Canon EOS 60D: na pomezí dvou světů

Dostatečně citlivé křížové AF body neměly s ostřením vážnější problém, obzvlášť když uvážíme světelnost objektivu F1,4. Po přiclonění vyrobil objektiv výrazné hvězdičky kolem světel. Míra detailů je velmi slušná, šum je při ISO 100 příjemně nízký. Občas si lze všimnout vypálených pixelů.

Dále se podíváme na výřezy snímků při různých citlivostech. Nalevo uvidíte výřez z JPEGu, napravo pak z RAWu, opět s vypnutým odšumováním.

Zpracování obrazu jde dobře vidět na trávě, která ztratila svou barvu. Obraz je ale jinak velmi kvalitní jak v RAWu, tak i JPEGu.

Ani u citlivosti ISO 200 nejsou nejmenší problémy.

ISO 400 je nadále velmi kvalitní a jemný jasový šum v RAWu není překážkou.

Citlivost ISO 800 je už v RAWu trochu vidět, začínají se objevovat různě zbarvené pixely. JPEG se začíná lehce rozmývat a ztrácí černou barvu.

ISO 1600 dále zvyšuje šum, JPEGy začínají být více rozmyté, ale jsou i nadále použitelné.

RAW je hodně zašumělý, ale i nadále dosti detailní. V JPEG snímcích se už začínají ukazovat ustřelené pixely.

ISO 6400 už hodně hraje barvami, JPEGy je naopak začínají ztrácet a jsou méně kontrastní.

Nejvyšší citlivost už najde použití dost špatně. JPEG je v podstatě bez barev, ostrost je mizivá.

Dále tu máme dva standardní snímky.

Kresba by mohla být i o něco ostřejší, od pevného ohniska bych si představoval lepší výsledek, nicméně částečně za to může i nepříznivé počasí. Na větvích je vidět chromatickou aberaci. K dispozici je i snímek v RAWu.

Kresba je vyrovnaná po celé ploše, ostré jsou i rohy. Naopak stromy se poněkud patlají, za což může i zpracování obrazu fotoaparátem.