Canon PowerShot G1 X Mark II: významné zlepšení

V JPEGu se nemusíte ničeho bát, stejně jako v RAWu v moderních konvertorech, které provádí korekci zkreslení. Tam najdete mírné sférické zkreslení +0,7 % u nejširší a +0,5 % na nejdelší ohniskové vzdálenosti. Pokud se ale dostanete opravdu k původním RAWům (např. v Raw Therapee), zjistíte, že korekce objektivu jsou opravdu masivní. Na nejširší ohniskové vzdálenosti má zkreslení hodnotu +11,1 %. Jak ostatně vidíte, fotoaparát musí obraz výrazně narovnat a ještě roztáhnout. Dle mých měření se pro tvorbu 3:2 fotografií používá zhruba 10,3 megapixelů, které se roztáhnou na 12,8 MPx, a to ještě pár pixelů zmizí díky roztažení a narovnání rohů. Nejdelší ohnisková vzdálenost má i nadále zkreslení s hodnotou +0,5 %.

Při nejnižších clonách bývá vinětace (tmavé rohy) trochu viditelná. Ztmavení sice není moc velké co do rozdílu jasů, ale je poměrně náhlé. V celém ohniskovém rozsahu se pohybuje okolo 2/3 EV. S přicloněním na F5,6 se už dostanete lehce pod 1/3 EV a s maximálním přicloněním je zde dokonce záporná vinětace (rohy jsou o něco světlejší a chytají trochu jinou barvu - podobně to dělá např. Sony Cyber-shot RX100 na nejdelších ohniskových vzdálenostech).

Podíváme se na kresbu objektivu při různých ohniskových vzdálenostech a clonách.

Na nejširší ohniskové vzdálenosti při focení na krátké vzdálenosti počítejte s hodně neostrým středem. S přicloněním se situace výrazně zlepší, rohy ale zůstávají dlouhou dobu méně ostré a s chromatickou aberací.

S trochou zazoomování je vše mnohem lepší a i při plně odcloněném objektivu je kresba uprostřed velmi slušná. Rohy jsou méně ostré a clonění v zásadě nijak zvlášť nepomáhá. Od clony F8 výše se už pomaličku začíná ukazovat difrakce.

O něco lépe se objektiv projevuje na 51mm ohniskové vzdálenosti. Střed je znovu solidní i při plně otevřené cloně, ale i rohy jsou dost dobré.

U 82mm ohniskové vzdálenosti se ale opět ukazuje, že střed na plně otevřené cloně není úplně nejlepší a schází mu trochu výraznější kontrast. Naopak rohy jsou až překvapivě dobré. Solidní ostrost, kontrast, žádná chromatická aberace i na nejnižších clonách.

Nicméně maximální zoom, to je úplně jiná písnička. Při plně otevřené cloně je prostředek příliš nekontrastní (nebo neostrý a kontrastní, když zaostříte kousek vedle). Pokud to chcete použít na telemakro, rozhodně musíte přiclonit. F5,6 už dává docela pěkný obraz, nicméně rohy jsou vždy neostré a s chromatickou aberací.

Při ostření na větší vzdálenosti se objektiv projevuje mnohem lépe a střed je slušně ostrý i při plně otevřené cloně. Rohy jsou lehce neostré, s přicloněním se to zlepšuje jen pomalu.

U 35mm ohniskové vzdálenosti je opět střed krásně ostrý už při nejnižší cloně. Rohy jsou lehce neostré, s přicloněním se trochu zlepšují.

Znovu se ukazuje výborná středová ostrost, dosti slušné jsou i rohy, které se s přicloněním ještě trochu zlepšují. Velmi dobrá práce.

Rovněž 72mm ohnisková vzdálenost ukazuje velmi dobré výsledky. Rohy sice nejsou plně ostré, ale netrpí ani na výraznou neostrost, objektiv rozhodně patří k tomu lepšímu.

Také na nejdelší ohniskové vzdálenosti je střed velmi ostrý (na rozdíl od focení na krátkou snímací vzdálenost), rohy se lehce mažou. S přicloněním se poněkud zaostří.

Problematika chromatické aberace nás bude také zajímat. Snímky jsou jak v JPEGu, tak i v RAWu.

V JPEGu je chromatická aberace potlačena, RAWy na ní ale poněkud trpí. Není moc složité ji ale v RAW konvertoru snížit.

U 34mm ohniskové vzdálenosti je chromatická aberace v RAWu trochu slabší, nicméně pořád viditelná. JPEGy ji úspěšné odstranily.

58mm ohnisková vzdálenost ukazuje v RAWu lehkou chromatickou aberaci, JPEGy ji opět trochu potlačily.

Při maximálním zoomu se situace opakuje, RAWy mají mírnou chromatickou aberaci, JPEGy jsou čisté.