Canon EF 50mm f/1.4 USM

Tato kapitola přinese několik ilustračních snímků pořízených testovaným objektivem a fotoaparátem Canon EOS RP.

 

 

 

Se vyšším přicloněním je kresba objektivu velmi detailní, což platí pro celou plochu snímku (pozadí je zde už mírně mimo hloubku ostrosti). K dispozici dávám snímek ve formátu RAW.

 

 

 

V zaostřené ploše je ostrost vynikající (bylo lehce přicloněno na F2). Bokeh je ale docela nervózní, což je dáno i charakterem scény (tenké větvičky ani o moc lépe vypadat nemohou). I tak ale vidíme dosti divoké rohy.

 

 

 

Díky výborné světelnosti lze opravdu hodně mazat pozadí a pokud nejde o nějak hodně složité, umí vyčarovat i krásně jemný bokeh.

 

 

 

Opět tu vidíme výborný výsledek, fotografie je celoplošně krásně ostrá.

 

 

 

Kvůli absenci inteligentní formy stabilizace v těle nebo objektivu není focení panningu tak snadné jako u některých jiných fotoaparátů, ale s trochou cviku i štěstí se to občas podaří.

 

 

 

Také zde je celoplošná detailnost snímku hodně dobrá. Úplné růžky jsou jen lehce neostré.

 

 

 

Zde byla použita střední clona F5,6, tedy málo na to, aby bylo vše plně ostré, ale také hodně na to, aby se pozadí výrazně mazalo. To je jen mírně máznuté a větvičky tak působí trochu roztřeseně. Jak ale již bylo řečeno, podobně se v takových podmínkách bude chovat většina objektivů. Můžete se podívat na snímek v RAW formátu.

 

 

 

Mazání pozadí objektivu jde dost dobře. Umožnilo to i významně snížit citlivost. Vzhledem ke světelným podmínkám je ISO 320 hodně nízká hodnota. Překvapilo mě, že se mi nepovedlo snímek vyfotit dostatečně ostře, to je ale i méně výraznou kresbou při plném odclonění. Všimněte si nepříliš jemného bokehu (zejména v oblasti kolem sporáku a za ním), který trpí i na chromatickou aberaci.

 

 

 

V zaostřené ploše je vše v pořádku, pozadí je už i díky svému charakteru, ale také i vlastnostem objektivu opravdu hodně nervózní, vyznačuje se i chromatickou aberací.

 

 

 

Není co namítat, po stránce objektivu je vše v pořádku, kresba je ostrá a detailní. Můžete se podívat na snímek v RAW formátu. Tam si lze všimnout mírné chromatické aberace.

 

 

 

Vidíme, že F1,4 opravdu umožňuje dosahovat velmi malé hloubky ostrosti. Občas je ale potřeba počítat s chromatickou aberací, a to i v bokehu.

 

 

 

Schopnosti makra nejsou zrovna tím, čím by se objektiv mohl chlubit, zde to ale stejně bylo jedno, protože větším problémem bylo se k motýlovi přiblížit na minimální zaostřovací vzdálenost než hodnota této vzdálenosti sama o sobě. Kresba je příjemná, bokeh by mohl být i trochu jemnější.

 

 

 

Dobrá světelnost umožní oddělit objekty od pozadí, opět tu ale vidíme hodně nervózní bokeh s ostrými hranami.

 

 

 

Krásně oddělení popředí od pozadí, snímek má příjemný trojrozměrný nádech. Bohužel opět vidíme opět velmi nervózní bokeh a chromatickou aberaci. K dispozici dávám snímek v RAW formátu.

 

 

 

Světelné objektivy jsou obvykle využívány pro focení portrétů, což jsem zkusil i zde. Plně odcloněný objektiv má ale tak malou hloubku ostrosti, že u detailnějších portrétů bude takto nízká clona až na škodu (jedno oko je zaostřeno, zatímco druhé ne).