Díky Jirko, je! Ale snad mi laskavý čtenář ty drobné nedokonalosti odpustí, tak jako si necháváme i ty ne zclea dokonalé fotky na našich discích... Naštěstí, tohle se mohu pokusit v systému opravit ;­-­)

Pak si položme otázku, zda někdo skutečně táhne zrcadlovku s dvoustovkou ­(x 9 lidí a foťáků odhadem­) aby se vyfotil s kamarády u piva. To bude poměrně složitý selfie.

Ó děkuji! ...v tom případě jsem jistě jako pravidelný odběratel četl!

Je­-li sepsána fotoškola? Ano, lze najít link na články u mě na webu, radekfiala.com...

Tak tak. Byly doby, kdy jsem se se starou zrcadlovkou do tankvaku vešel ­- měl jsem vypolstrováno molitanem s vyřezanými profily Olympusu + skel, s Canonem už je to spíš záležitost batohu v kufru. Ale s novou hračkou od Sonyho už přichází zase doba kapesní, než koupím nějaké to příslušenství a kruh se uzavře... :­-­)

Jinak jsem se v lokaci ocitl spíše náhodou, od domova daleko. O to větší pro mě místní ­"divočina­" měla kouzlo....

Co se blesku týče, mohu potvrdit, že v realitě působí poměrně pevně, výkonově bída. Hledáček vypadá divně, ale dává dobrý smysl v případě ostrého světla ­- poměrně často jej ke spokojenosti používám, v jasně slunném podzimním odpoledni a hrou s protisvětlem...

Otázkou je, zda uživatelé, kteří investují za tento aparát, používají JPG... Když fotím cokoli, co neplánuji alespoň na pár minut otevřít v LR, vystačím si s telefonem...

Ano, smysl diskuse je přesně takový, jako obědové diskuse... A zcela jistě je dalším sedmi miliardám lidí stejně lhostejná, jděme raději ven s foťáky ;­-­) ...jen rád odpovím čtenáři...
Nicméně, pro inspiraci, jsme­-li u toho ­- pěkný osvětový článek je zde: http:­/­/goo.gl­/YWOJ5

...je to prosté, FB by mi reálně nic nepřinesl. Provozuji mimo jiné internetové obchody a spravuji další investice, díky nimž už takhle většinu dne prozírám do nějakého toho displeje na maily, statistiky a reporty. A to mi úplně stačí. Nepotřebuji, aby na mě ještě denně vyskakovalo dalších padesát upozornění z FB, nezajímá mě, co měl kdo k obědu ;­-­) Ve chvíli volna řídím silné stroje a nejradši v tichu zírám někam do kraje ­(sem tam přes hledáček­). Ale hlavně ­- nemám potřebu sdělovat světu s kým se znám, kdy se s kým setkávám apod. A to, že informace mohu ­"skrýt­" před ne­-přáteli snad nikdo soudný nevnímá jako relevantní iluzi zabezpečení...

Mimochodem ­- myšlenka online asociální sítě vůbec není nová. Před pár lety jsme ji s kolegou dotáhli k dokonalosti. Vše začíná tím, že se vás systém zeptá na přihlašovací jméno a heslo ­- pokud jej vyplníte, jste automaticky vyhozeni. Jakékoli logování se kamkoli je přísně zakázáno!

Děkuji za přízeň, jen co nebude takové fotografické nevlídno, vydám se ven pro další historky. A nebo možná i do sněhu, ale o omrzlinách prstů se s omrzlinami prstů špatně píše.

...ale já fotím pořád blbě, jenom o tom ­- možná o něco líp ­- sem tam napíšu!

;­-­)

(...jasný souhlas. I z 2007 mám geniální fotku, která mi dodnes visí na zdi. A i z minulého týdne mám deset mizerných. Snad jen ten poměr se časem lehoučce obrací... A jestli se z nadšeného fotografa stane jednou profík, těžko říct... Možná budu pořád ­- než kýmkoli jiným ­- daleko raději nadšencem, který si bude tvořit čistě pro radost!)

...dodnes přesně vím, kde ten strom je, takže kdyby to někdo chtěl čistě pro zajímavost vyzkoušet... Samotného by mě zajímalo, co je na tom tvrzení o LSD pohledu pravda! ;­-)

Děkuji za pozitivní ohlasy, budu se dále snažit poctivě monitorovat život nadšeného fotografa a podávat o něm další pravdivé zprávy, neb ke smyšlené tvorbě se mi nedostává múz...

Přesně tak! V Bosně je nádherně, všichni jsou milí, ochotní a rozhodně se vás nikde nepokusí sníst. Musíte si dát pozor jen na miny, to znamená nechodit nikam, kde evidentně ještě nikdo nešel. Ještě o něco pokročilejší mi přišla Černá Hora, kde jsem se cítil daleko lépe, než doma. Ale o tom všem v příštím článku s dalšími ­(reportážními­) fotkami ­(které si při motorkářské cestě například rozhodně ­"nevyčekáte­").

Ještě že nejsem umělec nebo výtvarník, musel bych se rozplývat jen nad Gurského Rýnem apod.

;­-­)

(...to je samozřejmně jen legrace, prosím nerejpejte do­/nevychvalujte Gurského­).

Jsem rád za jakoukoli reakci, ale virtuální identity samozřejmně nemohou počítat s mým uznáním. Pěkný den všem!

Pro toto mám velké pochopení a sám nesnáším blikající kompaktisty. A vůbec nejhorší jsou možná ­"telefonisti­", co přisvětlovací diodou oslňují o mnoho déle v průběhu ostření, než blesk kompaktu. Právě proto velmi dlouho vyčkávám, než se ­"vydám­" někam od stolečku s foťákem. A i tam se pak snažím splynout s nejbližší zdí či sloupem, abych někomu nepřekážel ve výhledu. Kdyby se i ostatní při vsutupu do podniku zeptali, zda si tu mohou udělat pár fotek, dostalo by se jim dokonce oficiálního zapovězení blesku, kvůli oslnění umělce.
Dvoustovka sklo obvykle stačí na cokoli od baru ­/ zdi v ­"průměrně malém­" klubu. A pokud si vyhlédnu něco jinak nevyfotitelného, snažím se o rychlou akci. A stačí mi jedna fotka. Už proto, že jsem líný jich hromadu tahat do kompu a po večerech se zabývat nekonečným mazáním...

Díky. Fejeton je zpravidla o odlehčeném textu a nějaké sranda fotce pro oživení, tak to chápu já.

Jsem lehce v šoku. Dva ­"prázdné rámy­", o kterých jsem se zmínil v článku, jsou ve skutečnosti uměním. Autorem je jakýsi Solewitt a série 6 ks ­(viděl jsem další odstíny až k oranžové...­) stály více než mego. Svět se definitivně zbláznil.

Nemaje výslovného písemného souhlasu modela, nemohly býti do článku použity... A taky nejsou tak paradoxně veselé...

A ještě reálný postřeh ­- přesaturovaná fotka je dnes spíše ­"vyvolána společenskou poptávkou­". Saturovaný svět je krásnější, jásavější a optimističtější. A běžnému spotřebiteli se tak fotka víc líbí, raději ji koupí a tak dále... Takže z tohoto hlediska je vše v naprostém pořádku...

Řekl bych, že nadšní pro ­"šikmé­" fotky už spíš opadlo a tahle vlna je za námi. S tou saturací je to asi tak, jak píšete ­- osobně nejdřív jásavě ­"přidávám­" co to oko snese a pak zase ­"ubírám­" až do bodu, kdy si říkám, že teď je to ještě ­"dostatečně barevné­". Se zobrazováním je trochu více problémů, než jenom ­"mít EIZO­". Pro správnou barvu je potřeba více nastavení, klíčovější bych viděl v tuto chvíli prohlížeč ­- typicky pokud zobrazím fotku v G. Picasa, je úplně jina barevná, než když jí otevřu v PS, kde mám správně nastavený profil na sRGB 5000 Kelvina či co ­(víceméně se to dá vyčíst z návodu k monitoru ­(­-: ­) Rozdílné LCD zobrazují rozdílně spíš barvy, než saturaci ­(podle mé zkušenosti­) ­- NTB v práci mám extrémně ­"červený­", NTB doma jsem tak nějak poladil podle EIZA, ale stejně je každý den jiný... Mimochodem kalibrovatelné EIZO je dnes už hodně dostupná záležitost. A stejně jako nemá cenu mít drahé tělo a levné sklo, nemá smysl mít drahé tělo, drahé sklo a všechno stejně zkazit na levném LCD.

Pro mě je to též čirá zábava, podobně jako počítačoví nadšenci občas opráší nějakou starou hru na Atari či co to tehdy bylo nebo já vytlačím ze stodoly starou Jawu místo stokoňové dvanáctistovky.
S ditigálem lze taky víc přemýšlet, než fotit, je to jen o sebeovládání. Ale neudělat někde ­"pro jistotu­" tři fotky místo jedné a nezkouknout jejich ostrost na lcd je možná tak těžké, jako odvykání kouření... A hlavně v tom není kouska smyslu, nevyužívat možnosti digitálu, zbytečně se ­"trápit­" a přijít o lepší fotku. Čili se zpátky dostávám k závěru, že s digitálem není nikdy práce tak ­"zajímavě napínavá­"...

Tak to mě těší, že je mé vyprávění pro někoho inspirací! Ono je dobré, zopakovat si analogovou epizodu, minimálně v tom, že člověk pak začne víc myslet i u digitálního snímku...

...myslím, že existuje spoustu ­"disciplinovaných­" nebo řekněme ­"profi­" a dlouhodobě fungujících fotoklubů, kde je to zřejmě jinak, lépe a radostněji ­(a možná ne tak vesele...­) Ale já byl jen na pár podobných ­"živelných­" akcích nadšených amatérů ;­-­) A děkuji...

Díky :­-­) ...ačkoli podzimní téma není příliš fejetonově vtipné a spíše rozjímavé, mrzutost z jedovatých mlžných oparů mně nenechala toto téma také nenakousnout...