Canon PowerShot A1000 IS: ve stínu předchůdce
Nový PowerShot A1000 IS na papíře určitě nevpadá špatně. Nahrazuje úspěšný model A590 IS, ze kterého si zachovává 4× optický zoom a optickou stabilizaci. Navíc přináší 10MPx snímač. Překoná svého téměř dokonalého předchůdce nebo zůstane v jeho stínu?
Kapitoly článku:
Sférické zkreslení a vinětace
Objektiv Canonu nezůstal soudkovitosti ušetřen. Patří však spíše mezi průměr, prostřední část je vcelku rovná, i když blíže ke krajům se soudkovitost začíná projevovat. Nejdelší ohnisko žádnou zkreslující vadou netrpí, což je chvályhodné.
 ohnisko 35 mm |
 ohnisko 140 mm |
Ztmavení rohů je jako obvykle nejpatrnější na nejširším ohnisku, postupně však klesá. U nejdelšího ohniska ale opět trochu roste a je trochu patrné. U testovaného kusu se patrně dovnitř dostalo smítko prachu, neboť na nejdelším ohnisku byl v pravém dolním rohu velmi dobře patrný tmavý flek.
Digitální šum
PowerShot A1000 IS se nijak nevymyká ze standardů své třídy. V jeho útrobách spočívá 1/2,3" CCD čip s rozlišením 10 megapixelů. Obvykle to znamená poměrně silný šum už na ISO 400 a ještě jakž takž pěkné fotografie na ISO 200. Pohled na fotografovaný CD disk nám dá odpověď, jak dobře je na tom model A1000 IS. Modrá odrazivá plocha dobře ukáže jasový šum, bílé plochy ukáží zejména barevný šum a malá písmena pak zachování detailů při vyšších citlivostech.
testovací fotografie
ISO 80
Citlivost ISO 80 přináší krásně ostrý obraz s velmi dobrými a ostrými detaily. Jasový šum je poměrně málo znatelný, bohužel je vidět trochu více barevného šumu. V odšumovacím softwaru by neměl být nejmenší problém dohnat fotografii téměř k dokonalosti.
ISO 100
V podstatě totéž co předchozí, jen barevný šum je trochu výraznější. Opět by to mělo jít snadno "opravit".
ISO 200
Citlivost ISO 200 přináší občasné jasově výrazněji odlišné pixely, a to jak tmavší, tak světlejší. Ostrost snímku je stále dobrá, šum ji narušuje jen minimálně. Na dobrou fotografii to už úplně není, ale každopádně na kompakt dobrý výsledek.
ISO 400
I citlivost ISO 400 si zachovává dobrou ostrost snímku. Šum je o něco výraznější, nicméně stále se jedná o docela kvalitní výsledek. Pro fotografie rozumného formátu nemáte šanci poznat, že byl snímek focen kompaktem na takto vysoké ISO.
ISO 800
Citlivost ISO 800 už výrazně zrní, červená písmena mají již značně rozpité hrany, ale prolis na průhledné části disku je stále patrný. Snímek rozhodně není nejhezčí, ale pro dokumentační foto je ISO 800 kupodivu stále ještě použitelné.
ISO 1600
Naproti tomu ISO 1600 je již nepoužitelné. Barevný šum je velmi výrazný a tmavé pixely také. Detaily výrazně mizí a celkově vypadá snímek nepěkně.
ISO 3200
Nejvyšší citlivost ISO 3200 je k dispozici pouze jako speciální scénický režim. Fotografie je pořízena v rozlišení 2 megapixelů, proto je šum trochu zamaskován. Fotografie je však i tak rozpitá, bez výraznějších barev a detailů. Nemá smysl tuto citlivost používat.
Dále jsem se podíval na výkony fotoaparátu při žárovkovém osvětlení s různými citlivostmi. Na vousech plyšáka jde dobře vidět, jak šum spolu se zpracováním fotografie obrazovým procesorem degradují detaily.
testovací fotografie
 ISO 80 |
 ISO 100 |
 ISO 200 |
 ISO 400 |
 ISO 800 |
 ISO 1600 |
 ISO 3200 |
|
ISO 80 vypadá podezřele rozmazaně, ISO 100 je už krásně ostré. Citlivost ISO 200 některé detaily poněkud rozpíjí a přidává trošku barevného šumu. U citlivosti ISO 400 dochází k zeslabení detailů a od ISO 800 začíná šum jejich naprostou destrukci. ISO 1600 přidává mnohem silnější fleky barevného šumu a ISO 3200 je jen rozmazaná patlanice. Dále se podívejme na snímky bílé plochy.
 ISO 80 |
 ISO 100 |
 ISO 200 |
 ISO 400 |
 ISO 800 |
 ISO 1600 |
 ISO 3200 |
|
I tyto snímky podporují naše předchozí pozorování. Ještě do citlivosti ISO 400 je plocha vcelku rozumná, ale od ISO 200 zde je trochu více jasového šumu. Teprve ISO 800 silně degraduje hladkost plochy a ISO 1600 je už úplně mimo. Nejvyšší citlivost očividně hodně odšumuje, plocha je rozpitá.
Čip fotoaparátu nejvíce šumí v modré barevné složce, naopak v zelené je na tom mnohem lépe. Jasový šum je ještě o něco lépší. Je vidět, že u citlivosti ISO 400 dochází k nárůstu jasového šumu, ale jinak zůstává v rámci jednotlivých barevných složek jen o trochu horší.
Vyvážení bílé, barvy
U fotoaparátu Canon PowerShot A1000 IS vyvážení bílé nepůsobí větší problémy. Poměrně dobře fotí i v noci, barvy jsou na kompakt docela přirozené a světla jiných barev než žluté se opravdu jeví svou vlastní barvou. Ve dne není už vůbec problém, ten ale nastává při žárovkovém osvětlení, kde má tendenci snímky ladit trochu více do oranžova. Většinou to ale není žádná tragédie. Manuální vyvážení na žárovku funguje výborně, barvy mají přesně tu teplotu, kterou mají mít.
 automatické |
 denní světlo |
 zataženo |
 žárovka |
 zářivka |
 zářivka H |
 uživatelské nastavení |
|
Komu by nestačily předvolené režimy, může si nastavit vlastní bílou sejmutím bílé plochy. Dále se podívejme na vyvážení bílé u reálnější scény.
 automatické |
 denní světlo |
 zataženo |
 žárovka |
 zářivka |
 zářivka H |
 uživatelské nastavení |
|
Manuální vyvážení bílé jsem očividně příliš dobře nevychytal. Ještě se podívejme na focení v žárovkovém světle.
 automatika |
 žárovka |
Nyní přejděme na nastavení sytosti a odstínu barev. K dispozici je pět módů. Na ty se teď podíváme.
 mé barvy vypnuty |
 živé |
 neutrální |
 sépie |
 černobíle |
|
V rámci úpravy barev zde naleznete ještě šestý mód, kde můžete upravovat kontrast, ostrost a saturaci barev. Nejprve se podívejme na úpravy kontrastu.
 kontrast -1 |
 kontrast +0 |
 kontrast +1 |
|
Zvýšený kontrast se razantně projevuje na tmavých plochách. Na příklad z normálně zeleného lesa udělá temně zelený až černý. Také pozor na vznikající přepaly, takže se držte raději u středního kontrastu. Dále jsou tu úpravy ostrosti.
 ostrost -1 |
 ostrost +0 |
 ostrost +1 |
|
Ostrost se na obrazu projevuje trochu méně, pro pěkné fotografie doporučuji raději přiostřit nebo nechat alespoň prostřední možnost. Jako poslední jsou barvy.
 ostrost -1 |
 ostrost +0 |
 ostrost +1 |
|
Měření rychlosti
Fotoaparáty Canon obvykle patří k těm rychlejším. PowerShot A1000 IS sice není výjimkou, ale není to úplně ono. Může za to především podprůměrná ergonomie tlačítek, což si vynucuje několikanásobné mačkání, než se dočkáte prvního zaznamenaného kliku. Samotný fotoaparát jako takový však je poměrně rychlý. U sekvenčního snímání se do výpočtu rychlosti nezapočítává první snímek pořízený v čase 0,0 s.
- První snímek - 2,25 s (To je opravdu velmi dobrý čas, navíc je zaznamenána spoušť zmáčknutá i před úplným doběhnutím fotoaparátu.)
- Snímek bez namáčknutí wide - 0,55 až 0,65 s (Lehce nadprůměrný čas, což potěší. Nicméně předchůdce byl rychlejší.)
- Snímek bez namáčknutí tele - 0,55 až 1,0 s (První čas platí pro situaci, kdy si fotoaparát zaostření pamatuje, tedy nezměnili jste výrazně jeho polohu a místo, kam ostří. Druhý čas platí pro nové ostření. S časem kolem jedné sekundy je přibližně v průměru.)
- Snímek s namáčknutí - téměř okamžitě
- Čas snímek-snímek - 2,1 s (Velmi dobrý výkon pokud si nenecháte zobrazovat vyfocený snímek, jeho zobrazení lze zrušit v menu nebo namáčknutím spouště v případě, že je tak v rámci zachování rychlosti požadováno. Můžete zmáčknout spoušť kdykoli, ta se zaznamená a po zpracování předchozí fotografie se hned pořídí další snímek.)
- Čas snímek-snímek s bleskem - 5,8 s (Blesk se nabíjí velmi dlouho, a to i při nabitých bateriích.)
- Přezoomování - 1,5 s (Zoom je rozumně rychlý.)
- Sekvenční snímání - 1,3 fps (Fotoaparát nepřeostřuje a nemění expozici. Samotné sekvenční snímání je rozumně rychlé.)
Naměřené časy tedy patří do lepšího průměru, což je chvályhodné. Je vidět, že i starší procesor DIGIC III má stále co říct.
