Canon PowerShot A1000 IS: ve stínu předchůdce

Fotoaparát Canon PowerShot A1000 IS si zachovává 4× optický zoom v rozsahu 35 - 140 mm. Tím se nijak neliší od svého předchůdce A590 IS. Ani teď tak nebyly vyslyšeny prosby o širším ohnisku, nicméně v této kategorii bych to fotoaparátu neměl příliš za zlé. Mnohem více to vadí u vyššího modelu A2000 IS, kde je při 6× optickém zoomu základní ohnisko 36 mm docela nepříjemné.

Výsledky jsou docela dobré. Bohužel je zde vidět chromatická aberace, naštěstí není příliš výrazná. Jasově příliš obraz nekazí, na druhou stranu však aberující hrany poněkud rozmazává. Potěšitelné je zachování ostrosti a kontrastu i v rozích obrazu. Šum je na citlivost ISO 80 přijatelný.

Fotoaparát má snahu fotit velmi ostře, ale vzrůstající šum na ISO 200 mu jeho snahu trochu kazí. Detaily jsou však celkově rozumné, aberace se zde prakticky nevyskytuje. Kraje a rohy trochu ztrácí kontrast.

Při použití digitálního zoomu trochu více vylezl barevný šum. Kvalita obrazu pochopitelně není nijak valná, ale stále se dá pro nouzové řešení docela použít.

Canon PowerShot A1000 IS přehnaně nízkým dynamickým rozsahem netrpěl, ale stále měl často velké rezervy. Ostatně jako drtivá většina kompaktů.

Nejširší ohnisko vytváří silný odlesk objektivu kolem slunce (viz obě fotografie), ale jinde v obraze už tuto chybu prakticky nenajdete.

Protože Canon nemá žádnou technologii vyrovnávání stínů, podívejme se hned na snímky studující aberaci. Fotoaparát neumožňuje nastavit clonu, a tak jsou zde pouze snímky na nejširší ohnisko s clonou F8 a na nejdelší ohnisko s clonou F5,6.

Canon PowerShot A1000 IS je na tom tedy poměrně dobře. Na nejširším ohnisku je patrná jen slabá aberace, která není příliš rušivá (s nižší clonou je však viditelnější). Nejdelší ohnisko je pak bez aberací. Zde zase vadí silnější odlesky objektivu.

Na základní automatické režimy je Canon PowerShot A1000 IS ve tmě téměř nepoužitelný. Pokud nechcete využívat blesk (příp. kvůli vzdálenosti nemůžete) nebo kvůli kvalitě fotografií nechcete používat vyšší ISO citlivosti, můžete se těšit pouze na podexponované fotografie. Záchranou je pouze skrytý manuální režim priority času pod korekcí expozice, který vám dovolí navolit čas až 15 sekund. Divné je, že manuál se o této možnosti vůbec nezmiňuje.

Ke snímku nemám příliš mnoho výhrad. Mohl by být trochu menší barevný šum, jinak je ale vše poměrně dobré. Škoda, že nelze nastavit clonu, aby se skutečně dal nastavit nejdelší čas 15 sekund.

Opět bylo použito ISO 80 a kromě barevného šumu na sněhu není snímku co vytknout. Je ostrý, má slušné detaily a barvy jsou poměrně dobře vyvážené.

ISO 200 je nějak zakleté. Z mnoha pokusů nebyl ani jeden plně ostrý, snímek již začíná obsahovat dost jasového i barevného šumu, který zde přidává i modré odstíny.

Zdá se, že citlivost ISO 400 trochu bojuje s barevným šumem. Na snímku už jsou pouze slabě zelené a fialové fleky, a nikoli modré paskvily jako u ISO 200. Jasový šum je výraznější, nicméně snímek si stále alespoň v popředí zachovává slušnou ostrost.

ISO 800 opět přidává modrý barevný šum a co se týče šumu jasového, tak ten začíná výrazněji degradovat detaily.

Teprve ISO 1600 přidá tak výrazné zrno, že je fotografie nepoužitelná. Nechybí jak jasový, tak i barevný šum, pravé barvy se však ztrácejí.

Nejvyšší citlivost pracuje pouze s rozlišením 2 megapixelů, takže snímky působí na první pohled nezašuměně. Nicméně detaily zde prakticky nejsou a vše je rozpatlané.

Canon má trochu méně výrazný kontrast, detaily sice nejsou ostré, ale vypadají být nepříliš porušené šumem, který se zde bohužel i na ISO 80 vyskytuje. Struktura šumu by mohla být příjemnější.