Canon EOS 40D: neúnavný dříč

17.12.2007, Jan Čerbák, recenze: specifikace produktu

Poloprofi zrcadlovka Canon EOS 40D byla uvedena na trh 20. září 2007. S rozlišením 10,1 Mpix., sériovým snímáním 6,5 snímků/s a inovovaným AF systémem je 40D ideálním tvůrčím nástrojem pro náročné amatéry, využijí ji ale i profi fotografové jako záložní tělo.

Kapitoly článku:

Nastavení nejdůležitějších funkcí

Všechna nejdůležitější funkční nastavení se nastavují jednoduše pomocí tří tlačítek nad stavovým LCD displejem, z nichž každé ovládá dvě funkce. Hodnota se nastavuje s pomocí předního či zadního kolečka hodnot. Kupříkladu režim autofocusu se nastavuje stiskem (stačí stisknout; není nutné tlačítko držet) tlačítka AF.DRIVE a otočením předního kolečka. Otáčením zadního kolečka se pak nastavuje sériové snímání a samospoušť.

Tlačítky se nastavují tyto funkce (zleva doprava):

režim měření expozice (bodové 3,5 % ze středu hledáčku, poměrové 9 % ze středu hledáčku, středově zvýhodněné a multisegmentové)
vyvážení bílé (Auto, jasno, stín, zataženo, žárovka, zářivka, blesk, uživatelské nastavení, nastavení v Kelvinech)
autofocus (jednosnímkový, servo AF pro pohybující se objekty, inteligentní – rozezná pohybující se objekt)
posun (jednosnímkový, sériové snímání 3 sn/sek., rychlé sériové snímání 6,5 sn/sek., samospoušť 10 sek., samospoušť 2 sek.)
citlivost ISO (Auto v rozmezí 100 − 400 a manuální volba citlivosti ISO 100 − 3200 v krocích po 1/3 EV)
korekce expozice blesku (od -2 do +2 EV krokováno po 1/3 EV)

Další nastavení se aktivují rovněž snadno a intuitivně. V režimu fotografování slouží zadní kruhový volič k nastavení korekce expozice, která tak lze zvolit velmi snadno i s fotoaparátem u oka. Joystick nad tímto kolečkem lze nastavit pro ovládání ostřících bodů.

Kontrast, sytost barev, doostření a další podobné parametry (včetně černobílého režimu) se nastavují přes tlačítko Picture styles pod hlavním LCD displejem. Pro změnu rozlišení, formátu a komprese je nutné vstoupit do menu, kde se tato nabídka nachází hned na prvním místě.

Dalším významným rozdílem EOSu 40D oproti staršímu 30D je zcela nově strukturované menu. Canon EOS 30D nabízel všechny funkce poskládané do seznamu pod sebou. Dvěma otočeními tedy bylo možné přerolovat celé menu a snadno se tak dostat ke kýženému nastavení. Ovšem pokud jste věděli, kde je hledat. Canon EOS 40D již nabízí ve svém menu o pořádný kus více nastavení. Proto se vývojáři rozhodli dopřát tomuto fotoaparátu stejně strukturované menu, jako mají profesionální DSLR řady Canon EOS 1D mkX a EOS 1Ds mkX.

Menu je rozděleno do záložek, mezi nimiž se fotograf pohybuje rolováním předního kolečka, konkrétní funkce (pohyb nahoru a dolu) se volí otáčením zadního kruhového voliče. Opravdu široká paleta funkcí je rozdělena do devíti záložek. Dvě obsahují fotografická nastavení, dvě se vztahují k režimu přehrávání snímků, tři k nastavování ostatních funkcí (formátování karty, jazyk, aktualizace firmwaru, …. a ovládání externího blesku). Další karta obsahuje nastavení všech 24 uživatelských funkcí rozdělených do čtyř skupin. Poslední kartu „My menu“ lze uživatelsky měnit. Fotograf si zde umístí ta nastavení, která mění nejčastěji, nebo která považuje za důležitá.

Do položky My menu je možné umístit i odkaz na uživatelské funkce, jako např. předsklopení zrcátka. To je tudíž přístupnější než tomu bylo v řadě fotoaparátů EOS X0D kdykoliv dříve.

Zobrazení LCD

Displej Canonu EOS 40D má stejné rozlišení, jako jeho předchůdce – 230 tisíc pixelů, ale úhlopříčka displeje povyrostla z 2,5“ na 3,0“. Větší displej by si tedy zasloužil jistě i vyšší rozlišení, aby byly velikost pixelů na monitoru alespoň zachována a obraz tak byl stejně jemný. Kromě rozlišení však displej již nemá žádné slabiny. Pozorovací úhly má naprosto výborné, jas lze v menu nastavit v sedmi stupních.

LCD displej nehraje u DSLR takovou roli jako u digikompaktů. Hlavní úlohou je zobrazení informací o nastavení fotoaparátu po stisku tlačítka INFO (viz výše). Po druhém stisknutí tlačítka zobrazí LCD informace i ze stavového displeje, jako je tomu podobně u DSLR bez stavového displeje (viz níže).

Další důležitou funkcí je zobrazování již exponovaných snímků a údaji o jejich expozici. Na výběr je zobrazení celého snímku jen s lištou obsahující informaci o expozičním času, clonovém čísle a čísle souboru.

Při tomto zobrazení lze v menu zvolit rovněž zvýraznění přepalů a zobrazení aktivovaného zaostřovacího bodu. Stiskem tlačítka INFO se mění informace zobrazované spolu se snímkem (viz níže).

K dispozici (po dalším stisku tlačítka INFO) je i zobrazení snímku s histogramem jasovým i jednotlivými histogramy pro každou jasovou složku (viz níže).

LCD displej lze u DSLR EOS 40D využít také při fotografování - v režimu živého náhledu LiveView. K dispozici jsou tři režimy zobrazení: zcela bez informací s černým lemem pod LCD, s informacemi zobrazenými v černém lemu pod LCD a ještě navíc s indikátorem baterie a zvoleném režimu Picture style (viz níže). V menu lze zvolit zobrazení pomocné mřížky, kterou považuji asi za největší přínos živého náhledu v DSLR vůbec.

Pozorným čtenářům jistě neunikl fakt, že na LCD nelze zobrazit reálný histogram, ani přepaly. Snad to umožní novější firmware. Za výrazný nedostatek to však nepovažuji vzhledem k významu, který LiveView u DSLR má a vzhledem k využití této funkce především u statických námětů (architektura, makro, zátiší apod.).