Canon Digital Ixus II: miniatura do kapsy
V dnešní recenzi si poněkud posvítíme na "novinku" ze stáje firmy Canon a sice na Digital Ixus II. Uvidíme, že je vybaven nejen docela miniaturním tělem, ale také spoustou funkcí, které z něj dělají vhodný fotoaparát snad pro všechny fotoamatéry (i když spíš ty movitější). Samozřejmě, nic není bez vad na kráse, ale o tom více v dnešním článečku.
Kapitoly článku:
- Canon Digital Ixus II: miniatura do kapsy
- Vzhled a ovládání
- Dodávané příslušenství a praxe
- Závěr
Jak jsme si řekli již v úvodu, patří fotoaparát spíše do třídy menších kompaktních přístrojů. Tento fakt se na designovém provedení aparátu trošku "podepsal" tím, že neobsahuje žádný grip pro snadnější držení. Nicméně na druhou stranu je fakt, že jakýkoliv grip by při velikosti fotoaparát jenom zbytečně hyzdil a velký přínos by neměl. Přístroj, ač je malý, se dá docela pohodlně a bezpečně držet pěti prsty - ale na to uživatel jistě brzy přijde. Proti "vypadení" z rukou lze použít praktické poutko, takže i na bezpečnost proti pádu výrobce myslel.
Objektiv sice tvoří dominantu přední stěny, ale k největším vůbec nepatří. Naopak, Canon se trošku chlubí tím, že je to "vysunovací" zoom v tom nejmenším těle, které se dá v součastnosti pořídit. Ve vypnutém stavu je zoom schován za kovovou lamelovou krytkou a zasunut v těle, po zapnutí dojde k aktivaci fotoaparátu a jeho vysunutí. Všechno trvá zhruba 1,5 vteřiny. Nad objektivem je okénko hledáčku, vedle něj potom senzor, který má hned několik funkcí - od pomocného AF paprku až po signalizaci samospouště. V pravém horním rohu je potom umístěn vestavěný blesk. Ten je dostatečně výkonný na pořizování základních fotografií. Jinak to ani v této třídě fotoaparátů nejde. K výraznější práci jsou samozřejmě potřebné studiové blesky. Ještě je potřeba říct, že tělo fotoaparátu je celokovové a má elegantní stříbřitou barvu.
Na horní stěně fotoaparátu jsou umístěny dva důležité prvky. V pravé části je to spoušť. Má dva klasické režimy: namáčknutí, které způsobé změření scény, nastavení expozice a zaostření. Při úplném domáčknutí pak fotoaparát provede vlastní expozici. Spoušť je umístěna v otočném prstenci, kterým se ovládá zoom. Ten se používá jak k ovládání optického a digitálního zoomu ve snímacím režimu, tak i ke zvětšování (popř. zmenšování) již nafotografovaných snímků v režimu prohlížení. Nalevo od spouště je potom velmi důležité tlačítko On/Off, kterým celý přístroj uvádíme do provozu. Tím výčet prvků na horní stěně končí.
Zadní stěna samozřejmě nabízí ovládacích prvků nejvíc. V pravém horním rohu je přepínací "kotouč" mezi jednotlivými snímacími režimy - prohlížení, snímání, manuální snímání a videosekvence. Ovládání je s nadné, jen je potřeba říct, že manuální režim není skutečné "ruční" ovládání přístroje. Pouze přibyde víc možností v nastavení - např. citlivost, kompenzace expozice, atd.
Zhruba nahoře uprostřed je průhledový hledáček vybavený dvěma signálními diodami (zaostření, blesk). Pod ním je LCD displej, který nepůsobí nijak velkým dojmem. A při rozměrech fotoaparátu vlastně ani nemůže. Nicméně je dostatečně kontrastní s možností vlastního nastavení kontrastu. Vše je na něm dobře vidět, včetně snímků. Jejich zvětšení také dělá svoje. Pod displejem je čtveřice tlačítek, které jej ovládají - Set, Menu, Displej, Functions. Myslím, že z jejich názvu je poměrně patrné, co provádějí a nemá moc smysl je dopodrobna popisovat.
Vedle displeje je potom reproduktor, pod ním křížový ovladač, který slouží k pohybu po menu. Tuto funkci plní skutečně velmi dobře. Navíc jsou jeho tlačítka zdvojena, takže jimi lze ovládat nastavení blesku, samospouště, makra a způsobu meření expozice. Menu přístroje je velmi jednoduché a poměrně intuitivní - v jeho ovládání bych neviděl žádný problém. Snad jen že se každá volba potvrzuje tlačítkem Set - působí to trošku "těžkopádně", ale v tomto případě jde asi o vkus každého z nás a hlavně o zvyk.
Na levé stěně se pod gumovou krytkou schovává AV výstup, díky němuž si můžeme snímky prohlížet i na obyčejném televizoru. To se jistě může hodit třeba na cestách. Dalším rozhraním, které tady najdeme je potom kontakt USB.
Na spodní stěně přístroje je závit pro stativ a poslední důležitá součást - prostor pro paměťovou kartu a baterii. Ten se skrtývá za pečlivě uzavřenými a zajistěnými dvířky. Baterie je proti vypadnutí také zajištěna, no a SD karta samozřejmě podle zvyku také. Manipulace s oběma prvky je snadná a nečiní naprosto žádný problém.
Canon Digital Ixus II |
Objektiv sice tvoří dominantu přední stěny, ale k největším vůbec nepatří. Naopak, Canon se trošku chlubí tím, že je to "vysunovací" zoom v tom nejmenším těle, které se dá v součastnosti pořídit. Ve vypnutém stavu je zoom schován za kovovou lamelovou krytkou a zasunut v těle, po zapnutí dojde k aktivaci fotoaparátu a jeho vysunutí. Všechno trvá zhruba 1,5 vteřiny. Nad objektivem je okénko hledáčku, vedle něj potom senzor, který má hned několik funkcí - od pomocného AF paprku až po signalizaci samospouště. V pravém horním rohu je potom umístěn vestavěný blesk. Ten je dostatečně výkonný na pořizování základních fotografií. Jinak to ani v této třídě fotoaparátů nejde. K výraznější práci jsou samozřejmě potřebné studiové blesky. Ještě je potřeba říct, že tělo fotoaparátu je celokovové a má elegantní stříbřitou barvu.
Canon Digital Ixus II - horní stěna |
Na horní stěně fotoaparátu jsou umístěny dva důležité prvky. V pravé části je to spoušť. Má dva klasické režimy: namáčknutí, které způsobé změření scény, nastavení expozice a zaostření. Při úplném domáčknutí pak fotoaparát provede vlastní expozici. Spoušť je umístěna v otočném prstenci, kterým se ovládá zoom. Ten se používá jak k ovládání optického a digitálního zoomu ve snímacím režimu, tak i ke zvětšování (popř. zmenšování) již nafotografovaných snímků v režimu prohlížení. Nalevo od spouště je potom velmi důležité tlačítko On/Off, kterým celý přístroj uvádíme do provozu. Tím výčet prvků na horní stěně končí.
Zadní stěna samozřejmě nabízí ovládacích prvků nejvíc. V pravém horním rohu je přepínací "kotouč" mezi jednotlivými snímacími režimy - prohlížení, snímání, manuální snímání a videosekvence. Ovládání je s nadné, jen je potřeba říct, že manuální režim není skutečné "ruční" ovládání přístroje. Pouze přibyde víc možností v nastavení - např. citlivost, kompenzace expozice, atd.
Canon Digital Ixus II - zadní stěna |
Zhruba nahoře uprostřed je průhledový hledáček vybavený dvěma signálními diodami (zaostření, blesk). Pod ním je LCD displej, který nepůsobí nijak velkým dojmem. A při rozměrech fotoaparátu vlastně ani nemůže. Nicméně je dostatečně kontrastní s možností vlastního nastavení kontrastu. Vše je na něm dobře vidět, včetně snímků. Jejich zvětšení také dělá svoje. Pod displejem je čtveřice tlačítek, které jej ovládají - Set, Menu, Displej, Functions. Myslím, že z jejich názvu je poměrně patrné, co provádějí a nemá moc smysl je dopodrobna popisovat.
Vedle displeje je potom reproduktor, pod ním křížový ovladač, který slouží k pohybu po menu. Tuto funkci plní skutečně velmi dobře. Navíc jsou jeho tlačítka zdvojena, takže jimi lze ovládat nastavení blesku, samospouště, makra a způsobu meření expozice. Menu přístroje je velmi jednoduché a poměrně intuitivní - v jeho ovládání bych neviděl žádný problém. Snad jen že se každá volba potvrzuje tlačítkem Set - působí to trošku "těžkopádně", ale v tomto případě jde asi o vkus každého z nás a hlavně o zvyk.
Canon Digital Ixus II - kontakty |
Na levé stěně se pod gumovou krytkou schovává AV výstup, díky němuž si můžeme snímky prohlížet i na obyčejném televizoru. To se jistě může hodit třeba na cestách. Dalším rozhraním, které tady najdeme je potom kontakt USB.
Canon Digital Ixus II - paměťová karta a baterie |
Na spodní stěně přístroje je závit pro stativ a poslední důležitá součást - prostor pro paměťovou kartu a baterii. Ten se skrtývá za pečlivě uzavřenými a zajistěnými dvířky. Baterie je proti vypadnutí také zajištěna, no a SD karta samozřejmě podle zvyku také. Manipulace s oběma prvky je snadná a nečiní naprosto žádný problém.