Canon EOS 760D: s novým srdcem
Dnes zabrousíme do třídy vyššího low-endu APS-C zrcadlovek. Otestujeme fotoaparát Canon EOS 760D, který přináší nový 24MPx snímač, výklopný i stavový displej. Fotoaparát jsme vyzkoušeli s 18-135mm IS STM objektivem.
Kapitoly článku:
Měření rychlosti
Nyní otestujeme rychlost fotoaparátu, využita byla SDHC karta SanDisk Extreme Pro se zapisovací rychlostí téměř 80 MB/s.
- První snímek - 0,9 sekundy
- Snímek bez namáčknutí - cca 0,2 sekundy (občas je doostření i za 0,1 sekundy)
- Snímek bez namáčknutí live view wide - 0,2 až 0,25 sekundy
- Snímek bez namáčknutí live view tele - 0,6 až 0,7 sekundy
- Odezva na spoušť - OK
- Prodleva mezi snímky JPEG - 0,25 sekundy
- Prodleva mezi snímky RAW - 0,25 sekundy (po 13 snímcích 0,35 sekundy)
- Prodleva mezi snímky RAW+JPEG - 0,25 až 0,3 sekundy (po 8 snímcích 0,65 sekundy)
- Sekvenční snímání JPEG - 4,8 fps
- Sekvenční snímání RAW - 4,65 fps (po 10 snímcích klesá na 2,75 fps)
- Sekvenční snímání RAW+JPEG - 4,7 fps (po 7 snímcích klesá na 1,65 fps)
- Sekvenční snímání JPEG tiché - 3,0 fps
- Sekvenční snímání JPEG live view - 4,8 fps
- Sekvenční snímání JPEG s bleskem - 1,55 fps
Zrcadlovky Canon tradičně potěší v problematice rychlosti a ani EOS 760D není výjimkou. Fotoaparát velmi rychle ostří (a to i v live view), odezvy jsou okamžité. Sekvenční snímání ale dosahuje maximální rychlosti 4,8 fps, což na dnešní poměry (zejména ve srovnání s CSC fotoaparáty) není nějak moc. Buffer pojme obvykle okolo 9-10 RAWů, při snímání RAW+JPEG je to pak okolo 6-7 snímků.
Vyvážení bílé, barvy
Systém vyvažování bílé funguje dost dobře, líbí se mi i docela slušné výsledky za zamračeného počasí, kdy nejsou snímky tak studené, jak je u většiny fotoaparátů zvykem. Co se mi naopak moc nelíbilo, je podání modré oblohy, která bývá často více azurovější než by měla (taková až moc pastelová). Uživatelské vyvážení tradičně funguje na základě vyfocení referenčního snímku, který pak použijete k nastavení. V live view režimu bych ale čekal přímé nastavení vyfocení bílé plochy s automatickým nastavením a nikoli tento krkolomnější postup. Bohužel tu chybí uživatelské nastavení barevné teploty v Kelvinech.
automatika |
denní světlo (5200 K) |
stín (7000 K) |
zataženo (6000 K) |
wolframové světlo (3200 K) |
bílé zářivkové světlo (4000 K) |
blesk |
uživatelské nastavení sejmutím bílé plochy |
Dále tu máte několik obrazových stylů (Picture Style). U nich lze upravit ostrost, kontrast, saturaci a tón barvy.
automaticky |
standardní |
portrét |
krajina |
neutrální |
věrný |
černobílý |
V kreativní automatice můžete použít několik nastavení, které i laikům nabídnou možnost kreativních úprav jako je korekce expozice, vyvážení bílé a dalších. Jsou ale zabalené do stravitelnější formy.
standardní |
živé |
měkké |
teplé |
ostré |
chladné |
světlejší |
tmavší |
monochromatické (modrý) |
monochromatické (ČB) |
monochromatické (sépiový) |
Optický a digitální zoom
V této kapitole se podíváme na optický zoom testovaného objektivu. Fotoaparát nepodporuje digitální zoom u fotografií (podporován je u videa).
18mm objektiv je u této třídy standard, s trochu větším crop faktorem (1,6) proti ostatním APS-C senzorům by úhel záběru měl být teoreticky trošku užší než u jiných fotoaparátů. Praxe je však taková, že proti APS-C s crop faktorem 1,5 a 18mm objektivem se takřka neliší. K dispozici je snímek v RAW formátu.
S 18-135mm objektivem získáte díky 7,5× optickému zoomu slušný ohniskový univerzál. Středová ostrost je v pořádku, směrem k rohům se to zhoršuje.
Úhel záběru je opět rozumně široký. Ostrost je přiměřená, rohy jsou opět postupně horší.
Opět vidíte příjemný 7,5× optický zoom 18-135mm objektivu. Kresba prostředku je opět přiměřená, směrem k rohům se zhoršuje.
Protisvětlo
Tato kapitola se podívá na problematiku focení v protisvětle.
Dynamický rozsah čipu stačí na mírné prosvětlení stínů i záchranu části kresby ve světlech. Je to proti minulosti mírné zlepšení, ale na dnešní APS-C konkurenci to už nestačí. Můžete se podívat na RAW snímek. Chromatická aberace objektivu je docela výrazná (tedy problém objektivu, nikoli fotoaparátu).
S funkcí priorita zvýraznění tónu je výsledek o něco lepší. Přepaly v obloze jsou nižší, větvičky jsou lépe prokreslené. Kupodivu ani stíny na tom nejsou nějak hůře a jsou slušně prokreslené.
HDR režim lépe prokreslí oblohu, více jasu je i ve stínech, i když jim chybí větší detailkontrast. Kvůli skládání expozic a přiblížení scény je per-pixel kresba o něco slabší a v rozích jsou skládací artefakty.
V obloze jdou vidět přepaly, kresba je po obou stranách docela slabá. Podívejme se do RAWu. Ze světel se dá zachránit část oblohy, ve stínech se pak dá dosáhnout většího kontrastu a vytáhnout stromy.
Priorita zvýraznění tónu opět stáhla expozici v obloze, která je lépe prokreslena s méně přepaly (a většími možnostmi záchrany kresby v RAWu), krajina na tom navzdory většímu prosvětlování není špatně.
Fotoaparát se s jasem popral docela dobře a v RAWu dokážete ve stínech získat trochu kresby navíc (hrany vylezou, ale třeba kresbu do kůry stromů nedostanete), něco málo získáte i ve světlech.