Když jsem tento článek tenkrát četl, naivně jsem si myslel, jak bude za pár let hotovo pro sériovou výrobu. No a rok se s rokem sešel a je to stále jen na papíře :­-­). Navíc se to už možná ani neobjeví v běžných kompaktech, protože buď nebudou anebo už jim nebude dána možnost být nosičem této a podobných technologií. Naopak by se to paradoxně mohlo objevit ve smartfounech.

To máš sice recht, pořád je ale i pevné zakřivení lepší než dnešní stav. Jde o to, že objektiv se musí korigovat na určitou hodnotu zakřivení a dnešní stav na rovnou plochu vyžaduje mnoho korekcí. Když to budeš mít nějak pevně zakřivené, tak bude při návrhu vyžadovat menší korekce než dnes. Měnitelné zakřivení nepotřebuješ, ale je to výhoda, protože těch korekcí bude potřeba méně než pro pevné zakřivení a pro pevné zakřivení je potřeba opět méně korekcí než pro rovnou plochu ­(dnes­). I poloviční řešení je řešení. To ale samozřejmě závisí na tom, zda buduješ systém objektivů od začátku nebo nikoli.

Všichni tady víme, že ti to fotograficko technologicko teoreticky docela dost pálí, neboj ;­-­).

To by bylo proti základním zákonům kapitalistické ekonomiky. ­(když je něco, byť o nepatrný fous lepší, než to předchozí, musí to být o hodně dražší a když se najde dost hlupáků, ochotných tu vysokou cenu zaplatit, není důvod zlevňovat a když to nejde na odbyt, tak než zlevnit, tak to raději přestaneme vyrábět.)

No tak třeba výrobci výpočetní techniky se podle ­(Vašeho­) základního zákona kapitalistické ekonomiky nějak neřídí ;­-­).

Já nemohu s naprostou jistotou říci, že to tak bude, ale dost to k tomu směřuje, vydávání levných a levnějších fotoaparátů padá jeden za druhým. Je tedy pravda, že zrovna Canon si zachovává nejpestřejší portfolio ­- i co se cen týče, ovšem zase na druhou stranu vydání nového kompaktu s cenou cca 30 tisíc Kč ­(G1 X Mark III­) ve mně tedy mnoho optimismu nevzbuzuje.

Zároveň netvrdím, že ty firmy nebudou levnější fotoaparáty nabízet, jen tvrdím, že si myslím, že tyto firmy nebudou nabízet levnější fotoaparáty s těmito technologiemi uvedenými v článku a s podobnými ­- zkrátka těmi, které jsou za prvé zásadní a za druhé nyní pouze na papíře, popř. někde v laboratořích v nějakém stádiu vývoje.

Peltierov článok by sa na chladenie čipu perfektne hodil. Má požadované chladiace vlastnosti, pričom dokáže zraziť teplotu aj do mínusu v stupňoch celzia, rýchlo reaguje, čiže konštantná teplota čipu je hravo dosiahnuteľná. Odpadové teplo by sa vyriešilo pasívom v rámci konštrukcie tela prístroja.

Takto sa da urobit chladenie aj amatersky:
https:­/­/www.ephoto.sk­/fotoskola­/clanky­/astrofotografia­/prestavba­-dslr­-na­-chladenu­-astrokameru­-­-­-chladenie/

Teoreticky ano, prakticky to bude znamenat buď to, že tělo bude mít méně, než 37°C, čili pokud ho vezmu do tlapek, účinnost toho pasivu se značně zhorší a pokud se tělo oteplí na 40 a víc stupňů, budu potřebovat termoizolační rukavice, i když vyzářený výkon bude relativně nepatrný.

Situacie, kde sa realne prejavi znizenie sumu chladenim cipu su vacsinou tie, kde je malo svetla ­(napriklad astrofotografia­) a tam sa skoro vzdy pouziva stativ. Teda ohrev od ruk nebude problem.

Tady opět někomu nedošlo, o čem je v článku řeč. Jedná se o to, že chlazením čipu by měly být vybaveny i přístroje, používané pro klasické, tedy ,,ruční­" focení, takže v okamžiku, kdy se tělo přestěhuje ze stativu do ruky, bude situace s odváděním odpadního tepla poněkud jiná. Čili bude nutno teplo z plochy čipu nejen odčerpat, ale také odvést mimo tělo přístroje. A oboje bude za horkého letního dne trošku problematické, takže bude nutno reálně počítat se sníženou výdrží baterie, nebo tuto funkci umožnit jen po nasazení speciálního nástavce, ve kterém bude příslušná technologie, spolu s další baterií.

Ja by som to nevidel az tak pesimisticky. Peltierov clanok obecne dokaze vyvinut dostatocny tepelny rozdiel na to, aby snimac udrzal v potrebnom chlade aj v pripade, ze druha strana ma teplotu 37 stupnov celzia. Preto podla mna bude len pozitivne, ked bude clovek drzat fotak rukami, ruky tu posluzia ako medium odvadzajuce prebytocne teplo a este prispeju k lepsiemu chladeniu snimaca.

Vidim v tom len dva problemy:
1.Aky vykon bude peltierov clanok potrebovat na dosiahnutie potrebneho tepelneho rozdielu a ci to vobec bude realne taky vykon tahat z baterie ­(baterioveho setu­).
2.Ked bude clovek fotit v horucom sparnom lete, nebude zrovna 2x prijemne drzat v rukach nieco, co sa samo o sebe ma tendenciu zohrievat na viac ako 37 stupnov celzia.

Za horuceho letneho dna, ked je dostatok svetla a pomer signal­-sum je vyhovujuci, sa system chladenia jednoducho vypne. Okrem toho nepredpokladam, ze chladenie bude niekedy implementovane vo fotakoch pre vseobecne pouzitie ­(kde sa foti aj z ruky­) skor ho vidim len v specializovanych modeloch pre astrofotografiu ­(ako EOS 60Da­).
Myslienky sa nepatentuju preto, aby isli hned do vyroby, ale preto aby si ich nepatentovala konkurencia :­-­)

Pokud budeš požadovat, jako že určitě, konstantní a nízkou úroveň šumu, bude nutno udržet konstantní teplotu čipu, čili nějaké vypínání bude naprosto nemyslitelné, ještě tak regulace výkonu, který bude na ten Peltierův článek přiváděn. A chladit se bude muset i když foťák bude ,,uspaný­", protože v momentě, kdy ho aktivuješ, bude muset být čip už nachlazený a to po celé ploše a v celé tloušťce, což není krátkodobý proces.

Dnes astrofotografi, ktori pouzivaju chladeny snimac, postupuju nasledovne:
Vecer pridu na miesto, kde budu fotit.
Fotak daju na stativ­/astronomicku montaz­(pohybuje fotakom a kompenzuje vplyv pohybu oblohy­).
Pripoja fotak na externy zdroj energie ­(pretoze exponovat sa bude celu noc a to interna baterka nevydrzi­).
Zapnu chladenie na snimaci aspon hodinu pred fotenim.
Teda ako som pisal vyssie, pouzitelnost chladenia v ­"beznych­" fotakoch, nevidim ako realnu.

Nic jako zdroj chladu neexistuje, fyzikální veličina chlad neexistuje. Chlad je absence tepla. Když něco ochlazujeme, tak to zbavujeme tepla, nepřinášíme tomu zimu. ;­-)

Zdroj chladu sice fyzikálně možná neexistuje, ale v reálu ano, jde o systém, který je základem všech klimatizací a vzduchotechnik, schopných kromě ohřevu vzduch i ochlazovat. Může to být stejně dobře kompresor tepelného čerpadla, jako Peltierův článek, vždy ale platí, že odčerpané teplo je nutno nějak někam odvést, neb jde o nežádoucí odpad.

Zdroj chladu existuje, je to napriklad akakolvek endotermincka chemicka reakcia. Alebo pokial chceme zostat vo fyzike, tak aj uplne obycajne odparovanie alebo topenie je zdrojom chladu, pretoze odobera teplo. Z matematickeho hladiska je odoberanie tepla, resp. dodavanie zaporneho tepla to iste ako dodavanie chladu, a chlad a teplo mozeme kludne oznacit obe za tu istu fyzikalnu velicinu ­(energiu­), akurat s opacnym znamienkom.