Canon PowerShot A75: S manuálem na věčné časy a nikdy jinak
Třímegových kompaktů s trojnásobným optickým zoomem je na trhu, mírně řečeno, dostatek. Tím obtížnější je vybrat ten pravý. Pokud hledáte něco s plným manuálem a promyšlenou podporou předsádek, pojďte se s námi podívat na přírůstek v řadě PowerShot. Nástupce A70tky přináší ve srovnání se starším bráchou především větší LCD, devět zaostřovacích bodů a více scénických režimů.
Kapitoly článku:
- Canon PowerShot A75: S manuálem na věčné časy a nikdy jinak
- Ovládání a další popis
- Praktické zkušenosti
- Závěr
Začněme od konce, tedy od návodu k použití (od konce proto, že se na něj většinou obracíme jako na poslední instanci v nouzi nejvyšší). Přeskočíme "Varování před porušováním autorských práv" na začátku příručky, neboť už víme, že je dnes můžeme porušit i pouhou myšlenkou, natož fotografií. Přitom si všimneme, že příručka má 150 stránek a kromě použití samotného fotoaparátu popisuje i zacházení s předsádkami (které je možné dokoupit) a dalším zařízením a že je vůbec důkladná. Je to drobnost, z níž ale poznáme, že se o nás výrobce zajímá i poté, co se peníze přesunuly z naší kapsy na jeho účet.
Canon PowerShot A75 je nástupcem rozšířeného modelu A70, od nějž převzal většinu důležitých vlastností: třímegové rozlišení, trojnásobný optický zoom v rozsahu 5,4 - 16, 2 mm, design a celkovou koncepci. Bohatší je o větší LCD displej, počet zaostřovacích bodů se zvedl na devět, přibyly nějaké ty nové scénické režimy a další dvě zlepšení, která jsme příliš nevyužili - samostatné tlačítko pro tisk a sdílení fotografií (netiskli jsme a nesdíleli), a větší, 32megová CF karta v základní dodávce. Čím více paměti, tím lépe, to jistě - ovšem rozdíl mezi 16MB a 32MB kartou je stejný jako mezi čertem a ďáblem, tj. nějaký je, ale v podstatě je to totéž. Pokud nechceme fotit v mizerném rozlišení nebo po každých pár snímcích běhat domů k počítači, budeme stejně potřebovat větší kartu. Dalším podstatným vylepšením je přidání histogramu, který je pro přístroj s plným manuálem důležitou pomůckou.

Tím jsme skončili s vymezováním přístroje vůči jeho předchůdci a můžeme se konečně věnovat přístroji samotnému. Při zběžném prohlédnutí zaujme velké, plastové a poněkud volné okruží objektivu, což má ovšem svůj hluboký smysl: tlačítkem vedle objektivu okruží uvolníme, sundáme, a vida: odhalili jsme systém k uchycování předsádek, lehce připomínající způsob uchycení výměnných objektivů v zrcadlovkách - i když samozřejmě objektiv je zde nevýměnný. Tímto gestem výrobce ukazuje, že předsádky pro A75 nepovažuje za něco navíc, nýbrž za rovnocennou, i když volitelnou, součást fotoaparátu. K předsádkám se na konci této stránky ještě vrátíme.

Důležitou vlastností přístroje možnost zvolit clonovou a časou prioritu a dokonce i plně manuální režim. Byly by škoda tento přístroj používat jen v režimu Auto, když plný manuál je tak skvělá hračka. V kombinaci s možností měnit ISO od 50 do 400 máme k dispozici širokou škálu expozičních možností a dokud nás nezačne omezovat třímegapixelová hranice, naděláme s tímto fotoaparátem spoustu parády.
Když už mluvíme o parádě, je na místě zmínit se o designu. Jak už bylo řečeno, vychází A75 z A70, neznamená to však, že jde o dvojčátka. Testovaný přístroj je vyveden ve stříbrném plastu, dominantním prvkem přední strany je kromě objektivu masivní grip, který schovává v útrobách jednu ze čtyřech AA baterií, které fotoaparát pohánějí. Ovládací prvky na zadní straně působí elegantněji a současněji než u předchozího modelu. K designu se ještě dostaneme, předběžné celkové hodnocení je prosté - foťák vypadá dobře a stejně dobře se i drží. Obě vlastnosti se stávají standardem i pro kompakty ostatních výrobců. Podle osobního názoru autora této recenze působí na našem trhu pouze dva výrobci, kteří dodávají opravdu ošklivé fotoaparáty (jmenovat nebudeme), a Canon mezi ně rozhodně nepatří.
Na nevyslovený dotaz, jak to tedy je s těmi předsádkami, odpovídáme následovně: Po popsaném sejmutí okruží objektivu budeme potřebovat nejdříve konverzní adaptér LA-DC52 (závit 52mm), na nějž je teprve možné nasadit příslušnou předsádku. Ten stojí dnes asi 750 Kč (nebo víc).

Následně můžeme zvolit:
- širokoúhlý konvertor WC-DC52 (koeficient změny ohniskové vzdálenosti 0,7), který v současné době pořídíme zhruba za 3.320 Kč,

- telekonvertor TC-DC52 (3.909 Kč, koeficient 2,4)

anebo předsádku 250D určenou ke zhotovování makrofotografií od minimální vzdálenosti 3 cm (2.539 Kč).

Musíme mít na paměti, že malý, zoomový a tím už ze své podstaty "kompromisový" objektiv nebude s předsádkami dávat výsledky srovnatelné s ultrazoomovým objektivem. Výrobce sám upozorňuje na určité zádrhele, spojené s užíváním předsádek: nemožnost použít optický hledáček (předsádka zavazí ve výhledu), širokáč v kombinaci s bleskem zapříčiní tmavý dolní roh snímku a stejně jako telekonvertor umožňuje pouze jediné nastavení ohniskové vzdálenosti - pokud "nazoomujeme" jinak, může dojít k vinětaci v rozích snímku.
Závěr tentokrát necháme spíše na čtenářích, podle našeho názoru mají uvedené předsádky smysl jen tehdy, pokud má uživatel v plánu používat pouze jednu z nich. Pokud by chtěl všechny, musel by k ceně přístroje připočíst dalších deset tisícovek, což by nebyl příliš smysluplný tah. Konverzní adaptér však umožňuje nasadit i například polarizační filtr, který na rozdíl od řady jiných filtrů nikdy v počítači pořádně nenasimulujeme. "Polarizák" patří podle nás k vůbec nejzajímavějším věcem, které se dají k fotoaparátu pořídit.
Canon PowerShot A75 specifikace:
Canon PowerShot A75 je nástupcem rozšířeného modelu A70, od nějž převzal většinu důležitých vlastností: třímegové rozlišení, trojnásobný optický zoom v rozsahu 5,4 - 16, 2 mm, design a celkovou koncepci. Bohatší je o větší LCD displej, počet zaostřovacích bodů se zvedl na devět, přibyly nějaké ty nové scénické režimy a další dvě zlepšení, která jsme příliš nevyužili - samostatné tlačítko pro tisk a sdílení fotografií (netiskli jsme a nesdíleli), a větší, 32megová CF karta v základní dodávce. Čím více paměti, tím lépe, to jistě - ovšem rozdíl mezi 16MB a 32MB kartou je stejný jako mezi čertem a ďáblem, tj. nějaký je, ale v podstatě je to totéž. Pokud nechceme fotit v mizerném rozlišení nebo po každých pár snímcích běhat domů k počítači, budeme stejně potřebovat větší kartu. Dalším podstatným vylepšením je přidání histogramu, který je pro přístroj s plným manuálem důležitou pomůckou.

Tím jsme skončili s vymezováním přístroje vůči jeho předchůdci a můžeme se konečně věnovat přístroji samotnému. Při zběžném prohlédnutí zaujme velké, plastové a poněkud volné okruží objektivu, což má ovšem svůj hluboký smysl: tlačítkem vedle objektivu okruží uvolníme, sundáme, a vida: odhalili jsme systém k uchycování předsádek, lehce připomínající způsob uchycení výměnných objektivů v zrcadlovkách - i když samozřejmě objektiv je zde nevýměnný. Tímto gestem výrobce ukazuje, že předsádky pro A75 nepovažuje za něco navíc, nýbrž za rovnocennou, i když volitelnou, součást fotoaparátu. K předsádkám se na konci této stránky ještě vrátíme.

Důležitou vlastností přístroje možnost zvolit clonovou a časou prioritu a dokonce i plně manuální režim. Byly by škoda tento přístroj používat jen v režimu Auto, když plný manuál je tak skvělá hračka. V kombinaci s možností měnit ISO od 50 do 400 máme k dispozici širokou škálu expozičních možností a dokud nás nezačne omezovat třímegapixelová hranice, naděláme s tímto fotoaparátem spoustu parády.
Když už mluvíme o parádě, je na místě zmínit se o designu. Jak už bylo řečeno, vychází A75 z A70, neznamená to však, že jde o dvojčátka. Testovaný přístroj je vyveden ve stříbrném plastu, dominantním prvkem přední strany je kromě objektivu masivní grip, který schovává v útrobách jednu ze čtyřech AA baterií, které fotoaparát pohánějí. Ovládací prvky na zadní straně působí elegantněji a současněji než u předchozího modelu. K designu se ještě dostaneme, předběžné celkové hodnocení je prosté - foťák vypadá dobře a stejně dobře se i drží. Obě vlastnosti se stávají standardem i pro kompakty ostatních výrobců. Podle osobního názoru autora této recenze působí na našem trhu pouze dva výrobci, kteří dodávají opravdu ošklivé fotoaparáty (jmenovat nebudeme), a Canon mezi ně rozhodně nepatří.
Na nevyslovený dotaz, jak to tedy je s těmi předsádkami, odpovídáme následovně: Po popsaném sejmutí okruží objektivu budeme potřebovat nejdříve konverzní adaptér LA-DC52 (závit 52mm), na nějž je teprve možné nasadit příslušnou předsádku. Ten stojí dnes asi 750 Kč (nebo víc).

Následně můžeme zvolit:
- širokoúhlý konvertor WC-DC52 (koeficient změny ohniskové vzdálenosti 0,7), který v současné době pořídíme zhruba za 3.320 Kč,

- telekonvertor TC-DC52 (3.909 Kč, koeficient 2,4)

anebo předsádku 250D určenou ke zhotovování makrofotografií od minimální vzdálenosti 3 cm (2.539 Kč).

Musíme mít na paměti, že malý, zoomový a tím už ze své podstaty "kompromisový" objektiv nebude s předsádkami dávat výsledky srovnatelné s ultrazoomovým objektivem. Výrobce sám upozorňuje na určité zádrhele, spojené s užíváním předsádek: nemožnost použít optický hledáček (předsádka zavazí ve výhledu), širokáč v kombinaci s bleskem zapříčiní tmavý dolní roh snímku a stejně jako telekonvertor umožňuje pouze jediné nastavení ohniskové vzdálenosti - pokud "nazoomujeme" jinak, může dojít k vinětaci v rozích snímku.
Závěr tentokrát necháme spíše na čtenářích, podle našeho názoru mají uvedené předsádky smysl jen tehdy, pokud má uživatel v plánu používat pouze jednu z nich. Pokud by chtěl všechny, musel by k ceně přístroje připočíst dalších deset tisícovek, což by nebyl příliš smysluplný tah. Konverzní adaptér však umožňuje nasadit i například polarizační filtr, který na rozdíl od řady jiných filtrů nikdy v počítači pořádně nenasimulujeme. "Polarizák" patří podle nás k vůbec nejzajímavějším věcem, které se dají k fotoaparátu pořídit.
Canon PowerShot A75 specifikace:
Snímací prvek | CCD, 1/2.7", 3,2Mpix |
Zpracování obrazu | procesor CANON DIGIC |
Formáty | JPEG, AVI |
Komprese | Super fine, Fine, Normal |
Video | ozvučené 640x480, max 30 vteřin, 320x240 max 3 min., 160x120, max 3. min. |
Objektiv | 3x optický zoom, 35 - 105 mm ekviv., F2.8 - F4.8 |
Digitální zoom | 3,2x |
Autofokus | devítibodový, jednobodový |
Manuální ostření | Ano |
Přisvícení autofokusu | Ano |
Nejbližší objektová vzdálenost | 5 cm |
Expoziční módy | Program AE, priorita času, priorita clony, plný manuál, portrét, Krajina, Noční snímek, rychlá závěrka, Pomalá závěrka, scénické režimy |
Měření expozice | Plošné, plošné se zvýhodněným středem, bodové |
ISO | Auto, 50, 100, 200, 400 |
Korekce expozice | -/+2 EV po 1/3 EV |
Rychlost závěrky | 15 – 1/2000 sekundy |
Vyvážení bílé | Auto, Daylight, Cloudy, Tungsten, Fluorescent, Fluorescent H, Manuální |
Hledáček | Optický |
LCD | 1.8" TFT LCD, 118,000 pix |
Samospoušť | 2 nebo 10 s |
Kontinuální snímání | 2,2 snímků/s, max 12 snímků |
Histogram | Ano |
Napájení | 4 x AA batteries (NiMH) |
Úložiště | Compact Flash Type I (i přes 2GB) |
Rozměry | 101 x 64 x 32 mm |
Váha | 200 g |