Canon CanoScan 9000F: nejen pro kinofilmy

V této kapitole se podíváme na skenování černobílých filmů. Skener vždy funguje ve 16bitovém snímání, nicméně pokud nastavíte jen 8 bitů, můžete přijít o výraznější dynamický rozsah scény, na druhou stranu ušetříte na výstupní velikosti souboru. Pokud čekáte vyšší rychlost při 8bitovém skenování, musím vás zklamat. Jak už bylo řečeno, skener pracuje vždy v 16 bitech a nastavení barevné hloubky ovlivňuje jen převod naskenované předlohy do aplikace.

Výsledky zde samozřejmě mohou být ovlivněny kvalitou předlohy, tedy optickým výkonem objektivu Helios-44M i kvalitou kinofilmu (Ilford PAN 100).

Když se podíváte na 16bitový TIFF, zjistíte, že dynamický rozsah naskenovaného snímku je velmi slušný, ale špatně na tom není ani 8bitový JPEG. Detailů zde není až tak moc, ale opět to může být nekvalita předlohy. U tohoto testu byla zapnutá funkce unsharp mask.

Zde se mi výkon skeneru dost líbil, detailů je zde skutečně poměrně mnoho. K dispozici dávám i 16bitový TIFF v rozlišení 2400 dpi. I zde se skenovalo s funkcemi pro vylepšení obrazu (unsharp mask,...)

Netřeba znovu rozepisovat metodiku, kterou používáme už v minulé kapitole. Jen ve zkratce, na hlavní diagonále jsou výřezy z naskenovaných snímků, vlevo dole jsou snímky zvětšené na požadované rozlišení, vpravo nahoře pak zmenšené. Nemělo by dojít k tomu, že by interpolované snímky zvětšením měly stejnou kvalitu jako naskenované snímky v daném rozlišení. Později se podíváme i na skenování škrábance, kde uvidíme skutečné rozlišení skeneru neovlivněného kvalitou negativu (ať už jeho vyvoláním nebo optikou fotoaparátu).

Při skenování transparentních předloh podporuje skener až rozlišení 9600 dpi. Naopak tím nejmenším je 300 dpi. Znovu se ukazuje, že maximální rozlišení ani zdaleka nepřináší detailnější obraz. Je samozřejmě hladší, nejsou u něj artefakty po interpolaci, ale co se týče detailů, je zhruba na úrovni skenů s rozlišením 1600-2400 dpi. Takové snímky mají rozlišení zhruba 4 až 8 megapixelů. Více z prezentovaného kinofilmu pomocí tohoto skeneru nevytřískáte. Samozřejmě je možné, že s lepším fotoaparátem a kvalitnějším negativem by výsledky mohly být jiné. To později posoudíme na skenu škrábance na kinofilmu, který není ovlivněn kvalitou optiky kinofilmového fotoaparátu.

Tento snímek byl doostřován funkcí unsharp mask, proto jsou nižší rozlišení interpolovaná na vyšší postižena větším množstvím artefaktů. Nicméně znovu vidíme, že od 2400 dpi už nerostou detaily, jen je kresba trochu hladší.

Naskenovaný strom se mi kvalitou dost líbil (viz výše) a ostatně to vidíme i zde při různých rozlišeních. Při 9600 dpi je kvalita nejlepší, linie jsou hladké, byť trochu rozmazané. Nižší rozlišení jsou více roztřepená díky výraznějšímu vlivu doostřování, které se při testovací interpolaci více projeví. Množství detailů ale o moc více neroste.

Bohužel i na naskenovaném škrábanci s ostrými hranami jde vidět, že vyšší rozlišení neznamenají žádné detaily navíc. Od těch cca 1600 až 2400 dpi už detailnost neroste, pouze jsou hladší přechody. Kresba je pak rozmáznutá.

Ukazují se zde zajímavé efekty. Vypadá to, že hardwarově skener zvládá pouze 300, 600, 1200,... dpi a hodnoty mezi jsou jen zmenšenými obrázky naskenovanými ve vyšším rozlišení (ostatně to dává smysl, uvážím-li jakou strukturu má CCD čip a jak asi skenování probíhá). Napovídá tomu i dosažená rychlost, která je totožná u 400 a 600 dpi stejně jako u 800 a 1200 dpi a dalších. Zahřívání skeneru je tím delší, čím vyšší je výsledné rozlišení snímku, každopádně uvedené hodnoty zahřívání nelze brát jako směrodatné. Při jednom a tomtéž skenování není problém dosáhnout 5 sekund stejně jako třeba 20. Uvedené hodnoty jsou průměrné z několika testů. Rozptyl ale může být opravdu značný. U středoformátu 6×6 cm se díky 4× větší ploše bude dát očekávat zhruba tolikrát delší čas, ale z důvodu absence takového filmu jsem to neostestoval.

I při skenování černobílých filmů je zde samozřejmě několik metod na vylepšení kvality obrazu. Asi nejzajímavější je úprava ostrosti pomocí neostré masky (unsharp mask).

S doostřením působí snímek o něco detailněji a ostřeji. Snímek tak má trochu větší náboj, na druhou stranu pak počítejte s menšími možnostmi dalších úprav. Zostřené hrany nejsou tak plynulé a při úpravách mohou způsobit nepěkné artefakty.

Software skeneru nabízí i úpravu zrnitosti, ale to se pak připravte na omalovánky a nikoli na fotku. Kresba je hodně rozpitá a osobně bych tuto možnost raději nezapínal. Co se týče rychlosti zpracování při aktivaci těchto technologií, na ty se můžete podívat v následující kapitole.