Canon EOS M: první pokus
Prvním CSC fotoaparátem od značky Canon je EOS M. Ten disponuje 18MPx APS-C čipem a potěší i dotykový displej. V dnešní recenzi se podíváme, jak se ovládá i jaké pořizuje snímky. Test proběhl s 18-55mm STM objektivem.
Kapitoly článku:
Měření rychlosti
Fotoaparát využívá služeb procesoru DIGIC 5. K testu byla využita SDHC karta Transcend s UHS-I rozhraním a přenosovým rychlostem při zápisu až 45 MB/s.
- První snímek - 2,1 sekundy
- Snímek bez namáčknutí wide - 0,9 sekundy
- Snímek bez namáčknutí tele - 0,95 sekundy
- Odezva na spoušť - celkem OK
- Prodleva mezi snímky JPEG - 2,2 sekundy (1,3 sekundy při MF)
- Prodleva mezi snímky RAW - 2,2 sekundy (1,3 sekundy při MF)
- Prodleva mezi snímky RAW+JPEG - 2,55 sekundy (1,8 sekundy při MF)
- Prodleva mezi snímky s bleskem - 2,7 sekundy
- Sekvenční snímání JPEG - 4,1 fps (po 15 snímcích klesá na 1,6 fps, při vypnuté korekci optických vad 5,5 fps na první tři snímky, pak 2,2 fps)
- Sekvenční snímání RAW - 4,2 fps (po 6 snímcích klesá na 1,1 fps)
- Sekvenční snímání RAW+JPEG - 3,75 fps (po 3 snímcích klesá na 0,85 fps)
- Expoziční bracketing - 4,0 fps
V rychlosti Canon EOS M rozhodně nezáří. Náběh je pomalejší než u mnoha kompaktů, ostření je rovněž jedno z nejpomalejších (mezi moderními CSC nic pomalejšího není, trvá mu to skoro dvakrát tolik, co druhém nejpomalejšímu se setovým objektivem). Prodlevy mezi snímky jsou rovněž strašně dlouhé (kvůli pomalému autofokusu) a dobrý výsledek dosáhnete jen s manuálním ostřením. Sekvenční snímání sice nabídne více než 4 fps (což ale dnes není moc), buffer ale dochází poměrně rychle, pojme jen 6 RAWů. Pokud necháte zapnutou korekci optických vad, pak se připravte na sekvenční snímání s rychlostí jen 2,2 fps od třetího snímku v sérii.
Vyvážení bílé, barvy
K vyvažování bílé barvy nemám větších námitek, většinou pracuje spolehlivě a nějakých vyložených nesmyslů se nedočkáte. Jediné, co je tu hodně komplikované, je uživatelské nastavení vyvážení bílé. Proč kompakty Canonu umožňují přímé změření malé šedivé plošky a automatické nastavení změřeného a zrcadlovky a CSC fotoaparáty téhož výrobce musí vyfotit celoplošně bílý/šedý snímek, pak to v menu přilinkovat k sobě a toto nově vyrobené vyvážení bílé ještě ručně nastavit? Zbytečně příliš komplikované.
auto |
denní světlo |
stín |
zataženo |
wolframové světlo |
bílé zářivkové světlo |
blesk |
uživatelské nastavení |
Dále tu najdete několik obrazových stylů (Picture Style), u kterých lze nastavit ostrost, kontrast, saturaci a tón barvy. U černobílého lze nastavit ostrost, kontrast, efekt barevného filtru a efekt tónování (např. sépiové ladění).
automaticky |
standardní |
portrét |
krajina |
neutrální |
věrný |
černobílý |
Jako poslední jsou tu i moderní obrazové efekty (kreativní filtry).
vypnuti |
Č/B zrno |
měkké ostření |
efekt objektivu rybí oko |
efekt olejová malba |
efekt akvarel |
efekt levného fotoaparátu |
efekt miniatury |
Optický a digitální zoom
Základní setový objektiv má typický 3,1× optický zoom v rozsahu od 18 do 55 milimetrů. Při crop faktoru 1,6 to znamená přepočtené ohniskové vzdálenosti 29 až 88 milimetrů.
Díky trochu většímu crop faktoru Canonů než je u APS-C čipů zvykem (1,6 proti typickým 1,5), je úhel záběru o trochu menší. Kresba objektivu je zejména uprostřed slušná, nicméně mě zklamalo poněkud agresivnější odšumování ve stínech, které bych u Canonu nečekal.
Maximální přiblížení stačí pro běžné focení. Kresba je v této třídě tak akorát, není ani špatná, ani nadprůměrně dobrá.
Protisvětlo
V této kapitole se podíváme na náročné focení v protisvětle.
Toto byla expozičně velmi náročná scéna. Stíny jsou docela nevýrazné, odšumování je dále ještě rozmázlo. Odlesky objektivu jsou minimální. K dispozici je snímek v RAWu. Dynamický rozsah je spíše podprůměrný. Při prosvětlování stínů poměrně brzy vylezou různé barevné fleky i jasový šum.
Se širšími ohniskovými vzdálenostmi a trochou opatrnosti můžete fotit hardwarové HDR i z ruky. Dává vcelku reálný obraz, což je velký rozdíl proti kompaktům Canonu (ty používají HDR s větší váhou na lokální kontrast). Stíny jsou příjemně prosvětlené, jen některé větve stromů mají slabší kresbu. Trochu mohou zamrzet nepříliš reálné barvy mraků. Každopádně, slušný výsledek.
Objektiv ve spolupráci s čipem a zpracováním obrazu se vcelku snaží zachovat viditelnost tenkých větviček v protisvětle. V RAWu opět vidíte dosti slabý dynamický rozsah. Při prosvětlení stínů hodně rychle vylezou různé zelené a fialové fleky, naopak velký přepal v obloze celý nezachráníte.