemožné dosáhnout toho, aby délka dráhy světelných paprsků od konce objektivu k čipu byla na tisícinu milimetru a za různých, hlavně teplotních podmínek,stejně dlouhá, jako dráha od konce objektivu k zaostřovací ploše. A to, že můžu zaostřovat s absencí jakýchkoli pohyblivých a tudíž zákonitě mechanicky nepřesných dílů, je další plus. Takhle to prostě je a nikdo s tím nic nenadělá. To samé je OVF. Nikdo ti nezaručí, že to, co v něm vidíš, budeš mít i na kartě. U EVF je to samozřejmost, protože na kartu jdou stejná data, jako do EVF.

A jaký čas uplyne od stisku spouště do začátku expozice u DSLR? že by se zrcátko dokázalo sklopit za 0,05 s?

Je otázka, kdy se nad DSLR, jako systémem definitivně zavře voda. Není otázka, zda k tomu dojde, ale kdy to bude, čili jak dlouho Pentax ještě vydrží. ­(tipuji to max, na dva roky­).

Fotit černocha v tunelu s optickým hledáčkem prostě nejde. S elektronickým no problem.

Já zase chci v hledáčku vidět přesně to, co se mi po stisku spouště uloží na kartu. Takže optický hledáček je tím pádem mimo hru. A také chi, aby mi foťák ostřil naprosto přesně a s jakýmkoli sklem a to je reálně prakticky možné pouze tehdy, když ostřicí body jsou součástí čipu.

Ať si ho klidně nechá a opatruje. Já už bych, ­(a to jsem fotil Prakticou LLC od léta 1974­) nechtěl DSLR ani kdyby mi za to platili. Z Olyho s MFT snímačem dostanu bez nějaké extrémní snahy mnohem větší a lepší fotky, než z kinofilmu. ­(Z diapozitivu po dlouhé práci s naskenovaným originálem z kvalitního filmového skeneru max. A4, z Olyho bez problémů dokonale ostré A1­).

Elektronický hledáček při expozici nezhasne i když fotíš na několik sekund. ­( Obraz na něm udržují stejná data, která se ukládají na kartu a pokud u něj máš spuštěno automatické vyrovnání jasu, vidíš vše, i když v optickém bys viděl jen pár nejasných šmouh­). A udržet foťák nehnutě, když v optickém hledáčku nic nevidíš je v podstatě nemožné, po dobu expozice nemáš nad scénou žádnou kontrolu. Ale moc se mi líbí zoufalé snahy hrstky DSLR fanatiků, najít na této technické mrtvole aspoň něco dobrého. Problém je 1­/ v tom, že CsC umí vše, co umí DSLR a ještě něco navíc a 2­/ v tom, že fanatici DSLR to buď nevědí, nebo si to odmítají připustit.

Je otázka, jak dlouho z toho ještě budou přežívat. Dobrá pověst a renomé se dá ztratit mnohem rychleji, než získat.

Jo, není nad to, když máš při expozici od 1­/5 sekundy déle v hledáčku tmu. S Olym můžu fotit 2 s z ruky a je to perfektně ostré, dokonce i se 150kovým sklem. S DSLR nemáš nárok.

Jo. Super. Takže kouknu do hledáčku, zapnu, počkám, než foťák naskočí, kouknu znovu a ejhle! To, co jsem chtěl fotit už tam není! A pokud jde o výdrž baterky: CsC foťáky lze nastavit tak, že se po určité době ,,uspí­" a oživnou okamžitě, jak sáhnu na některý ovládací prvek, takže pokud necvakám je spotřeba stejná, jako u DSLR. A strčit si do kapsy druhou baterku, pro případ, že by ta první ztrácela dech, ­(ještě nikdy se mi to nestalo­), je opravdu obrovský problém. CsCčka mají většinou, ­(aspoň ta lepší­) velmi účinnou stabilizaci a navíc možnost použití elektronické závěrky, takže mohou fotit bez toho, že by se ve foťáku cokoli hýbalo. ­(Další, co DSLR neumí a nikdy umět nebudou­). Takže v kostce. Canonu a dokonce už i Nikonu došlo, že DSLR je morálně mrtvé a nemá smysl se tímto segmentem dále zabývat a brzy to nejspíš dojde i pánům od Pentaxu.

Je otázka, jak dlouho bude managementu trvat, než pochopí, že ten rychlík už odjíždí a trať je jen jednokolejná, takže dohonit a předjet jaksi nelze.

Většina fotografů ani netuší, co všechno CsC proti DSLR umí, neměli šanci si to s DSLR vyzkoušet a automaticky předpokládají, že CsC je jen takový DSLR bez zrcátka. A když pak dostanou CsC do ruky, tak se jen diví.

1­/ Jaký má ten ,,krásný ušlechtilý zvuk­" vliv na kvalitu fotografie? leda ten, že sklapující zrcátko může roztřást snímek.
2­/ To je spíš pro zlost, než výhoda. ­(Chtěl bych to vyfotit, ale s prázdnou baterkou nemám nárok­).

Jednoduše. vezmu fotky z nějaké úplně jiné události, např. následků řádění tornáda na Jižní Moravě, nechám chvíli řádit AI a hleďme! najednou mám reportáž o bombardování Kyjeva! Ano, už se to stalo a dokonce k tomu AI ani nebyla potřeba.

Platit by se mělo jen za práci, ne za blbnutí. Bez blbnutí se lidstvo obejde, ale bez produktů, vytvořených prací, ne.

V Adobe Audition, ­(do verze 3 včetně­) nebo v Audacity lze odstranit naprosto jednoduše a bez újmy na kvalitě i do hudby zakódovaná digitální data, stačí mít kartu s podporu studiového formátu, zakódovaný signál v tomto formátu analogově nahrát, digitálním filtrem ­(noise reduction ­- pozor, musí se s ním umět zacházet!­) odstranit šum a nahrávku zkomprimovat do CD, nebo MP 3 formátu. Užitečný signál zůstane, přidaná data zmizí. Stejným způsobem, t. j. analogovým zkopírováním, lze odstranit i veškeré další ochrany a neexistuje způsob, jak tomu zabránit.

Kdyby hrabali jen tolik, aby udrželi udržitelný růst, musely by být ceny minimálně o třetinu nižší. ­(podívejte se, jaké zisky má např. ČEZ ­- A to jsou, prosím čisté zisky!­) Jo, jakmile se něco vymkne kontrole, nebo regulaci, tak jsou následky vždy katastrofické. ­(Kdyby v Černobylu jeden dement nedělal hloupé experimenty, při nichž nechal odstavit regulační a zabezpečovací systémy, mohl ten reaktor v pohodě jet dodnes­).

Typický příklad uhozenosti reklamářů. Nebo je snad reálné, že při zaostřování bude někdy nutné činit rozdíl, mezi koněm a zebrou? Nestačilo by prostě nastavení, které zájmový objekt ,,zachytí­", ať je to cokoli a bude průběžně ostřit právě na něj?

Tohle je v první řadě foťák. A OM 1 má lepší snímač, takže je i o něco dražší.

Komu asi? Na seriózní práci nic od Leicy vhodné není, max. tak některá skla pro Panasonicy. A investovat balík do něčeho, co k ničemu nevyužiji a jen mi na to ve vitrině bude padat prach?

Musíš si holt zvyknout na to, že kapitalismus je podvod a zlodějna, povýšené na umění. A v Liberci v Chrastavské ulici je firma, která umí přídavné tankové systémy pro spoustu původně netankových tiskáren a inkousty má sice o něco dražší, ale kvalitní. A pokud tiskneš ,,strašně málo­" tak se nediv, že ti tskárna zaschla. Jenže když zaschne Epson, který používá piezostrikční mechanismus transportu inkoustu, dá se mnohokrát opakovaným čištěním ta hlava ,,prošťouchnout­" U všech ostatních tiskáren dosáhneš jen toho, že spálíš topné rezistory a hlava jde tím pádem do kopru.

Když jsem si, před zhruba 10 lety, pořizoval nový NB, nechal jsem si ho poskládat na zakázku. Takže mám přes 7 kg těžkou potvoru s 280 W adaptérem a s pěti repráky, včetně subwoefru, uvnitř. 19­" displej LED, 12 jádrový procesor, grafika od Nvidie,s vlastní pamětí, ­(umí pracovat i s několika GB soubory­), a zvukovka, podporující studiový formát 24 bit­/192 kHz. Ona je to spíš pracovní stanice a thdy jsem za ni vyplázl přes sto litrů, takže necítím nutnost jít do něčeho nového, ostatně ještě dnes dokáže dát na frak mnoha běžným domácím počítačům, nebo NB. W7 si pečlivě chráním, instalačku jsem v programu V­-lite upravil tak, aby nemohly na net, ­(od toho mám Ubuntu, jako dualboot­) a aktivaci jsem provedl zásahem do složky System32, čili bez účasti Mrkvosoftích serverů. Tím pádem se mi vyhnulo nucení na přechod k W 10 a Mrkvosoft o tom, že provozuji jeho systém vůbec neví, tudíž mi nemůže O. S. nijak poškodit, nebo se v něm hrabat. Takže dokud ten stroj pojede, tak nebudu nic měnit a až odejde, ­( nejspíš mnohem později, než já­), nechám si poskládat další, na kterém budu moci provozovat stejný SW. A k dispozici mám krabicovku W7 na DVD, takže mohu dodat kopii, pokud máš k dispozici instalační klíč.

Vidím soumrak všeho, co se nazývá umění a zejména umění komerčně využitelného. Pokud je mi známo, tak ten SW je ­(zatím­), ke stažení zdarma. Takže stačí stáhnout příslušný SW, nafotit něco, jako ,,matrici­" a nechat umělou inteligenci tvořit. Čili proč bych kupoval za draho něco, co si budu moci poměrně snadno vyrobit sám? ­(můj otec mi vždy říkal: Pokud chceš něco kvalitního a levného, musíš si to udělat sám, a pokud to nebudeš umět, budeš odsouzen k tomu, abys draho platil těm, co jsou šikovnější, než ty.­) A ono to funguje. Když v 70. letech minulého století začaly nastupovat automatické pračky, sehnal jsem si k nim dokumentaci a vydělal si velmi hezký peníz melouchářskými opravami. A těch opravených radií, TV a magnetofonů bych se nedopočítal.

Nevím, jak pro koho, ale pro mne má hodnotu jen parametr, zvaný užitná hodnota. Takže budu dál jezdit 7 let starým Hyundai I 30, který papá 6 l Naturalu, nebo etanolu na 100 km a nemám s ním žádné problémy, navíc do něj pohodlně naskládám i hodně velký nákup. Takže budu dál fotit Olym M1 který dělá fotky v excelentní, kinofilmem nedosažitelné kvalitě, budu dál používat svůj přes deset let starý počítač s W7 Ultimate, Photoshopem 6 CS, Eagle 4.16 R2, Adobe Audition 2 a dalším, sice už ,,zastaralým­", ale stále perfektně fungujícím SW a dál budu tisknout na tiskárně Epson Stylus Photo R 2000 ke které mám 100 ml externí tankové zásobníky s plnohodnotnými alternativními inkousty, alternativním fotolesklým papírem, ­(2 Kč za A3­) a s vlastnoručně vytvořeným ICM profilem, který zajišťuje maximální věrnost barev.
Nevidím totiž nejmenší důvod, proč bych měl fungující vybavení s minimálními, ­(žádné pravidelné výpalné­) finančními nároky na provoz měnit jen proto, že už jaksi ,,vyšlo z módy."

Ani za 130 Kč!

(Pokračování­(
Originál za 400 ­- 800 Kč za 10ml kazetu, alternativec nabízí přídavný tankový systém se stejným inkoustem za 90 Kč za 100 ml. ­(takže z obyčejné tiskárny mám rázem tankovku, o FW se tankový systém postará; kazety mají upravené čipy a inkousty si čerpají hadičkami z externích tankových zásobníků­).

Exkluzuvita, čili snobismus, je jedna věc a užitná hodnota druhá. A dálkoměr na kinofilm má, aspoň pro mne, užitnou hodnotu 0, ­(slovy NULA­). Přesně kvůli tomuhle selhávají protiruské sankce, které poškozují mnohem více jejich autory. Rus si místo Made in China originálu koupí Made in China kopii a to, že matky ruský trh opouštějí, je mu srdečně jedno. Hambáče si kupuje levněji u těch, co provozují odešlý Mc Donald, místo náhražkové Coca Coly má Našu Colu, ­(u nás pijeme náhražku také, ale předraženou, protože zisky jdou z republiky pryč­). Takže celé tohle hraní na exkluzivitu je na dvě věci. Radost z toho má jen úzká skupina praštěných snobů a ta zuří, když zjistí, že zatímco oni dali za ,,original­" kabelku v Pařížské pšti až šesticifernou sumu, koupí masa jiných dokonalou kopii za pár šupů v Sapě. Ono vzhledem k tomu, že jak ty originály, tak ty kopie se vyrábějí mnohdy v jedné fabrice v Číně, se není čemu divit. Podobné je to i se spotřebním materiálem pro tiskárny.

Problém je hlavně v tom, že autorské svazy nevědí, od koho by měly vybírat poplatky.

Takže kdo bude chtít levné zasklení pro CsC, pořídí si redukci a hurá do bazaru. Je otázka, v jakém stavu ta skla budou. Zrcadlovku už bych si nikdy nekoupil a z bazaru teprve ne; kdoví, co všechno má konkrétní kus za sebou a kolik času mu do první neopravitelné poruchy zbývá.

Bylo by možná dobré zmínit, že obě tyto tiskárny používají nikoli dye, ale pigmentové inkousty.

A o jakých časech se konkrétně bavíme? O půl sekundě při pěti expozicích? Přičemž těch pět expozic dá větší hloubku ostrosti, než clona na maximum, o negativních vlastnostech vysokého clonění nemluvě. A Laowa umí 2x zvětšující MFT makro s clonou 2,8. Jediná vada na kráse je, že neumí automatické ostření, takže focus bracketing s ní nejde. A pokud chcete fotit makra živého hmyzu, konkrétně motýlů, či vážek, tak na nějakých 5 cm můžete opravdu zapomenout. Hmyz vnímá čočku objektivu jako oko predátora a rychle mizí.

Pokud fotíte v ateliéru se stativem, tak větší zaclonění a delší čas nevadí. Něco jiného je, když fotíte venku kytky, nebo hmyz. Tam je krátká expozice důležitá a pokud je focus bracketing dostatečně rychlý, můžete si dovolit ho použít bez toho, že byste se musel vláčet s hromadou těžkého příslušenství. Ono než někde na rašeliništi, nebo na šikmé skále, postavíte stativ tak, aby vydržel chvíli bez hnutí stát, tak fotografovaný objekt většinou, pokud jde o hmyz, zmizí někde v dáli a před tím klidně stojící kytky rozhýbá vítr, který, jako na potvoru, začne foukat zrovna v momentě, kdy mačkáte spoušť. A pokud jde o hmyz: požívám na něj M Zuiko digital 40­-150­/2,8 PRO. kterým mohu fotit z 1 m a obrázek pak, pokud je to vhodné, či nutné, zvětším v postprocesingu. 1 m vzdálenosti hmyz ještě jakž takž toleruje, s 5 cm nemáte absolutně šanci.

Liveviev u DSLR je něco, jako francouzské hole. Chodit se s tím dá, ale nic moc. V porovnání s CsC, je to bída. Takže pokud si u OM nastavím focus bracketing na pět snímků, vyfotím s clonou 2,8 kombinačky na vzdálenost několika cm od bližšího konce tak, že budou ostré po celé délce. S DSLR bych se o to ani nepokoušel. ­(Momentálně vlastním univerzální objektiv M Zuiko dogital 60­/ 2,8 s přepínatelnou hloubkou ostrosti Takže s ním mohu fotit od makra 1:1 až po záběry s hloubkou ostrosti od 1 m do nekonečna, přičemž s použitím ocus bracketingu a makrorežimu 1:1 mám ostré pole od 5 do 50 cm od první čočky. A s Olympusáckým IBISem není problém to udržet v ruce.

Je. Omlouvám se, angličtina není moje hobby. ­(a nikdy nebude­). Každopádně lze malou hloubku ostrosti tímto způsobem pohodlně obejít a není mi zcela jasné, jak chcete uměle dosvěcovat snímky, pořizované v přírodě a nevyplašit fotografovaný objekt.

CsC není zrcadlovka, takže za špatných světelných podmínek a s použitím Focus peakingu si můžete dovolit krátký expoziční čas a hloubku ostrosti dle vašeho přání. ­(DSLR tuto funkci nemají, k jejímu využití je nutné, aby se ostřilo na plochu čipu­).

Ano, proto mají aparáty Olympus funkci Focus peaking, takže hloubku ostrosti pro daný snímek si můžete prakticky libovolně nastavit. ­(A nejen pro makro, funguje to se všemi skly­).

Já také, i když clonu 2,8 bych viděl raději. ­(Na větší hloubku ostrosti máme k dispozici Focus peaking­).

Pecunia non olet, čili peníze nepáchnou, prohlásil císař Dioklecián, když zpoplatnil veřejné záchodky. Takže nic nového pod sluncem. Jak následně dopadla Římská říše, je všeobecně známo.

Za chvíli nějaký chytrolín vymyslí daň z dýchání a daň za upšouknutí. ­(znečistíte tím ovzduší a produkujete skleníkový plyn, takže kdo trpí na větry, bude muset platit emisní povolenky­). A také by se mohla vymyslet daň za opotřebovávání chodníků, když někam půjdete pěšky! Že je to absurdní? Počkejte za pár let, až se vymyslí další úřady pro další úředníky a ty úředníky bude nutno nějak uživit.

Existují slitiny, které se taví už při 65° C ­(woodův kov­). A rtuť tuhne až při ­-40°C. běžná cínová pájka, ­(Sn60Pb­), používaná k pájení v elektronice taje při 240°C. Takže není kov jako kov.

Jistý pan Vichterle, takto akademik, vyrobil své první gelové kontaktní čočky na zařízení, které si vyrobil sám z dětské kovové stavebnice Merkur. A kdysi dávno se k nám celý svět jezdil dívat na první pantografovou jednotku s bezkontaktní regulací. Bylo to v době, kdy ještě nebyly k mání výkonové polovodiče, s výjimku prostých diod, takže regulaci obstarávaly magnetické zesilovače; byl to světový unikát a ty jednotky jezdí v okolí Brna na střídavé trakci dodnes.

ale ano, sestavit se možná povede. Jak bude fungovat, už je jiná věc.

Problém je v tom, že já si to vyrábím pro svoji zábavu. Pokud by to měla dělat firma, musela by to chrlit po stovkách, aby na tom vydělala a možnosti odbytu jsou mnohem, mnohem nižší; max. jednotky kusů. Takže nic, co by šlo sekat jak Baťa cvičky a vydělávat na tom balíky, aby se uživil ,,nezbytný­" management.

Materiál pro 3D tiskárny bude mít nejspíš stejnou, nebo nižší tavnou teplotu, než materiál pro plastové čočky. Takže pokud by se ten průhledný plast nalil do plastové formy, nejspíš by se s ní svařil.

Samotné čočky asi těžko, ale u Pazdery ve Vodičkově ulici ­(taky bazar­), se občas objevují různé objektivy Takže zkusit rozebrat a přeskládat stylem ze dvou, či více, jeden.